Bitvy slavné i neznámé

Slovenská armáda má za sebou několik působení na východní frontě během druhé světové války. V dnešním díle se podíváme na to úplně první. V druhé polovině 1941 měla slovenská Rychlá brigáda obsadit město Lipovec na dnešní Ukrajině. V tomto městě mělo dojít k obklíčení demoralizovaného nepřítele a poté k dalšímu rychlému postupu na východ. Vše se ale nakonec změnilo v bitvu, která trvala dny. Téma Slovenského štátu výborně zpracoval časopis Speciál II. světová, jehož čtení určitě doporučuju.

V druhé polovině roku 1940 se pomalu rozjížděla válka o Atlantik. Němci se ještě pořádně nedostali ke své taktice vlčích smeček, to se ale mělo změnit. Konvoj SC-7, který vyrazil z Kanady, byl svým složením odsouzen k zániku. A když se Němci o pozici konvoje dozvěděli, byl jeho osud zpečetěn. Téma bitvy v Atlantiku velmi dobře zpracovali autoři časopisů Válka revue, jejichž čtení vám můžu doporučit. 

Bitva u Jaramy (6. – 27. Února 1937) byla pokusem nacionalistů generála Francisca Franca o proražení republikánských linií podél řeky Jarama, východně od Madridu. Elitní španělští legionáři a marocké jednotky z africké armády donutili republikánskou armádu, včetně mezinárodních brigád ustoupit, ale nedokázali nepřítele zničit. Rovněž republikánské protiútoky selhaly, což vedlo k těžkým ztrátám na obou stranách.

Bitva o Manilu byla hlavní bitvou filipínské kampaně v letech 1944–45 během druhé světové války. Tuto bitvu vybojovaly americké síly proti japonským jednotkám v Manille, hlavním městě Filipín. Měsíční bitva, která měla za následek smrt více než 100 000 civilistů a úplnou devastaci města, byla dějištěm nejhorších městských bojů na tichomořském válčišti. Jen málo bitev v závěrečných měsících druhé světové války se mohlo Manille rovnat svou brutalitou a destrukcí.

První Čečenská válka byla dlouhá a krvavá. Vše odstartovalo na přelomu let 1994 a 1995, kdy Rusové zaútočili na hlavní město Groznyi. Špatně organizované útočící jednotky se záhy dostaly do pouličních bojů, na které nebyly připraveny. Naopak obránci bojovali s obrovským zápalem a útočníkům uštědřili těžkou porážku. V dnešním díle se proto podíváme hlavně na první dny boje o město Groznyi a zkázu ruských jednotek.

Na konci první světové války dokázala Osmanská říše držet své pozice a nic nenasvědčovalo tomu, že by se tato starobylá a mocná říše měla zhroutit. Přesto k tomu došlo. Vedla k tomu série porážek na území dnešní Palestiny. Závěrečný útok Britů v sobě nesl prvky moderní války a blitzkriegu a zároveň se ale jednalo o poslední velký útok britské kavalérie v historii. Bitva u Megidda rozhodla o osudu území, na kterém ani v dnešní době není klid a mír.

Druhá světová válka a tažení v Itálii nepoutá v naší historii velkou pozornost. Proto jsem se rozhodl zaměřit na méně známou kapitolu této války. V dnešním díle se podíváme na 1. kanadskou pěší divizi a její těžký boj o přístavní město Ortona. Toto město v prosinci 1943 hájila část elitní 1. německé paradesantní divize a i kvůli houževnatosti německých obránců se boj proměnil v bitvu, která později obdržela jméno "miniaturní Stalingrad"

Polská armáda bojovala v září 1939 statečně, ale bez pomoci svých spojenců na které spoléhala.  A když na Polsko zaútočila i Rudá armáda, bylo o výsledku války jasno. Ani po kapitulaci hlavního města a v totální skáze své země ale nechtěli obránci složit zbraně. První díl audiopořadu proto věnujeme poslední bitvě polské armády. Ta se na konci září střetla s motorizovaným německým sborem u města Kock. V bojích prokázali Poláci velkou odvahu a zasadili svému nepříteli těžší ztráty než sami utržili. Jedná se o jednu z mála polských jednotek, která kapitulovala, ale zůstala neporažena.