2050

Kogenerace může hrát klíčovou roli v transformaci české energetiky. S hostem Václavem Kleinem rozebíráme, jak tento způsob kombinované výroby tepla a elektřiny nabízí efektivní, flexibilní a udržitelné řešení pro nahrazení uhelných zdrojů.

Dozvíte se, proč jsou kogenerační jednotky důležité pro rychlou dekarbonizaci, jak jejich decentralizovaný charakter přináší výhody nejen v energetice, ale i lokálním komunitám, a proč jejich výstavba významně přispívá stabilitě české energetické sítě.

Kromě toho instalace jednotek v teplárnách vede k větší energetické nezávislosti a umožňuje lepší regulaci ceny tepla v dobách drahých energií.

Efektivní renovace i rozumná stavba nového domu mohou zásadně snížit náklady na energie a přispět k dekarbonizaci bydlení, ať už máte starší dům, plánujete novostavbu, nebo bydlíte v bytě. Jak přistupovat k úpravám, aby vám domov lépe sloužil dnes i za desítky let? V této epizodě diskutujeme, jak přemýšlet nad renovacemi, které umožňují optimalizovat spotřebu energie, lépe plánovat investice a adaptovat bydlení tak, aby odpovídalo vašim měnícím se potřebám.

Hostem je Michal Čejka z Centra pasivního domu, který se podělí o zkušenosti s renovacemi zaměřenými na tři základní oblasti: obálku budovy, technologie a větrání. Čejka zdůrazňuje, že klíčem k úspěšné renovaci je konzultace s nezávislými odborníky, kteří vám pomohou vytvořit plán třeba i na dalších 30 let, abyste mohli úpravy realizovat systematicky, podle priorit a dostupných financí.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Prokop Pithart přináší radost z přírody a fascinaci jejími detaily – od drobných momentů, jako je pták hnízdící na zahradě, až po globální témata, jako je změna klimatu. V této epizodě si povídáme o jeho pohledu na propojenost lidí s přírodou, jeho cestě za natáčením autentických videí z české divočiny a o tom, jak jeho videa ovlivňují ochranu přírody a komunikaci důležitých témat napříč různými skupinami lidí. Diskutujeme také o samotné tvorbě – je za jeho videi čistá autenticita, nebo pečlivá dramaturgie?

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Každá vypuštěná tuna oxidu uhličitého způsobí budoucí společnosti škodu 250 dolarů, což by v přepočtu všech emisí ČR na obyvatele znamenalo, že průměrný Čech vytváří měsíčně škodu 5000 korun vypouštěním skleníkových plynů. V této epizodě Tomáš Protivínský vysvětluje, jak se tyto náklady počítají a jaký model za nimi stojí.

Model je založen na čtyřech hlavních složkách: vývoji populace a ekonomiky, klimatických modelech zahrnujících změny teplot a hladiny moří, modelu škod odhadujícím dopady těchto změn a diskontování, které upravuje hodnotu budoucích škod s ohledem na očekávané zbohatnutí světa. Na závěr rozebíráme, z čeho se konkrétně skládají náklady způsobené změnou klimatu a jaké dopady jsou v těchto částkách započítané.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Spalovat uhlí pro výrobu elektřiny a tepla je ekonomicky čím dál méně výhodné a některým uhelným elektrárnám už dnes hrozí uzavření kvůli nedostatečné ziskovosti. Podle nové studie „Výroba elektřiny v Česku bez uhlí“ by i při výrazně nižší výrobě elektřiny z uhlí Česko v nejbližších letech nemělo mít problémy s dodávkami elektřiny. Zároveň by to vedlo k významnému snížení emisí v sektoru energetiky.

Hostem epizody je spoluautor studie Matěj Kolouch Grabovský z týmu Fakta o klimatu a společně probíráme její klíčová východiska, zjištění a doporučení. Studie pomocí modelu evropské elektroenergetiky zkoumá situaci v nejbližších přibližně pěti letech a to jak z pohledu rostoucí ceny emisních povolenek, tak rozvoje v tuto chvíli již levnějších obnovitelných zdrojů energie.

Podle autorů bude v ČR (i napříč Evropou) výroba elektřiny z uhlí čím dál méně výhodná, což bude mít za následek přechod na ekonomicky efektivnější zdroje a částečný import levné energie ze zahraničí. Zároveň podle modelování bude v Evropě jako celku výroba elektřiny dostatečná a pokrytá již existujícími nebo v nejbližší době plánovanými zdroji.

Mezi doporučeními studie pro rozvoj české elektroenergetiky do dalších let je rozvoj obnovitelných zdrojů a zejména podpora výstavby větrných elektráren. Zároveň je nutné navyšovat flexibilitu sítě, kapacitu akumulace a výkon řiditelných zdrojů, které stále budou potřeba v situacích, kdy je zrovna malá výroba z obnovitelných zdrojů a zároveň vysoká poptávka po elektřině. Tato opatření jednak sníží import ze sousedních států, jednak sníží provozní náklady na výrobu elektřiny a pomohou rychleji dosáhnout klimatických cílů.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

S čím se zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla potkává, když o klimatické změně a dekarbonizaci přednáší nebo poskytuje konzultace? Jaké jsou představy lidí, s nimiž se setkává, ohledně možností transformace a jejich potenciální roli v tomto procesu?

V rozhovoru si povídáme o hlavních aktérech dekarbonizace – státu, firmách a domácnostech. Nad tzv. emisním koláčem Česka rozebíráme, jakou roli mají v transformaci jednotlivých sektorů hospodářství. V případě domácností docházíme k závěru, že největší efekt mají především investiční rozhodnutí, která učiní několikrát za život – ať už jde o koupi auta nebo třeba rekonstrukci a zateplení domu.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Naším hostem je Martin Kříž, odborník, který se dlouhodobě zabývá výukou o životním prostředí a pracuje s učiteli na všech stupních škol – od základních, přes střední školy až po univerzity. Společně se zamýšlíme nad tím, jak je environmentální vzdělávání zakotveno v rámci českého školství. 

Jak se s touto látkou vypořádávají učitelé? Jaké dovednosti a znalosti mají, a co jim naopak ještě chybí k efektivnímu předávání environmentálních témat? A jak se výuka o klimatu a udržitelnosti začleňuje do rámcového vzdělávacího programu? 

Tato epizoda nabízí pohled na současný stav výuky o změně klimatu a dalších environmentálních tématech v Česku.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

V Číně se prodává více elektromobilů než aut se spalovacím motorem. Česko vyrábí třikrát méně elektřiny ze slunce a větru, než je světový průměr. Světové emise skleníkových plynů z elektroenergetiky dosáhly vrcholu a do roku 2030 by se mohly snížit na polovinu. Dekarbonizace postupuje rychle a v některých případech dokonce rychleji, než se očekávalo (např. rozvoj solární energetiky). Pokud udržíme současné tempo, máme stále šanci dosáhnout cílů Pařížské dohody.

V dnešní epizodě si s Tomášem Protivínským projdeme některé nové studie, které sledují pokrok ve světě, a porovnáme světové trendy s tím, co vidíme u nás v České republice.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

S hostem Janem Zápalem z CERGE-EI se bavíme o environmentální ekonomii a zaměříme se na klíčový pojem „ekonomické externality“ a jaký je jejich význam pro ochranu klimatu. Externalitou se rozumí dopad na lidi, přírodu nebo společnost, který je způsobený jednáním aktérů na trhu. Pokud například vlastním uhelnou elektrárnu, z prodeje elektřiny mám zisk, ale dopad znečištění nese celá společnost – to je právě externalita. Na příkladech si vysvětlíme, jak vypadají pozitivní i negativní externality, objasníme, jak v základu fungují trhy a proč v některých případech klasické ekonomické poučky neplatí. 

Důležitým aspektem práce s externalitami je jejich internalizace – tedy pokud bereme v potaz potenciální důsledky našeho jednání na někoho jiného. Řešení problémů externalit pak do určité míry spočívají právě v jejich internalizaci. Tedy jak zajistit, aby (zejména firmy) nesly náklady, které jejich externality způsobí.

Jak lze s externalitami pracovat, jak je internalizovat a jaký dopad to má na udržitelný rozvoj a klimatickou politiku? I to je součástí naší diskuze.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

S Martinem Tenglerem navazujeme na epizodu ze začátku roku 2023 a probereme, co je kolem vodíku nového.

Důležitý pro dekarbonizaci je zejména tzv. zelený vodík, jehož cena se příliš nezměnila. 

V USA investoři aktuálně vyčkávají na novou legislativu, a probíhají debaty, jak přísná má být definice zeleného vodíku, což ovlivní další rozvoj jeho využívání.

V EU se rozběhla velká aukce a podpora vodíkových projektů. Výroba elektrolyzérů se zdvojnásobila, ale celkový růst byl menší než se čekalo. Některé firmy už sice dokáží vyrobit efektivnější elektrolyzéry, ale zároveň některé elektrolyzéry mají technické problémy při slabé dodávce elektřiny, což komplikuje jejich využití, pokud je mají napájet primárně nízkoemisní zdroje elektřiny.

Podle našeho hosta je stále potřeba si uvědomit, že našim cílem není využívat co nejvíce vodík, ale dekarbonizace. A pro některé sektory je vodík efektivní řešení, zatímco pro jiné nikoliv.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.