Brno

Herečka Mahulena Bočanová prožila dětství obklopena těmi největšími legendami českého filmu, tehdy to však nevnímala. Skutečnou školu života jí přineslo narození dcery Márinky, která se potýká s autismem. Jak zvládá náročné stavy spojené s diagnózou, proč odmítá plakat doma v koupelně a v čem vidí největší svobodu své blížící se šedesátky?

Věděli jste, že krávy vypouštějí metan? Užitečnost skotu jako zdroje mléka, masa nebo kůže je dobře známá. Vedle těchto prospěšných surovin, ale krávy produkují i plyn, který zhoršuje stav ovzduší.

Malebné městečko Miletín v Královéhradeckém kraji a jeho okolí s tajemnými místy na Podzvičinsku se zapsalo do srdce slavného českého básníka Karla Jaromíra Erbena. A nejen do srdce, ale i do jeho baladické tvorby, kterou soustředil do sbírky Kytice. V okolí Miletína ji připomíná poetická Erbenova stezka.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Kynuté rohlíčky máčené v másle peče Roman Paulus. Rada z etikety: Jak držet nůž. Výroba povidel jako společenská událost. Startuje hlasování o recept desetiletí!

Ke kávě, mléku nebo kakau. Měkoučké rohlíčky se na jazyku jen rozplývají. „Lepší, než jsem si představoval,“ říká šéfkuchař Roman Paulus o receptu Stanislavy Kotlabové, která s ním zvítězila ve sladkém ročníku 2025.

Nůž ještě dřív, než se stal jídelním nástrojem, byl obyčejnou zbraní. Muži u sebe nosili dýky, ženy už od renesance zase malé nožíky, a těmi si každý vypomáhal také při konzumaci. „Dříve se jedlo tak, že třemi prsty hodovníci uchopili kousek pečínky, nožem odkrojili a třemi prsty vložili do úst,“ vypráví mistr etikety Ladislav Špaček.

Dělostřelecká tvrz Bouda u Těchonína v Pardubickém kraji měla být součástí československého pohraničního opevnění, které vznikalo v letech 1935 až 1938 jako obrana před rostoucí mocí hitlerovského Německa. Stavbu se před vypuknutím války nepodařilo dokončit, přesto se opevnění stalo symbolem odhodlání tehdejšího Československa bránit svůj stát. Po událostech z podzimu 1938 pevnostní systém nakonec nebyl využit k boji.

Povidla, to je jeden z typických způsobů zpracování ovoce na venkově. Především švestková, ale taky borůvková, hrušková, jablková, třešňová, bezinková a další, se ve střední a pak i východní Evropě, všude tam, kde je dostatečně rozvinuté ovocnářství, vyrábějí minimálně od 16. století.

Ve stínu slávy Kutné Hory leží obec svatý Mikuláš a v jejím katastru leží národní kulturní památka, která v krajině působí jako zjevení.