28. října 1922 italští fašisté zahajují tažení z Neapole na hlavní město Řím. Chtějí tak demonstrovat svou sílu. Jak se brzy ukáže, právě tenhle okamžik se má stát tím nejzásadnějším na cestě jejich vůdce, 39letého Benita Mussoliniho, k moci. Pochod na Řím, což je název, pod nímž se událost zapsala do dějin, skončí následující den a o další dva dny později pak král Viktor Emanuel III. nabídne Mussolinimu úřad předsedy vlády. Řada Italů jeho rozhodnutí vítá, protože Mussolini se zpočátku zdá být mužem, který zemi vyvede z chaosu, do něhož upadla po první světové válce. Už brzy však bude jasné, jak moc se mýlili. Šéf vlády a vůdce fašismu – jak si Mussolini nechá později říkat – vytvoří z Itálie totalitní stát a zavleče ji do několika válek, včetně druhé světové. Přesto setrvá v čele fašistické Itálie bezmála čtvrt století. Jeho neslavný konec nadejde teprve na jaře roku 1945.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

O tom, že si Albrecht z Valdštejna (1583–1634) při cestě za vlastním prospěchem nebral žádné servítky, svědčí i události z roku 1619, kdy přešel s částí svého pluku na stranu císaře Ferdinanda. Jeho vrchní strážmistr se proti rozhodnutí postavil, ale Valdštejn ho chladnokrevně zabil. Hned poté Valdštejn v čele čtyřiceti mušketýrů vtrhl do domu moravského zemského výběrčího a vynutil si klíče od truhlic s penězi moravských stavů (tedy Zemské vlády). Vozy s ukradenou stavovskou pokladnicí dovezl Valdštejn do Vídně a předal císaři. Císař se ale zděsil a s ohledem na tísnivou vojensko-politickou situaci moravské peníze vrátil.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Jméno Neil Armstrong zná snad každý. O prvním muži na Měsíci se už přes padesát let učí děti ve škole a úspěch mise Apollo 11 je dodnes považován za malý zázrak. Když 20. července 1969 dosedl lunární modul Eagle na povrch, pronesl Armstrong svoji legendární větu – je to malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo. Veliký posun kupředu ale mise představovala i pro samotné Spojené státy, které se v té době už více než dekádu přetlačovaly se Sovětským svazem v dobývání vesmíru. A zatímco do této chvíle byli Američané jednoznačně pozadu, Apollo 11 udělalo z USA vesmírnou velmoc. A z Armstronga celebritu hollywoodských rozměrů – přestože on sám si slávu příliš neužíval.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Příběh vzniku státu Izrael je neobyčejně komplikovaný a málokdo se v něm vyzná, ale přes životní osud jediné osoby se dá snáze pochopit. Jméno David Ben Gurion možná nepatří mezi nejslavnější jména, která si každý vybaví při výčtu největších postav historie, ale zcela neprávem. Jeho osud totiž skvěle reprezentuje dramatické osudy židovského národa v 20. století, které vyvrcholily vznikem samostatného státu Izrael v roce 1948, na čemž Ben Gurion měl obří zásluhu. Také ho zde dosud označují za „Otce vlasti“. První izraelský premiér hrál velkou diplomatickou hru se všemi velmocemi válečné a poválečné doby, stál za vznikem obávané izraelské armády, pomohl budovat tajnou službu Mossad. A přitom šlo o jednoho z nejmenších lídrů v dějinách (měřil jen 152 cm), který doma válčil s manželkou, a co to šlo, odcházel do Negevské pouště na jihu země, kde tahle živoucí legenda žila v nuzných podmínkách oprýskaného bungalovu a rýpala se v písku, aby poušť pomohla zúrodnit. 

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Před 59 lety vyhrál Cassius Marcellus Clay (*1942, † 2016) poprvé boxerský titul mistra světa v těžké váze. Porážka Sonnyho Listona pro něj byla absolutně zásadní. Oficiálně se z něj stala celebrita, a navíc využil pozápasové tiskové konference, aby veřejně oznámil, že konvertoval k islámu. Později toho roku si navíc změnil jméno na Muhammad Ali a pozornost médií se k němu stočila ještě o něco víc. Ali byl ale ten poslední, komu by vadilo být centrem pozornosti.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

James Dean byl veký herecký talent, nespoutaný živel, sexy idol i symbol revolty. Miloval rychlá auta, za která také utrácel, a dokonce v nich úspěšně závodil. A také v nich rychle jezdil i mimo závodní okruh. Rychlost se mu na silnici stala osudnou 30. září 1955 v pouhých 24 letech.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

16. února 1959 se 32letý Fidel Castro stává kubánským předsedou vlády. Jde o první, ale zdaleka ne poslední funkci, kterou bude tento revolucionář a pozdější diktátor zastávat. V čele země zůstane 49 let, během nichž se stane jednou z nejkontroverznějších postav 20. století. Jeho zvolení nadšeně vítají miliony Kubánců. Po letech života pod Castrovým předchůdcem, zkorumpovaným Fulgenciem Batistou, doufají v lepší budoucnost.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

29. prosince 1938 pohřbil národ velikého spisovatele Karla Čapka. Přestože jeho knihy čtou dodnes lidé takřka po celém světě, v roce 1938 se jeho domácí fanouškovská základna značně zmenšila. To proto, že autor v posledních letech života důrazně varoval před nebezpečím nacismu, zejména pak v dramatických klasikách Bílá nemoc nebo Válka s mloky.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Proradný král, který v naší historii získal kvůli barvě svých vlasů přezdívku Liška ryšavá. Který nechal upálit Jana Husa, navíc u toho nedodržel svůj vlastní slib bezpečnosti, který Husovi dal. Který pak v čele křížových výprav drancoval naší krásnou zemi, naštěstí ho husité vždycky porazili. Takovou má u nás – i zásluhou Františka Palackého a posléze komunistického výkladu historie – pověst Zikmund Lucemburský. Přitom v cizině se mluví o jednom z největších panovníků pozdního středověku, vládci obřího území, které předznamenalo Rakousko-Uherskou monarchii, a člověka téměr „renesančních“ rozměrů, který mluvil sedmi jazyky (uměl víc jazyků než jeho otec Karel IV.!) chytal obří ryby v Dunaji, omamoval ženy a jako jeden z prvních evropských vládců bojoval s Turky. Jeho životopis je víc než pestrý na to, aby se smrsknul na pouhou Lišku ryšavou.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.