Bible pro dnešek

Tentokrát můžeme společně sledovat na několika významných epizodách z knihy Jozue (Joz 5,8.18), jak je důležité i uprostřed „vřavy“ každodenních životních bojů dát zásadní místo Bohu, ztišit se před ním, uctívat jej a znovu se mu odevzdat. V těchto příbězích uvidíme, že i když to může někdy vypadat jako nelogické rozhodnutí, jde vlastně o vyjádření přesvědčení, že náš životní „boj“ není na nás, ale patří Hospodinu.

V šesté části našeho studia knihy Jozue se budeme věnovat kapitolám 7 a 8. Zaměříme se při jejich čtení na to, že nebezpečím pro Boží lid nemusí být nutně vnější nepřítel, ale často je zásadní problém „uvnitř“ – nedůvěra a porušení Boží smlouvy.

Po úvodu, který nám nabídla předchozí epizoda, se nyní zaměříme na širší starozákonní pojetí tzv. „svatých válek“ (které vidíme v knize Jozue). Tento díl zkoumá Boží mandát ke zničení určitých skupin a podmínky a omezení těchto válek, zasazující je do širšího kontextu Boží spravedlnosti a jeho svrchovanosti jako nejvyššího Soudce.

V této epizodě se budeme poprvé věnovat nelehké otázce „svatých válek“ v knize Jozue – tedy situacím, kdy Bůh výslovně přikázal, aby se Izraelci zapojili do vojenského tažení vůči nepřátelům. Podíváme se na ně v širším kontextu „největšího sporu“ a toho, jak sám Bůh zasahuje do pozemských konfliktů. K samotným konkrétním bojům se dostaneme v následující (páté) lekci.

Tentokrát se podíváme do 3. a 4. kapitoly knihy Jozue. Příběh přechodu Izraelců přes řeku Jordán nám připomene nejen Boží velikost, ale také důležité téma pamatování a zapomínání v našem duchovním životě.

Při druhém setkání nad knihou Jozue se zaměříme na Boží milost a „druhou šanci“, kterou Hospodin nabízí jak národům, tak jednotlivcům. Budeme se soustředit především na překvapivé projevy Boží milosti v příbězích Rachaby (Joz 2) a Gibeóňanů (Joz 9) – v nich uvidíme, že Božím záměrem není trestat, ale vést k pokání a záchraně i ty, kteří jsou lidsky považováni za lásky nehodné.

V první lekci našeho studia knihy Jozue (a specificky 1. kapitoly) se zaměříme na zásadní změnu ve vedení izraelského národa po Mojžíšově smrti, kdy se vedení ujímá Jozue. Budeme si všímat hlavně toho, že ačkoli Bůh úkolem přivést národ do zaslíbené země pověřil Jozua, úspěch celého záměru spočíval především v Boží moci a vedení, ale také ve věrnosti jeho zaslíbením.

Hlavním tématem poslední epizody věnující se knize Exodus bude význam svatostánku ve Starém zákoně jako místa Boží přítomnosti mezi jeho lidem, zjevujícího jeho charakter a plán spasení, a jeho naplnění v Ježíši Kristu, který přebýval mezi lidmi, a v novém Jeruzalémě, kde bude Bůh navždy přebývat se svým lidem.

V předposlední epizodě z této série si povšimneme velké Mojžíšovy touhy poznat blíže Hospodina – jeho moudrost, cesty a hlavně jeho charakter. Začteme se do biblického svědectví o jeho setkání s Bohem, které proměnilo nejen jeho tvář, ale i jeho život.

Ústředním tématem této epizody bude odpadnutí izraelského lidu od Hospodina a uctívání zlatého telete během Mojžíšova pobytu na hoře Sínaj. Nepůjde ale jen o popis nesprávného jednání, ale především o téma milosti, která se projeví v Mojžíšově přímluvě za jeho lid a ochotě obětovat se pro jeho záchranu.