Nejstarší zoologickou zahradou v České republice je ta liberecká. Ale jednou z nejznámějších je určitě ta ve Dvoře Králové. Byla založena v roce 1946. V roce 1965 v jejím čele stanul Josef Vágner.

Soutěžní recept: Záhorácký závitek s chlupatými knedlíky od Jany Černé. Marmelády z Českého ráje dobyly svět. Proč se nemá do horkého jídla foukat? Poradí Ladislav Špaček.

Známe to všichni. Dostaneme na stůl horké jídlo, které se nedá hned jíst. Když do něj ale začneme foukat, abychom ho ochladili, chováme se velmi nespolečensky. Ladislav Špaček ví, jak na to.

Bažantnictví má u nás dlouhou historii a bažantnice, zařízení určená k umělému chovu bažantů, se v průběhu staletí staly součástí myslivosti a krajiny. Ty první se na našem území začaly objevovat už v 11. století. Ve velkém se bažanti začali chovat o tři století později.

70. výročí měnové reformy se připomeneme 1. června. Tehdy komunistický režim, aby zachránil hospodářství před krachem, pod záminkou ukončení přídělového systému a zrušení černého trhu, znehodnotil úspory obyvatel a navázal československou korunu na sovětský rubl. Následovaly bouřlivé lidové protesty.

Antonín Konečný z Veselí nad Moravou je pokračovatelem starého sedláckého rodu. Podobně jako jeho rodičům se mu podařilo hospodařit i za minulého režimu. Ten to sice nezakazoval, ale značně komplikoval. Nedovolil například to, aby si Antonín Konečný oficiálně koupil potřebné zemědělské stroje. Bezstarostné časy ale pak nepřinesla ani Sametová revoluce. Například v červenci 1997 zasáhly část Veselí nad Moravou ničivé povodně.

Na lidské tělo číhá řada nebezpečí. Jedním z nich je mrtvice neboli iktus. „Stručně řečeno v 80 procentech je to infarkt mozku, 20 procent jsou krvácivé projevy mrtvice,“ říká přednosta neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Vladimír Přibáň.

Máte před sebou nabitý den, u kterého potřebujete využít paměť? Uvařte si ráno mátu. Čaj z ní zlepšuje bdělost a ovlivňuje pozornost. Je skvělým pomocníkem pro neklidný žaludek i dlouhodobou paměť.

Renesanční zámek v Litomyšli se každoročně stává dějištěm jednoho z největších tuzemských svátků hudby. Jméno nese po skladateli, který se ve městě roku 1824 narodil.

Chtěl bych být u toho, když se poprvé vysílalo, svěřil se Pavel Boudný, jeden z největších moravských znalců rozhlasové techniky a její historie.