„Městské ubytovny jsou ubytovací zařízení, kde ubytováváme osoby, které jsou ohrožené životem na ulici, nebo jsou v nějaké bytové tísni. Snažíme se jim jednak zajistit to ubytování, ale zároveň zlepšit celkově jejich nepříznivou situaci, aby se mohli posunout do nějakého standartního ubytování.“

„Mají k dispozici sociálního pracovníka, za kterým mohou dojít, a jejich zakázka může být úplně jakákoliv, v oblasti ať už zaměstnání, vztahů, rodinných záležitostí, závislostí, to znamená něco, co souvisí se zdravím, vlastně cokoliv…“

V 30. epizodě podcastu Žilinská 2 jsme si povídali o Městských ubytovnách, které nedávno oslavily rok od začátku svého fungování. Komu jsou určené a jak přesně fungují? Představili nám je Pavel Řeháček, vedoucí koordinace městských ubytoven a Simona Šimíčková, jejich koordinátorka.

„Zrovna ten obor pomoci lidem bez domova a různé preventivní služby tohoto charakteru jsou z velké části zajišťovány neziskovými organizacemi. Segment sociálních služeb by se bez nestátních neziskových organizací neobešel.“

„Zároveň k nám přinášejí nový pohled. (…) Každá neziskovka má trošku jiné metody, jiný styl práce a to, že je těch organizací relativně hodně, je určitě dobře a mělo by to být podporováno.“

Hostem 29. epizody podcastu byl Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy. Povídali jsme si spolu o roli neziskových organizací na poli sociálních služeb v Česku, a hlavně v Praze. K tomu, jaké mají neziskovky místo v sociálních službách a jak spolupracují s Centrem sociálních služeb Praha, se vyjádřili také naši kolegové, konkrétně Kristýna Andrlová za Městskou nájemní agenturu, Pavel Řeháček za Městské ubytovny a Nikol Hladíková za Humanitární oddělení.

„U lidí, kteří přicházejí z ulice přímo do bytu se často stává, že po nějakých pár týdnech, kdy jsou ti lidi nadšení, na ně dolehne takové to – máme byt, jsme tady sami a co teď. Ta osamělost je obrovský problém. (…) Modrý tým se věnuje podpoře lidí, kteří bydlí, v tom, aby o bydlení nepřišli.“

V této epizodě podcastu jsme si povídali s Karlem Novákem, členem takzvaného Modrého týmu. Modrý tým je u nás v CSSP poměrně novinkou. Jedná se o speciální tým terénních pracovníků, kteří se věnují podpoře v zabydlování. Jak to funguje a s čím vším umí lidem pomoci?

„Lidem bez přístřeší nabízíme možnost se v našem AD doléčit po různých výkonech, operacích, nebo pokud jsou jim zjištěny nějaké nové závažné diagnózy. (…) Doma si člověk poleží, má teplo, všecko, když potřebuje tak si objedná potraviny, nebo má někoho, kdo se o něj stará, ale tito lidi jsou sami, a na ulici by to jen těžko šlo.“

V 27. epizodě našeho podcastu Žilinská 2 jsme si povídaly o Azylovém domě s ošetřovatelskou službou (ve zkratce ADOS), který je mezi azylovými domy unikátní službou. Proč? To Vám v podcastu prozradí jeho vedoucí, Petra Mlejnková, zdravotní sestra Bohumila Klášterková a pracovnice v sociálních službách Nikola Macková.

„Ne vždy je potřeba, aby vyjela klasická záchranka, hlavně v případě, že situace není život ohrožující. (…) Často se jedná právě o lidi bez domova, kteří mají například omrzliny, bércové vředy nebo dlouho někde leželi a mají dekubity (proleženiny), kvůli kterým se nemůžou hýbat. Pro takového člověka záchranka nepřijde, nepůjde někde do terénu hledat pána pod spacákem.“

Letos je to podruhé, co v rámci Zimních humanitárních opatření vyjížděl tzv. Intervenční tým. Jeho pomoc je určená právě osobám bez domova s potřebami na pomezí sociálního a zdravotního sektoru, které doprovází z ulice či zdravotnických zařízení do nocleháren a jiných humanitárních zařízení.

Jak tato pomoc funguje a jak se vedlo Intervenčnímu týmu letos? To nám prozradí dvě členky Intervenčního týmu, Aneta – zdravotnice a Irena

„Specifikem téhle práce je, že opravdu nikdy nevíte, kdo vám zavolá. Může to být někdo, kdo si chce ‚jenom‘ popovídat, i když to je někdy to nejdůležitější. Za minutu vám pak zavolá někdo, kdo stojí na mostě a chce skočit. Krize je vždy definovaná tím jedincem. To, co je krize pro jednoho, nad tím jiný mávne rukou a naopak.“

V této epizodě podcastu nám vedoucí Pražské linky důvěry Jitka Gryga Medřická přiblíží, s čím vším umí linka důvěry pomoci a také kdo se nachází na druhé straně sluchátka či chatu, když se na ni obrátíme.

„Lidé bez domova, z větší části skutečně ty závislosti mají, nejčastěji se bavíme o tzv. látkových závislostech, alkohol, pervitin a metamfetaminy obecně. No a u vstupu (do služeb) se skutečně testovalo. Jestli zažijete jako člověk opakovaně negativní zkušenost, a jste odmítán z tohoto důvodu, pak buď jste přinucen lhát a chovat se tak, abyste se do té služby dostal, nebo to vzdáte a rezignujete na tu možnost. A bude to chtít zase nějakou dobu na to, aby si ten proces dokázal získat důvěru klientů, nebo potenciálních klientů, kteří jsou na ulici.“

„Potravinové banky mají podle charty potravinových bank dávat potraviny především organizacím, které se starají o lidi v nouzi.“ – Věra Doušová

„V našich službách mají možnost využívat potravinovou pomoc všichni klienti, jsou to matky samoživitelky, senioři, osoby které přicházejí z výkonu trestu, osoby které měly zkušenost s bezdomovectvím, nebo stále mají, ta skladba klientely je opravdu pestrá.“ – Nikol Hladíková

Zajímalo Vás někdy, jak funguje potravinová pomoc ve velkých organizacích, jako je Centrum sociálních služeb Praha? Kdo má na ni nárok? V jakém množství a z čeho pozůstává?  Odkud se ty potraviny vlastně berou?

O tom jsme si ve dvacáté třetí epizodě povídali s vedoucí humanitárního oddělení CSSP Nikol Hladíkovou, vedoucí potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věrou Doušovou a také s Dominikem Peškou, který potravinovou pomoc distribuuje přímo do jednotlivých služeb centra.

”Když jsem byla malá, bylo to úplně jiný, než když je člověk dospělý. Sejít se celá rodina u jednoho stolu, to se Vám dneska nestane jen tak.”

"Máma nás vždy noc před štědrým dnem dala spát a celou noc nespala a ozdobovala stromeček a celý byt. My jsme se potom ráno vzbudili a bylo to takový to WOW. Tak to bych chtěla do budoucna, až budeme s Haničkou někde normálně bydlet."

"Dneska vím, že jsou to starosti akorát, každý se štve. Já ne. Tady si s kámošem udělám svůj salát, svůj řízek... mám kocoura, ten dostane taky řízek."

Zajímalo vás někdy, jak Vánoce prožívají obyvatelé azylových domů, lidé, kteří to v životě neměli a nemají vždy lehké? Co pro ně znamenají svátky a jaké jsou jejich přání?

V této epizodě podcastu spolu navštívíme Azylové domy Centra sociálních služeb Praha, zúčastníme se zdobení věnců a vánočních stromečků a tyto otázky položíme přímo jejich zdejším obyvatelům.

”Ono je to vždycky hlubší než jenom ten zápach, jenom ten alkohol, jenom to, že člověk leží na lavičce… za tím se skrývá dlouhá historie toho, proč tam ten člověk skončil. A čím déle tam je, tím hůř se z ní dostává.”

V této epizodě podcastu si povídáme s terénním týmem Centra sociálních služeb Praha, konkrétně s jeho vedoucím, Davidem Veberem a zkušenými teréňákmi Jitkou Červinkovou a Zděňkem Plíškem.

Prozradí nám, jak vypadá jejich běžný den, i méně běžné zážitky z terénu. Jak popisují, často jsou pro lidi bez domova prvním kontaktem se sociálním pracovníkem a jejich úlohou je posouvat lidi výš, na návazné služby. Zajímá Vás, jak se jim to daří?