Poslední dubnový pátek přijelo do mateřské školky v Tisé na Ústecku 20 dětí ze školky v německé Bad Gottleubě. České a německé děti spolu strávily skoro celý den. Na programu měly výpravu do tiského skalního města, kde společně hledaly poklad.

Oharek, okurek nebo okurka? Měchounky, srstky nebo angrešt? Brněnští jazykovědci zahajují rozsahem největší výzkum toho, jak lidé využívají nářeční výrazy. Naváže na podobný, který je půl století starý. Jak bude vypadat a jak se do něj zapojit, to přiblíží Martina Ireinová, vedoucí dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd, které funguje v Brně. K mikrofonu ji pozval Miloš Šenkýř. A dozvíme se mimo jiné to, proč brněnský hantec za nářečí tak úplně odborníci neberou nebo jestli hrozí, že některá nářečí zcela vymizí.

Lesy v okolí Bíliny na Teplicku v Ústeckém kraji učarovaly místnímu občanovi Jaroslavu Sekyrovi natolik, že se rozhodl svůj koníček, vyřezávání ze dřeva, propojit se svým snem vybudovat pohádkový les. Stalo se tak v roce 1974, kdy vdechl život prvním postavičkám. V průběhu dalších let vytvořil a sám v lese nedaleko sídliště Za Chlumem umístil přibližně 130 pohádkových a filmových postav.

Naše babičky na modřiny přikládaly ocet a cibuli. Někdo zase sází na obklady ze zelných listů nebo nastrouhané brambory. Jak vzniká hematom a proč jsou na něj starší lidi náchylnější?

V naší historii se častokrát ženám upíralo právo na vzdělání. Po reformách Marie Terezie se dlouhá desetiletí čekalo na další velký průlom.

Dřevěná sakrální stavba vznikala deset let a stála 24 milionů korun. Většinu peněz získala farnost z darů. S jakými úskalími museli tamní farníci bojovat a jak vnímají, že se jejich dílo nakonec podařilo? O tom mluví redaktorka Anežka Hlávková s farářem Reném Václavem Srouhalem.

Na rozhlasovou pohovku Jožky Kubáníka tentokrát usedl český písničkář a hudebník Ivan Hlas, originální muzikant i člověk. Jeho písničky se hrají na pódiích, v klubech i u táboráku.

K architektonickým skvostům, které zdobí naše hlavní město, patří několik desítek šlechtických sídel. Byly svědky mnoha významných událostí a klíčových rozhodnutí. Spoustu jich najdete soustředěných na jednom místě, a sice na Hradčanském náměstí, ze kterého se tak vchází nejenom na první nádvoří Pražského hradu.

Teploty stoupají, jaro je v plném proudu, a proto je na čase pomalu začít zprovozňovat bazény, aby byly na sezonu v plné kondici. Ať už nadzemní nebo zapuštěné.

Jaroslav Seifert se narodil roku 1901 v chudé rodině na pražském Žižkově. Otec byl socialista a matka zanícená katolička.