Brno

Hlas, který 18. května 1923 zahajoval pravidelné rozhlasové vysílání na našem území, patřil Emilii Tučkové. Tato dvaadvacetiletá slečna pracovala v Radiojournalu jako korespondentka, účetní a pokladní.

Velikonoce jako svátky jara a zároveň svátky církevní byly v minulosti spojeny s mnoha zvyky a také pověrami. Měly však také svou speciální kuchyni, která se dodržovala jak z důvodů náboženských, tedy zejména půstu, tak i z důvodu ryze hospodářských. Velmi specifická pak byla kuchyně německých obyvatele jesenického Slezska, která se nám dochovala díky starým zápisům a kuchařkám.

Doma je v pražské Ypsilonce. Nejenže v ní hraje, ale také režíruje. Třeba hru z hokejového prostředí Země mezi mantinely. Moderuje také v Českém rozhlase.

Když si uděláte výlet do kopců nad Rožmitálem na Šumavě na jihu Čech, narazíte tam na pozoruhodné místo. Jeden z vrchů se jmenuje Jelínka a stojí na něm sice zchátralá, ale zato opravdu působivá Kaple Panny Marie Pomocné. V jejích útrobách je ukrytá studánka, která prý kdysi měla léčivou vodu.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Letohrad v Pardubickém kraji je dalším místem, kde ožívá odkaz českého génia Járy Cimrmana. Na první pohled nenápadné východočeské město nabízí hned několik zastavení, která potěší každého milovníka cimrmanovského humoru a recese. Stačí se vydat k letohradskému zámku a do jeho okolí. Právě tam najdete muzeum, pomník i méně známou, ale o to zajímavější Cimrmanovu uličku.

Český hokejový svaz byl úředně uznán 19. listopadu 1908 a od té doby se také datuje jeho bohatá historie. Zimní sport, jehož kořeny bychom vystopovali v severní Americe, u nás brzy zdomácněl a po mnoho desetiletí je chloubou celého národa.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Šlehačkové koule podle Josefa Maršálka. Rada z etikety: Co s rukama u stolu, než donesou jídlo. Jak se peče houska. Soutěž o kuchařku.

Vítězný recept posluchačů roku 2019, šlehačkové koule od Ludmily Vrbické, upekl Josef Maršálek. Jednoduchý recept, na který stačí jenom pár ingrediencí, včetně amonia jako kypřidla. „Přátelé, rozhodně to zkuste. Jsou epické. A když se trochu rozleží, jsou absolutně dekadentní,“ popisuje vyhlášený cukrář.

Jsme v restauraci, objednáme si, odložíme jídelní lístek a najednou, jako kdybychom nevěděli, co s rukama. Můžeme se o ně u stolu opírat? Máme je mít na stole, nebo patří do klína? Radí Ladislav Špaček.