Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 26. 3. 2025 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Proč se Československo po 2. světové válce začlenilo do sovětského bloku a „železná opona“ se spustila na jeho západní hranici? Vzdor zažitým mýtům se o tom nerozhodlo na žádné z velmocenských konferencí, nýbrž primárně v důsledku snahy československých představitelů zajistit bezpečnost státu před opakováním německé hrozby aliancí a mnohostrannou spoluprací se Sovětským svazem. V rámci dlouhého procesu, jenž má své kořeny již ve zklamání z postoje západních mocností v roce 1938, stanulo československé vedení v exilu i po osvobození na vícero důležitých křižovatkách, na nichž se ovšem vždy znovu a znovu rozhodlo vyhovět sovětským „přáním“. Až únor 1948 znamenal definitivní konec iluzí, že výměnou za stoprocentní loajalitu na mezinárodní scéně bude sovětské vedení tolerovat pokračování vnitropolitické demokracie v ČSR. Měl tento výsledek reálnou alternativu? Do jaké míry lze srovnávat československý vývoj se zkušeností dalších zemí střední a východní Evropy? Kterých kroků se mohli či měli nekomunističtí politici v čele s prezidentem Benešem vyvarovat, jestliže si přáli zachování nezávislého a demokratického Československa, a naopak které principy měli v takovém případě bezpodmínečně hájit? A jakou úlohu na cestě Československa do sovětského područí sehrály západní velmoci? Tyto komplexní otázky se pokusí zodpovědět další ze seminářů ÚSD.

Vystupující: Vít Smetana (ÚSD AV ČR)
Komentují: Oldřich Tůma (ÚSD AV ČR) a Jiří Friedl (FF UK)

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.