BHS Insights

BHS Private Equity Fund se zaměřuje na investice do malých a středních podniků v České republice a na Slovensku. Navzdory komplikacím spojeným s pandemií koronaviru a četným vládním omezením se Fondu v roce 2020 nebývale dařilo. Investorům vytvořil rekordní čistý výnos ve výši 23,11 procenta.

Prudký růst cen byl zaznamenán v zemědělské, průmyslové i stavební výrobě. To bude tlačit na zvyšování koncových cen pro spotřebitele. Doba zdražování tak bude dál pokračovat. Nejvíce na ni doplatí lidé, kterým stagnují či dokonce klesají příjmy.

V rámci pandemie došlo ke statisticky významnému nárůstu počtu úmrtí, což vedlo ke snížení počtu obyvatel České republiky. Na datech lze prokázat, že jsme koronavirovou krizi zvládali velice špatně, takže vzhledem k počtu obyvatel země máme příliš vysoký počet nadúmrtí.

Rychlé tempo zdražování bude nutit centrální bankéře, aby zvýšili úrokové sazby v ekonomice. Tím skončí éra uvolněné měnové politiky v České republice. V důsledku tohoto vývoje se zvýší úroky na hypotékách a kurz koruny bude posilovat vůči euru i dolaru.

Na některé typy stavebních materiálů se stojí fronty jako za minulého režimu. To prodražuje realizaci staveb, což v konečném důsledku bude tlačit na růst cen na realitním trhu.

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla hodnoty 35 285 korun, což bylo o 1 089 korun více než ve stejném období před rokem. Nejvíce klesaly mzdy v kultuře, zábavním a rekreačním průmyslu či ubytovacích a stravovacích službách. Naopak nejvíce si polepšili lidé věnující se nemovitostem, zdravotní a sociální péči či výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla.

Mnohé státy v Evropské unii si půjčují peníze za záporné úrokové sazby. Jejich motivace splácet dluhy je tedy velice nízká. Nově se nemusí ohlížet ani na pravidla Paktu stability a růstu, která byla v rámci řešení pandemie pozastavena o další rok.

Za dobu trvání pandemie se naše hospodářství dokázalo částečně adaptovat na restriktivní opatření proti šíření koronaviru. Díky tomu negativní účinky restrikcí slábnou. Přesto stále trpí některá odvětví ekonomiky, která se zaměřují například na poptávku zahraničních turistů či pořádání hromadných akcí.

Za 10 let se celkové náklady na klimatický plán Prahy vyšplhají na astronomických 230 miliard korun. To výrazně zatíží nejen rozpočet hlavního města, ale i rozpočty městských částí a městských společností.