Byla u jednoho z největších milníků v dějinách lidstva – a přesto její jméno dlouho nikdo neznal. Katherine Johnson počítala trajektorie vesmírných letů v době, kdy počítače ještě nebyly dostatečně spolehlivé, a její výpočty rozhodovaly o tom, jestli se astronauti vrátí zpátky na Zemi nebo bude jejich mise jednosměrná. Jaký byl příběh ženy, které astronauti důvěřovali víc než technologiím?

Foto: picryl.com

Představte si, že víte, jak zachránit stovky, tisíce životů. Máte důkazy. Máte výsledky. Zkrátka - máte pravdu. 

A přesto vám nikdo nevěří.

Příběh Ignaze Semmelweise je jedním z nejděsivějších paradoxů medicíny.
Protože ukazuje, že někdy nestačí mít pravdu. Někdy není svět na pravdu připravený a pak se vám taková pravda může krutě vymstít.

Představte si, že celý život směřujete k jedné jediné věci. Máte talent, patřičné vzdělání a velké odhodlání.
Ale pak vám někdo řekne: ne.

Ne proto, že byste nebyli dost dobří.
Ale proto, že nezapadáte do tabulek.

Virginia Hall chtěla být diplomatkou. K tomuto povolání měla všechny předpoklady  – kromě jedné věci. Měla jenom jednu nohu.
Ve chvíli, kdy o ni přišla, pro svět, do kterého směřovala, přestala existovat.

Jenže ona si našla jiný.

A stala se jedním z nejnebezpečnějších špionů druhé světové války.

Foto: wikimedia.org

Byl součástí jedné z největších expedic v historii lidstva. Naučil se přežít tam, kde jiní většinou umírali. A možná byl vůbec prvním člověkem, který skutečně stanul na severním pólu. Přesto jeho jméno téměř nikdo nezná. Kdo byl Matthew Henson – a proč si svět místo jeho jména pamatuje jméno úplně jiné?

Foto: picryl.com

Rosalind Franklin byla klíčovou postavou jednoho z největších vědeckých objevů 20. století – a přesto její jméno dlouho zůstávalo zapomenuté. Právě tahle žena ale zachytila strukturu DNA jako první na světě, ale uznání přišlo až po její smrti. Jaký byl její skutečný příběh? A proč se o něm tolik let skoro nemluvilo? 

Takhle to dopadá, když žena stojí ve stínu dvou mužů, přestože bez ní by možná nebyli nic. Protože bez ní by nejspíš Nobelovu cenu nikdy nezískali.

Foto: CSHL - https://www.cshl.edu/archives-blog/rosalind-franklin-would-be-100-years-old-today/, wikimedia.org

Píše se konec 19. století. Svět teprve objevuje novou technologii v podobě pohyblivých obrázků.

V Paříži lidé stojí fronty, aby viděli krátké záběry ze života:
třeba dělníky vycházející z továrny nebo přijíždějící přijíždějící vlak 

Nikdo ale zatím nepřemýšlí o tom, že by film mohl být něco víc než jen technická kuriozita. Nikdo… kromě jedné ženy.

Foto: By Mike Hayes - Own work, CC BY-SA 3.0, wikimedia.org

Vítejte u vůbec první epizody tohoto podcastu, který se věnuje muži jménem Stanislav Petrov. Muži, který mohl pouhým jedním telefonem odstartovat třetí světovou válku a tím jaderný útok mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými.

Foto: By Queery-54 - Own work, CC BY-SA 4.0, wikimedia.org