Anna na vlnách

Odoperoval už tisíce vyhřezlých plotének a byl jedním z těch, kteří zaváděli neinvazivní endoskopickou metodu operací páteře ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Host nejnovějšího dílu Anny na vlnách, neurochirurg Peter Solár, však vedle „doktořiny“ stíhá i vědu. Jak můžou vypadat příznaky vyhřezlé ploténky? Dá se ploténka „spravit“ cvičením? A kdy poznám, že už je nutná operace? A pokud se potvrdí výhřez ploténky, znamená to, že už se můžu navždy rozloučit se sportem? Poslechněte si další díl podcastu Anna na vlnách. Ptá se Martina Kopecká.

Pozvání do podcastu přijaly Eliška Zgarbová a Kateřina Hönigová, molekulární bioložky věnující se nádorovým a autoimunitním onemocněním.Jak se v laboratoři „staví“ modely miniaturních lidských orgánů? A jak může něco, co je pouhým okem sotva viditelné, věrně napodobit strukturu i fungování tak komplexního orgánu, jako je tlusté střevo? V této epizodě nahlédneme do světa organoidů, trojrozměrných struktur, na kterých vědci zkoumají mechanismy onemocnění a hledají účinnější léčbu. Eliška Zgarbová přiblíží, jak jí tyto modely pomáhají porozumět onemocněním, jako je Crohnova choroba nebo rakovina tlustého střeva.Kateřina Hönigová představí výzkum migrastatik, léčiv, která zamezují nádorovým buňkám v pohybu a tím snižují riziko vzniku metastáz. Proč bývají metastáze odolnější než primární nádor? A jak by mohlo využívání migrastatik proměnit budoucnost onkologické léčby? Dotkneme se i toho, proč je ve vědě důležité nejen dobře bádat, ale také výsledky srozumitelně komunikovat – a jak náročné a konkurenční prostředí dnešní věda je. Ptá se Martina Kopecká, podcast vznikl díky Life Sciences 4.0.

Česko má téměř tři miliony obézních, přesto je jejich onemocnění pořád tak trochu tabu. Změnit se to snaží MUDr. Evžen Machytka, Ph.D., gastroenterolog a obezitolog, který ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně aktuálně přivádí k životu program bariatrické endoskopie. O moderních metodách při léčbě obezity, ale i o jeho netradičních zkušenostech z dokureality show Extrémní proměny, hovoří v nové epizodě podcastu Anna na vlnách.

Jakým způsobem mohou střeva působit na náš mozek aneb jsme skutečně to, co jíme? Jak jejich propojení funguje a jak můžeme zdraví obou těchto orgánů ovlivnit my sami? Co se odehrává v našem těle, pokud je střevní mikrobiom narušený? Může být právě ve střevech původ Alzheimerovy nebo Parkinsonovy nemoci?

S neuroložkou a vědkyní Lenkou Krajčovičovou se bavíme o jejím výzkumu střevního mikrobiomu a jeho vlivu na rozvoj neurodegenerativních onemocnění i o tom, jak si udržet zdravý mozek co nejdéle.

Zemřít doma. Přání, které má zhruba 80 procent Čechů, pomáhají umožnit čím dál tím oblíbenější domácí hospice. Ten při Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně funguje už více než rok a v rámci tuzemského systému je tak trochu raritní. Proč tomu tak je, jaké věci trápí umírající nejvíce a co si z paliativní péče lze odnést do života, popisuje dnešní host podcastu Anna na vlnách, paní primářka Dobromila Vrabcová.

Brno má světový unikát. Za průkopníka v oblasti léčebného konopí se už několik let považuje Fakultní nemocnice u sv. Anny a její Mezinárodní centrum klinického výzkumu. Léky z konopí se zde nejen předepisují pacientům, ale konopí samotné se tu pěstuje a především zkoumá. Na jaře roku 2024 se FNUSA stala ve výrobě konopných tobolek samostatnou.

Konopné tobolky nejvíce pomáhají pacientům s chronickou bolestí. O výzkumu rostliny cannabis, o jejím využití a možnostech, o vnímání problematiky konopí lékaři i laickou veřejností, ale i o svých začátcích v oboru a nově otevřeném programu v rámci Celoživotního vzdělávání na Masarykově univerzitě se s námi pobavil doktor Václav Trojan, vedoucí týmu Cannabis Facility na Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC), který se výzkumu léčebného konopí věnuje už přes deset let.

Spánková deprivace se někdy používá jako forma mučení. Ne nadarmo – nedostatek spánku může vést až ke zhroucení organismu. Co když nám ale spánek nikdo neodpírá, v ložnici strávíme poctivých osm hodin, a přesto nejsme ráno odpočatí? Může za tím stát syndrom spánkové apnoe, tedy onemocnění, při kterém VE SPÁNKU dochází ke krátkým a frekventovaným zástavám dechu. Nejen o něm mluví v dalším díle podcastu Anna na vlnách MUDr. Lujza Zikmund Galková, vedoucí lékařka Kardiovaskulárního spánkového centra při I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Patologie takového Alzheimera nebo Parkinsona, tedy souhrn různých změn a abnormalit, se v našem mozku může objevovat i dobrých dvacet let předtím, než se nemoc skutečně projeví. A to, kdy a jakým způsobem propukne, můžeme do značné míry ovlivnit my sami. O tom, co je to takzvaná kognitivní rezerva a jak ji celý život budovat, se rozpovídala mezinárodně uznávaná neuroložka a vědkyně Irena Rektorová.

Objev éterové anestezie navždy změnil medicínu. Možnost bezbolestného vedení operace se z Bostonu šířila na tehdejší poměry ohromnou rychlostí, a tak už 4. února roku 1847 mohla být revoluční metoda použita i v Česku. O ne tak úplně bezpečných začátcích narkózy i nejnovějších trendech z operačních sálů se v podcastu Anna na vlnách rozpovídal MUDr. Miloš Chobola, Ph.D., vedoucí anestezie Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Je jí teprve 17, a už sbírá ceny za svůj výzkum. Katka Jiráková působí v Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC), společném pracovišti Fakultní nemocnice u svaté Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, v týmu Mechanobiologie onemocnění pod vedením doktora Vladimíra Vinarského. Před nedávnem získala za svou práci na téma vlivu proteinu YAP1 na regeneraci srdečních buněk po infarktu cenu České hlavičky, a teď se i s Vladimírem o svém úspěšném výzkumu rozpovídali pro náš podcast.