Soutěžní recept: Kefírová pavučinková buchta bez cukru od Simony Prokešové. Rada z etikety: Do čeho utřít mastné ruce. Uhlířina: jídlo z brambor.

Dřív se hodovalo převážně pomocí rukou. Kusy masa si stolující brali podle libosti a trhali nebo krájeli dýkou dle chuti. Ani dnes se neostýcháme vzít kuřecí křidýlka do ruky. K dispozici máme ubrousky různých typů. Do čeho si utírali mastné ruce naši předci?

Brambory, houskový knedlík nebo noky z mouky, vajec a vody, to celé ochucené cibulkou osmaženou na kousku sádla. To byla uhlířina. Kdysi se prý připravovala v lesnatých oblastech, kde přebývaly rodiny uhlířů. Ti pálili v milířích dřevo a vyráběli tak dřevěné uhlí. Uhlířina byla oblíbeným jídlem také mezi horníky v hornických oblastech. Například na Kladensku.

S výrobou domečků na počasí začal Radek Opluštil z Lechovic v osmdesátých letech. Fungují na principu změn vzdušné vlhkosti. Citlivé vlákno uvnitř se buď smršťuje, nebo natahuje a pohybuje tak figurkami.

Pouhé dva kilometry od centra města Česká Kamenice na Děčínsku v Ústeckém kraji se na čedičovém Zámeckém vrchu rozkládá hradní zřícenina. První zmínka o hradu pochází z 15. století, založili ho pánové z Vartenberka. S městem měl tehdy stejné jméno – Kamenice. O dvě století později už byl hrad uváděn jako pustý.

Už dva roky funguje v Karlových Varech pobočka Paměti národa – organizace, která zachycuje vzpomínky obyvatel České republiky. Novým ředitelem pobočky se stal Jaroslav Vyčichlo. Pozvali jsme si ho k mikrofonu, abychom se zeptali na činnost organizace zejména s ohledem na německou menšinu.

Miluje lidové i rockové písničky, hraje na několik nástrojů, napsal skladbu pro Karla Gotta a zpíval ve stovkách malých i velkých městech včetně Paříže. Hostem Na pohovce Jožky Kubáníka byl Petr Bende.

Mnohdy člověk o zápachu z úst vůbec neví. Existuje přitom pár jednoduchých rad, jak zjistit, jestli je náš dech příjemný a bez zápachu. Je to citlivé téma, ale pokud se vám lidé začnou vyhýbat, řešte to. A víte, proč je častěji cítit z úst mužům?

Není muzeem ani skanzenem. Slovácká chalupa v jihomoravských Dolních Bojanovicích přesto dokonale ilustruje obyčejný venkovský život na počátku 19. století. Nejstarší stavení v obci je krásně opravenou kulturní památkou, která návštěvníkům poodhalí atmosféru těžkého, ale zároveň poetického vesnického rodinného života. Otevřeno je každou neděli odpoledne.

Stovky náhrobků na Ústředním hřbitově desítky let zarůstaly plevelem a chátraly. O věčné hroby se kvůli dávným smlouvám nikdo nestaral. Vyřešil to až teď poslední dopis. Fintu správců hřbitova rozebírá nová Brněnská jedenáctka. Podíváme se i na seriálové zpracování tragického života spisovatelky Simony Monyové, na stoletou venuši, Kunderu v tamilštině, narcisy v šalinách, otevření šesti pruhů na D1 a odstřely divočáků po pracovní době.