Bludičky

V posledním dílu zimní série se vypravíme na hřebeny Jizerských hor za příběhem známým pod názvem Bílá smrt. Před mnoha lety tady trojice poutníků zabloudila ve sněhové bouři. Před výpravou se Bludičky inspirovaly protagonisty příběhu a pořádně se posilnily cukrovím a sušenými datlemi.

V obci Krásná u Pěnčína, kdysi pojmenované Šumburk, žil v 18. století věhlasný léčitel. Jeho bohatství a zvláštní léčitelské praktiky vedly ke vzniku celé řady pověstí o jeho paktech s ďáblem. Mnoho z nich má hodně společného s postavou Fausta.

Bludičky se vypravily do Miletína v Podkrkonoší, rodiště spisovatele Karla Jaromíra Erbena. Našly i opuštěný hřbitov, který inspiroval baladu Svatební košile. K výletu je dovedla balada Štědrý den z proslulé sbírky Kytice. Často až hororové příběhy přináší čtenáři specifický druh poučení o tom, jak by měl vést svůj život. Podle jednoho z životopisců autora pochází temnota v Erbenově tvorbě z dětských traumat, která se odehrála právě v Miletíně.

V Bludičkách se tentokrát Jana s Kačkou vypravily do Krkonoš, kde se zamýšlely nad náročným osudem zdejších tkalců i nad lokálními vánočními zvyky. Některé z nich sloužily k předpovídání budoucnosti.

Jana hledá vášeň hlavně v 19. století, a tak do druhého dílu adventní série prosadila výlet do Světlé pod Ještědem, místa, které inspirovalo umělecký pseudonym Johanny Rottové, známé pod jménem Karolina Světlá. Kačce se do čtení spisovatelky, kterou znala jen z hodin povinné literatury, nejdřív vůbec nechtělo. Když se ale ponořila do jednoho z jejích románů, vypravěčskému stylu Světlé propadla.

Nejznámější verzi příběhu o čarodějově učni, který se dokázal vzepřít temnému učení svého mistra, sepsal rodák z Liberce Otfried Preussler. Sám přitom podobný příběh prožil.

Hora Kozákov z dálky působí jako kompaktní kužel. Nepoučeného návštěvníka proto může překvapit, že při bližším zkoumání objeví hluboká skalnatá údolí, která ji z některých stran brázdí. Jednou z nečekaně divokých částí hory vede červená značka na kozákovskou Drábovnu. Dráboven je totiž v Českém ráji hned několik a v tomto případě se jedná o dobře chráněnou skalní místnost s okénkem a výhledem do kraje. Na přelomu 19. a 20. století ji jako úkryt využíval tajemný obyvatel.

S Malou Skálou je spjatý osud kontroverzní postavy českého kulturního života – Jarmily Glazarové. Výjimečná spisovatelka, která se zapletla s komunistickým režimem 50. let, se v Malé Skále narodila a odpočívá i na zdejším hřbitově. Na cestě do jejího rodného místa prozkoumaly Bludičky pravý břeh Jizery, ostrý kopec Na Chocholce s Orlí jeskyní na vrcholu a malou přírodní rezervaci s pravěkými přesličkami.

Bludičky zamířily do Lužických hor. Vybraly si svůj oblíbený dětský cíl, Sloní skály u Jitravy. S sebou si vzaly turistického průvodce z padesátých let, vzpomínky Simone de Beauvoir na léta dospívání, kdy cítila silný vztah k přírodě, a báseň Jiřího Wolkera.

Horská pastvina Jizerka je oblíbeným výchozím místem turistů v zimě i v létě. Už méně z nich ale ví, jak staré jsou kořeny této osady nebo co sem původně lidi přivedlo. Bludičky se sem vypravily za příběhem dobrodruha a světoběžníka Gustava Ginzela. Vzpomínky na něj sesbíral Jan Šebelka v knize s názvem Podivín, který okrášlil svět. Z knihy Bludičky vybraly nejpeprnější historky a přidaly něco vlastních zkušeností i pohled dalších dvou spisovatelů.