Mnoho movitých rodin sní o tom, že budou spravovat svůj majetek „stejně dobře jako Harvard, Yale nebo Nobelova nadace“. 

Ale v praxi je slepé kopírování institucionálních strategií jednou z největších chyb, které můžete při správě rodinného majetku udělat.

V této epizodě Vladimír Fichtner a Josef Podlipný vysvětlují, proč mají instituce úplně jiné cíle, rizikový profil i možnosti, jak zvládat krize než rodiny – a jak tyto rozdíly mohou vést k fatálním finančním i vztahovým problémům, pokud je ignorujete.

Josef sdílí konkrétní příběhy rodin, které na vlastní kůži zažily, jak bolestné je přijít o desítky procent majetku kvůli špatné inspiraci. 

V diskuzi pak společně ukazují, jak rodina může chytře využít inspiraci od institucí, ale přitom zachovat to nejdůležitější: bezpečí, likviditu, cash flow a emoční stabilitu.

Instituce mohou selhat a vybrat nové peníze. Rodina oproti tomu nemá moc kam sáhnout, když její kapitál mizí.

Jedním z nejdůležitějších cílů pro rodinné bohatství je zachování reálné hodnoty kapitálu na hlavu napříč generacemi rostoucí rodiny.