Proč nejsou chvály ztráta času, když má Bůh na chválení nebe plné andělů? Chválou mluvíme nejen k Bohu, ale i sami k sobě. Připomínáme své duši, že se máme o koho opřít, že na život nejsme sami a že náš Bůh dokáže cokoliv. A je možné, že by přímluvná modlitba byla chválou?