Někdy jsem svědkem hovoru, kdy se slušní lidé baví o Ukrajincích, kteří u nás žijí. V dopravních prostředcích, v čekárně u lékaře, v divadle před představením, na józe. „Už je tu těch Ukrajinců moc a trvá to dlouho a tak velké skupiny příchozích prostě nedělají dobrotu.“ Vzpomenu si vždycky na případ našeho stěhování. Ale to musím začít z dálky.