Dostala se jaderná energetika na hranice svých možností? Jak tvrdí Dana Drábová v podcastu Budoucnost R, svého vrcholu ještě energie z jádra nedosáhla.

S nadsázkou se říkává, že zemědělci mají čtyři nepřátele: jaro, léto, podzim a zimu. Díky moderním technologiím ale získali i řadu pomocníků, jak v podcastu Budoucnost R připomíná Adam Zlotý, zakladatel společnosti Cleverfarm.

Způsobila požáry v Austrálii klimatická změna? Ano i ne, odpovídá profesor Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, který o klimatické změně vyučuje na brněnské Mendelově univerzitě. O co svá slova opírá? A mělo by se začít bát i Česko?

Cílem průmyslu 4.0 je optimalizovat výrobu. Zákazníci ale budou vždycky chtít něco speciálního a osobního – a to zatím roboti nenabídnou, myslí si Esben Østergaard, zakladatel největšího výrobce kolaborativních robotů na světě, firmy Universal Robots. Roboti podle něj můžou třeba obracet hamburgery ve fastfoodu, raději si ale objednáme od lidské obsluhy. Stejně tak bychom se podle Østergaarda ještě báli plně robotické nemocnice. Nikdy prý nesmí chybět lidský dotek.

Budoucnost výroby je v týmové robotice, říká profesor Wolfgang Wahlster, který před téměř 10 lety představil koncept průmyslu 4.0. Automatizace a umělá inteligence jsou klíčové, roboti nás ale nenahradí. Lidská ruka je zatím nezastupitelná – robotů bude přibývat, pracovat ale budou společně s lidmi. Třeba v týmu, kde bude mít jeden člověk několik robotů, předpovídá profesor. I díky tomu se budou moct velké továrny vracet do měst, fungovat efektivněji a produkovat méně emisí.

Když budeme recyklovat, získáme z PET lahví třeba fleecové bundy. Když ale budeme JEN recyklovat, budeme mít všichni tolik bund, že nebudeme vědět, co s nimi, ilustruje docent Vladimír Kočí z VŠCHT. Podle něj je nutné snižovat množství vyprodukovaného odpadu a recyklované výrobky musí mít dlouhodobou hodnotu. Upozorňuje, že západní země se zbavují například elektroodpadu tak, že ho vyváží například do Afriky. Země jako Ghana si přitom nedokážou poradit ani s vlastním odpadem.

Jakub Maščuch se svým týmem v UCEEB ČVUT vyvinul mikroelektrárnu, díky které může být budova nebo obec zcela nezávislá na centrální rozvodné síti. Bude energetika v budoucnu decentralizovaná? Podle Maščucha k tomu jde přistupovat regionálně – a vycházet z naměřených dat. V každém případě se budeme muset naučit být při výrobě i spotřebě energie efektivnější a flexibilnější. A to jak na úrovni národní sítě, tak jednotlivých domácností, myslí si.

Izraelský odborník na teorii spravedlivé války Daniel Statman odmítá tvrzení, že nasazování dronů a třeba i autonomních bojových robotů je nemorální. Tyto moderní technologie podle něj můžou ušetřit nevinné lidské životy a riziko, že udělají chybu, prý není větší než u lidských vojáků. Využití těchto technologií naopak podle Statmana může vést také k tomu, že budou státy ochotnější zapojit se do humanitární pomoci – například v boji proti genocidě v některých zemích.

Nemůžeme si zabírat úrodnou půdu solárními panely, říká Børge Bjørneklett. Řešením jsou plovoucí solární elektrárny. Ty největší zvládnou zásobovat elektřinou menší město, jsou ale stavěné především na klidné vody. Bjørneklett se svým startupem Ocean Sun proto vyvinul panely, které fungují i na rozvlněném moři. Chce je umísťovat například do velkých přístavů – mimo plavební dráhy dopravních lodí a rybářů, kde je podle něj ještě hodně míst, která jsou v podstatě nevyužitá.

Chirurgie je stále analogová záležitost, tvrdí německý podnikatel a vynálezce Stefan Vilsmeier. Jeho společnost Brainlab to chce změnit a zdravotnictví digitalizovat. Data a volný přístup k nim budou podle Vilsmeiera určovat kvalitu zdravotní péče. I proto se obává, jakou roli budou v medicíně hrát nadnárodní firmy jako například Google nebo Microsoft.