
Sign up to save your podcasts
Or


Celý díl na našem Patreonu
Lubomír Metnar vedl tři roky Ministerstvo obrany. Pokud by Hnutí ANO po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 sestavovalo vládu, zvažoval by znovu post ministra obrany.
Lubomír Metnar představil svůj recept na zatraktivnění práce v armádě a zhodnotil její současnou komunikaci. Podle něj se v poslední době stávalo, že náčelník Generálního štábu často nahrazoval ministryni obrany, která by komunikaci měla mít pevně v rukou. Řeč přišla i na probíhající akvizice a výzvy, kterým armáda čelí.
Celý díl na Patreonu 10:35
Proč jsme v zálohách?
Proč o tom tolik mluvíme?
Proč o tom má mluvit Armáda?
S02E01 podcastu Záložky ve studiu 10:35. Petr Konečný, šéfredaktor Expres.cz, a Michael Beran, herec známý z Pelíšků a výkonný producent na ČT, před pár lety vstoupili k aktivním zálohám Armády České republiky. Proč? Mají rádi naši zemi, její lidi, bezpečí a svobodu.
„Armáda byla vždy obestřena tajemnem. Řízena pouze lampasáky, na základě nějaké hierarchie,” říká Petr Konečný. To se ale mění. Armáda je mnohem více otevřená veřejnosti a snaží se s ní komunikovat. Petr a Michael hodnotí komunikaci armády i jednotlivců z řad vojáků. Také to, co jim v éteru chybí, a co oni aktivně sami dělají pro to, aby motivovali třeba jen své známé pro vstup do AZ nebo alespoň zvýšili povědomí o nich.
Celý díl najdete na našem Patreonu
Spousta z vás si o to psala, máte to mít. Po zhruba dvou letech jsme si pozvali Mgr. Jana Ludvíka, Ph.D., z Institutu politologických studií FSV UK. Zde působí na katedře bezpečnostních studií a věnuje se jaderným zbraním, jadernému odstrašování a také například zamrzlým konfliktům.
„Rusko nikdy nezastíralo, že se mu rozšiřování NATO nelíbí,” říká Ludvík, ale dodává, že „Ukrajině velice pomohlo to, že Putin na začátku války neměl žádné zdůvodnění invaze.” Proč začala válka na Ukrajině? Šlo ruské invazi zabránit? V jaké fázi konflikt aktuálně je? A spěje k nějakému závěru?
Dle studie Jana Ludvíka a jeho kolegů se USA začínají v třetím jaderném věku chovat k Rusku a Číně jako k darebáckým zemím. K užití jaderných zbraní jsme ale stále daleko. Proč? Kudy pro Rusko vede pomyslná červená linie pro užití atomovky? A v jakém stavu je ruský nebo čínský jaderný arzenál?
Válečná výroba podle Ludvíka už jede v Rusku na plno a jakékoliv další zvýšení by bylo na úkor životní úrovně rusů. „Je to o tom, co mu lidé dovolí,” říká. Evropa, co se obrany týče, se už probudila, musí ale dohnat roky, které zaspala. Došlo i na americké volby a konflikt na Blízkém východě. Užijte si poslech.
První Šortka se osvědčila, tady máte druhou! A tentokrát i tady, v podcastových aplikacích 🪖
Probrali jsme:
1) Dění na Blízkém východě (Izrael, Libanon, Palestina)
2) Možné zapojení Severokorejců ve válce na Ukrajině
3) Uplynulo 20 let od zrušení povinné vojenské služby
4) Krátké shrnutí Future Forces Forum 2024
Oceníme zpětnou vazbu a náměty na další díly.
Užijte si poslech 🫡
p.s. kdo prošvihl první Šortku, najdete jí na YouTube
Pilot na 22. základně vrtulníkového letectva Náměšť nad Oslavou
Na bitevníku Mi-24 Hind má nalétáno přes 2000 hodin
32 let v armádě
3x mise v Afghánistánu
Vedoucí oddělení vrtulníkového a dopravního letectva Sekce rozvoje ministerstva obrany
Už z výčtu zkušeností plukovníka gšt. Miroslava Šajbana je jasné, že jakmile usedne za knipl vrtulníku, stává se ledově klidným a systematicky pracujícím vojákem. Stejně tak působil i ve studiu. Přesně popisuje, jak samotné stroje, tak jejich ovládání a jednotlivé funkce.
Aktuálně, ač sám zatím aktivně na platformě H-1 nelétá, pracuje na projektu zavedení vrtulníků typu H-1 do AČR. Říká, že od pilotů, kteří přešli z Mi-17 i Mi-24, slyší jen pozitiva.
Zavzpomínal i na své působení v Afghánistánu. Dle jeho slov to bral tak, že tu válku tam vyhrát nemohou. Z místních pilotů měl ale pocit, že jim reálně, alespoň na omezený čas, pomohl k lepšímu životu.
Jaké lekce si lze vzít z ukrajinsko-ruského konfliktu? Nahradí vrtulníky drony? A čím je platforma H-1 vhodná právě pro AČR?
CELÝ DÍL NA PATREONU 10:35
Celý díl na našem Patreonu
Republikánská strana prochází změnou. Do popředí se, kromě Donalda Trumpa, dostávají lidé jako JD Vance nebo Vivek Ramaswamy. Jaký vliv mají na americkou zahraniční politiku? Republikáni byli vždy vnímáni jako železná pěst, a to i vůči Rusku. To už dnes tolik neplatí. Amerika upírá zrak jiným směrem. Navíc má doma dost svých problémů.
Co přiměje Evropu, aby se začala starat o svou budoucnost a bezpečnost? Budeme se moci spolehnout na Spojené státy?
–––––
Odkazy:
FT: Neznámý příběh nejchaotičtějšího summitu NATO v historii
Politico: Trumpův plán pro NATO
Vivek: Životaschopný realismus a doktrína obnovy
Rosato, Schuessler: Perspectives on Politics (2011)
#usa #volby
Odkaz na celý díl
Co dělá v české armádě člověk, který v 16 letech usedl k počítačové hře World of Tanks s přezdívkou, která by se dnes mohla považovat za kontroverzní, i když to tak vůbec nemyslel? Zeptali jsme se na to Ondřeje Havlíčka, alias Tankisty.
Střední vojenská škola v Moravské Třebové je internátní školou. Navíc se zde klade velký důraz na řád a kázeň. Ondřej studenty, kteří si tuto školu vybrali, oceňuje. Není to klasická škola. Proč si ale vybral právě vojenskou střední školu?
Tankista je také známý tím, že si v rámci své tvorby vyzkoušel službu u různých ozbrojených složek. Kde si to „užil“ nejvíce?
Pozvali jsme si veterána české diplomacie, bývalého velvyslance v Izraeli a dnes vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara. Citací a silných výroků máme více jak čtyři stránky. Těžko vybrat ty nejlepší.
Podle Pojara je na čase ukázat Američanům, že Evropa také investuje do své obrany, a že to myslíme vážně. Peníze Evropanů navíc mnohdy končí i v kapsách amerických daňových poplatníků. Je ale třeba myslet na české a lokální firmy a směřovat naše výdaje primárně tam. Český tank nebo stíhačku prostě nevyrobíme.
Maďarsko i Slovensko dlouhodobě investují mohutně do vlastní obrany, byť mají jiný pohled například na řešení války na Ukrajině. Maďarsko plní dvě procenta výdajů na obranu dokonce dlouhodobě. Česko podle Pojara závazek dvou procent HDP letos konečně splní.
Probrali jsme českou muniční iniciativu a víme, v jakém je teď projekt stavu. Jak lze dosáhnout shody napříč spojenci? Co nejvíce trápí českou obranu? A co pro nás bude znamenat případné vítězství Donalda Trumpa či Kamaly Haris v amerických volbách?
My jsme podcast 10:35 a obrana nám není lhostejná. Celý díl podcastu najdete na patreon.com/10:35podcast
CELÝ DÍL na patreon.com/1035podcast
Absolvent Ranger School
Dlouholetý velitel chrudimských výsadkářů
Veterán mise KFOR v Kosovu
Třikrát mise v Afghánistánu
Představte si, že jste v zákopu a uprostřed noci se začne po lese rozléhat pláč ztraceného dítěte. Po čase se minimálně jeden nebo dva vojáci zvednou a vydají se dítě hledat. Padnou do zajetí. Ještě netuší, že se stali obětí psychologické operace a ty jsou právě jedním z úkolů 91. skupiny informačního boje, které velí plukovník Ivo Zelinka.
Armáda do politického dění nezasahuje. Její současní představitelé mají vysokou pravděpodobnost, že v armádě budou působit ještě dlouho po odchodu toho či onoho politika. Jsou ale momenty, kdy už mlčet nelze. Podobně jako tomu bylo během diskuze nad cvičením odvodů v případě mobilizace.
Kdo vyhodnocuje, kdy je zásah armády do veřejné debaty vhodný? Proč a jak armáda komunikuje nákupy nového vybavení? Co si Ivo Zelinka odnesl z misí v Afghánistánu? A jaké jsou hlavní lekce z Ukrajinsko-ruské války?
From the publisher's feed