Nachlazení dokáže člověka pořádně potrápit. Ale protože se v našem Domácím štěstí zabýváme babičkovskými radami, mám pro vás i tentokrát řešení.

Ochránci přírody na jihu Moravy se pustili do likvidace nežádoucích dřevin v evropsky významných lokalitách. Chtějí tak pomoci růstu cenných biotopů a na ně navázaných druhů. Bez pomoci spousty dobrovolníků se jim to ale nepodaří, a tak prosí veřejnost o pomoc. Více prozradí koordinátor prací Vilém Jurek.

Podzemí kostela sv. Jakuba v Brně ukrývá ostatky lidí už po staletí. Odhadem zde bylo pohřbeno přes 50 tisíc měšťanů. Nejdříve těch významných, později i obyčejných. Sklepní prostory byly po strop zaplněné kostmi a lebkami. Dnes se z kostnice stalo zajímavé místo s neopakovatelným geniem loci, které rozhodně stojí za návštěvu.

Na vrcholu své herecké a taneční kariéry strhával pozornost a především sklízel obdiv žen. Byl od dětství pohybově mimořádně nadaný, i když z baletu téměř propadal.

Milovníci těchto chlupatých a na pavoučí říši úctyhodně velkých tvorů říkají, že chov není až tak náročný, nicméně je nutné respektovat několik pravidel.

Také se u vás doma pije v zimě ve velkém čaj? Nejenom, že zahřeje, ale může být i velmi zdraví prospěšný. Naše babičky vařily asi nejčastěji čaj šípkový.

Jak sehnat peníze pro Jihomoravský kraj? Když se bude pracovat s novým rozpočtovým určením daní, bude chtít jižní Morava víc peněz na úkor krajů anebo státu? Jak lze skloubit starostování s funkcí poslance a lze přenést nějaké zkušenosti z jednání na obci do poslanecké sněmovny? To jsou témata pro poslance KDU-ČSL Miroslava Zborovského, zároveň také starostu Těšan na Brněnsku.

Trojnásobná olympijská medailistka v běhu na lyžích sleduje olympiádu i dnes a servítky si nebere: „Vrcholní sportovní politici by měli být ve výběru země zodpovědnější.“

Naše babičky si uměly vždycky poradit, o tom není pochyb. Věděly, jak uklidit, uvařit, a věděly také, jak se zbavit různých obtíží, aniž by musely k doktorovi. Samy si léčily například bolesti zad a kloubů.

Když v roce 1424 umíral husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova, kácely se vzrostlé jedle pro břevna dřevěné konstrukce původního kostela v Řepištích na Frýdecko-Místecku. Zjistili to vědci v laboratoři při dendrochronologickém výzkumu, který byl součástí nedávné generální opravy svatostánku. Dřevěný kostel svatého Michaela Archanděla patří k perlám lidové sakrální architektury.