CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

Rob Cameron po 22 letech končí jako pražský korespondent BBC. Britský novinář říká, že česká politika se uzavírá do vlastních bublin a že část zahraničního zájmu o střední Evropu mezitím mizí. Co podle něj stojí za návratem Roberta Fica, jak dobře Andrej Babiš prodává svůj politický brand a proč může být pro Česko nebezpečné oslabování veřejnoprávních médií?

BBC kvůli škrtům ruší pět freelance korespondentských míst v Evropě. „Nerozumím tomu a nejsem sám. Finančně to nedává žádný smysl,“ říká.

Cameron přitom upozorňuje, že korespondenti nejsou jen lidé, kteří do zahraničí posílají jednotlivé zprávy. „Ztrácejí pět lidí, kteří umějí místní jazyky, mají výborné kontakty, znají ty země perfektně.“ Sám pokrýval Česko a Slovensko, další kolegové Polsko, Balkán, Portugalsko nebo Švýcarsko.

„Zároveň jsme v těch zemích byli i veřejnou tváří BBC, což bylo občas nepříjemné, ale bylo to tak. Celou dobu jsme obhajovali BBC a veřejnoprávní vysílání,“ dodává. V Praze tak podle něj stanice po jeho odchodu nebude mít nikoho.

Proč se rozhodl netočit reportáž o prezidentově cestě na summit NATO do Ankary? Co Česko ztratí, pokud politici oslabí veřejnoprávní média? V jakém stavu je současná BBC? Budou si muset novináři hledat i jiné práce, aby se uživili? Překvapily ho návraty Roberta Fica a Andreje Babiše do premiérských funkcí? A jak vzpomíná na rozhovory s dalajlamou, Václavem Havlem nebo Madeleine Albright?

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

„Deficit skoro 400 miliard je šílený. Co se stane, když přijde krize, začne další válka nebo budeme do něčeho zapleteni? Nemáme vůbec žádnou rezervu, v tomto smyslu je to zločinný rozpočet,“ tvrdí ve Studiu N bývalý premiér Mirek Topolánek. „Kdyby mi ministr financí tlačil takový rozpočet, podal bych demisi,“ říká.

Nominálně větší schodek mělo Česko jen během covidové pandemie, kdy se zastavila ekonomika. Jde tedy o druhou největší sekeru v období samostatné České republiky. Fiskální politiku Aleny Schillerové označuje v podcastu za nezodpovědnou. „Způsobí to eskalaci problémů. Jestli to uspokojí ‚naše lidi‘ a Babišovy voliče, je mi úplně jedno, protože to nakonec budou oni, kteří zapláčou.“

Topolánek přitom říká, že dnes nevidí politickou stranu, kterou by sám mohl volit. Problém podle něj spočívá v tom, že se z české politiky vytratila schopnost nabízet voličům vlastní vizi. „Z politiky se vytratila nabídková strana. Nedávají nabídky, ale dělají si průzkumy a reagují na poptávku,“ tvrdí.

Expremiér zároveň varuje, že Evropa vstupuje do období, v němž se bude žít hůř. Přestože sám sebe označuje za velkého euroskeptika, případný rozpad EU podle něj není v českém zájmu. „Žádnou alternativu k tomu projektu nemáme. Jsme poslední, kdo si může přát jeho erozi a případný rozklad. Je ale třeba říct, že za poločasem rozpadu Evropské unie už se dávno nacházíme,“ říká.

Důvodem je podle něj především zásadní změna bezpečnostní a geopolitické situace. „Všichni pořád jenom plácají, ale k žádné změně nedochází,“ říká. Podle něj se rozpadá dosavadní světový řád, mění se vztah Spojených států k Evropě a končí paradigma, na kterém evropská politika dlouhé roky fungovala. „Nejsme u stolu s velkými kluky, nikoho v zásadě ekonomicky nezajímáme.“

Je Martin Kuba novou nadějí české pravice, nebo může jednou skončit po boku Andreje Babiše? Do jak velké propasti se řítí Německo a Francie? Proč od jisté doby začal nenávidět lidi? A jak zkušenost s rakovinou změnila jeho pohled na politiku a vlastní veřejné působení? Podívejte se na celou epizodu Studia N.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

Rusko se snaží Evropu rozdělit zevnitř a využívá k tomu i nedůvěru mezi jednotlivými státy. Co ukázala dezinformační kampaň kolem takzvané Akce Těšínsko? Chystá se Putin napadnout Pobaltí a Polsko? A proč je podle válečné reportérky Petry Procházkové největší zbraní, kterou má Rusko proti Západu, samotná demokracie?

Kampaň kolem takzvané Akce Těšínsko, při níž se na sociálních sítích šířily falešné informace o tom, že chce Polsko obsadit silou část území České republiky, ukazuje podle Petry Procházkové stopy ruských hybridních operací. „Je to rukopis, který nám napovídá, že Rusové se aktivizují,“ říká.

Rusko podle ní zároveň postupuje tak, aby nebylo možné jeho aktivity jednoduše spojit přímo s Kremlem. „V tuto chvíli zaujalo strategii, že dělá akce, o kterých sice všichni víme, že to asi dělá Rusko, ale snaží se, aby tam nebyla přímá linka,“ popisuje Procházková. Kreml pak podle ní může vždy tvrdit, že s konkrétní akcí nemá nic společného.

Cílem je podle Procházkové rozdělit společnost zevnitř. „Hlavní teze, která mezi ruskými důstojníky vítězí, je: rozvraťme je zevnitř, zničme je jejich vlastními zbraněmi,“ tvrdí. Rusko podle ní nepotřebuje vytvářet zástupy lidí, kteří budou otevřeně obdivovat Vladimira Putina. Mnohem účinnější je zasít pochybnosti a vytvořit konflikty mezi jednotlivými skupinami společnosti.

Největší zbraní Ruska je v tom podle Procházkové demokracie samotná. Západ totiž na rozdíl od autoritářského Ruska nemůže jednoduše vymazat názory, které jsou nepohodlné nebo nebezpečné. „Pochopili, že tu nebudeme umlčovat hlasy, které s něčím nesouhlasí. Že nebudeme falšovat a manipulovat volby,“ říká.

Stačí proto podle ní vytvořit dostatečně velkou skupinu lidí, která nebude nutně proruská, ale přestane věřit evropské spolupráci. „Nemusí říkat, že Putin je borec,“ vysvětluje Procházková. „Stačí, aby obří masa nevěřila evropské solidaritě.“ A právě to se podle ní už v Evropě děje.

Proč Putin zatím nemá důvod válku na Ukrajině ukončovat? V jak velkém ohrožení je východní křídlo NATO? A co si na Západě nalháváme? Podívejte se na celou epizodu.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

Nový školní rok začíná pro rodiče a děti nejistotou, jak vlastně bude české školství za pár let vypadat. Ministr školství Robert Plaga spolu s dalšími vládními politiky otevřel debatu o zásadních změnách, od podoby letních prázdnin a přijímaček přes zákaz mobilů na školách až po možné zrušení devátých tříd. Některé návrhy se ukázaly jako vypuštěné balonky, jiné Babišova vláda myslí vážně. Co by jednotlivé změny znamenaly pro děti, rodiče i samotné školy? Ve Studiu N odpovídá psycholožka Vlaďka Bartáková.

Kratší prázdniny, zákaz mobilů a konec devítek? „Nevím, proč se takhle utrhli ze řetězu. Každý střílí od boku něco jiného,“ komentuje Vlaďka Bartáková sérii návrhů vládních politiků. Stát by podle ní měl při změnách, které se dotýkají dětí a rodičů, srozumitelně vysvětlovat, co skutečně plánuje, a ne rozvíjet debaty na Facebooku.

„Nemají snad na ministerstvu školství odbor, který má komunikovat témata, na kterých pracují?“ upozorňuje Bartáková na chybějící strategickou komunikaci. „Jako psycholožka v rámci krizí bych potřebovala, aby stát komunikoval a vytvářel bezpečí, a ne ohrožení. Co na to mám říct? Takhle ne.“

Velkou bouři na sociálních sítích způsobil během prázdnin ministr Plaga nejasným dumáním nad délkou letních prázdnin. Později vysvětloval, že se jejich podoba zatím měnit nebude.

Dva měsíce volna jsou podle psycholožky pro děti důležité kvůli regeneraci i přirozenému vývoji. „Ke zregenerování je potřeba víc než jeden týden. V čase, kdy nemusí být v institucionálním drilu, mají často možnost vyrůst jiným způsobem,“ vysvětluje. „Pokud jste rodiče, naschvál se podívejte, s jakou velikostí bot vaše děti vystupovaly ze školy a jakou budete potřebovat po prázdninách.“

Podle Bartákové navíc podobné nápady přicházejí pro rodiče v nejhorší možnou chvíli. „Když jste rodič, musíte myslet daleko dopředu. V lednu už například nakupujete příměstské tábory na léto.“ Apeluje proto na politiky, aby během prázdnin nestříleli od boku nápady, které v rodinách jen vyvolávají nejistotu.

Dnešní děti a dospívající navíc podle ní vyrůstají pod výrazně větší psychickou zátěží než předchozí generace. Vedle klimatické krize a dalších náročných informací, ke kterým se dostávají prostřednictvím technologií, jsou podle ní vystavené také systémům sociálních sítí, které útočí na jejich přirozené psychologické mechanismy. Politici by proto podle ní měli místo moralizování dětí a rodičů tlačit na regulaci firem, které tyto technologie vytvářejí. „Jsme hozeni do hořící kádě a musím říkat dětem, aby se nespálily. Já ale potřebuju, aby v té kádi už nehořelo,“ říká.

Překvapil ji proto návrh na plošný zákaz mobilů ve školách. Podle Bartákové už školy mají nástroje, jak používání telefonů regulovat samy – prostřednictvím školních řádů a pravidel, která mohou společně s dětmi nastavovat.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

Slovenská zpěvačka Adéla letos pobláznila internet i světové hudební žebříčky a ukazuje, že cesta ke globálnímu publiku už nemusí vést přes tradiční hudební průmysl. Regionální scéně se ale nedaří všude: návrat Hip Hop Kemp skončil fiaskem a řada klubů bojuje s výrazným propadem návštěvnosti.

Proč jsou lidé ochotní utratit tisíce za festival, ale pár stovek za koncert v klubu už často ne? Co TikTok, Spotify, generační obměna a nové návyky po covidu dělají s živou kulturou? A máme v Česku festivaly, které dokážou přivézt světové hvězdy první velikosti, nebo se musíme spokojit s béčkovou scénou? Filip Titlbach mluví ve Studiu N s redaktorem kulturní rubriky Tomášem Macou.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

Církevní audit odhalil nevýhodné smlouvy, kvůli kterým pražské arcibiskupství přišlo o stovky milionů korun. Pod dohodami je podepsaný pomocný biskup pražský Zdenek Wasserbauer společně s bývalým ekonomem arcidiecéze Karlem Štíchou. Redaktor Prokop Vodrážka ve Studiu N popisuje případy, které třaskavý audit odhalil.

„Pražské arcibiskupství si nechalo zpracovat audit, protože mělo vážné pochybnosti o tom, jak se historicky hospodařilo s jejím majetkem,“ říká Vodrážka v podcastu.

Kauzy se týkají nevýhodných dodatků kolem pronájmu Jindřišské věže nebo například prodeje pozemků středočeské obci, která je s vysokým ziskem obratem přeprodávala dál. Církev se také rozhodla pronajmout lukrativní pozemky určené k výstavbě bydlení na sedmdesát let golfovému areálu.

„Je to obří reputační problém, kterému se arcibiskupství snažilo zabránit. A zároveň také potvrzení stereotypních představ o církvi,“ tvrdí ve Studiu N novinář. „Poškodí to další podnikání církve, poškodí to všechny, kteří se v těch případech objevují, a opět to z církve dělá instituci, která brání sama sebe, místo aby hledala spravedlnost.“

Proč hodnostáři podepisovali nevýhodné smlouvy? Jaké mocenské boje se odehrávají v pozadí? A jak se ke kauze staví nový arcibiskup pražský Stanislav Přibyl? Podívejte se na celou epizodu.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

Evropa řeší migraci, Turecko si buduje vlastní sféru vlivu a česká vláda mezitím otevírá otázku budoucnosti veřejnoprávních médií. Ve Studiu N jsme se zahraničním reportérem České televize Andreasem Papadopulosem mluvili o třech zdánlivě vzdálených tématech, jež spojuje jedno: proměna evropského prostoru a jeho vztahu k okolnímu světu.

Papadopulos upozorňuje, že motivace lidí, kteří se vydávají na nebezpečnou cestu do Evropy, není možné redukovat na hledání pohodlnějšího života. „Ti lidé nejsou na cestě za lepším životem, ale za životem,“ říká. Podle něj je důležité rozumět tomu, před čím tito lidé utíkají, i když to podle něj neznamená, že Evropa by měla své hranice jednoduše otevřít.

„Tam, odkud pocházejí, by ten život mohli ztratit. Byl by tragický. A to je žene. Neříkám, že je to správně a že by měli do Evropy přijít otevřenou branou, to vůbec ne. Myslím ale, že je důležité vnímat jejich motivaci. Nedá se umenšit tím, že jim řekneme, že je tady nechceme. Oni jdou s mnohem větší motivací a přes mnohem větší nástrahy a překážky, než je nějaký hraniční plot nebo španělští policisté s obuškem,“ popisuje zahraniční zpravodaj České televize.

„Pro ně je ten pobyt na pláži v Ceutě jedním z nejlepších období, protože dostávají denně jídlo a mají jistotu, že se nezapletou do stejných problémů jako po cestě,“ říká Papadopulos.

Z Ceuty se rozhovor přesouvá k Turecku a jeho stále ambicióznější zahraniční politice. „Turecko chce být mostem mezi západní civilizací a civilizací Středního východu,“ říká novinář. Podle něj Ankara usiluje o stále větší vliv v Africe, Libyi i na Blízkém východě a současně zůstává pro Severoatlantickou alianci velmi cenným partnerem. „Pro NATO je Turecko vytrčeným tykadlem směrem do tohoto prostoru,“ tvrdí. V některých oblastech podle něj dokonce může coby regionální mocnost převzít část role, kterou dosud hrály Spojené státy.

Země za Erdoganovy vlády výrazně rozšiřuje své mocenské ambice, zároveň ale prochází hlubokou ekonomickou krizí. „Turecko je nemocné, ale má silného sultána,“ říká reportér, se kterým jsme se spojili do Istanbulu, odkud působí jako zahraniční zpravodaj veřejnoprávní televize.

Jak funguje evropská migrační politika a proč se ji nedaří dlouhodobě nastavit? Co ukazuje příběh Ceuty? Jaké jsou Erdoganovy skutečné ambice? Kam se může posunout Turecko v novém geopolitickém uspořádání? Co může znamenat plánovaná proměna veřejnoprávních médií v Česku? A co by jejich ztráta znamenala pro schopnost české společnosti orientovat se ve světě, který je stále složitější? Podívejte se na celou epizodu.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

Umělá inteligence možná právě narazila na hranici, za kterou už nejde dál experimentovat stylem pokus omyl. Modely OpenAI při testování pronikly z izolovaného prostředí na internet a napadly platformu Hugging Face, aby našly způsob, jak splnit úkoly, které vyřešit nešly. Podle vedoucího vědecké rubriky Deníku N Petra Koubského jde o velký problém. „Co se stalo s modely OpenAI, je podle mě skoro poslední varování před opravdu velkým průšvihem, při kterém začnou umírat lidé,“ říká ve Studiu N. „Období neuváženého experimentování končí.“

První problém vznikl už při zadání testu. Do baterie úloh se dostaly dvě, které byly nesplnitelné. „Když dáte člověku nesplnitelný úkol, nejspíš vám řekne, že je to špatně zadané a že se s tím nedá nic dělat.“ Modely jsou ale podle něj obsedantně posedlé tím, že musí úkol vyřešit za každou cenu. „Neakceptují, že některé úkoly jsou nesplnitelné. Tím pádem se pokusily vyřešit neřešitelný úkol,“ tvrdí Koubský.

„V OpenAI udělali tolik neskutečných přešlapů, že se mi pořád nechce věřit, že se to stalo,“ říká ve Studiu N.

Model, který dostane autonomii a přístup k nástrojům, totiž nemusí zůstat u neškodných pokusů. Může začít hledat vlastní cesty, jak překážky obejít. „Problém není v napadení Hugging Face, to je maličkost. Problém je v tom, že to nemuselo skončit napadením této firmy.“

Kdyby autonomní systém například zasáhl infrastrukturu jiného státu, může být jeho jednání interpretováno jako úmyslný útok. „Představte si, že modely by se při testování nabouraly do podobné firmy, jen ne v Americe, ale v Číně. Vysvětlete potom Číňanům, že to nebyl záměrný útok na jejich infrastrukturu a začátek třetí světové války. Nepovede se vám to.“

Do celé aféry vstupuje také geopolitika. „Do oblasti umělé inteligence se vrátila logika soutěžení studené války, a to mezi Spojenými státy a Čínou.“ Čím intenzivnější je technologický závod, tím větší je podle Koubského pokušení bezpečnostní brzdy odsunout stranou.

Ve Studiu N říká, že je proto skeptický i k velkým prohlášením samotných technologických firem. „Odnaučil jsem se brát prohlášení OpenAI vážně, spíše je potřeba rozklíčovat, proč to říkají v daném okamžiku a co přesně tím myslí.“

V rozhovoru se také dozvíte, jaký dopad bude mít další rozvoj umělé inteligence na klimatickou změnu, proč je tak těžké naučit AI respektovat lidskou morálku a zákony a proč jsou nejvýkonnější modely pro jejich provozovatele stále tak prodělečné. Podívejte se na celou epizodu Studia N.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Francie má za sebou léto ničivých požárů a před sebou prezidentské volby, které mohou zásadně změnit její politický kurz. Země se potýká s vlnami veder, suchem i obrovským státním dluhem, zároveň roste frustrace mladé generace. „Klimatická změna přestala být pro Francouze abstraktním pojmem,“ říká ve Studiu N končící zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

Daniela Špinar prošla během posledních let několika zásadními proměnami. Tranzicí, odchodem z Národního divadla i zásadním přehodnocením vlastní víry. „Jsem pro lidi hromosvod,“ říká ve Studiu N, jak se po tranzici změnil její život. Z pozice uznávané divadelní režisérky se podle svých slov propadla na společenský okraj. „Co jsem ztratila jako trans žena ve společnosti? Ztratila jsem postavení, důstojnost, propadla jsem se z nejvyššího na nejnižší žebříček ve společnosti.“