2050 Plus

V této epizodě se podíváme na emise v zemědělství – odkud pocházejí, kolik jich je a jaký mají dopad na naše klima. Hostkou je analytička projektu Fakta o klimatu Andy Snováková, která vysvětluje, jaké jsou hlavní zdroje emisí, jako jsou metan z chovu dobytka a oxid dusný z obhospodařování půdy. Diskutujeme také o tom, jak mohou inovace a změny v zemědělských postupech pomoci snížit tyto emise a co to znamená pro budoucnost českého zemědělství.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 71. epizodě podcastu 2050.

S hostem Janem Zápalem z CERGE-EI se bavíme o environmentální ekonomii a zaměříme se na klíčový pojem „ekonomické externality“ a jaký je jejich význam pro ochranu klimatu. Externalitou se rozumí dopad na lidi, přírodu nebo společnost, který je způsobený jednáním aktérů na trhu. Pokud například vlastním uhelnou elektrárnu, z prodeje elektřiny mám zisk, ale dopad znečištění nese celá společnost – to je právě externalita. Na příkladech si vysvětlíme, jak vypadají pozitivní i negativní externality, objasníme, jak v základu fungují trhy a proč v některých případech klasické ekonomické poučky neplatí. 

Důležitým aspektem práce s externalitami je jejich internalizace – tedy pokud bereme v potaz potenciální důsledky našeho jednání na někoho jiného. Řešení problémů externalit pak do určité míry spočívají právě v jejich internalizaci. Tedy jak zajistit, aby (zejména firmy) nesly náklady, které jejich externality způsobí.

Jak lze s externalitami pracovat, jak je internalizovat a jaký dopad to má na udržitelný rozvoj a klimatickou politiku? I to je součástí naší diskuze.

Rozšíření zpoplatnění emisí by nemělo být vnímáno jen jako zdražení, ale především jako výzva k zavádění nízkoemisních technologií, jako jsou tepelná čerpadla, elektrické topení, zateplení budov nebo elektromobily. Hostkou je Kateřina Kolouchová, analytička projektu Fakta o klimatu, která podrobněji přiblíží, jaké výzvy i příležitosti tato změna přináší pro dekarbonizaci budov, dopravy, domácností a malých firem. Diskutujeme také o postoji české vlády k této problematice a o tom, jak komunikuje své kroky veřejnosti.

Celý článek na webu najdete zde.

Abychom zabránili rychlému růstu průměrné globální teploty, potřebujeme rychle snižovat emise skleníkových plynů. Pro ČR to znamená především začít vyrábět bezemisní elektřinu. Zároveň ale potřebujeme udržet cenu elektřiny na takové úrovni, aby ČR dokázala být stále konkurenceschopná.

Taková transformace je možná, pro udržení levné elektřiny v ČR jsou klíčové tři faktory: rozvoj OZE, především větrné energetiky, úspory ve spotřebě a propojenost Evropy. Paradoxně jádro elektřinu nejspíš příliš nezlevní, výstavba 1–2 velkých bloků ale může mírně snížit rizika spojené s neúspěchem výše zmíněných faktorů.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 67. epizodě podcastu 2050.

Taťána Míková a Jan Kaliba se řadí mezi mediální osobnosti, které se reportováním o klimatu a dekarbonizaci v Česku zabývají. Z naší společné diskuze se dozvíte, jak se mediální obraz klimatické změny v průběhu času vyvíjel a s jakými překážkami se muselo toto téma vypořádat, aby se mu ‚ve zprávách’ začalo postupně dostávat více prostoru. 

Diskutujeme nad možnostmi, jak téma klimatu efektivně dostat do médií. Uvažujeme především nad jeho provázaností s jinými náměty či nad omezeními, která brání odborníkům reagovat na otázky klimatu tak, jak si média žádají – tedy rychle a bezprostředně. 

Také probereme zda se zdají jako vhodnější třicetiminutové vzdělávací pořady, nebo spíš jedna věta, vhodně umístěná do rozhovoru, který se tématem klimatu přímo nezabývá. V neposlední řadě se dozvíte, jak se k těmto věcem staví některé mediální instituce a proč na Harvardu nedávno vyšel článek s názvem ‚V dnešní době je každý z novinářů klimatickým novinářem’.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 66. epizodě podcastu 2050.

Zdenka Voštová se dlouhodobě zabývá lidským prožíváním environmentálních témat jako psychoterapeutka a lektorka. V rozhovoru představuje data a trendy toho, jak lidé po celém světě i v Česku tato témata prožívají. Ve vlastní terapeutické praxi se setkává se skupinami i jednotlivci, na které doléhají témata spojená se změnou klimatu, a emocionálně je tímto procesem doprovází. 

Téměř třetina Čechů prožívá ve spojitosti s klimatickou změnou bezmoc. Jedná se v tomto ohledu o nejčastější pocit. Prožívat nepříjemné emoce ovšem není jakási nemoc, ze které je potřeba lidi léčit. Podle současné psychologické vědy se často jedná o smysluplnou, adaptivní reakci na bezprecedentní situaci. Proč je zrovna změna klimatu pro mnohé tak tíživým tématem a jakým způsobem s prožíváním pracovat na úrovni jednotlivce i celé společnosti probíráme v dnešní epizodě.

O datech a studiích souvisejících s elektromobilitou jsme se v dopravní sérii bavili hned několikrát. Tentokrát se ale svěříme s našimi osobními zážitky se zapůjčením Škody Enyaq. Host Petr Pololáník pak doplní jeho zkušenosti s vlastnictvím Tesly. 

Můžete se těšit na sdílení strastí a slastí, které jsme s vozy zažili a poznatky, které si z řízení elektromobilu a starání se o něj odnášíme.

Ve veřejném prostoru zaznívají v poslední době hlasy o tom, jaký vliv mohou mít blízké volby do Evropského parlamentu na klimatickou politiku Evropské unie. S analytičkou Fakt o klimatu diskutujeme možné změny evropské klimatické legislativy navázané na předpokládané složení nového parlamentu.

Velký boom zažívá v posledních letech trh s tzv. uhlíkovými offsety, pomocí nichž chtějí firmy (v Česku i ve světě) kompenzovat své emise skleníkových plynů. Objem vynaložených prostředků se dnes pohybuje v miliardách amerických dolarů, kompenzované emise se uvádějí ve stovkách megatun CO2. Co tedy uhlíkové offsety jsou a nakolik je tento nástroj klíčový při řešení vlastní uhlíkové stopy?

Přestože offsetování bývá často prezentováno jako relativně jednoduchá a efektivní cesta ke snižování emisí skleníkových plynů, skutečnost je složitější. Namísto slibovaného řešení jednoho problému mohou snadno vzniknout problémy další. V čem spočívají a jaké jsou jejich příčiny? A proč nákup offsetů automaticky nedělá firmu „zelenější“?

Texty zmíněné v podcastu najdete zde na webu.

Evropská komise dnes vydala návrh cíle pro snížení čistých emisí skleníkových plynů Evropy do roku 2040 o 90 %. Prohlubuje tak dlouhodobou globální snahu o snižování emisí skleníkových plynů, které jsou primární příčinou růstu průměrné globální teploty. Cíl pro rok 2040 je důležitým milníkem pro dosažení evropské klimatické neutrality v roce 2050 a splnění evropského předsevzetí, že se Evropa stane prvním klimaticky neutrálním kontinentem.

V podcastu 2050 diskutujeme nový cíl s Kateřinou Kolouchovou, analytičkou projektu Fakta o klimatu.