Minisérie Klima na doma, kterou touto epizodou startujeme, otevírá prostor pro příběhy lidí, kteří už dnes řeší, jak se jejich domy a byty vyrovnávají se změnou klimatu. Autoři projektu z agentury Koniklec dali dohromady několik autentických reportáží – panelákový byt, škola, městská řadovka… a všude konkrétní rozhodnutí, technologie, přemýšlení i slepé uličky.

Úvodní epizoda seznamuje s tím, jak celý projekt vznikl, co všechno se podařilo zachytit a proč může být užitečné slyšet, jak adaptaci řeší někdo, kdo není úplně odborníkem a stojí před podobnými otázkami jako spousta z nás. Autoři přibližují, co je na cestách po českých domácnostech překvapilo, jaké nápady se opakovaly a co nás čeká v dalších dílech – kde už dostanou prostor samotné budovy a jejich příběhy.

Efektivní cirkulární modely pomáhají českým firmám snižovat náklady, posilovat odolnost jejich provozu a lépe pracovat s materiály v době rostoucích požadavků na flexibilitu, dostupnost zdrojů i nižší emise. 

Společně s hosty z Institutu cirkulární ekonomiky rozebíráme, co opravdu znamená přetvářet hodnotové řetězce tak, aby dávaly smysl nejen dnes, ale i v horizontu dalších desetiletí. Zaměřujeme se na to, na jaké překážky firmy při zavádění cirkulárních obchodních modelů narážejí, jaké změny v procesech a spolupráci jsou nutné, aby je dokázaly překonat, a jaké příležitosti se díky tomu otevírají. Hosté zároveň představují svou novou studii, která tyto otázky detailně mapuje a nabízí konkrétní směry, jak mohou české podniky využít cirkulární přístupy k větší stabilitě, efektivitě i konkurenceschopnosti do budoucna.

Čína je dnes největším světovým emitentem skleníkových plynů i lídrem v rozvoji nízkoemisních technologií. Její klimatická politika tak zásadně ovlivňuje tempo i směr globální transformace.

S Eliškou Soperovou mluvíme o klimatických cílech Číny, jejích ekonomických i geopolitických motivech a o tom, jak se země snaží spojit podporu růstu s ochranou klimatu. Probíráme rychlý rozvoj solární a větrné energetiky i elektromobility, přetrvávající roli uhlí a způsob, jakým stát z centra řídí svou klimatickou strategii – prostřednictvím pětiletých plánů a rozhodnutí vedení v čele se Si Ťin-pchingem.

V závěru se díváme na to, co přístup Číny ukazuje o možnostech i limitech centrálně řízené klimatické politiky – jak jí umožňuje dosahovat velkých výsledků v krátkém čase, ale zároveň otevírá otázky transparentnosti, spravedlivé transformace a prostoru pro veřejnou debatu.

Vyzkoušejte zdarma online kurz: www.dekarbonizujemecesko.cz

Stáhněte si publikaci Atlas dekarbonizace: www.atlasdekarbonizace.cz

Najít si své místo v dekarbonizaci, porozumět tomu, co se v Česku děje, a zorientovat se v přechodu na čistou energii. Právě o tom je nový online kurz Dekarbonizujeme Česko, jehož hlavním autorem je Petr Holík. S Ondrášem Přibylou mluví o tom, jak kurz vznikal, jaké principy stojí za jeho strukturou a jak může pomoci lidem, kteří chtějí chápat víc než jen jednotlivé titulky o energetice či emisích.

Dozvíte se, jak se rodil obsah, co se dělo v zákulisí natáčení a proč je důležité chápat českou dekarbonizaci nejen z hlediska čísel, ale i osobního příběhu a motivace. Epizoda je pozvánkou ke kurzu, který propojuje data, emoce i konkrétní kroky – tak, abyste si mohli najít vlastní cestu k tomu, co dává smysl vám i v ochraně klimatu.

Výroba stavebních materiálů tvoří menší část emisí budov než jejich provoz, přesto se i tento sektor rychle proměňuje. Kristýna Vobecká z Wienerbergeru vysvětluje, jak firma snižuje svou uhlíkovou stopu, jaké inovace se objevují v oblasti cihel a střešních tašek a co znamená životní cyklus materiálů v praxi. Diskutujeme, jak se mění požadavky na stavební produkty v době klimatické změny, jak legislativa a ekonomické podmínky ovlivňují tempo renovací a jak udržitelnější stavebnictví ovlivňují nejen nové technologie, ale i postoje a příběhy lidí z praxe.

Bonusové materiály a transkript epizody: https://2050podcast.cz/epizody/92-stavebnictvi-udrzitelnost

Ve městech často zapomínáme na malé zelené kouty, které se nesekají a nechávají se zarůstat – třeba ostrůvky mezi křižovatkami, brownfieldy nebo nevyužité pozemky. Martin Ander z Nadace Partnerství přináší pohled na projekt, který tyto plochy zkoumá z několika stran: jaký mají přínos pro biodiverzitu, jak je lidé vnímají (a často to není úplně pozitivní) a jak mohou pomoci městům lépe se adaptovat na změnu klimatu. Tyto zapomenuté zelené plochy totiž pomáhají ochlazovat okolí, zadržovat vodu a chránit města před suchy a přívalovými dešti, což je v dnešní době čím dál důležitější.

Bonusové materiály a transkript epizody: https://2050podcast.cz/epizody/91-zelen-mesta

Jak vypadá les, kde přírodní procesy nejsou překážkou, ale spojencem? S lesníkem Tomášem Vrškou se bavíme o tom, co se můžeme naučit z přírodě blízkých lesů a pralesů – a jak tyhle principy uplatnit i v lese, ze kterého získáváme dřevo. Hledání rovnováhy mezi hospodařením a přírodními procesy může vést k lesům, které nejen poskytují materiál, ale taky pomáhají zadržet vodu, zmírňovat dopady klimatické změny nebo podporovat biodiverzitu. Proměna lesa přitom není sprint, ale běh na dlouhou trať – práce, kterou jeden lesník za život dotáhne možná do půlky. Jaký mindset si to žádá – a proč stojí za to ho přijmout?

Bonusové materiály a transkript epizody ⁠⁠⁠⁠najdete na našem webu⁠⁠⁠⁠.

Fairtrade – známka, kterou najdete na čokoládě, kávě nebo banánech. Ale co přesně tenhle certifikát znamená a jak funguje v praxi? S Lubomírem Kadaně se díváme pod povrch systému, který slibuje důstojnější podmínky pěstitelům a výrobcům, zejména v zemích globálního Jihu. Probíráme, jaké záruky Fairtrade nabízí, jaký je o něj zájem mezi farmáři i spotřebiteli a kde má tenhle model své limity – včetně toho, co o jeho přínosech říkají dostupná data.

V další části se ptáme, jestli má Fairtrade co říct i v debatách o dekarbonizaci. Může mít certifikace vliv na snižování emisí? Pomáhá klimatické adaptaci místních komunit? A jak celou věc prožívá náš host osobně?

Bonusové materiály a transkript epizody ⁠⁠⁠najdete na našem webu⁠⁠⁠.

Rozšiřování obnovitelných zdrojů, zateplování budov nebo snižování energetické spotřeby není jen otázka klimatu – jde také o svobodu rozhodovat o vlastní budoucnosti. Zatímco Evropská unie dlouhodobě propojuje klimatická opatření s cíli energetické bezpečnosti a nezávislosti, v Česku se stále častěji objevují hlasy, které mezi těmito oblastmi staví protiklad.

S Janem Krčálem z týmu Fakta o klimatu diskutujeme, proč je takové vnímání do jisté míry falešným dilematem a jak dekarbonizační strategie přispívají ke snižování geopolitických rizik a posilování energetické suverenity.

Bonusové materiály a transkript epizody ⁠⁠najdete na našem webu⁠⁠.

Budoucnost teplárenství spočívá v mixu různých zdrojů a technologií v závislosti na podmínkách konkrétní lokality. Možnostmi pro dekarbonizaci tohoto odvětví stále značně založeného na spalování uhlí jsou např. tepelná čerpadla, kogenerační jednotky nebo třeba využití odpadního tepla vznikajícího v průmyslu.

Podle Michaely Valentové z ČVUT, která je hostem epizody, bychom ale neměli přemýšlet pouze o zdrojích tepla, ale také o možných úsporách. Už dnes domy díky probíhajícím rekonstrukcím snižují energetickou náročnost a staví se moderní nízkoenergetické budovy.

Důležité je, že mnohé zmíněné technologie už jsou odzkoušené a jen v Evropě existují například stovky instalací velkých tepelných čerpadel. Mezi hlavní výzvy transformace teplárenství tak patří nastavení jasného strategického směru na úrovní státu, ale i měst jako častého vlastníka tepláren.

Bonusové materiály a transkript epizody ⁠najdete na našem webu⁠.