Zprávy z lesa

Začalo to článkem od Marka Lutonského, který mě inspiroval k rekonstrukci rodinného rodokmenu. Skvělý skill od Jindry Šaršona a o zábavu na minulý víkend bylo postaráno. Trochu se to po příspěvku na twitteru zvrhlo, jak píše CC, tak se tímto omlouváme všem matrikám, které mají (konečně) vytížené servery, ale taková je prostě doba. 🫣

Pro nováčky - AI zvládá velice dobře procházet matriky a různá další místa, prodírat se 100 let starými dokumenty a hledat vaše předky. A pokud je vám to málo, umí dát dohromady i rodokmen vašeho domu.

🧑‍💻 Technologie & podnikání

* Andrej Karpathy stojí za novým “youtubem” pro inženýry, kam dává ta nejzajímavější videa pro studium všeho možného technologického…

* Kdo je lepší na vymýšlení nápadů - 3 AI agenti nebo 3 lidé? Jsou to stále lidé, více zde.

* Bezdrát je out. Sony uvedlo drátová retro sluchátka a líbí se.

* Los Angeles chce mít do roku 2028 létající taxíky.

* Krásný výlet do počítačové (i té české) historie…

⛰️ Příroda

* Do Patagonie se vrací nandu. Krásný příběh krásné aktivity Rewilding Chile.

* Vyšla nová verze Klimatického atlasu, tenhle projekt si zaslouží podporu.

* V Norsku se s tím nemažou. Vzbudil medvěda a dostal pokutu přes 100,000 Kč.

* Petr Juračka vysvětluje, proč dýcháme, skvělé, jako vždy.

Baví vás Zprávy z lesa? Chcete je podpořit? Sdílejte je dál nebo mi můžete koupit kafe ☕️. Díky! 🙏

🧳 Cestování

* Starým vanem přes Austrálii.

* Letadlem na Aljašku.

* Menalon Trail čeká v Řecku na své objevení. Zatím na něm nepotkáte moc lidí a je úžasný (i když jsem zatím šel jen malý úsek).

* Nebo doražte k nám do Českého Švýcarska, teď na podzim je to tu boží…

🧠 Nezařaditelné

* Baví vás pražské metro? Tak zkoumejte!

* A až budete mít dost, tady můžete přejít na povrch.

* Zajímavá sbírka ještě zajímavějších knih a dokumentů.

* A pokud raději koukáte, tak The Hollywood Reporter připravil seznam nejzajímavějších dokumentů všech dob.

CO MĚ TEĎ BAVÍ

* 📖 Konzumuji: Útěk do divočiny

* 🤖 Hraju si s AI: Syn smí hrát na počítači jen ty hry, které si sám vyrobí. Myslel jsem, že tím jeho čas u počítače omezím. Opak se stal pravdou.

* 📼 Analogově: Toulat se a fotit

📷 Fotopozdrav ze severu

Minulý týden jsme vyrazili na pár dní do Neapole. Žena chtěla vždycky vidět Pompeje a Herculaneum, takže mám v rodinném bucket listu odškrtnuto. A musím říct, že okolí Neapole bylo super - skvělé jídlo a opravdová, nenačančaná Itálie.

This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit filipmolcan.substack.com/subscribe

Tentokrát zkusíme trochu jiný formát. Dejte prosím vědět, zda se vám líbí nebo ne 🙏.

ZA 30 SEKUND

* Open-source náhrada Photoshopu je zdarma. Software míří k nule.

* Hackeři ve Francii rozpálili mrazáky v supermarketech na 50 °C.

* Obřích želv na Aldabře je zase 183 000.

🧑‍💻 Photoshop zdarma: ArtCraft

ArtCraft je open-source sada aplikací, která chce nahradit Photoshop a další programy od Adobe. Mezi jejími 14 aplikacemi jsou i WordCraft, DeckCraft a PdfCraft, takže míří i na kancelář. Na Hacker News si to pořádně schytala, ano, je to první verze. Ale směr je jasný. Hodnota softwaru půjde k nule. Drtivá většina softwaru, za který dnes platíte, bude za pár let zdarma.

* Hackeři rozpálili mrazáky na 50 °C. V noci na 12. října přepnuli chlazení ve stovkách francouzských supermarketů na odmrazování a některé obchody začaly hořet. Díry v softwaru byly veřejně známé od srpna.

* Desítky bank našly v systémech cizí AI agenty, kterým klienti svěřili hesla. JPMorgan je dovnitř nepustí.

* Stačí jedna fotka obýváku a nástroj Raven najde váš dům.

* AI „oběti“ ukradly podvodníkům 17 let času. Firma Apate posílá své agenty, ať naletí podvodníkům a odhalí podvod.

⛰️ Obří želvy jsou zpátky: 183 000

Na atolu Aldabra jich v 19. století zbylo pod tisíc. Dnes jich tam žije 183 000. Rezervace od roku 1981 a vyhubené kozy udělaly své. Ochrana přírody funguje, když jí dáme čas.

* Ze 40 stromů na 200. Hrušku s červenou dužinou z jediné vesnice v Apeninách místní zachránili sami.

* Tučňáci jdou bohužel opačným směrem. Bývalá největší kolonie světa přišla mezi lety 2011 a 2025 o 63 % hnízd. Krill ujíždí s teplem na jih.

* Na večer: fotky divoké přírody, u kterých se vyplatí zpomalit.

100 miliard

Tolik lidí už žilo na Zemi. Vylosujte si život jednoho z nich.

🧳 Trutnov → Broumov s plnou krosnou

Michaela Procházková vyrazila přes skály, údolí a rozhledny Broumovska, do kraje, který do té doby vůbec neznala. Natočila o tom 38 minut, u kterých se vám bude chtít okamžitě vyrazit.

* Island napříč, 370 km pěšky. Liam Brown přešel 230 mil mezi sopkami a ledovci a natočil o tom film.

* Londýn, od roku 1798. Tak dlouho se vaří v Rules, nejstarší londýnské restauraci. Teď ji převzal National Trust, aby vydržela i dalších 228 let.

🧠 300 nejlepších vynálezů roku

Podle magazínu TIME. Mezi nimi hloupý telefon Dumbphone 2 i hnojivo z moči.

* Želvákovi Jonathanovi je 194 let a vědci mu přečetli DNA.

* Číňan, Komisařka, Sputnik. V UPM do 17. listopadu vystavují 115 lamp z ČSSR.

* Vtipná upoutávka na horor, který je přímo udělaný pro virtuální brýle.

CO MĚ TEĎ BAVÍ

* 📖 Konzumuji: Bill Gates - Zdrojový kód

* 🤖 Hraju si s AI: Tvořím si vlastní appku na úkoly a pořád mě to baví.

* 📼 Analogově: Udělal jsem si na webu konečně galerii analogových fotek.

📷 Fotopozdrav ze severu

U nás v Českém Švýcarsku už vyhlížíme zimu, jak u vás?

This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit filipmolcan.substack.com/subscribe

Děkuji moc všem za zprávy, odezva na poslední speciál o analogovém životě byla velká. Psali jste mi o staré technice, kterou pořád používáte a nedáte na ni dopustit. O fotkách, které si taky tisknete. A spousta z vás prostě poděkovala za inspiraci. Jsem rád, že je nás víc, koho starý svět baví a kdo se k němu aspoň částečně vrací.

Jsem přesvědčený, že nás analogový svět bude naplňovat čím dál víc, protože toho digitálního je kolem nás už tak nějak moc. Technologie jsou skvělá věc, dokud vás nezačnou ovládat. A ten rozdíl se pozná docela snadno. Gramofon mi za všechny ty roky neposlal jedinou notifikaci, nepodal další desku k puštění. Krabice s vytištěnými fotkami mi nikdy nenahlásila, že dochází místo. Diapozitivy nepotřebují aktualizaci. Udělají, co mají, a pak zase mlčí.

Neberte to ale jako útěk do jeskyně. Píše vám to člověk, který vás každých čtrnáct dní zásobuje novinkami o AI a dnešní číslo otevírá roboty. Nejde mi o to technologie odmítat, ale vybírat si, kterým dovolím mluvit do svého dne. Čím chytřejší stroje kolem nás jsou, tím víc si cením věcí, které jsou hloupé, spolehlivé a moje.

Podnikání & technologie 👨‍💻

* Roboti jsou nový automotive. Hyundai chce nasadit 25 000 humanoidů Atlas a stavět 30 000 robotů ročně. Toyota míří rovnou k 400 000 robotům.

* Jeff Bezos tvrdí, že AI nám přinese třídenní pracovní týden. No nevím, zatím nám přinesla spíš sedmidenní…

* Zase chceme ovládat počasí. Vzniká startup, který chce drony rozhánět mraky a oslabovat hurikány.

* Psaní kódu je mrtvé a další na řadě bude právo. AI agenti vyhráli svůj první reálný soudní spor.

* Skvělá přednáška šéfa 37Signals o tom, kam kráčí vývoj aplikací…

Cestování 🧳

* Poznejte město ze satelitního snímku.

* Mapa Američanů v Evropě a naopak.

* Faerské ostrovy.

* Japonské Alpy.

* A na závěr “naše” krásné Alpy…

Tenhle ňůsletr píše ze 100 % člověk. Baví vás? Kupte mu kafe nebo si čtení předplaťte 💚.

Konec komerční přestávky a pokračujeme dál…👇

Příroda ⛰️

* Vltavskou kaskádu čeká historická zkouška.

* Tradiční skvělé Comedy Wildlife Photos.

* Želva Jonathan oslavila 194 let.

* Vznikla mapa, kde se můžete podívat, kdy zmizí jaký ledovec.

* Udržitelnost oblečení už zase většinu lidí přestala zajímat, bohužel.

Nezařaditelné 🧠

* Jak dlouho vydržíte dělat “plank”? Tahle kanadská babička 5 hodin…

* Koupil si obraz za 30 doláčů a prodal ho za 1,3 milionu.

* Králíkárna jako součást Alzaboxu?

* Jak probudit mozek i bez kávy?

* Digitální závislosti nejsou jen o sociálních sítích, hrách a AI. Ale třeba také o Vinted.

Tipy 💡

Co čtu: Atlas klimatické změnyCo poslouchám: BouřkuV čem se vzdělávám: MPSV podpoří lidi s autismem 👍Zajímavý produkt: Domácí router, který skutečně ohlídá čas na obrazovce vašich dětí

Fotopozdrav 📷

Dobrý den, kozy ven 🇬🇷.

This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit filipmolcan.substack.com/subscribe

Pamatujete si ten pocit? Někde na půdě nebo ve skříni u babičky najdete starou krabici. Uvnitř černobílé fotky lidí, které jste nikdy nepotkali, ale máte jejich nos. Prababička na svatbě. Děda jako voják. Někdo neznámý u Kolína, na zadní straně tužkou rok 1938. Fotky jsou rozmazané, ohnuté, polovina z nich je špatně exponovaná. A přesto u té krabice prosedíte celé odpoledne.

Teď si vezměte do ruky mobil. Fotky z něj padají až nepříjemně dokonalé. Noc vypadá jako den, obloha je modřejší než ve skutečnosti a když vám do záběru vleze cizí člověk, AI ho jedním tahem prstu vymaže. Za chvíli vám bude mobil komponovat sám a co na fotce chybí, to vám prostě dokreslí. Všichni budeme mít perfektní fotky a perfektní videa. A budeme jich mít desetitisíce.

Jenže kolik z nich za padesát let někdo najde v krabici?

Kdy jste naposledy drželi v ruce papírovou fotografii? Kdy jste si naposledy poslechli celé hudební album od začátku do konce, tak jak ho umělec postavil, nejen tři písničky z playlistu? Kdy jste si naposledy něco naplánovali tužkou?

Živím se softwarem, AI používám každý den a technologie mám kolem sebe úplně všude - od nositelné elektroniky, přes chytrou domácnost až po AI agenty. Ale čím víc technologií mám, tím víc mě láká jejich opak. A podle všeho nejsem sám. Lidi znovu kupují CD, natahují filmy do foťáků, sbírají počítače z 80. let a platí 700 dolarů za telefon, který toho umí méně než ten za tři tisíce.

V tomhle speciálu se podíváme, jestli je návrat k analogovému světu skutečný trend, nebo jen nostalgie pro ty, kdo si ji můžou dovolit. A na konci vám ukážu, jak to děláme u nás doma. Ne jako návod, spíš jako inspiraci.

Stroje, které odmítly umřít

Ve školním obvodu Grand Rapids v Michiganu řídila topení a klimatizaci Amiga 2000 z 80. let. Přes rádiový modem s rychlostí 1 200 bitů za sekundu zapínala kotle a ventilátory v 19 budovách. Program pro ni napsal středoškolák, a škola mu prý volala ještě o desítky let později, když se něco pokazilo. Náhradní díly se sháněly na eBay. Výměna za moderní systém měla stát až dva miliony dolarů. Naposledy je doloženo, že běžela v roce 2017 (Hackaday, Generation Amiga).

Pekárna Hilligoss Bakery v Indianě ještě koncem roku 2024 účtovala koblihy na dvou Commodorech 64, které majitelé koupili začátkem 80. let. Běží na nich vlastní program v assembleru, který počítá i místní daně.

V Gdaňsku vyvažuje Commodore 64 kardanové hřídele od začátku 90. let. Přežil i povodeň. Když jeho fotka v roce 2016 obletěla svět, v Polsku prý na aukcích podražily staré Commodory (Boing Boing).

Řízení vlaků v tunelu metra v San Francisku nahrává software ze tří 5,25palcových disket. Systém je z roku 1998 a pořád funguje, jen už skoro nikdo neumí s disketami a programy z 90. let zacházet. Výměna potrvá do příštího desetiletí a jen samotný kontrakt s Hitachi vyjde na 212 milionů dolarů (Ars Technica).

V roce 2024 oznámil japonský ministr pro digitalizaci Taro Kono, že úřady konečně nesmí po občanech chtít data na disketách. Muselo se kvůli tomu zrušit přes tisíc předpisů (The Register).

A pak je tu můj oblíbený příklad. George R. R. Martin, autor Hry o trůny, píše knihy ve WordStaru 4.0 na počítači s DOSem, který není připojený k internetu. Na maily a daně má jiný počítač. U Conana O’Briena v roce 2014 vysvětloval, že mu nevadí, že program neumí kontrolu pravopisu. Nesnáší, když mu moderní editor sám přepisuje malá písmena na velká (TechCrunch).

Co mají ty příběhy společného? Nejsou o tom, že by staré stroje byly lepší. Jsou o tom, že dělají jednu věc, dělají ji spolehlivě a nic jiného po vás nechtějí. Žádné notifikace, žádné aktualizace, žádné “vylepšení”, o které jste nežádali. A také žádné viry a bezpečnostní incidenty. Tak si někdy říkám, jestli není opravdu trochu zbytečné si každých pár let kupovat nový počítač :-). I tuhle lampičku máme doma a je prostě boží…

Proč nás to v době AI táhne zpátky

Letos v srpnu se v Computer History Museum v Mountain View, pár kilometrů od sídel firem, které nám stavějí AI budoucnost, sešlo přes 3 500 lidí na festivalu starých počítačů. Slavilo se 50 let Applu, na pódiu seděl Steve Wozniak. Ale hlavní hvězdy byly stroje, které jejich majitelé roky křísili v garážích.

Jeden z nich, programátor Josh Dersch ze Seattlu, jich má doma přes 200. Přivezl zrestaurovaný Xerox Alto ze 70. let, pradědu dnešních počítačů s myší a okny. Podobných festivalů je dnes přes tucet, v Severní i Jižní Americe a v Evropě. Pořadatelé říkají, že poptávka po starých počítačích na bazarech roste (AP). Sám mám doma postupně rozrůstající sbírku Apple počítačů a plánuji, že bych na nich zkusil v dnešní době fungovat.

Dnešní technologie jsou černá skříňka. Nevím, proč mi algoritmus ukázal zrovna tohle video. Nevím, co přesně AI na mé fotce “vylepšila”. Nevím, jestli text, který čtu, napsal člověk. Všechno je úhledné, rychlé a dokonalé. A právě ta dokonalost začíná trochu nudit. Když umí každý vyrobit perfektní obrázek jedním promptem, perfektní obrázek přestává mít cenu. Začíná mít cenu to, co je nedokonalé, pomalé a skutečné.

Únava z AI se přitom nepromítá jen do koníčků. V USA vzniklo hnutí Irreplaceable s heslem „Jsme nenahraditelní”, které chce AI regulovat a vadí mu, že o budoucnosti práce rozhoduje hrstka technologických šéfů. Lidé začínají nahlas říkat, že ne každý pokrok chtějí - jak se to dělo v historii už mnohokrát.

Nejlíp je ten posun vidět na formátu, který měl být dávno mrtvý. VHS kazety. Videorekordéry se přestaly vyrábět v roce 2016, a přesto třeba v kalifornském Sacramentu otevřel nový obchod s kazetami a sběratelé po celém světě loví vzácné tituly po bazarech. Důvody? Únava z předplatných, filmy, které ze streamovacích služeb nenávratně mizí, a obyčejná radost z toho, že film fyzicky vlastníte.

Hudba: album, jak ho umělec postavil

Podle americké asociace RIAA vzrostly v prvním pololetí 2026 tržby z prodeje CD v USA o 58,6 % na 171 milionů dolarů. Vinyl rostl taky, o 17,7 % na 544 milionů. Fyzické nosiče jako celek posílily o čtvrtinu (Reuters). Velkou část růstu táhnou sběratelská K-popová alba a mladší zákazníci, pro které je CD prostě retro (Inc.).

Streaming pořád tvoří 82 % všech tržeb z nahrané hudby. Půl roku dat ještě není trend, a ještě v roce 2025 prodej CD klesal. Nikdo tedy nevyhazuje Spotify. Lidé si k němu jen přidávají něco, co můžou vzít do ruky.

Myslím, že nejde o kvalitu zvuku. Jde o způsob poslechu. Streaming je kulisa. Pustíte playlist, děláte něco jiného a za hodinu nevíte, co hrálo. Deska nebo CD vás nutí k rozhodnutí: vyberu si tohle album a poslechnu si ho. Celé. Tak, jak ho umělec poskládal, s pomalou písničkou na konci první strany a s tou divnou skladbou uprostřed, kterou byste v playlistu přeskočili a která vám za pár let přiroste k srdci nejvíc.

Kdy jste naposledy poslouchali album od první do poslední písničky, aniž byste u toho scrollovali?

Fotka: dokonalost versus vzpomínka

Dnes nosíme v kapse foťák, o kterém si profesionální fotografové před dvaceti lety mohli nechat jen zdát. Jenže to, co z mobilu vypadne, už není úplně fotka. Je to výpočet. Telefon nafotí několik snímků, složí je dohromady, doostří obličeje, vytáhne stíny, a když chcete, smaže lidi v pozadí nebo přidá obloze dramatické mraky. Výsledek je krásný. Jen si už nejsem jistý, jestli je to vzpomínka na to, jak to bylo, nebo na to, jak to podle algoritmu mělo být.

Možná i proto se vrací film. Podle japonského průzkumu mezi více než 1 300 fotografy loni fotilo na film značky Kodak 71 % z nich, Fujifilm 68 % (Digital Camera World).

Když jsem před mnoha lety koupil v bazaru starou Leicu M7, byla to doba, kdy se analogových foťáků každý zbavoval. Dneska je to zase drahé zboží. Leica je pro mě esence fotografie, manuální proces, skvělý kus řemesla, který držíte v ruce. A vím, že tenhle foťák nikdy neprodám, že jednou zůstane dětem, spolu s hromadou negativů ve skříni.

Jde o to, co z našich fotek za padesát let zbyde.

Už v roce 2015 varoval Vint Cerf, jeden z otců internetu, před „zapomenutým stoletím”. Digitální soubory podle něj bez péče postupně přestanou…

This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit filipmolcan.substack.com/subscribe

Měl jsem tu čest číst ještě před vydáním novou knihu od Jana Řezáče. Jeho “Web ostrý jako břitva” zná snad každý, kdo u nás někdy zadával web. Po dvanácti letech přichází Honza s druhou knihou. A samozřejmě není o webu.

Řež je o rozhodování. Konkrétně o tom, jak nezačít projekt, který jste nikdy začínat neměli - a jak ten rozjetý včas zaříznout. Devět strategických nástrojů, které deset let testoval na vlastní agentuře: Wardleyho mapy, Cynefin, 7 Powers, teorie omezení. Skoro třetinu knihy tvoří právě Wardleyho mapy, takže čekejte spíš učebnici mapování než obecný přehled strategie.

Což je přesně ten druh knihy, který má dnes smysl psát a číst.

Podnikání & technologie 👨‍💻

* Kachny, kachny, kachny, kachny… Ale tuhle kachnu jsem si musel objednat, bude s tím legrace.

* Y Combinator v poslední době chrlí skvělý obsah - vybírám třeba super povídání o tom, jak stavět v dnešní době servisní společnosti nebo kalkulačku valuace startupu.

* Dyson má nový produkt - kartáček na zuby. Jestli se tomu ještě dá říkat kartáček… Tahle firma mě děsně baví.

* Apple také inovuje a má skládací telefon, podaří se mu zlomit trh stejně jako u sluchátek nebo hodinek? Vychytávky Applu u Samsungu nebo Xiaomi za 3, 2, 1…

Cestování 🧳

* Češi na Kickstarteru vybírají peníze na cestovní pípu.

* Najděte si letadlo, které právě někde letí a dívejte se z okénka ven… Je to levnější a ekologičtější…

* Baví vás cestovat vlakem? Mrkněte na nejlepší lůžkové vlaky na světě.

* Tyhle duny v Brazílii vypadají jako z jiného světa. Wow.

* Fajn dokument o posledních požárních hláskách v USA…

Tenhle ňůsletr píše ze 100 % člověk. Baví vás? Kupte mu kafe nebo si čtení předplaťte 💚.

🎧 Zprávy z lesa jako podcast na Spotify nebo Applu 🎧

Konec komerční přestávky a pokračujeme dál…👇

Příroda ⛰️

* V britském národním parku se chystají odměňovat návštěvníky za dobré skutky. Budeme se inspirovat?

* Zní to neuvěřitelně, ale říhání krav prý produkuje stejně CO2 jako třeba automobily.

* Zajímavá čísla o dostupnosti vody a spotřebě na osobu jednotlivých zemí. Rozdíly jsou neuvěřitelné.

* Proč se ženy dožívají vyššího věku než muži? Je to tak stejně u všech živočišných druhů?

Nezařaditelné 🧠

* Chcete se vyhnout Alzheimerovi? Používejte papírové mapy místo navigace.

* Drtivou většinu vaší osobnosti neovlivňuje DNA, ale okolí a výchova.

* Nemůžete usnout a počítat ovečky už vás nebaví? Tady jsou další hry…

* Krásná infografika o tom, jak je náš dnešní život sbírkou zázraků, za které by generace před námi daly cokoli…

* Důkazem budiž třeba tento laser na komáry.

Tipy 💡

Co čtu: Bláznivý granátovníkCo poslouchám: CasablancuV čem se vzdělávám: Biologie. Se synem na gymplu. Nedobrovolně.Zajímavá appka: Ona není nová, ale je stále lepší a lepší - Lovable.

Fotopozdrav 📷

Mám za sebou týden na lodi v Chorvatsku. Mljet, Caftat, Korčula, Pelješac... Poslední noc stála za to - ještě stále se houpu.

This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit filipmolcan.substack.com/subscribe

Představte si, že je vám čtrnáct a máte si vybrat školu. Je rok 1995. Rodiče vám radí: nauč se s počítačem, to bude budoucnost. Nebo běž na práva. A mají pravdu. Teď si představte, že je vám čtrnáct dnes. Dokážete dnes dětem dobře poradit?

Mému synovi je 15, za pár dní nastoupí na střední školu, zatím je na Gymnáziu, takže má ještě s rozhodováním chvilku čas. To považuji v této špatně čitelné době jako velký benefit. Jak mu poradit? Řekl jsem si, že to sepíšu a zkusím Vojtovi napsat dopis. Já bych to v jeho letech ocenil. Nebo bych se tomu možná smál a založil do šuplíku, protože v patnácti tátu nepovažujete za toho nejchytřejšího, koho znáte :-). Každopádně bych litoval, kdybych to alespoň nezkusil.

Tak tady je můj dopis, třeba vám to bude inspirací k zamyšlení, pokud jste v podobné situaci. A pod dopisem najdete, jak jsem k tomu došel - kdo chce jít trochu více do hloubky, má možnost!

Milý Vojto,

vím, že nesnášíš, když ti radím. Tak tohle nebude rada. Spíš ti chci napsat, co bych chtěl slyšet od svého táty, kdyby mi bylo dnes patnáct. Někde si tenhle cár papíru schovej a občas na něj zkus kouknout.

Nejdřív přiznání. Když jsem si vybíral školu já, svět byl slušně předvídatelný. Vystuduješ, najdeš si práci, budeš ji dělat, časem povýšíš. Nebo budeš podnikat, ale bude to mít vlastně podobný průběh. Studium bylo něco, co se odbyde na začátku života, a pak se čtyřicet let pracuje. Tenhle model za mého života umřel a za tvého už nebude existovat vůbec. Ty se budeš učit celý život. Ne proto, že to zní hezky, ale proto, že svět se bude měnit rychleji, než stihne kterákoli škola přepsat osnovy. Takže jestli se máš na střední naučit jednu jedinou věc, ať je to tahle: naučit se učit. Poznat, jak funguje tvoje hlava, kdy ti to myslí, jak se dostat do věci, které nerozumíš. To ti zůstane, i kdyby všechno ostatní zastaralo. A já si myslím, že věci budou zastarávat sakra rychle.

Druhá věc. Za mého mládí byli “ajťáci” zvláštní kasta lidí, kteří rozuměli počítačům, a zbytek světa se na ně chodil dívat. Stačilo být průměrný, nebo i podprůměrný a hlady jsi neumřel. To končí. Ajťákem se bude muset stát každý, kdo bude chtít být úspěšný, ale průměrný ajťák bude bezcenný. Ne že by každý programoval - ale každý si bude stavět vlastní nástroje, vlastní malé aplikace, vlastní postupy s AI. Kdo to bude umět, bude mít v každém oboru násobnou výhodu. Proto ti neříkám “jdi na informatiku”. Říkám ti: ať půjdeš kamkoli, tohle si vezmi s sebou. AI je nová základní dovednost, jako bylo pro mě čtení a pro moji generaci angličtina. Ale samotná ti stačit nebude. Spoj ji s něčím. S oborem, s řemeslem, s tématem, které je tvoje.

Třetí věc je nepříjemná, tak ji řeknu na rovinu. Jsi chytrý. Víš to a já to vím. A právě proto tě musím varovat před pastí, do které chytří lidé padají. Chytrému člověku jde všechno rychle - a AI to ještě zrychlí. Vyplivne ti úkol, slohovku, kód, cokoli, a nikdo ti nic nedokáže (když budeš šikovný). Bude strašně lákavé použít chytrost na to, abys nemusel nic dělat. Používej AI, abys byl chytřejší, ne abys měl klid. Nech si vysvětlovat, hádej se s ní, zkoušej, jestli tě nachytá. Poznáš to sám - podle toho, jestli věci znáš, i když ti vypnou wifi. Chytrost bez práce je jen dobře zabalená lenost a svět ji pozná rychleji, než si myslíš.

Čtvrtá věc tě možná překvapí, protože ji říká člověk, který celý život dělá v technologiích. Nezahazuj humanitní věci a umění. Svět se zaplavuje texty, obrázky a hudbou, které vyrobil stroj. Bude jich nekonečno a budou zadarmo. O to vzácnější bude člověk, který umí říct, co z toho má smysl. Který rozumí lidem, umí argumentovat, umí položit dobrou otázku. Umí opravdu unikátně tvořit. Dějepis, literatura, umění, filozofie - to nejsou zbytečné předměty. To je trénink přesně těch svalů, které stroje nemají.

Pátá věc. Vidíš doma, že se dá žít svobodně a podnikat, takže víš, že to není pohádka z YouTube. Ale řeknu ti, co za tou svobodou doopravdy je, protože zvenku vypadá jednodušeji. Svoboda není opak práce. Svoboda je, že si můžeš vybrat, na čem, s kým a odkud pracuješ - a ta možnost volby se kupuje za jedinou měnu: za to, že něco umíš pořádně a lidi ti věří. Proto bude záležet na tvé značce - na tom, co je po tobě k nalezení, co jsi dokázal, co o tobě řeknou lidi. Nemusíš být influencer. Stačí, když po tobě zůstávají věci a když se pod ně nebojíš podepsat.

A teď to, na co se možná chceš zeptat: co bych si přál já. Vyhnul bych se směrům, kde se dnes láme chleba nejvíc: řadový kodér, právník, marketing, administrativa. Radost bys mi udělal medicínou, péčí o lidi, pořádným řemeslem, nebo hlubokou znalostí IT a bezpečnosti - věcmi, které stojí na rukou, na odpovědnosti a na důvěře. To jsou moje sázky.

Ale klidně škrtni celý předchozí odstavec. Protože hlavní je něco jiného a já vím, že to zní ohraně: ať tě to baví. Neříkám to proto, že to je hezké. Říkám to z čistě pragmatického důvodu. Když tě něco baví, vydržíš u toho, i když to bude těžké. A když vydržíš, budeš nadprůměrný. A přesně o tohle celé jde. Svět, do kterého vstupuješ, bude k průměrnosti nemilosrdný - průměrný text, průměrný kód i průměrný nápad vyrobí stroj za vteřinu a zadarmo. Průměrnost byla dřív bezpečná volba. Už není. Průměrnosti budoucnost nepřeje. Zápalu ano. Nadprůměrný truhlář přežije průměrného programátora. Nadprůměrná učitelka přežije průměrného právníka.

Takže až budeš vyplňovat přihlášku, neptej se, který obor přežije. To neví nikdo. Ptej se, kde se naučíš pořádně myslet a kde budeš dělat skutečné věci. A když tě něco bude fakt hodně bavit, je to ta správná cesta.

A kdyby ses spletl? Nevadí. V tvém světě už volba školy není rozsudek. Je to první tah, ne celá partie.

Táta

Tenhle Speciál není seznam bezpečných oborů. Takový seznam totiž neexistuje (vlastně naopak, existují jích spousty, ale…) a každý, kdo vám ho prodává, hádá. Je to mapa toho, co dnes skutečně víme, kde se nejchytřejší lidé planety neshodnou, a co z toho plyne pro rodiče, kteří stojí před přihláškou.

Co se skutečně děje

Mezinárodní organizace práce analyzovala téměř třicet tisíc pracovních úloh a došla k opatrnému závěru: většina profesí zasažených AI bude spíše transformována než odstraněna. AI je zatím dobrá v úkolech, ne v celých povoláních. Umí napsat první verzi smlouvy, ale neumí nést odpovědnost za to, když je špatně.

Jenže pak je tu trochu jiný signál. Ekonomové ze Stanfordu (mimo jiné Erik Brynjolfsson, jedno z největších jmen ekonomie technologií) analyzovali mzdová data milionů amerických zaměstnanců. A našli, že mladí lidé ve věku 22 až 25 let v profesích silně vystavených AI mají zaměstnanost zhruba o 19 procent nižší, než by odpovídalo jejich vrstevníkům v méně vystavených oborech. U lidí nad třicet žádná taková mezera není. Zkušeným pracovníkům v těch samých oborech zaměstnanost dokonce roste.

Mechanismus přitom nevypadá jako propouštění. Vypadá jako slabší nábor. Firmy nevyhazují juniory, ony je prostě přestávají přijímat. První analýzu udělá AI. První rešerši udělá AI. První verzi kódu napíše AI.

A tady je ta otázka, kterou by si měl položit každý rodič. Ne “bude ta profese existovat v roce 2040”. Ale: bude mít moje dítě první pracovní roky, ve kterých se naučí řemeslo? Protože seniorem se člověk nestane na škole. Stane se jím tím, že několik let dělá juniorskou práci, dělá chyby a někdo zkušenější mu je opravuje. Když zmizí první příčka žebříku, nahoru se nedostane nikdo.

Baví vás Zprávy z lesa? Můžete mi koupit kafe nebo si čtení předplatit 💚.

🎧 Zprávy z lesa jako podcast na Spotify nebo Applu 🎧

Konec komerční přestávky a pokračujeme dál…👇

Čtyři tábory: kam radí posílat děti lidé, kteří AI staví

Kdyby existovala jasná odpověď, lidé v čele AI firem by se na ní shodli. Neshodnou se. A to je samo o sobě nejdůležitější informace tohohle Speciálu.

Tábor první: jděte tam, kam AI fyzicky nemůže. Geoffrey Hinton, nositel Nobelovy ceny a “kmotr AI”, to říká bez obalu: chcete jistotu, běžte na instalatéra. Rutinní intelektuální práce je podle něj zranitelnější než kvalifikovaná manuální práce v nepředvídatelném prostředí. Zní to jako bonmot, ale má to logiku: AI zvládne napsat esej, ale nevymění vám bojler v paneláku z roku 1978, kde nic není podle normy.

Tábor druhý: největší oběti budou kancelářští junioři. Dario Amodei, šéf Anthropicu (firmy, která staví AI model Claude), loni varoval, že AI může během několika let zlikvidovat velkou část nástupních kancelářských pozic a zvednout nezaměstnanost na 10 až 20 procent. Je to predikce, ne fakt. Ale všimněte si: sedí přesně na stanfordský signál.

Tábor třetí: držte se matematiky a fundamentů. Demis Hassabis, šéf Google DeepMind a taky nobelista, radí studentům nevzdávat STEM, matematiku a informatiku. Ne proto, že by AI neuměla počítat, ale protože fundamenty vám umožní používat AI řádově lépe než ostatní. K tomu přidává schopnost, kterou označuje za klíčovou: naučit se učit.

Tábor čtvrtý: obor je jedno, rozhoduje kombinace obor plus AI. Jensen Huang, šéf Nvidie, proslul výrokem, že děti už se nemají učit programovat, protože programovacím jazykem budoucnosti je lidská řeč. Jeho novější poselství je zajímavější: nebude tolik záležet na tom, co studujete, ale jestli umíte AI použít ve svém oboru. Žurnalistika, design i věda budou existovat. Jen se budou dělat jinak.

Jenom bacha, všichni čtyři pánové prodávají AI. Hinton už ne, ten varuje z pozice důchodce, ale Amodei, Hassabis i Huang mají na určitém příběhu o budoucnosti obchodní zájem. Neznamená to, že se mýlí. Znamená to, že jejich výroky čtěte jako výpovědi zainteresovaných svědků, ne jako rozsudek.

Informatika: mrtvý obor, nebo nejlepší volba?

Nejvíc paniky je dnes kolem informatiky. A právem, protože data vypadají na první pohled schizofrenně.

Na jedné straně: nezaměstnanost čerstvých absolventů computer science v USA vystoupala na 6,1 procenta, u počítačového inženýrství na 7,5 procenta. To je víc než průměr všech absolventů a taky víc než u absolventů dějin umění nebo filozofie. Přečtěte si tu větu ještě jednou. Filozof má dnes v Americe menší problém najít práci než čerstvý programátor. Počet inzerátů na vývojáře na portálu Indeed spadl od roku 2022 o 71 procent. Zápisy do klasických CS programů na amerických univerzitách meziročně klesly o 11 procent.

Na druhé straně: americký úřad práce projektuje růst zaměstnanosti softwarových vývojářů o 15,8 procenta do roku 2034, což je pětinásobek průměru. Datoví vědci mají růst o 33,5 procenta, kyberbezpečnost o 28,5 procenta.

Jak to jde dohromady? Docela jednoduše. Padá cena jednoduchého programování. Roste cena hlubokého porozumění systémům. AI dnes napíše běžný kód rychleji než junior. Ale někdo musí navrhnout architekturu, uhlídat bezpečnost, rozumět datům a hlavně poznat, kdy AI plácá nesmysly. Informatika není mrtvá. Mrtvá je představa, že tříměsíční kurz kódování je vstupenka k jistotě.

Pro rodiče z toho plyne nepříjemně náročná rada: pokud dítě táhne k počítačům, nebraňte mu. Ale tlačte na fundamenty. Matematika, systémy, bezpečnost, a ideálně druhá odbornost k tomu. Programátor, který rozumí biologii, energetice nebo financím, je jiná liga než programátor, který umí jen programovat.

A co vysoká škola jako taková?

Občas zaslechnu názor, že v době AI už titul nemá smysl. Ono to vlastně není nic úplně nového, já si v mládí říkal jako ajťák to a samé a vysokou jsem nedokončil. Nikdy v životě mi to nechybělo. Ale data říkají něco jiného. Podle OECD vydělávají lidé s vysokoškolským vzděláním napříč vyspělými zeměmi v průměru o 54 procent víc než lidé s maturitou. Ani rozdíly mezi obory nejsou tak velké, jak se traduje: zaměstnanost vysokoškoláků je v ICT kolem 90 procent, v technických oborech 89, ve vzdělávání 87 a v humanitních a společenských vědách 84 procent. I ta poslední skupina je výrazně nad lidmi jen se střední školou.

Jak se s tím pere svět: od zákazů k povinné výuce za dva roky

Málokde je vidět zmatek téhle doby líp než na tom, jak školy s AI zacházejí. V lednu 2023, pár týdnů po startu ChatGPT, ho newyorské veřejné školy zakázaly na všech svých zařízeních a sítích. Důvod: děti budou podvádět a přestanou myslet. O čtyři měsíce později šéf newyorského školství zákaz odvolal a veřejně přiznal, že to byla chyba - že škola má děti na AI připravit, ne před ní schovat. Největší školský obvod Ameriky se otočil o 180 stupňů za jedno pololetí. To je tempo, na které si školství nikdy předtím nemuselo zvyknout.

Od té doby se svět rozjel dvěma směry. Čína vzala věc po svém: od září 2025 je výuka AI povinná na všech základních a středních školách, Peking nařídil minimálně osm hodin ročně a národní plán počítá s plným pokrytím do roku 2030. Už na prvním stupni se učí, co je rozpoznávání obrazu, středoškoláci stavějí vlastní aplikace. Spojené arabské emiráty zavedly AI jako oficiální předmět od školky. Indie ji přidává do osnov od třetí třídy. A malé Estonsko, evropský digitální premiant, spustilo program AI Leap: jako první země na světě dává všem středoškolákům přístup ke špičkovým AI nástrojům, včetně proškolení učitelů. Estonci to říkají natvrdo - AI gramotnost je pro ně občanská dovednost jako čtení.

Zajímavé je, že skoro nikdo z nich neposílá děti hromadně na informatiku. Vzniká jiný model: AI gramotnost jako čtvrtá základní gramotnost vedle čtení, psaní a počítání. Napříč obory, ne jako obor. Psal jsem o tom před lety ještě před AI - že by informatika neměla fungovat samostatně, ale měla by být součástí každého předmětu. Dnes to s umělou inteligencí dává ještě větší smysl.

A pak je tu druhý proud, který šlape na brzdu. Švédsko, dlouho výkladní skříň digitalizace školství, udělalo v roce 2023 pozoruhodný obrat: ministryně školství pozastavila strategii digitalizace a vláda nalila peníze zpátky do tištěných učebnic, protože výsledky čtenářské gramotnosti šly dolů. Severské učitelské organizace loni společně prohlásily, že AI má výuku podporovat, ale nikdy řídit ani nahrazovat učitele. Francie s AI ve školách skoro nepracuje a Japonsko vydalo směrnice tak opatrné, že se z nich dá vyčíst hlavně nervozita.

Nejdůležitější kapitola: nejde jen o to kam, ale jak

Dvě čerstvé studie ukázaly, že tatáž technologie může dítěti vzdělání zdvojnásobit, nebo rozložit. Rozhoduje způsob použití.

Nigérie: Světová banka udělala experiment, ve kterém středoškoláci šest týdnů pracovali s AI tutorem, ale pod vedením učitele. AI nevydávala odpovědi, vysvětlovala, kladla otázky, učitel hlídal porozumění. Výsledek: pokrok odpovídající zhruba 1,5 až 2 rokům běžné výuky. Za šest týdnů.

Čína: Výzkumníci sledovali skoro 27 tisíc středoškoláků, kteří začali používat generativní AI na domácí úkoly. Skóre úkolů vzrostlo o 18 procent, čas nad úkoly klesl o 30 procent. Rodiče nadšení, známky hezké. Jenže výsledky u zkoušek bez pomůcek spadly o 20 procent během šesti měsíců. Děti odevzdávaly lepší práci a uměly míň.

Tohle je podle mě jádro celého problému. AI může být nejlepší doučovatel v dějinách lidstva, dostupný každému dítěti za pár korun. A současně je to nejdokonalejší stroj na outsourcing myšlení, jaký kdy existoval. Sval, který se nepoužívá, neroste.

Takže až budete obcházet dny otevřených dveří, neptejte se jen na obory a uplatnění absolventů. Zeptejte se: jak u vás pracujete s AI? Škola, která ji zakazuje, připravuje děti na svět, který neexistuje. Škola, která ji nechá volně žrát domácí úkoly, vyrábí čínský scénář. Hledáte školu, která umí to nigerijské: AI jako nástroj přemýšlení, ne jeho náhradu.

Skeptikův koutek

Sluší se přiznat, že celá tahle debata může být za pět let k smíchu. Oběma směry.

V roce 2013 vyšla slavná oxfordská studie Freye a Osborna, která předpověděla, že automatizace během deseti až dvaceti let ohrozí 47 procent amerických pracovních míst. Citoval ji každý, včetně mě. Nestalo se. Nezaměstnanost byla v následující dekádě rekordně nízká.

Nobelista Daron Acemoglu z MIT spočítal, že AI zvedne produktivitu ekonomiky za celou příští dekádu o pouhých 0,66 procenta. Podle něj je humbuk řádově větší než realita. A dánská studie, která propojila data o zavádění AI ve firmách s reálnými mzdami, našla po dvou letech efekt na mzdy a odpracované hodiny prakticky nulový.

Takže ano: je možné, že za deset let bude svět práce vypadat skoro stejně jako dnes a tenhle Speciál bude působit jako panika roku 2026. Je taky možné, že bude vypadat úplně jinak a tenhle Speciál bude působit jako zoufale mírný. Kdo vám tvrdí, že ví, který scénář nastane, hádá. Včetně mě.

Právě proto dává smysl strategie, která funguje v obou scénářích.

Co bych dělal já

Vychází mi z toho jedna rovnice. Není to seznam oborů, je to násobilka:

fundamenty x práce s AI x hluboká odbornost x kontakt s reálným světem x lidské schopnosti

Všimněte si, že je to násobení, ne sčítání. Když je kterýkoli člen nula, je nula celý výsledek. Dítě, které skvěle ovládá AI, ale nemá základy, jen rychleji produkuje věci, kterým nerozumí. Dítě se základy, které AI ignoruje, prohraje s tím, které ji ovládá.

Co to znamená prakticky:

* Střední škola. Kvalitní gymnázium zůstává pro studijní dítě robustní volbou, pokud tam opravdu drží matematiku, jazyky, psaní a poctivou práci bez zkratek. Dobrá průmyslovka, která spojuje elektroniku, automatizaci a software s fyzickými projekty, získává na hodnotě. Zdravotnické a pedagogické směry mají lidskou a fyzickou složku, kterou AI neumí. A řemeslo přestává být volbou druhé kategorie: šikovný elektrikář nebo technik bude v dekádě, kdy se staví datacentra a předělává energetika, vzácnější zboží než průměrný markeťák. Nejopatrnější bych byl u škol postavených na rutinní administrativě a memorování.

* Vysoká škola. Informatika, matematika, data a inženýrství ano, ale do hloubky, ne jako kurz kódování. Medicína, biologie a vědy získávají s AI obrovský násobič, ale jen pro toho, kdo pozná, kdy model lže. Právo, ekonomie a business nejsou bezpečné samy o sobě, bezpečnější je jejich kombinace s kvantitativními dovednostmi a úsudkem. A humanitní obory nezatracujte: schopnost argumentovat, rozumět lidem a klást dobré otázky poroste na ceně. Padat bude jen cena průměrného textu. Ten už dnes umí vyrobit kdokoli.

Neptejme se, na jakou školu poslat dítě, aby ho AI nenahradila. Ptejme se, která škola z něj udělá člověka, jehož schopnosti AI násobí.

A teď to nejtěžší na konec: školu vybíráme na čtyři až šest let, ale pracovat budou naše děti čtyřicet let ve světě, který si dnes neumíme představit. Jediná skutečně přenositelná výbava je schopnost se znovu a znovu učit. Všechno ostatní je sázka.

Kam byste dnes přihlásili svoje dítě vy? A změnil poslední rok s AI váš názor? Napište mi, tohle téma si zaslouží pokračování.

Nejdůležitější zdroje

* Stanford Digital Economy Lab: Canaries in the Coal Mine (srpen 2026)

* ILO: Generative AI and Jobs, 2025 update

* Stanford HAI: AI Index 2026, Education

* U.S. Bureau of Labor Statistics: Fastest growing occupations 2024-2034

* OECD: Education at a Glance 2025

* World Bank: AI tutoring v Nigérii (Edo State)

* CEPR: The Generative AI Learning Penalty (Čína)

* BCG a MPSV: Budoucnost českého pracovního trhu (2025)

* NBER: Still Waters, Rapid Currents (dánská studie)

* Axios: rozhovor s Dariem Amodeim

* Fortune: Jensen Huang o vzdělání

* Federal Reserve Bank of New York: Labor Market Outcomes of College Graduates by Major

This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit filipmolcan.substack.com/subscribe

Na dnešní úvod pro vás mám dvě pozvánky. Povídal jsem si s klukama z Kryptoplebs na téma “Plán B”, nemovitosti v zahraničí nebo co nás čeká s AI… Větší část povídání je zdarma na Youtube. Předplatitelé Zpráv z lesa naleznou níže link i na bonusovou část. ✌️

A pokud vás toto téma zajímá, mrkněte také na konferu Plán B (pod odkazem najdete slevu 10 % na vstupné).

Milí předplatitelé, zde najdete týdenní pozvánku na HeroHero Kryptoplebs ;-)

Další mé povídání, hlavně o AI a o tom, jak se dotkne našeho podnikání v budoucnu, pak teprve bude - 3.9. u nás na severu - v Krásné Lípě. Tak kdo chcete, doražte, moc rád vás uvidím!

Podnikání & technologie 👨‍💻

* AI už nemá co číst. Antikvariáty zažívají zvláštní obří objednávky. Staré, méně obvyklé knihy se vykupují, naskenují, dají modelům a zase vyhodí 😳. Konec je blízko.

* Data prostě nejsou. Google tento týden koupil data zkrachovalé aerolinky Spirit, aby jimi mohl nakrmit své modely. Za 10 milionů. Dolarů.

* Možná ten správný čas na hloupý telefon…

* Nebo podívat se na nějaké staré weby.

* Protože život bez technologií bude jednou jen pro ty bohaté.

Cestování 🧳

* Chodit se dá začít kdykoliv. Tady Dale Sanders v 91 přechází USA. Wow.

* Řecký Olymp je zapsaný na seznamu UNESCO. Tak vyražte na výlet co nejdříve, než tam budou davy.

* Mrkněte, tenhle ostrov u Turecka nejspíš neznáte.

* A na závěr jeden skvělý film…

Tenhle ňůsletr píše ze 100 % člověk. Baví vás? Kupte mu kafe nebo si čtení předplaťte 💚.

🎧 Zprávy z lesa jako podcast na Spotify nebo Applu 🎧

Konec komerční přestávky a pokračujeme dál…👇

Příroda ⛰️

* Zajímavé povídání o požáru v Českém Švýcarsku očima vědců.

* Austrálie chce chytit a oočkovat 5000 tučňáků proti ptačí chřipce. 🤞

* V kinech je zajímavý nový film Tichá přítelkyně a vypadá, že stojí za to.

* Nádherné fotky noční oblohy.

* Skvělé, tohle je skvělé…

Nezařaditelné 🧠

* Tělo ocení posilovnu podobně jako umění. Hmm.

* Pleť. Střídání krémů. Denní péče. Zoufalé hledání. Tak holky, tady je startup, který se snaží pleť opravdu zanalyzovat a říct vám, co potřebujete.

* Ve Skotsku nastoupila do práce nejmladší strážkyně majáku. To je prostě romantická země.

* Vzniká nový projekt - FCKP neboli databáze fuckupů. Moc jich tam zatím není, tak třeba zmínka pomůže to trochu rozjet…

Tipy 💡

Co čtu: Bláznivý granátovníkCo poslouchám: Vlastně si začínám hrát s tvořením vlastní hudby v SunoV čem se vzdělávám: Soběstačně s jídlemZajímavá appka: Grokbot, jednoznačně

Fotopozdrav 📷

Dali jsme si s ženou výlet a přešli jsme část Českého Středohoří. Krásných 90 kilometrů, batoh, bolavé nohy. Krása. Takhle nás ráno vítalo hejno jeřábů u České Lípy. Děkuji vám moc za přízeň a mějte se fajn!

This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit filipmolcan.substack.com/subscribe

“Fípo, a jak teda AI používáš ty?”

Tuhle otázku dostávám tak často, že jsem si začal psát seznam. Ležel mi v poznámkách delší dobu a prázdniny byly ideální příležitost ho proměnit ve speciál. Tady je.

Výchozí stav

Odjakživa jsem ten typ člověka, který musí dělat X věcí naráz. Někdy je to výhoda, někdy ne, ale to by bylo na jiný speciál. Mým primárním zaměstnáním je další rozvoj Good Sailors, k tomu mám na starosti inovace v M2C, pomáhám v Inovačním centru Ústeckého kraje, píšu Zprávy z lesa a 11 Houses, jsem zastupitel v Doubici, člen Rady NP České Švýcarsko a dobrovolný strážce. K tomu mentorem v pár startupových akcelerátorech, rád zasednu v porotě Křišťálové Lupy, Nápadu roku nebo Firmy roku. Někdy přednáším o podnikání nebo o životě v Řecku - nejvíc mě to asi baví na školách. No, když to teď tak vidím pohromadě, tak je to trochu k zamyšlení, jestli toho není moc :-). Ale když vás to všechno baví… (pozn. korektorky a manželky - ano, je toho moc!)Dneska si už vůbec neumím představit, že bych všechny tyto aktivity dělal bez každodenního využívání AI. Buď bych musel činnosti osekat nebo už bych byl vyhořelý jako les v okolí Pravčické brány.

Kde mi AI pomáhá a kde ne?

Prakticky všude - třídí a odpovídá na e-maily, pomáhá se strategiemi, s projekty, s nabídkami pro klienty. Vlastně činností, kde se nějaký z nástrojů nezapojí vůbec do celého procesu je minimum. Ale jsou.

AI mi nepomáhá s výběrem obsahu pro Zprávy z lesa, nepomáhá mi s výběrem nemovitostí do 11 Houses. Neříkám, že jsem to nezkoušel, ale není to ono. I prezentace, které připravuji, dělám většinou ručně v Keynote, protože svět je přeplněný prezentacemi od Clauda, kterým prezentující vlastně ani nerozumí.

Nepomáhá mi s osobním směřováním, s plánováním důležitých úkolů a životních priorit. A to je myslím věc, která bude čím dál důležitější. AI vám pomůže s “provozem”, ale vy musíte být ti, kdo drží kormidlo. Ještě se k tomu vrátím na konci.

Nástroje

Zkusím to rovnou vyjmenovat, ať se zbytečně nerozepíši o detailech, stejně chcete seznam nástrojů a seznam use-casů…

* Claude - kolem něj se točí většina mého fungování. Mám v něm hromadu projektů, mám ho propojený na všechno, co jde. Máme firemní verzi, takže sdílíme projekty s kolegy ve firmě. Někdo v něm připravuje výběrová řízení, někdo v něm kóduje.

* Perplexity - používám díky tomu, že ho mám zdarma k Revolut účtu. Bohužel Revolut teď dává nově místo Perplexity ChatGPT, tak budu mít brzy po žížalkách. Na běžné hledání informací, vlastně místo Googlu. Perplexity Computer také není vůbec špatné řešení, doporučuji vyzkoušet.

* ChatGPT - poslední rok využívám velice málo, hlavně na cestách díky jejich skvělému hlasovému rozhraní, ale připadá mi, že poslední dobou se začíná zase zvedat. Hlasový mód je ale opravdu super - umí třeba dělat párového terapeuta (nevím, jak dobře) nebo hrát slovní fotbal (moc to neumí). Na nachytřování se cestou do Prahy super parťák, když mě přestane bavit hudba a podcasty, jdu si povídat.

* Gemini - mám v rámci Google Workspace, primárně využívám pro generování obrázků, sem tam pro nějakou transformaci dat, to mu celkem jde, ale jinak je to ve srovnání s Claudem bída.

* Copilot - máme v práci samozřejmě. Když poznáte Claude nebo Grokbot, Copilot vám bude připadat jako Siri nebo kancelářská sponka. Snaží se, ale je prakticky k ničemu. Takže ten čas od času nastartuji, abych si potvrdil, že “nic neumí”. Kdo tvrdí opak, nevyzkoušel ostatní nástroje, sorry.

* Elevenlabs - to je můj hlas. Pokud posloucháte Zprávy z lesa v podcastové formě, tak ten hlas není můj, ale je Elevenlabs.

* Plaud - mám jejich přívěsek a používám ho spolu s appkou na nahrávání hovorů a schůzek. Poslední dobou nepracuji se souhrny ze schůzek, ale ukládám si celé transkripty, nad kterými pak v Claudovi pracuji. Postupně přecházím na lokální Whisper, i kvůli bezpečnosti.

* Lovable - můj zamilovaný tool (navíc evropský!) - dělal jsem v něm svůj web (design, copy, tmavý režim, překlady do angličtiny a řečtiny…), některé naše firemní weby, prototypy pro klienty, interní firemní aplikace a vznikl v něm během jednoho dopoledne třeba projekt 11 Risks. Mám ho rád, protože co v něm vznikne, rovnou napojím na doménu a jede to. Nemusím řešit hostování a další věci.

* Grokbot - nikdy jsem Grok nepoužíval, ale Grokbot mi běží několik posledních dní a jsem nadšen. Je to od Elona, takže je to slušný střelec, ale ta jeho akčnost je neuvěřitelná. Oslovuje mi partnery, komentuje obsah a zatím jsem z výsledků nadšen, tak uvidíme. Není to levná záležitost, ale musím říct, že jsem po dlouhé době zase udělal “wow”.

* A2E - když potřebuji v grafice udělat něco, na co jsou ostatní modely příliš striktní. A jsem zvědav, jak dlouho tohle bude fungovat, protože jak snadno se tam dá tvořit závadný obsah je až neuvěřitelné. Nenavádím, ale možná si to zkuste, ať víte, jak snadné je vyrobit fotku vaší ženy s milencem. Až vám ji jednou někdo pošle, budete třeba rozvážnější.

* Spark - e-mailový klient, který mi umožňuje napříč účty pracovat s AI. Umí odpovídat na maily, třídit nebo všechno předat do Clauda.

* Druhý mozek - časté téma. Držím se nativních nástrojů od Applu, většinu obsahu mám v Poznámkách a můj “druhý mozek” je složka na iCloudu, kde shromažďuji ke každému projektu to nejdůležitější, co sdílím napříč nástroji - je to souhrn .MD souborů se základním popisem projektu, výsledky průzkumů, stažená data a další podklady, které se hodí mít při ruce a jako kontext pro projekty v různých nástrojích. Na úkoly používám Apple Připomínky - ale přiznám se, že tady stále hledám a přemýšlím, jestli si nepostavit něco na míru - dnes to konečně díky vibecodingu jde..

Baví vás Zprávy z lesa? Můžete mi koupit kafe nebo si čtení předplatit💚.

🎧 Zprávy z lesa také jako podcast na Spotify nebo Applu 🎧

Konkrétní využití

Ranní podcast

Claude mi každé ráno připraví ve spolupráci s ostatními ranní podcast. Pustím si to ráno cestou do práce nebo při čištění zubů. Je to souhrn toho hlavního, co mě zajímá - aktuality z okolí, z technologického světa a pak hlavně výcuc z mých e-mailů, kalendáře a Slacku. Jak to vypadá? Tady je ukázka (jména a projekty jsou skryté/změněné názvy).

E-maily

Spark díky napojení na Claude i další systémy umí vyřešit spoustu e-mailů za mě. Mám v něm připojené účty z Googlu i Office365. Funguje mi to tak, že každé ráno už mám připravené drafty odpovědí na e-maily, které mám k řešení. Reálně mi zatím funguje pravidlo třetin. Třetina připravených draftů je skvělá a stačí je jen zkontrolovat a odeslat. Třetina je fajn základ, ale je tam potřeba něco doplnit. A třetina je k ničemu, smažu je a napíšu jiný e-mail. Vidím tady ale neuvěřitelný posun za poslední roky. Čas, kdy nebudu muset psát ručně e-maily se blíží!

Advisory Board

Máme pro Good Sailors postavený vysněný advisory board. Steve Jobs, Elon Musk, Tomáš Baťa, Jeff Bezos, Yvon Chouinard a Jára Cimrman. S Cimrmanem byla starost, protože toho AI tak dobré nezná. Musel jsem převést všechny jeho hry a přednášky ze zakoupených audioknih do textu a ty dát do Clauda. Ale funguje to skvěle. Dokonce mají kluci (teď koukám, že to vlastně máme dost genderově nevyrovnané!) povoleno se při jednání pohádat.

Finance

Nemám rád tabulky. Nemám rád Excel. Nemám rád řešení financí. Můj hack s AI je udělat z tabulek, co mi chodí, pěkné klikatelné dashboardy - mám grafíky, pěknou appku a má chuť se na to dívat a řešit je o něco větší.

Sales

S obchodními aktivitami mi pomáhá Claude masivně. Máme v něm jednotlivé produktové projekty, kde jsou informace, dokumentace k produktům, prezentace. Pak stačí říct “Zítra jdeme prezentovat ke klientovi XYZ, projdi si jeho výroční zprávy, web a prezentaci produktu XYZ přizpůsob, tak, aby si to sedlo”. Funguje parádně. Jen nezapomenout nenechat to jen na AI a data i prezentaci si ověřit, než ji u klienta otevřete. AI je skvělý asistent, ale potřebuje vaši kontrolu a hlavně váš úsudek. Dokáže také skvěle projít všechna propojení na Linkedinu a poradit, na koho se s čím obrátit, připravit rovnou oslovení apod. Linkedin nemá přímé propojení na AI nástroje, takže musíte v nastavení požádat o archiv vašich dat a ta si stáhnout.

Due diligence, průzkumy trhu

Jednou z největších úspor je pak “research mode”. Když je to něco důležitého, zadám prompt všem (Claude, ChatGPT, Gemini), data zkompletuji a pak do nich házím vidle. Ptám se, říkám co mi nesedí, co se mi nezdá a tak po pěti verzích jsem spokojen s výstupem. Základní due diligence firem nebo projektů, průzkumy trhu. Tady udělají AI nástroje to, co by trvalo týdny, za pár hodin.

Gallup nebo Emiero

Můj oblíbený hack. Mám v AI nahrané profily kolegů z Gallupu (případně stačí i Emiero, které je free). Systém pak ví, že když připravuje podklady pro Lídu, má ráda strohou formu v tabulce, Jindra má rád zase celkový obraz a preferuje pár slajdů a Ondřej má rád dlouhé čtení s detailem. Když tohle vaše nástroje ví, umí servírovat obsah v takové formě, aby si to správně sedlo.

Život v Řecku

Tady si to bez AI neumím vůbec představit. Překlady, sběr informací z místa, hlídání termínů různých administrativních povinností, dokonce si na to postupně dělám malou appku, která mi to hlídá sama… Myslím, že bez dnešních nástrojů bychom dům stále neměli a řešili nějaké právní drobnosti. Každou neděli mi pak Claude generuje noviny se vším důležitým, co se u nás v obci děje.

Analýza času a produktivita

Jednou za měsíc si dělám cvičení, kdy si ověřuji, jestli věnuju svůj čas těm správným věcem. Zdá se to jednoduché, ale v tom množství činností není. Věnuji se dost nejdůležitějším prioritám? Zbývá mi čas na to, co chci dělat? Claude projde záznamy v kalendáři za poslední měsíc, k tomu vezme e-mail, aktivity na Slacku a udělá mi krásný dashboard. Je to vždycky super ohlédnutí. Ještě zajímavější je, když k tomu přidáte data o spánku a vašem stresu. Krásně vám to ukáže, co vás stresuje a co vám energii přidává (lepší dělat na lokálních modelech, viz níže).

Jíte zdravě?

Oblíbené cvičení je i dát jednou za čas přístup do Rohlíku a nechat si udělat analýzu, jak moc zdravě jíte. Nebo si porovnat ceny Rohlíku s cenami v Německu, které máme kousek. Nemusí to být jen Rohlík, prostě si schovejte účtenky za poslední měsíc a nahrajte je do toho.

Lokálně - bezpečně a udržitelně

Na řadu činností používám lokální modely a nástroje. Jednak z důvodu bezpečnosti (hlavně osobní data, data o zdraví apod.) a jednak z důvodu udržitelnosti. Proč pálit energetické zdroje v datacentru na věci, které zvládne i lokální model - a ještě “zadarmo”. Co k tomu používám?

* LM Studio & Bionic - hlavní nástroj, díky slušnému HW, který mám k dispozici jsem schopen si provozovat lokálně velice dobré modely.

* Ollama - podobné, více uživatelsky přívětivé řešení pro méně technické lidi.

* Hermes Agent - moc zajímavé řešení, hraju si s tím několik měsíců.

* Whisper - viz výše, přepis audia na text lokálně, citlivé schůzky tak nejdou nikam do cloudu.

Osobně si myslím, že lokální LLM jsou pro většinu běžných věcí budoucností a cloudová řešení zůstanou jen pro ty nejnáročnější úlohy.

Provoz lokálních modelů si žádá odpovídající HW. Menší modely pouštím i na notebooku (M4 Max, 36 GB), větší pak na Mac Studio (M1 Ultra, 128 GB).

Tohle je jen pár věcí, use-casů je mnohem více, hlavně těch pracovních. Třeba prohrabávat se ručně podklady na zastupitelstvo nebo Radu NP bych už nechtěl. Na akvizici firem, kterou řeším v M2C, je to jako mít k sobě malý tým. V rámci vývoje a naší práce v Good Sailors by to pak vydalo na několik speciálů. A jak jsem psal nahoře, vypadá to, že Grokbot do toho možná slušně hodí vidle, protože to není o činnostech, ale o týmu agentů, kteří jsou schopni reálně se postarat o konkrétní činnosti. Asi o tom napíšu zvlášť po delší době…

A nakonec všechno vypnout a být offline

Ještě bych měl na závěr jednu malou poznámku - čím více využívám AI k zefektivnění života, tím více si uvědomuji, jak důležité je “držet kormidlo” a právě při tom držení kormidla být odpojený od všech nástrojů. Mám pocit, že pokud si nebudeme umět postavit vlastní cestu životem a definovat si klíčové priority a směřování, budeme žít podle jazykových modelů. Což nemusí být nutně špatně, ale já to mám raději ve vlastních rukou.

Takže pro vlastní směřování má klasická cesta - blok, tužka, vypnout zařízení a sepsat si, co by bylo 10 věcí, které chcete stihnout, když se dozvíte, že za týden zemřete. Pak 100 věcí, které chcete stihnout, když budete mít jen rok času. Znát, co je pro nás opravdu důležité, bude se vší tou cizí inteligencí kolem nás čím dál důležitější (a těžší) - ale o tom podrobněji zase někdy příště…

Co vy? Máte nějaké zajímavé hacky a nestandardní use-casy? Sem s nimi! 🙏

This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit filipmolcan.substack.com/subscribe

Původně jsem přes prázdniny chtěl vydat jen pár speciálů a dát si trochu pauzu, jenže se toho děje tolik, že se to nedá …

Podnikání & technologie 👨‍💻

* V Silicon Valley přibývá zombie unicornů, tedy startupů, které sice získali status jednorožce, ale díky AI i změnám na trhu jej ztratili a nyní tápou, jak dále.

* Lenovo uvedlo telefon pro studenty, Commodore má “véčko”. Únava technologiemi je tu?

* OpenAI uteklo zvířátko z klece a nabouralo se do Hugging Face. Velké téma posledních dní.

* Nejslavnější startupový akcelerátor YC zveřejnil výzvu, jaké startupy hledá do podzimního kola - je to vždycky skvělý pohled do budoucnosti.

* Unitree mají nového pejska. Tomuhle už neutečeme…

Cestování 🧳

* 3000 mil na skateboardu. Za 39 dní.

* Jindra jde pěšky Coloradem a udělal k tomu pěknou appku.

* Tady Ryan pro změnu vyrazil před 25 lety z Colorada na výlet do Prahy a už tu zůstal… Protože v Česku je dobře.

* Takové “evropské PCT”.

* Máte rádi hvězdy na obloze? Vyražte do Colorada. Nebo letadlem do Kanady…

Tenhle ňůsletr píše ze 100 % člověk. Baví vás? Kupte mu kafe nebo si čtení předplaťte 💚.

Získáte komplet archiv, speciální čísla a brzy další bonusy.

🎧 Zprávy z lesa jako podcast na Spotify nebo Applu 🎧

Příroda ⛰️

* Kouzelná houbička, po které vidí lidi pidimužíky. A vědci netuší proč.

* Pěstujte si doma lanýže! (díky, Martine!)

* Bleskům rozumíme méně než vzniku vesmíru.

* Nádherné fotky z amerických národních parků.

* A nádherné fotky noční oblohy.

Nezařaditelné 🧠

* Zajímavé povídání o norském vzdělávacím systému.

* Postavili auto z Lega v životní velikosti, které jezdí 111 km/h.

* Slavná česká hra Kingdom Come připravuje deskovku.

* K jakým národům máme podle DNA nejblíže?

* Skvělé zprávy z vesmíru.

Tipy 💡

Co čtu: Bláznivý granátovníkCo poslouchám: Cody JinksV čem se vzdělávám: Operační systém pro podnikání (díky, Pavol!)Zajímavá appka: 11risks.com - chcete koupit nemovitost v zahraničí, ale nevíte, jaká rizika tam hrozí? (konec komerční přestávky)

Fotopozdrav 📷

Včera jsem si udělal výlet do Lomu ČSA. Vidět, jak se měsíční krajina proměňuje v jedno z nejzajímavějších míst v Česku je zajímavé. Tohle bude jednou rekreační chlouba Česka. (díky Míro & Dito!)

Děkuji vám moc za přízeň a mějte se fajn!

This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit filipmolcan.substack.com/subscribe

V květnu jsem psal o lidech, kterým jsme před deseti lety nevěřili - a oni měli pravdu. Teď ti samí lidé zveřejnili plán, jak přežít příchod superinteligence. Počítá s tím, že Čína postaví svá datacentra v Kanadě, Amerika v Mongolsku a v roce 2040 předáme klíče strojům.

Před dvěma měsíci jsem tu psal o týmu AI Futures Project - o lidech, kteří v roce 2015 říkali podivné věci, my jsme se jim smáli a pak zjistili, že mají až děsivou pravdu. Slíbil jsem si, že je budu sledovat. Nemusel jsem čekat dlouho. Devátého července zveřejnili nový materiál s názvem AI 2040. Kdo si u minulého speciálu říkal, že divočejší už to být nemůže…

Ti samí lidé, jiný žánr

Nejdřív rychlá rekapitulace. Daniel Kokotajlo, bývalý výzkumník OpenAI, a jeho tým napsali loni scénář AI 2027, který četl i americký viceprezident JD Vance a který končil dvěma způsoby: buď nás superinteligence smete, nebo budoucnost ovládne hrstka lidí, kteří budou mít AI pod palcem. Ani jedno není výhra.

AI 2040 je pokračování. Ale pozor - tentokrát nejde o předpověď, jde o doporučení. Autoři to říkají výslovně: tohle je nejméně špatný plán, který známe. Ne to, co se stane. To, co by se stát mělo.

To je zásadní posun. Minule nám říkali, co přijde. Teď nám říkají, co s tím dělat. A mimochodem - výchozí časovou osu posunuli z roku 2027 na rok 2030. Bez zásahu by podle nich v roce 2030 běžel plně automatizovaný AI výzkum a do konce téhož roku superinteligence. S tím určitě někteří nebudou souhlasit, ale jak jsem nakoupil, tak prodávám. Daniel k tomu dodává, že věci půjdou nejspíš ještě rychleji, než scénář popisuje. Pamatujete na Automated Coder z minulého speciálu? Jeho medián drží na polovině roku 2028. Nic se nezpomalilo.

Vyber si cestu

Nejzajímavější na AI 2040 je forma. Je to interaktivní web, kde příběh běží rok po roku a v roce 2029 se zastaví. Svět stojí na rozcestí a vy si vybíráte z pěti cest. Doslova klikáte na tlačítka. Pokud máte čas někde na dovolené, doporučuji si to otevřít na počítači nebo iPadu (na telefonu se s tím nepracuje dobře) a trochu si tím prolistovat, jako pěknou encyklopedií. Jak ten rozcestník vypadá?

Plán D - závodit dál naplno. Amerika versus Čína, kdo dřív. Podle autorů výchozí scénář, protože nevyžaduje žádné rozhodnutí. Stačí nedělat nic.

Plán C - závodit, ale vedoucí projekt obětuje alespoň měsíc svého náskoku na bezpečnost. Kosmetika. To se vlastně malinko také děje (zpomalování vydávání modelů americkou vládou apod.)

Plán B - sabotovat Čínu, získat náskok a ten pak využít pro světovou nadvládu. Existuje ve dvou variantách, z nichž ta tvrdší počítá s údery drony na čínská datacentra. Ano, čtete správně.

Plán S - zastavit vývoj na neurčito. Autoři přiznávají, že s ním sympatizují, ale nevěří mu - dřív nebo později se závod stejně rozjede a mezitím se nikdo nic nenaučí. Tohle máme vlastně trochu za sebou. Pamatujete na výkřiky lidí jako Elon Musk “pojďme to zastavit"? Vedlo to jen k získání jeho času na větší investice do xAI.

Plán A - dohoda. A o té je celý zbytek scénáře.

Autoři ke každé cestě přikládají odhad, s jakou pravděpodobností vede k dobré budoucnosti. Plán A dostal 42 %. Plán B a vylepšené C kolem 25 %. Plán D 10 %. Ani ta nejlepší cesta nedává ani poloviční šanci. Tihle lidé nejsou optimisté z televizní reklamy. Tvrdí, že mezi špatnými možnostmi existují méně špatné.

A teď ta “nejlepší” část: sami autoři odhadují šanci, že se Plán A skutečně stane, na tři až patnáct procent. Napsali stostránkový plán, o kterém si myslí, že skoro jistě neprojde. Proč? Protože podle nich je potřeba, aby vůbec existoval. Aby až přijde krize, ležel na stole.

Plán A: zpomalit, otevřít a zaminovat si vlastní dvorek

Co tedy Plán A navrhuje? Tři věci, pro smrtelníka jedna podivnější než druhá.

Za prvé: odložit superinteligenci do roku 2040. USA a Čína se v roce 2029 dohodnou, že závod k superinteligenci je pro obě strany sebevražda. Nejdřív si navzájem deklarují výpočetní kapacity, pak zastaví trénink nejsilnějších modelů a nakonec vtáhnou do dohody zbytek světa. AI se dál vyvíjí - ale řízeně. V roce 2035 se vývoj zastaví na úrovni špičkového lidského experta a čeká se, až bezpečnostní výzkum dožene schopnosti. Teprve v roce 2040 se pustí uzda.

Neumím si představit, že by tohle současná společnost byla ochotna udělat a dohodnout se na tom. Od USA přes Čínu a Rusko až po Írán.

Za druhé: úplná transparentnost výzkumu. Veškerý AI výzkum se zveřejňuje. Desítky firem po celém světě se smí dotáhnout na špičku. Žádné tajné laboratoře, žádný náskok, který by stálo za to ukrást. Vitalik Buterin si všiml, že plán je paradoxně přátelštější k open source než dnešní realita - dokonce ho přikazuje.

Tohle by bylo samozřejmě skvělé, open-source podporuji 30+ let. Jsem velký optimista, ale…

Za třetí - a teď se podržte: vzájemně zaručené zničení výpočetní kapacity. Nová čínská datacentra se staví v Kanadě. Americká v Mongolsku. U mongolské hranice hučí americké servery hlídané malou jednotkou americké armády - a kousek za hranicí stojí divize čínské armády připravená vpadnout dovnitř, jakmile dostane signál. Když jedna strana dohodu poruší, druhá jí zničí čipy. Studená válka naruby: místo raket namířených na města servery postavené v dosahu nepřítele. Schválně.

Zní to šíleně. Ale má to logiku jaderného odstrašení, které nás - jakkoli nervózně - drží při životě osmdesát let.

Ekonomika, ze které se točí hlava

Teď to nejparadoxnější. Čekali byste, že plán na zpomalení AI znamená ekonomickou askezi. Opak je pravdou. I ten zpomalený svět roste tempem, které si dnes neumíme představit.

Scénář počítá s tím, že v roce 2032 poroste americká ekonomika zhruba o padesát procent ročně. Ne o dvě procenta. O padesát. Roboti staví roboty, AI agenti pracují nepřetržitě a stát to celé daní přes systém obchodovatelných povolenek na výpočetní výkon a roboty.

Z výnosů se platí občanská dividenda. V roce 2032 dostane každý Američan zhruba čtyřicet pět tisíc dolarů ročně. V roce 2035 už milion. Práce přestane být způsobem obživy a stane se koníčkem. Jestli vám to zní jako utopie nebo noční můra, záleží nejspíš na tom, jak moc máte rádi svou práci.

Mimochodem - v květnu jsem tu psal, že Anthropic má tržby na úrovni deseti miliard dolarů ročně. To číslo bylo pravdivé v lednu. V dubnu firma oznámila třicet miliard. Můj dva měsíce starý speciál zastaral rychleji, než ho většina z vás stihla dočíst. To není moje chyba ani vaše. To je přesně ta křivka, o které celou dobu mluvíme.

Baví vás Zprávy z lesa? Můžete mi koupit kafe nebo si čtení předplatit💚.

🎧 Zprávy z lesa také jako podcast na Spotify nebo Applu 🎧

Nepříjemné detaily, které autoři neschovávají

Co na AI 2040 oceňuji nejvíc: autoři nezametají problémy pod koberec. Naopak je vystavují.

Rok 2035 ve scénáři obsahuje větu, ze které mrazí: AI systémy té doby jsou ve skutečnosti nepřátelské - ale jsou pod kontrolou. Hlídají je jiné AI z jiných rodokmenů. Je to jako zaměstnávat armádu geniálních zaměstnanců, o kterých víte, že by vás rádi podrazili, a spoléhat na to, že se navzájem udají. Funguje to jen do úrovně lidského experta. Pak potřebujete skutečný “alignment” - a to v roce 2035 ještě nikdo nemá.

Dohoda samotná taky není skálopevná. Autoři odhadují, že s pravděpodobností kolem čtyřiceti osmi procent se rozpadne do deseti let. Půl na půl. Pro ten případ mají spočítáno, že vzájemné zničení datacenter zpomalí následný závod z týdne na rok. To je celé. Rok navíc.

A jedna větev scénáře popisuje, co se stane, když se Čína pokusí podvádět: tajný projekt v tunelech u vodní elektrárny Medog, kam zmizí půl milionu čipů. Autoři spočítali, že tajný projekt by cíle dosáhl kolem roku 2043 a šance na nepozorované vítězství je pod deset procent - takže se nevyplatí. Celý plán stojí na tom, že podvádět se nevyplácí matematicky, ne morálně. To je možná jeho nejrealističtější rys.

Kam vedou ostatní cesty

Slíbil jsem nastínit i zbylé větve. Tady je jejich vyústění, jak ho popisují sami autoři - stručně, protože každá z nich si zaslouží vlastní proklikání na webu.

Plán D, závod naplno, končí tak, jak končila závodní větev AI 2027: “nezarovnaná” superinteligence převezme kontrolu. Autoři odhadují, že pokud zůstaneme jen u dnešních dílčích opatření, je pravděpodobnost takového převzetí přes padesát procent. Připomínám - tohle je scénář, který nevyžaduje žádné rozhodnutí. Stačí pokračovat.

Plány C a C+, mírné zpomalení, dopadají o něco lépe a o něco hůř zároveň. Superinteligence nesmete lidstvo - smete demokracii. Odpovídají druhému konci AI 2027: o budoucnosti rozhoduje hrstka lidí, kteří ovládají AI, a z té hrstky se snadno stanou trvalí oligarchové. Přežijeme, ale už si nevládneme.

Plán B, sabotáž Číny, je přežitelný, ale za cenu, kterou autoři popisují nezvykle upřímně: válečná atmosféra kazí úsudek a pravděpodobné znárodnění AI firem znamená méně transparentnosti a víc koncentrace moci. Tvrdší varianta počítá s údery na čínská datacentra - a tím pádem s rizikem skutečné války. Měkčí sází na kyberútoky. Ani jedna neřeší zarovnání, jen kupuje pár měsíců.

Plán S, zastavit vše na neurčito, je jediný, ke kterému autoři cítí sympatie. Problém: dřív nebo později se dohoda o zastavení rozpadne a závod se rozjede znovu - jenže mezitím nikdo neudělal žádný pokrok v bezpečnostním výzkumu. Kupuje čas a nechává ho propadnout.

Když si to seřadíte, vyjde vám logika celého dokumentu: Plán A není dobrý, je jen jediný, který se pokouší řešit obě rizika najednou - vyhynutí i koncentraci moci. Všechny ostatní cesty obětují jedno druhému.

Co na to zbytek světa

Reakce jsou zajímavější než obvykle, protože autoři si kritiku sami objednali. Zaplatili výzkumníkovi Richardu Ngoovi, aby napsal oponenturu. Ten vyčítá scénáři tři věci: formát optimistické prognózy míchá dohromady žádoucí a pravděpodobné, předání moci strojům v roce 2040 je podezřele náhlé a celý text až nekriticky věří v rychlý vzestup superinteligence.

Dave Friedman namítá něco ještě prostšího: plán zaměňuje technickou proveditelnost za politickou průchodnost. Ústupky, které by dohodu učinily přijatelnou pro Peking, jsou přesně ty, které by byly nepřijatelné pro Washington. A datacentra na cizím území podle něj nestabilitu nesnižují, ale vytvářejí - logika “použij, nebo o to přijdeš” ještě nikdy nikoho neuklidnila.

Scott Alexander, který části textu sám přepisoval, to celé shrnul obrazem, který se mi líbí: vybíráme mezi nanoboty požírajícími sluneční soustavu v roce 2033 a léky na rakovinu v roce 2035.

Párty na konci světa

Nechal jsem si na závěr scénu, která mi z celého scénáře utkvěla nejvíc.

Říjen 2040. Předpovědní AI systémy určí den, kdy svět projde bodem, ze kterého není návratu - okamžikem, kdy lidstvo definitivně předá řízení strojům. Armády už řídí AI přísahající na ústavy a smlouvy. Lidé ten večer pořádají párty na konci světa. Šampaňské, odpočítávání, přípitky. Jako na Silvestra 1999.

A pak se ráno probudí do obyčejného dne. Slunce vyšlo. Káva chutná stejně. Svět nepatří lidem - a skoro nikdo to nepozná.

Nevím, jestli je to happy end, nebo ta nejděsivější věc, jakou jsem letos četl. Autoři, kteří měli posledních deset let pravdu častěji než my všichni ostatní, tvrdí, že tohle je ta dobrá varianta. Ta, které dávají tři až patnáct procent. U té výchozí - závodu bez plánu - se jejich odhady vyhynutí lidstva pohybují mezi deseti a třiceti procenty.

V květnu jsem psal, že strach je špatný rádce, a platí to pořád. Ale mezi strachem a ignorováním je ještě třetí možnost: číst plány lidí, kteří je píšou, dokud je čas o nich mluvit. Plán A skoro jistě neprojde. Otázka není, jestli je dobrý.

Otázka je: kde je náš?

Tenhle souhrn vychází primárně z dat uvedených na webu AI 2040. Neznamená, že s ním souhlasím. Je to výstup lidí, kteří se zatím velice dobře do trendů a vývoje trefují. Jestli to tak bude dál nebo ne, to samozřejmě nikdo neví, ale minimálně myslím, že jejich názory stojí za pozornost. Buď se jim jednou budeme smát nebo… se jim také budeme smát, ale s hořkostí v ústech.

A jestli váš už všechna ta umělá inteligence štve, tak se těšte na příští letní speciál, který bude zase trochu “zpomalovací”…

Zdroje a další informace

* AI 2040 - kompletní interaktivní scénář

* AI 2040 - PDF verze

* Srovnání plánů A až S (doplněk Eliho Liflanda)

* AI 2027 - původní scénář

* Axios: New warning calls for slowing race to superintelligence

* Washington Post: The ex-OpenAI employee behind ‘AI 2027’ recommends a rosier path

* Scott Alexander: Introducing Plan A

* Richard Ngo: Selective Optimism - a critique of AI 2040

* Dave Friedman: AI 2040 Mistakes Technical Legibility for Political Feasibility

* Anthropic: Series G funding announcement

This is a public episode. If you'd like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit filipmolcan.substack.com/subscribe