Čím kvalitnější parohy, tím lepší pohlavní aktivita. A to je pro jeleny, srnce, daňky i muflony zásadní. Samice vybírají pro zachování rodu ty nejlepší samce, proto v době říje dochází mezi samci k těžkým soubojům. A parohy v těchto soubojích hrají prim.

Bílé Karpaty jsou krajinou orchidejových luk, kopců i tajemných lesů. Jen se rozhlédnout kolem. Nahlédnout ale můžete i pod povrch. Objevíte nerostné bohatství, které se dobývalo a stále dobývá v kamenolomech. Věděli byste, jaké horniny se v Karpatech nacházejí? A kudy se vydat na neobyčejnou trasu kolem tří lomů?

Popraskané rty mohou signalizovat, že vám chybí některý z vitamínů (E, B), selen (ořechy, semínka, pšeničné klíčky, pivovarské kvasnice) či zinek.

Pod tímto uměleckým jménem se proslavil Emil Frida, jeden z nejuznávanějších českých literátů 19. století. Pseudonym pro něj vymyslel jeho přítel, lékař Josef Thomayer, když spolu ještě jako studenti klatovského gymnázia navštívili rozkvetlé údolí říčky Vrchlice u Kutné Hory.

Na kontě má řadu hitů jako Bitva o Karlův most nebo Kolej Yesterday. „Potkaly se s dobou, byla to šťastná náhoda, kdy se všechno tak nějak sešlo,“ myslí si Michal Prokop.

Nejvyšší horou Bílých Karpat je Velká Javořina s výškou 970 metrů nad mořem. Přes její vrchol prochází hranice České republiky se Slovenskem. Nejvyšším bodem je televizní a rozhlasový vysílač, u kterého se dvakrát do roka potkávají Češi a Slováci. Tradice setkávání příslušníků obou národů na Velké Javořině sahá až před revoluční rok 1848.

Zámek ležící blízko Jindřichova Hradce prý původně míval barvu bílou jako sníh. Podle pověsti si ovšem jednou pro jistou bezbožnou zámeckou paní přiletěl čert a na zdi zůstala po jejich zápasu krvavá skvrna, která nešla zabílit. Tak prý Červená Lhota získala svou charakteristickou barvu.

Jana Švandová má na kontě stovky rolí, ať už v divadle, filmu či seriálu. Natáčela i v zahraničí a je označována za jednu z našich nejkrásnějších hereček. Původně přitom chtěla být archeoložkou.

Tahle dřevina to má těžké – její český název svitel latnatý málokdo zná a název latinský je poněkud krkolomný: Koelreuteria paniculata. Evropské jméno mu dal přírodovědec Erik Laxmann v roce 1772 na počest německého botanika Josepha G. Koelreutera.

Obec Žítková ve Zlínském kraji se do povědomí lidí zapsala příběhy žítkovských bohyň, které oživila brněnská spisovatelka Kateřina Tučková. Právě tam totiž žila do roku 2001 poslední z nich Irma Gabrhelová. Vesnička se nachází na samých hranicích České republiky se Slovenskem, v malebných kopcích Bílých Karpat.