Agenda

Domácnosti s tepelným čerpadlem si od ledna připlatí za elektřinu. Pokud projde návrh regulovaných cen elektřiny pro rok 2027, tak jen za regulovanou část zaplatí ročně o 5,67 procenta více a narostou i náklady za samotný proud.

Vzhledem k velkému množství spotřebované elektřiny kvůli vytápění jsou jejich náklady na energie nyní vyšší než u ostatních domácností. Za rok by při spotřebě 8,2 megawatthodiny mohly zaplatit kolem 50 000 Kč s DPH, tedy zhruba o 4000 Kč více než letos.

„Procentuální nárůst vypadá na první pohled drasticky, ale je potřeba si říct, že celkový dopad na celkovou roční platbu za elektřinu zas tak velký nebude,“ říká v pořadu Agenda předseda Asociace pro využití tepelných čerpadel Radek Červín.

Vyrábějí českou kosmetiku, nedodávají ji do řetězců a přesto uspěli. Společnost Manufaktura je na trhu už 35 let a její tržby se pohybují kolem 600 milionů korun. Její výrobky bodují i v zahraničí a teď z vlastních zdrojů a bez externího financování postavila nový výrobní areál za půl miliardy korun.

„Připravovali jsme se na to několik let, ale trochu nás zbrzdil covid. Umožní nám to nejenom výrazně zvýšit produkci, ale i kvalitu výroby posunout jinam,“ popisuje v Agendě Seznam Zpráv Byznys výkonný ředitel společnosti Tomáš Kratochvíl.

Firma vyrábí pouze v Česku, i když by to bylo v Asii výrazně levnější. „O přesunu jsme nikdy neuvažovali. Naopak jsme to od začátku postavili na to, že jsme česká firma. To je naše filosofie. Je dobré, aby v naší republice vznikaly firmy, které i v oblasti, která není typická, prorazí a dokáží dělat špičkové výrobky. Místní, nebo minimálně evropská, je i většina ingrediencí,“ říká Kratochvíl.

United Founders, za kterým stojí Vít Horký, Jakub Havrlant a Václav Pavlečka, o sobě dává opět vědět. Panevropský venture kapitálový fond s cílovou velikostí 80 milionů eur investuje do průlomových evropských technologií, jako jsou AI, robotika či kvantové technologie. Tentokrát vsadil na čipy, jeho zájem upoutal slovensko-německý startup Continium Technologies.

Ten navrhuje ADC čipy – převodníky analogového signálu na digitální pro radary či základnové mobilní sítě. „Jejich převodník pracuje na trošku jiné technologii a s lepší energetickou efektivností. To znamená, že udělá stejný úkol, ale méně se zahřeje, spotřebuje méně energie a je schopný pracovat výkonněji,“ vysvětluje v Agendě Seznam Zpráv Byznys Václav Pavlečka.

Klasika ze školních jídelen, táborových várnic nebo bílé kafe z nemocnice či na prázdninách u babičky se snaží o comeback do českých hrnků. Cereální nápoj Melta se plánuje probojovat do kaváren a oslovit by chtěl i mladší generaci.

Tradiční česká značka patří společnosti Kaumy, kterou v roce 2022 koupil průmyslový holding CE Industries podnikatele Jaroslava Strnada. Do rukou jim tehdy přišla retro firma s dlouholetou historií - letos slaví 130 let.

„Značku jsme přebírali, dovolím si říct, trošku v zanedbaném stavu, protože Melta byla silná v minulém režimu, kde na ní spousta lidí vyrostla, a po revoluci, s nástupem a popularitou kávy, byla postupně upozaděna,“ popisuje šéf marketingu Kaumy Břetislav Koláček v pořadu Agenda.

Čeští dodavatelé se rychle zorientovali v situaci a už se chystají na úsporné kroky, které koncern Volkswagen připravuje. Tuzemští výrobci také řeší, jak změnit výrobu směrem k obrannému průmyslu, ve kterém jsou dnes obří zakázky. Co všechno musí udělat VW, aby pouze neškrtal, ale dokázal opět nastartovat růst? V agendě Seznam Zpráv odpovídá viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Jak moc zaplatí české firmy za záchranu Volkswagenu?

Situace Volkswagenu se samozřejmě českých firem týká, především dodavatelského řetězce. Volkswagen je zákazníkem mnoha českých subdodavatelů, a tam to samozřejmě může mít negativní dopady, protože součástí těch nutných restrukturalizačních opatření, ke kterým pravděpodobně koncern přistoupí, je i omezování modelových řad a snižování výroby v některých závodech.

Jen jeden projekt z jednadvaceti dostal zelenou. Rozhodovalo se o desítkách větrných elektráren, které by zajistily elektrickou energii pro zhruba 400 tisíc domácností. Přitom loni dopadla referenda konaná v obcích napříč republikou v polovině případů ve prospěch větrných elektráren.

Letošní výsledek referend, která se konala spolu s komunálními volbami, je zásadním vzkazem nejen pro větrnou energetiku v Česku, ale také pro budoucnost celé energetiky.

„My jsme se pohybovali v rámci některých lokalit, kdy jsme nabízeli konzultace v rámci toho procesu a potkávali jsme se tam s klasickými fámami, a nebojím se to označit i za lži,“ říká v pořadu Agenda Seznam Zpráv Byznys programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Evropští podnikatelé čekají na ucelená pravidla pro své působení v EU jako na smilování. Čtyřiadvacet tisíc z nich podepsalo petici, v níž žádali, aby došlo ke změně. V tuto chvíli se totiž musí evropská firma, která chce expandovat do dalšího členského státu, naučit fungovat podle tamních pravidel.

To vede k hromadnému úniku společností z Evropy. A to ve chvíli, kdy se Unie snaží zachránit vlastní konkurenceschopnost, aby neupadla do ekonomického stínu USA a Číny. Podle Václava Muchny, šéfa brněnské společnosti Y Soft, která působí v Evropě, Spojených státech i Číně, už Unie ve stínu druhých dvou velmocí stojí.

„V ekonomice je to spíš temnota. Alespoň když se podíváme na konkurenceschopnost v oblastech, které momentálně formují svět. Jako je robotika nebo umělá inteligence. Chci věřit tomu, že tento trend lze ještě zvrátit,“ říká Muchna v pořadu Agenda Seznam Zpráv Byznys.

Zatímco doposud odcházelo do důchodu zhruba stejně lidí, jako jich přicházelo na pracovní trh, v roce 2030 se tato rovnováha začne lámat. Podle propočtů poradenské skupiny Moore Czech Republic by do roku 2045 mohlo na trhu práce chybět na půl milionu lidí.

Nejde přitom jen o nedostatek lékařů, řidičů nebo technických pracovníků. Generační obměna čeká také účetní, mzdové specialisty, daňové poradce nebo auditory. Právě do těchto profesí navíc vstupuje umělá inteligence, která mění podobu jejich práce a stojí například za postupným úbytkem některých juniorních pozic.

„Musíme se smířit s tím, že všechno, co AI může nahradit, tak do budoucna nahradí. To je realita. S tím se musíme naučit nějakým způsobem fungovat. A co umí nahradit? Administrativní práci. Určitě do jisté míry nahradí odbornost, ale nenahradí zkušenost,“ vysvětluje v Agendě Seznam Zpráv Byznys Monika Marečková, řídící partnerka a CEO poradenské společnosti RSM.

Duo David Ondříček a Kryštof Mucha posílá do kin nový film Kluci to vidí jinak. Obsadili největší české hvězdy, natáčení vyšlo na pouhých 60 milionů korun a trvalo 37 dní. Bez jediného grantu a distributora si jdou pro 300 tisíc diváků.

„U našich předešlých filmů rozpočty byly opravdu veliké a oba předchozí filmy jsme kvůli tomu i odložili, protože jsme čekali na potvrzení grantu. U Zátopka jsme se hlásili třikrát, abychom grant dostali a projekt byl tak velký, že jsme ho stále posouvali dál a dál. Tentokrát jsme o financování projektu uvažovali trochu jinak. Naštěstí kolem sebe máme investory,“ popisuje Kryštof Mucha s tím, že opět požádali o některé z grantů, ale nevyšlo to.

Film tak odstartoval bez grantu a dokonce i bez domluvy s distributorem, o které se jedná teprve dodatečně.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí dohodli na změně odměňování ve veřejných a státních službách. Většině pracovníků by se tak od ledna měl zvýšit tarif a nově se růst platů naváže na minimální mzdu.

„Změny se budou týkat poměrně velkého množství zaměstnanců. Je to přes půl milionu zaměstnanců ve veřejných službách, samosprávě a státní správě,“ vysvětluje v Agendě Seznam Zpráv Byznys prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.

Jedním z problematických bodů je podle něj ale načasování samotného legislativního procesu. Vše se musí stihnout do konce roku a instituce nejspíš budou mít na zavedení změn jen několik dní.