10:35

10:35

By 10:35News
Download on the App Store

10:35 episodes

  • SPYDER: návrat k fuknční PVO. Bylo chybou zbavit se kanónových systémů? | 10:35

    Pojďte s námi do kina! Uvedeme dokument October 7: Bearing Witness to the Massacre. Před promítáním proběhne debata s Čechem, který sloužil v IDF. 🇮🇱 ⁠⁠Vstupenky zde⁠⁠. 🎟 CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Po konci studené války se české pozemní protivzdušná obrana AČR zmenšila na jediný pluk. Ve Strakonicích teď sovětský systém PVO 2K12 KUB nahrazují čtyři baterie izraelského systému SPYDER na podvozku Tatra. Podle podplukovníka Jaroslava Sekaniny to ale není cíl, jen první krok k obnově české PVO. Pplk. Sekanina pracoval na zavádění PVO SPYDER do Armády ČR a dnes na Ministerstvu obrany řeší, jak by měla česká PVO vypadat za pár let. Na Dnech NATO v Ostravě a Dnech Vzdušných sil AČR jsme s ním mluvili o tom, co nový systém PVO opravdu mění, a to nejen v dosahu radaru nebo počtu cílů, na které může působit naráz. Kdy má smysl vystřelit drahou raketu na levný dron? Proč by Česko na stoprocentní jistotu muselo být „velmi bohatá země“? A proč se z „need to know“ stalo „need to share“, když se zpoždění dat mezi radarem, letadly a velením měří v milisekundách? Došlo i na to, co SPYDER neumí. Proč zatím nedokáže sestřelit balistické rakety? Bylo chybou zbavit se kanónové PVO? A lze zvládnout základy SPYDERu za dvě hodiny? Jaroslav Sekanina sloužil u pozemní protivzdušné obrany přes 25 let. V letech 2020–2024 velel 251. protiletadlovému raketovému oddílu ve Strakonicích, od roku 2025 působí na Sekci rozvoje sil MO.

    24 min
  • Dron za pár dolarů nestojí za střelu. Vrtulníky spoléhají na kulomety | Šortka

    Pojďte s námi do kina! Uvedeme dokument October 7: Bearing Witness to the Massacre. Před promítáním proběhne debata s Čechem, který sloužil v IDF. 🇮🇱 ⁠Vstupenky zde⁠. 🎟 CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Drony za pár dolarů nemá smysl sestřelovat řízenými střelami. Každý cíl se musí v případě potřeby vizuálně identifikovat. Stále totiž létají nad spojeneckým územím a musí myslet na to, co mohou zásahem způsobit na zemi. Hostem byl pilot vrtulníku UH-1Y Venom z 22. křídla vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Po studiu na UNOB létal zhruba deset let na Mi-171Š a nalétal na nich přes tisíc hodin. Po příchodu platformy H-1 do české armády přesedlal na „UHáčko“, které popisuje jako „zběsilého závoďáka“. Jako pilot se účastnil i mise v Polsku, kde česká armáda pomáhá střežit vzdušný prostor východní hranice NATO. V čem se liší údržba západních a sovětských strojů? Jak vypadá navádění na cíl od polských radarů nebo z AWACSů? A co by mohlo nahradit Mi-171Š: Black Hawk, Caracal, nebo vysněný Chinook?

    🎥 Rozhovor jsme natočili v polním studiu na Dnech NATO a Dnech vzdušných sil v Ostravě.

    16 min
  • CV90 přináší úplně jiný způsob vedení boje. Celá armáda se musí mentálně změnit | 10:35

    Pojďte s námi do kina! Uvedeme dokument October 7: Bearing Witness to the Massacre. Před promítáním proběhne debata s Čechem, který sloužil v IDF. 🇮🇱 Vstupenky zde. 🎟 CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Kolik vozidel se letos podaří zkompletovat? Proč armáda nakonec zvolila 30milimetrový kanón místo silnějšího 35 nebo 40mm, jako mají Švédové? A proč padla volba na osádkovou věž? CV90 představuje generační skok oproti BVP-2. Je to systém, který pracuje s obrovským množstvím dat, sdílí informace a mění způsob, jakým mohou velitelé vnímat bojiště. Armáda proto bude muset změnit výcvik, doktrínu i samotný „mindset" lidí. S Milanem Zvirinským proto rozebíráme, co všechno se bude muset změnit v hlavách českých vojáků. Zvirinský je ředitel projektů a vývoje ve státním podniku VOP CZ a aktuálně vede českou část programu CV90. Předtím strávil více než tři desetiletí v armádě, působil jako náčelník štábu 7. mechanizované brigády a prošel misemi na Balkáně, v Afghánistánu i Mali. Zkušenosti má také z velitelství NATO v Nizozemsku a Belgii. Rozhovor jsme natočili přímo na Dnech NATO a Dnech vzdušných sil v Ostravě. Jak vypadá balistická ochrana CV90 v porovnání s BVP-2? Co všechno dokáže aktivní ochrana proti protitankovým střelám a dronům? Jakým způsobem si vozidla vyměňují data se štáby? A jaký modernizační potenciál skýtá CV90 do budoucna?

    25 min
  • Veřejnost by byla v šoku. Evropa se od začátku války skoro nepohnula. Polsko je výjimkou.

    CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Jak je na tom po více než čtyřech letech války na Ukrajině evropský obranný průmysl? Přidaly evropské státy dostatečné výrobní kapacity? A co bychom si měli být schopni vyrábět sami? Kdyby někdo důkladně prověřil, v jakém stavu byly evropské armády před invazí na Ukrajinu, veřejnost by podle Davida Choura byla v šoku. A od té doby se toho moc nezměnilo. Chour je místopředsedou představenstva a výkonným ředitelem CSG. Rozhovor jsme natočili přímo na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil v Ostravě. Jedinou zemí, která podle Choura ke zbrojení přistoupila opravdu zodpovědně, je Polsko. Do armády dává přes čtyři procenta HDP a chce mít největší armádu v Evropě. Česko naproti tomu žádné velké nákupy nerozjelo: švédské transportéry se tendrovaly už před válkou a nové stíhačky by se kupovaly tak jako tak. Jaký obranný průmysl si ale může dovolit desetimilionová země? Proudová letadla ani systémy za miliardy dolarů u nás nikdy vyrábět nebudeme. Munici by si ale podle Choura měla umět vyrobit každá země velikosti Česka. Mluvili jsme i o tom, kolik armádních zakázek by měly dostávat české firmy, proč je Chour skeptický ke společné evropské obraně, čím se liší stavba továrny v Evropě a v USA a co brzdí průmyslovou spolupráci s Ukrajinou.

    18 min
  • Armáda se musí naučit pracovat s daty. I běžný „šum“ může být příprava na válku.

    CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ S plukovníkem Josefem Daňhelem, náčelníkem štábu Velitelství informačních a kybernetických sil AČR, jsme v našem mobilním studiu na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil mluvili o tom, jak se česká armáda připravuje na nové podoby válčení. Jakou roli hraje a bude hrát v konfliktech umělá inteligence? A hrozí, že velitelé začnou její doporučení pouze „odklikávat“? S nástupem nových technologií souvisí i otázka zabezpečení moderních zbraňových systémů, jako jsou F-35 nebo CV90. Jak by měla vypadat kybernetická bezpečnost těchto systémů a proč ji nelze řešit až na konci akvizičního procesu? Od technologií jsme se dostali také k informačnímu působení. Co vlastně znamená strategická komunikace? Jak se liší od informačních a psychologických operací? Mluvili jsme o odolnosti společnosti, kritickém myšlení i o tom, jak může armáda pomáhat, aniž by překročila hranici mezi informováním a manipulací. Nakonec jsme otevřeli i jeden z největších problémů informačních a kybernetických sil: nedostatek lidí. Armáda soutěží o technické specialisty, forenzní analytiky, plánovače i právníky s civilním sektorem. Navíc musí umět řídit jejich kariéry a udržet jejich znalosti v širším bezpečnostním systému. Josef Daňhel je v armádě od roku 2001, prošel zahraničními operacemi v Kosovu a Afghánistánu, působil u prvního německo-holandského sboru NATO a studoval strategická studia na US Army War College.

    27 min
  • Rusové utratili 1,5 mil. lidí. Čeká je mobilizace, kterou nikdo nevyhlásí | Šortka

    CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Co by pro vztahy Ruska s Evropou znamenala silnější role AfD v Německu? A co lze z voleb do Dumy vyčíst o náladách v ruské společnosti? Ruská ekonomika je pod tlakem, ale zatím se nehroutí a Moskva je nadále schopna financovat válku. S rusistou a politologem Karlem Svobodou z Fakulty sociálních věd UK probíráme, jak dlouho může tento model fungovat, zda Rusku skutečně docházejí lidé a jak by mohla vypadat mobilizace. Řeč je také o obcházení západních sankcí, západních firmách, které v Rusku stále působí, a možnosti, že se po skončení války ekonomické vazby mezi Ruskem a Evropou znovu rychle obnoví. Věnujeme se také tomu, co by pro vztahy Ruska s Evropou znamenala silnější role AfD v Německu, a ruským parlamentním volbám a tomu, co z jejich výsledků lze vyčíst o podpoře Putinova režimu a války v ruské společnosti.

    20 min
  • Tálibánec na operačním stole. Jak vypadá práce chirurga ve válečné zóně | 10:35

    CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️„První noc nespíte, když ten Kalašnikov štěká. Třetí noc už spíte jak dudek.“ Jak vypadá práce chirurga ve válečné zóně? Tomáš Šebek v rozhovoru vzpomíná na mise Lékařů bez hranic v Afghánistánu a Jemenu, na cesty přes checkpointy, kde „co voják, to jiná uniforma“, i na situaci, kdy mu malý kluk mířil Kalašnikovem přímo do obličeje. Mluví také o tom, co znamená zůstat neutrální ve chvíli, kdy na operačním stole leží příslušník Tálibánu. „Naším cílem není ty lidi soudit.  Kdybyste ten soud vykonali, tak vám jde o krk.“ Vysvětluje, proč je neutralita pro Lékaře bez hranic zásadní, co se stane, když ztratí důvěru některého z aktérů konfliktu, a popisuje útok na nemocnici v Kunduzu, který dodnes nebyl vyšetřen.

    38 min
  • Rok 2027 bude pro budoucnost dronů zlomový. Je třeba vycvičit stovky operátorů | Šortka

    CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Dokáže si armáda některé drony vyrábět sama pomocí 3D tisku? Jak budou drony spolupracovat s dalšími zbraněmi v rámci „sensor-to-shooter“ cyklu? A potřebuje Česko obří drony typu Reaper nebo Triton? V rozhovoru s kapitánem Davidem Hrachovinou, náčelníkem střediska bezpilotních systémů u 533. praporu, jsme rozebírali, jakou dnes mají v české armádě roli drony, jak se budou cvičit jejich operátoři a proč může být rok 2027 v jejich využívání zlomový. Věnovali jsme se také tomu, jak do práce s drony vstupuje umělá inteligence, kam směřují autonomní systémy a jak se armáda připravuje na obranu proti dronům. Řeč přišla i na testovací cvičení Drone Shield a na zkušenosti zemí NATO, které jsou v používání dronů nejdál.

    25 min
  • Data jsou nová munice. My se nechystáme na válku typu Ukrajina. NATO je jinde | 10:35

    CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Válka budoucnosti bude stále transparentnější. Družice, drony, kamery, mobily a další senzory budou vytvářet obrovské množství dat o tom, co se na bojišti děje. Pro velitele tak nebude klíčové jen informace získat, ale především je včas vyhodnotit a správně podle nich rozhodnout. S plk. Ing. Denisem Dúbravčíkem, pilotem L-159 a bývalým velitelem 212. taktické letky, jsme mluvili o tom, jak se mění způsob vedení války a co znamenají Multi-Domain Operations pro budoucnost české armády a celé Aliance. Probrali jsme propojení jednotlivých domén, digitalizaci, umělou inteligenci i to, proč samotné moderní zbraňové systémy nestačí. Došlo i na kvantové technologie, vesmírnou doménu, autonomní systémy a budoucnost pilotovaných letounů. Na závěr rozhovoru zve plk. Dubravčík všechny na Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil AČR. Na místě budeme i my, podcast 10꞉35! Podcastové studio, merch, autogramiáda, prodej knih a další. V sobotu a neděli 19. a 20. září se na vás těšíme na letišti Leoše Janáčka!

    40 min
  • PVO SPYDER, C-390 a Red Arrows. Dny NATO chystají velkou show | Šortka

    CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Dny NATO se za více než dvacet let proměnily v jednu z nejvýznamnějších akcí svého druhu v Evropě. O jejich historii, organizaci i letošním programu jsme mluvili se Zbyňkem Pavlačíkem, předsedou spolku Jagello 2000 a hlavním organizátorem Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil Armády České republiky. Letos dorazí desítky letadel a vojenské techniky z řady zemí včetně Německa, které je hlavní partnerskou zemí. Návštěvníci uvidí například premiéru české C-390 Millennium, nově také prezentaci systému protivzdušné obrany SPYDER nebo legendární britské Red Arrows. Na Dnech NATO budeme i my, podcast 10:35! Podcastové studio, merch, autogramiáda, prodej knih a další. V sobotu a neděli 19. a 20. září se na vás těšíme na letišti Leoše Janáčka v Ostravě!

    20 min

About 10:35

From the publisher's feed

Podcast o vojenství a bezpečnosti s přesahem do mezinárodní politiky. Ptáme se lidí se zajímavým příběhem, přibližujeme špičkový výzkum a nebojíme se ani moderní techniky.