KS Praha

Jsi fanoušek, nebo hráč? Chodíme do církve, známe písně i biblické příběhy, ale má naše víra ještě nějaký praktický dopad? V Kristově těle ale není nikdo navíc. Bůh nás nezve do hlediště, ale na hřiště.

Jsme-li Kristovi, jsme potomstvo Abrahamovo a dědicové toho, co Bůh zaslíbil.

V evangeliu se zjevuje naše spravedlnost, kterou přijímáme vírou. Pouze když máme toto zjevení, můžeme se směle modlit za nemocné a přijímat vše, co Bůh pro nás připravil. Víra je smělost, která přichází na základě poznané Boží vůle. Jsem učiněn Boží spravedlností, protože Bůh vzal moji hříšnost a dal mi svou spravedlnost.

Národ Izraelců v době soudců stále dokola zapomínal na smlouvu, kterou s ním Bůh uzavřel. Odvraceli se od něj k modlám národů, od kterých se měli distancovat. Dnes jsme ve smlouvě s Bohem i my, kdo se jím chceme nechat vést. Jaké podobnosti má Stará a Nová smlouva a jaké modly nás mohou od Boha odvádět?

Ve starém zákoně se Hospodin utkal se stovkou cizích Bohů... a zvítězil. Ježíš skrze svou obět přinesl finální vítězství. Žijeme život dědiců těchto vítězství? Nebo i dnes máme "bůžky", které musíme znovu nechat porazit!

Jaký smysl má, že se v Bibli píše o Tólovi a Jaírovi, když se tam o nich skoro nic nepíše? A co obecně, když nám něco v Bibli nedává smysl – jak se s tím vyrovnáváme? Kdy je vhodné věřit více své hlavě než Bibli?
Ale zpět k věci: Může nás zpráva o Tólovi a Jaírovi v něčem inspirovat? Jak jsme na tom s osobní věrností Bohu beze svědků my?

Několik myšlenek o tom, co to znamená chodit ve víře.

Záznam kázání z regionu Prosek

Vzdát se své samostatnosti, vyhledávat boží vedení a zároveň se nebát autority je nejlepší cestou, jak neztratit víru v těžkostech.

Zákonictví může ohrozit většinu křesťanů. Jak ho demaskovat a jak s ním bojovat?