A2 kulturní čtrnáctideník

Ačkoli je historiografie psaná zdola vedena emancipační snahou o návrat utlačovaných do dějin, neprospívá jí romantizace odporu, vyčleňování z širších společenských interakcí ani přehlížení mocensko­-ekonomických vztahů. Právě jejich analýza nám totiž o neelitních aktérech historie často prozradí víc.

Čte: Michal Špína

Zvuková režie: Jan Klamm

Ilustrace: Alexey Klyuykov

Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Může být dělnictvo servisního sektoru předvojem nových třídních bojů, jak tvrdí politická teoretička Jodi Dean? V každém případě se tito pracující stali námětem pro postavy v románech spisovatelky Marion Messiny. Poslední z nich je inspirován povstáním Žlutých vest ve Francii.

Čte: Michal Špína

Zvuková režie: Jan Klamm

Ilustrace: Alexey Klyuykov

Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Proč se v Polsku dějiny vnímané skrze pracující třídu a marginalizované skupiny těší takové oblibě, že se tam dokonce mluví o „lidovém obratu“, zatímco u nás koncepce lidových dějin v odborných kruzích příliš populární není? Existují v českých dějinách místa, která si říkají o zpracování přesně tímto způsobem? A jaká jsou metodologická úskalí dějin zdola? Na tyto otázky hledají odpověď historici Veronika Pehe a Vítězslav Sommer a politolog Ondřej Slačálek.

Moderátor: Lukáš Rychetský

Panelisté: Veronika Pehe, Ondřej Slačálek, Vítězslav Sommer

Zvuková režie: Jan Klamm

Ilustrace: Alexey Klyuykov

Debata se uskutečnila s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Alternativní solidární ekonomické modely se i v důsledku současných krizí těší obnovenému zájmu. Nabourávají představu kapitalismu jako jediného funkčního ekonomického systému a ukazují, že ekonomiku lze organizovat i podle jiných principů, než je maximalizace zisku.

Čte: Michal Špína

Zvuková režie: Jan Klamm

Ilustrace: Alexey Klyuykov

Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

Přináší platformová ekonomika větší svobodu práce? V jazyce flexibility se skrývá přesun rizik, nákladů i odpovědnosti z firem na jednotlivce. Lidé, kteří mají místo šéfa aplikaci, zažívají novou formu odcizení: jsou neustále online, a přitom izolovaní. Co to znamená pro budoucnost práce i společnosti?

Čte: Markéta Melechovská

Zvuková režie: Jan Klamm

Ilustrace: Alexey Klyuykov

Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

S romanistkou Michaelou Rumpíkovou a komparatistkou Barborou Vackovou jsme hovořili o lesbickém psaní. Dostali jsme se například k tomu, zda a jak lze charakterizovat poetiku lesbické literatury, jestli se jedná o literaturu marginalizovanou a emancipační nebo proč je tak důležitá otázka, kdo má právo promlouvat o zkušenosti druhých.

Knihy, o nichž byla v podcastu řeč:

Monique Wittig: Les Guérillères (1969), Le Corps lesbien (1973), Pensée straight (1992)

Audre Lorde: Sister Outsider (1984)

Pat Parker: My Lover Is a Woman (1973)

Dorothy Allison: Lesbian Appetite (1988), Parchant z Jižní Karolíny (1992, česky 2016), Skin: Talking About Sex, Class and Literature (1994)

Kiba Lumberg: Černý motýl (2004, česky 2024), Potrhaná křídla (2006, česky 2025)

Gorge Bataille (aka Élodie Petit) a její koncept „langue bâtarde“: Fiévreuse plébéienne (2019)

Zuzana Brabcová: Rok perel (2000)

Svatava Antošová: Dáma a švihadlo. Lesbicko-killerská parodie s autobiografickými prvky (2003), Nordickou blondýnu jsem nikdy nelízala. Pornogroteska za časů terorismu (2005)

Moderátorka: Blanka Činátlová

Hostky: Barbora Vacková a Michaela Rumpíková

Zvuková produkce & postprodukce: Jan Klamm

Grafika: Petr Franc

Natočeno v podcastovém studiu H4C (Kampus Hybernská).

Máme za sebou již čtvrt století nového milénia, což je příležitost pro určité bilancování. Jaká témata, tendence a nové podoby přinesla literární tvorba uplynulých pětadvaceti let? Co a proč považovat za klíčové literární události této doby? Sleduje česká literatura trendy literatury světové, nebo má vlastní specifika? Základní situace literatury se změnila – oproti minulému století se stává čím dál více okrajovým médiem. V jaké podobě má šanci přežít?

Tento díl podcastu je záznamem debaty z cyklu Kritický klub A2, která se uskutečnla 11. 12. 2025 v kavárně L’Objet trouvé.

Moderátorka: Blanka Činátlová

Hosté a hostka: Petr A. Bílek, Joe Grim Feinberg, Libuše Heczková

Zvuk: Jan Klamm

Maďarský prozaik László Krasznahorkai obdržel Nobelovu cenu za „působivé a vizionářské dílo, které uprostřed apokalyptického teroru znovu potvrzuje sílu umění“. Je jeho tvorba stejně patetická jako odůvodnění švédských akademiků? Jaké vize přinesl do středoevropské literatury a jaké inspirace nalezl na Dálném východě? A proč je vzdor melancholický a tango satanské? S Blankou Činátlovou diskutovaly hungaristky a překladatelky Simona Kolmanová, Ottilie Mulzet, Marta Pató.

Moderátorka: Blanka Činátlová

Hostky: Simona Kolmanová, Ottilie Mulzet, Marta Pató.

Zvuková režie a postprodukce: Jan Klamm

Grafika: Petr Franc

Když se řekne Norsko, zpravidla si vybavíme fjordy, ropu a štědrý sociální stát. Co se za těmito reáliemi skrývá a jak spolu souvisejí? Poslední díl reportážní série Vytěžené kraje nás zavádí do úchvatné krajiny, která je zdrojem bohatství, ale i obětí těžařských firem. Je norská ropa opravdu ekologičtější? A proč Norové mluví o své zemi jako o „zeleném pokrytci“?

Čte: Alžběta Medková, Jan Klamm

Zvuková režie: Jan Klamm

Grafika: Magdaléna Gurská

Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.

I když je Estonsko vnímáno jako progresivní země s pověstí „Silicon Valley Evropy“, za svou energetickou nezávislost na Rusku platí těžbou ropných břidlic a jejich spalováním v elektrárnách. Třetí reportáž série Vytěžené kraje vás vezme do míst, kde se v lesích ukrývají doly, dýmající komíny a vylidňující se města.

Čte: Michal Špína

Zvuková režie: Jan Klamm

Grafika: Magdaléna Gurská

Audiotext vznikl s podporou Nadace Rosy Luxemburgové.