Designová praxe je z velké části založena procesu, který začíná identifikací problému a jeho prozkoumáním a končí návrhem řešení. S rostoucí zapeklitostí problémů a citlivostí otázek se však celý proces komplikuje a důležitou otázkou se stává etika.
– Co když poptávkou není ani tak jasné zadání, ale veřejný zájem?
– Co když je ústředním neuralgickým bodem vyloučený dům plný segregovaných obyvatel, na které systém zapomněl a nechce se jim věnovat?
– Je od nás jako designérů etické intervenovat v rozporu s dlouhodobými cíli například města?
Diskuzi o etice v designu společně uvedli Martina Růžičková, Roman Novotný a Denis Kozerawski s případovou studií o působení tzv. mystery nájemníka. V projektu, o kterém byla řeč, se role mystery nájemníka zhostil právě Denis Kozerawski. Jeho činnost vedla k odhalení nových forem práce se segregovaným obyvatelstvem, které posunuly uvažování různých aktérů v jednom městě na jihovýchodním Slovensku směrem k udržitelnějšímu přístupu k menšinám.
Martina Růžičková je designérka, která se zaměřuje na to, jak může mezioborová designová praxe a z ní vycházející nové metodologické přístupy přispět k řešení komplexních problémů současnosti.
Roman Novotný je pedagog, designér a teoretik designu, který se zabývá designovou teorií a praxí, transition designem a metodologickými aspekty designových procesů.
Denis Kozerawski je umělec, který od roku 2020 externě spolupracuje s platformou RUVK – Realistická utópia Veľký Krtíš, kde se věnují otázkám segregace a dostupnosti bydlení.