Ambulance aktivního zdraví

Bezmála tři roky uplynuly od prvního vysílání pořadu Ambulance aktivního zdraví. V té době, tenkrát ještě tzv. covidové, jsme chtěli veřejnosti připomenout, že odpovědnost za své zdraví nese v první řadě každý sám. Mnohé se od té doby změnilo, ale desatero aktivního zdraví, které jsme formovali a v jednotlivých dílech pořadu zpracovali, platí dál. Jaké jsou klíčové rady a doporučení odborníků v oblasti výživy, spánku nebo třeba odpočinku si připomeneme v posledním dílu Ambulance aktivního zdraví.

Netradiční pojetí vysílání doplní i netradiční hosté. Budou jimi příznivci Ambulance aktivního zdraví, které jsme motivovali ke změně životního stylu. Jak se jim to daří, co bylo nejtěžší a co je ještě čeká? I o tom bude závěrečný díl našeho pořadu.

Každé dítě je jiné a jeho vývoj se proto může lišit od ostatních, ale to neznamená, že by neexistovaly obecně platné principy, kterými se zdravý vývoj dítěte řídí. Zjednodušeně řečeno: vše souvisí se vším a vzájemně se prolíná, navazuje a ovlivňuje. Co můžete udělat pro zdravý vývoj dítěte? Jaký vliv má porod a péče o maminku a dítě po narození? Proč je tak důležitý nepřetržitý kontakt s dítětem? Co potřebuje zdravé dítě? Co potřebuje dítě se zvýšenými riziky?

Na tyto a řadu dalších otázek odpovídají řediteli FN Olomouc Romanu Havlíkovi psycholožka Karolína Hniličková a primář Novorozeneckého oddělení FN Olomouc Jan Hálek.

Lékařství, nebo chcete-li medicína, je obor, jehož základním úkolem je ochrana a zlepšování zdraví, neboli léčba. Co ale v případech, kdy nemocného už vyléčit nelze nebo když choroba vážně ohrožuje jeho život? Jak mohou zdravotníci pomoci pacientům a jejich rodinám? A hlavně: Jak žít dobrý život s nemocí? Odpovědi na tyto otázky hledá a nabízí paliativní medicína – obor, který propojuje znalosti a zkušenosti lékařů, sester, psychologů, sociálních pracovníků i duchovních a podává pomocnou ruku pacientům a jejich blízkým v bolestných situacích, kdy do jejich životů osudově zasáhne nemoc.

O tom, co představuje paliativní péče, o řešení a tišení nejen fyzické bolesti, ale také o naději a doprovázení si povídá ředitel FN Olomouc Roman Havlík s lékařkou hospice na Svatém Kopečku a ambulance paliativní medicíny FN Olomouc Martinou Kirchnerovou a členem Podpůrného a paliativního týmu FN Olomouc Janem Hálkem.

Podrážděnost, pocity neschopnosti, ztráta motivace k výkonu, vyčerpání… Kdy se jedná o příznaky spojené s dlouhodobou únavou a kdy už je na místě hovořit o syndromu vyhoření? Pro celkové mentální a citové vyčerpání spojené s dlouhodobým stresem použil tento termín poprvé psychoanalytik Herbert J. Freudenberger v roce 1974.

Od té doby jeho výskyt poměrně dramaticky narůstá. Například v České republice podle statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny trpí tímto onemocněním každý pátý Čech, přičemž nejvíc ohroženy jsou tzv. pomáhající profese, jako jsou zdravotníci, pracovníci v sociálních službách, učitelé… V byznysovém prostředí pak nejčastěji „vyhoří“ zaměstnanci na úrovni středního managementu. Dlouhodobé psychické potíže řada lidí začne řešit po svém, bohužel se často uchylují ke zlozvykům, jako jsou alkohol či jiné závislosti, které alespoň na chvíli dají zapomenout nepříjemným pocitům. I syndromu vyhoření lze předcházet, a pokud se rozvine, lze ho s pomocí odborníků překonat.

Na dotazy diváků a ředitele FN Olomouc Romana Havlíka budou odpovídat primář Doléčovacího oddělení Psychiatrické léčebny ve Šternberku Michal Kryl a primář Kliniky psychiatrie FN Olomouc a LF UP v Olomouci Aleš Grambal.

Dýchání. První úkon, který v životě uděláme, posledním vydechnutím ze světa odcházíme. Dýcháme automaticky, povětšinou nevědomky. Potíží s dechem, které jdou obvykle ruku v ruce s nějakým onemocněním, si proto všimneme takřka okamžitě.

Jedním ze závažnějších onemocnění, provázených zhoršeným dýcháním, je astma. Tímto chronickým zánětem dýchacích cest trpí v současnosti více než 5 % dospělé a 12 % dětské populace. Často je spojeno s alergiemi na prach, pyl nebo roztoče. Léčba je doživotní a nezbytná. Její účinnost zvyšuje také rehabilitace plic zaměřená na správné dýchání.

O tom, že dýchání má na naše zdraví podobný vliv jako strava nebo pohyb, a zda je možné rozvoji astmatu předejít, si budeme povídat v prvním letošním vysílání pořadu Ambulance aktivního zdraví. Hosty jsou primářka Oddělení alergologie Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. Beáta Hutyrová, Ph.D. a doc. Mgr. Kateřina Raisová, Ph.D. z Katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

Nezůstane ale jen u teoretických informací. Součástí vysílání bude i zhruba osm minut trvající kurz správného dýchání.

Více než 80 procent našeho času trávíme ve vnitřních prostorách. To má řadu negativních dopadů na naše zdraví. Jedním z orgánů, které pobytem v uměle osvětlených prostorách trpí, jsou oči. Nedostatek denního světla a neustálé zaostřování na krátkou vzdálenost vedou k další novodobé epidemii - krátkozrakosti. Nejen ona, ale i jiná onemocnění očí jsou způsobena nevhodným životním stylem, k němuž patří také kouření, přemíra masa a cukru ve stravě, vysoký krevní tlak apod. Dá se těmto očním vadám předcházet a jaké možnosti léčby v současné době máme? Téma pro poslední letošní díl Ambulance aktivního zdraví a hosty ředitele FN Olomouc Romana Havlíka - přednostku Oční kliniky FN Olomouc Kláru Marešovou a Františka Pluháčka z Katedry optiky Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci.

Téměř čtvrtina párů má problémy s početím. Řadě z nich dokáže současná medicína pomoci, v některých případech se však sen o rodičovství bohužel rozplyne. Lze potížím s otěhotněním předejít? Kdy vyhledat odbornou pomoc? Jak se v horším případě vyrovnat s nenaplněnou touhou po vlastním dítěti? O tom bude další díl Ambulance aktivního zdraví.

Drogy, alkohol, nikotin, ale také sladké, televize, mobilní telefon či třeba vlastní vzhled. Závislosti mají mnoho podob, jisté však je, že vždy mohou svého nositele dostat do více či méně závažných životních problémů. Jak s vlastní závislostí úspěšně bojovat a kdy už je potřeba vyhledat odbornou pomoc, poradí letošní šestý díl Ambulance aktivního zdraví. Ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík se tentokrát ptá primáře Kliniky psychiatrie FN Olomouc Aleše Grambala a jeho kolegyně z téže kliniky Lucie Bundárové.

Z dostupných dat je zřejmé, že obezita zkracuje délku života až o 10 let a je s ní spojeno více než dvě sta nemocí. Jde třeba o cukrovku nebo vysoký tlak, zvyšuje také pravděpodobnost rakoviny tlustého střeva, konečníku, slinivky nebo ledvin… Podle dat z loňského roku bylo v České republice zhruba 38 % dospělých s nadváhou a dalších 28 % dospělých s obezitou. V Evropě tak patříme k nejhorším zemím a propadáme se stále níž. Je jasné, že taková „pandemie obezity“ vyvíjí obrovský tlak na zdravotní systém a následně na celou společnost.

Jak z toho ven? Jak začít s hubnutím? Co můžete změnit sami a kdy už je možné snižovat váhu jen s asistencí lékaře? Je spolehlivým řešením bariatrická operace? Na tyto a další dotazy odpovídají řediteli Fakultní nemocnice Olomouc Romanu Havlíkovi Ľubica Cibičková z III. interní kliniky a Katarína Moravcová z Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace.