Ne nadarmo je Kroměříž ve Zlínském kraji nazývána Hanáckými Athénami. Na každém kroku tam návštěvník narazí na nějakou památku. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším městem republiky a o rok později byl tamní zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Nejvyšším soutěžním okruhem mužského i ženského tenisu je grandslam a jeho nejstarším turnajem je Wimbledon. Od roku 1877 se Češi na londýnských travnatých dvorcích několikrát dostali až do finálového zápasu a párkrát odcházeli z kurtu i vítězně.

Na kontě má více než 4 500 sportovních přenosů. V mládí se věnoval atletice, vážná nehoda na motorce ho ale nasměrovala za komentátorský pultík. „Mám za sebou patnáct olympiád na místě a asi osm ze studia.“

Rozměrný keř se záplavou sněhobílých květů je snadné označit za jasmín. Chybějící vůně ale prozradí, že jde o jeden z mnoha kultivarů pustorylu. Nepřekvapí, že se mu lidově říká nepravý jasmín.

Zámek Kačina nedaleko Kutné Hory ve Středočeském kraji patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Čechách. Počátkem 19. století si ho nechal postavit hrabě Jan Rudolf Chotek. Coby tehdejší president gubernia a nejvyšší purkrabí Království českého potřeboval letní reprezentační sídlo. A zámek Kačina splňoval svým velkolepým pojetím nejpřísnější nároky na reprezentaci muže jeho postavení.

Zámek Ploskovice stojí ve stejnojmenné obci na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Na začátku osmnáctého století ho nechala postavit vévodkyně Anna Marie Františka Toskánská v sousedství staršího panského sídla, které bylo později zbořeno. V polovině devatenáctého století získali areál Habsburkové a zámek se stal soukromou rezidencí císaře Ferdinanda V. Habsburského.

Jihomoravský rok kráčí po stopách slavné sošky venuše nalezené u Dolních Věstonic. Od nálezu uplynulo už 100 let. Originál sošky mohou návštěvníci obdivovat až do konce září v Dietrichsteinském paláci v Brně na Zelném trhu na výstavě Venuše 100.

Soutěžní recept: Zmrzlina Sibirka od Marie Kučerové. Rada z etikety: Jak jíst párky v restauraci. Proč toustový chléb z velkých pekáren mívá pravidelný tvar a řemeslný ne?

Dáváte si přes léto u stánku, u vody nebo na festivalech nějaký ten párek? A víte, jak by se měl správně jíst? V restauraci občas podávají párek ohřátý ve vodě. Jak na něj, radí mistr etikety Ladislav Špaček.

Chléb si lidé opékali už od starověku, nejprve na ohni, pak na kamnech a od začátku 20. století v toustovači. První žádost o patent na komerčně dostupný toustovač byl podaný roku 1909 ve Spojených státech. Dnes jsou toustovače běžnou součástí domácností. A v nich si opékáme toustový chléb.