Brain & Breakfast

Co ví aktuální věda o řízení lidí, motivaci či spokojenosti v práci? Co je to pozitivní organizační chování a jak jsme s jeho prostřednictvím schopni zlepšit firemní kulturu a zároveň měřitelné firemní výsledky? Jak zvyšovat motivaci sebe a ostatních nástrojem skupinové vize? Jak využít metody Job craftingu a systematicky přizpůsobovat pracovní náplň tak, aby lidé práce více naplňovala?

Ashoka vyhledává, podporuje a propojuje hybatele systémových změn po celém světě. Síť Ashoka Fellows dnes zahrnuje přes 3500 sociálních inovátorů.

Když se mě lidé ptají, kdo plánuje a staví město, často odpovídám: "Vy". Každé vaše rozhodnutí, které děláte v životě, má nějaký prostorový dopad. Ráno když vstanete z postele, chcete se umýt, dát si čerstvé ovoce, trochu si zaběhat, vyrazit do práce. Za tím vším je složitá infrastruktura města, spousta potrubí a kabelů, logistiky, komunikací, regulací a předpisů, cihel, železa a betonu. My se však ptáme: "Kde je kvalita života?"

Dokázali byste několika větami nezaměnitelně popsat své nejbližší? Oceňujete dostatečně jejich jedinečnost? Uměli byste několika větami charakterizovat sami sebe? Pokud si neuvědomujete, v čem jste zajímaví a jiní, můžete být vůbec sebe-vědomí? Jak budete při (sebe)popisu vlastně postupovat? Co je pro Vás na druhých lidech (i na sobě samotných) hodné pozornosti? Na rozdíl od portrétního umění malířů je psychologické portrétování uměním pro všechny. Uměním, jehož pěstováním zvýšíme nejen svou emoční inteligenci, ale

i radost ze setkávání. S druhými, i se sebou.

Je ekonomika stroj nebo organismus? Otázka sama vyvolává silná témata: adaptace, vývoj a evoluce, sebeprodukce (autopoiesis), učení se, přizpůsobivost k prostředí, akcelerace míry změny, svobodný vs. volný trh, přirozené vs. umělé systémy, regulace vs. intervence, role státu a centrálních bank, význam podnikání, atp. Hlavně však: co to vše znamená pro pochopení budoucnosti, přizpůsobení se novým realitám, a využití plejády nabízených příležitostí nového světa.

Poprvé v dějinách žijeme v době takového nadbytku, že se může zdát, že není třeba chránit elementární princip, který ho vytvořil - ETIKU v podobě férové SMĚNY. Bezpracné pravidelné renty občanů v některých státech, přesun lidí z práce do pseudoslužeb nebo rovnou na listinu sociálky jsou cestou do pekla. Narodili jsme se, abychom dávali.

Směna funguje i uvnitř firmy. Nepřiměřené zaměstnanecké benefity, zaměstnávání těch, kteří nic neodevzdávají, záměna práce za zábavní klub, rozmělňování osobní odpovědnosti nemají v žádném zdravém podnikání místo. Jak na to?

V procesu globalizace se radikálně mění postavení a role nábožen- ství na mezinárodní scéně.Sociologové a politologové hovoří o tom, že postmoderní doba je dobou post-sekulární, opouštějí hypotézu, že náboženství je na ústupu a hovoří o globálním návratu nábožen- ství - v politice a mezinárodních vztazích, v současné filozofii a v rostoucím zájmu o spiritualitu. Nejde však o návrat k tradičním podobám náboženství, nýbrž o jejich transformaci. Prof. Halík se dlouhodobě aktivně účastní mezinárodních výzkumných úkolů, věnujících se možnému kulturnímu, sociálnímu a politickému dopadu těchto změn na tvářnost našeho světa.

Neurologie stále lépe zjišťuje, jak se učíme a na jakém základě rozhodujeme. Už dávno tak není pravda, že druhým do hlavy nevidíme. Čím dokonaleji známe, jak funguje lidský mozek a čím modernější vyvíjíme zdravotnické přístroje, tím více lze uplatnit to, čemu se dnes říká neuromarketing. Díky neurologii je možné vědět už dopředu, zda nakupující upřednostní modrou či červenou zubní pastu. Nebo, jak je třeba vytvořit reklamní kampaň od billboardu přes média a prodejnu až po to, jak lidé zareagují, zúčastní-li se konkrétní akce. Neurologie dokáže vysvětlit naprosto jednoduše, v čem spočívá neutuchající úspěch Šmejdů. A také třeba to, jak může náš pracovní výkon ovlivnit docela obyčejná tapeta na počítači.