Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 25. 6. 2025 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

V loňském roce byl oceněn literární cenou Magnesia litera románový debut Eliho Beneše nazvaný Nepatrná ztráta osamělosti (Praha, Akropolis 2023). Jeho hrdinou je židovský chlapec Petr Stein, který přežil vyhlazovací tábor i pochod smrti a na pokraji fyzických i duševních sil se vrací do rodné Prahy. Je květen 1945, lidé jsou plni optimismu a oslavují konec války. Tuto euforii ale Petr nesdílí. Hledá své rodiče, bratra, další příbuzné a známé, a postupně zjišťuje, že zůstal sám. Se svou bolestí a nedůvěrou k okolnímu světu. Poválečný svět se nenávratně mění a nic nebude jako dřív. To, co si v zajetí vysnil, se již nikdy neuskuteční a co zbývá kromě ztracených iluzí?

Kniha je nejen poutavým a strhujícím příběhem, ale navíc mimořádně zdařilým způsobem pracuje s historickou látkou. Minulost tak neslouží jako pouhá kulisa či projekční plátno, ale nečekaně sugestivně ožívá a pohlcuje čtenářstvo. Seminář měl podobu kulatého stolu a hledal odpovědi na otázky vztahující se k roli historické beletrie, synergii mezi historiografií a krásnou literaturou a k tomu, jak smysluplně pracovat s dějinami i mimo sféru odborné historiografie.

Pozvání přijali spisovatel Eli Beneš, historička Jana Paseková Kasíková (ÚSD AV ČR) a historik Michal Frankl (MÚA AV ČR a GWZO Praha).

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 30. 4. 2025 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Seminář představí jeden z končících kolektivních výzkumných projektů ÚSD AV ČR, podpořený v letech 2022–2024 Grantovou agenturou ČR. Hlavním záměrem bude přiblížit a charakterizovat societu, která se vytvářela okolo Charty 77, nejvýznamnější východoevropské lidskoprávní iniciativy před rokem 1989. Ke zkoumané skupině existuje množství dostupných pramenů, včetně ego dokumentů, biografických rozhovorů, audiovizuálních dokumentů a umělecké, beletristické reflexe. Díky této pestré škále zdrojů seminář otevře možnost nahlédnout na aktéry v osobní, intimní rovině – s jejich dilematy, pochybnostmi, prožíváním – a ukázat jejich každodennost s rysy, které lze pokládat za typické právě pro toto společenství. Jeho charakter dobře vyjadřuje metafora sítě, založené na důvěře a solidaritě. Detailněji bude tematizována role bytů a domácností jako osa těchto sítí, formy komunitního soužití a genderové fungování chartistického společenství. Zvláštním tématem pak je rodinný život: Jak prožívali četná uvěznění chartistů jejich nejbližší? Jak bylo možné v těchto podmínkách plnit rodičovskou roli? A především jaká byla zkušenost dětí, které v tomto prostředí vyrůstaly a dospívaly?

Vystupující: Marta Edith Holečková (ÚSD AV ČR)
Komentují: Barbora Čiháková (ÚČL AV ČR) a Nikola Balaš (EÚ AV ČR)

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 26. 3. 2025 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Proč se Československo po 2. světové válce začlenilo do sovětského bloku a „železná opona“ se spustila na jeho západní hranici? Vzdor zažitým mýtům se o tom nerozhodlo na žádné z velmocenských konferencí, nýbrž primárně v důsledku snahy československých představitelů zajistit bezpečnost státu před opakováním německé hrozby aliancí a mnohostrannou spoluprací se Sovětským svazem. V rámci dlouhého procesu, jenž má své kořeny již ve zklamání z postoje západních mocností v roce 1938, stanulo československé vedení v exilu i po osvobození na vícero důležitých křižovatkách, na nichž se ovšem vždy znovu a znovu rozhodlo vyhovět sovětským „přáním“. Až únor 1948 znamenal definitivní konec iluzí, že výměnou za stoprocentní loajalitu na mezinárodní scéně bude sovětské vedení tolerovat pokračování vnitropolitické demokracie v ČSR. Měl tento výsledek reálnou alternativu? Do jaké míry lze srovnávat československý vývoj se zkušeností dalších zemí střední a východní Evropy? Kterých kroků se mohli či měli nekomunističtí politici v čele s prezidentem Benešem vyvarovat, jestliže si přáli zachování nezávislého a demokratického Československa, a naopak které principy měli v takovém případě bezpodmínečně hájit? A jakou úlohu na cestě Československa do sovětského područí sehrály západní velmoci? Tyto komplexní otázky se pokusí zodpovědět další ze seminářů ÚSD.

Vystupující: Vít Smetana (ÚSD AV ČR)
Komentují: Oldřich Tůma (ÚSD AV ČR) a Jiří Friedl (FF UK)

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 18. 12. 2024 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Tento rok uplynulo tři čtvrtě století od založení Severoatlantické aliance a dvacet pět let od vstupu České republiky do NATO. Výročí nabádá k zamyšlení nad ponaučeními z této doby. Jsou lekce z historie NATO uprostřed největší války v Evropě od druhé světové války užitečné, zavádějící, nebo zapomenuté? Do jaké míry platilo klišé připisované prvnímu generálnímu tajemníkovi Hastingsi Ismayovi, že úkolem aliance je držet Američany v Evropě, Rusy mimo ni a Němce při zemi? Spojila nyní Severoatlantická aliance svůj geopolitický status s budoucností Ukrajiny a je ukrajinská otázka dnes tím, co představovala německá otázka během studené války? Svazovaly a svazují západní alianci ruce obavy z eskalace? A existovaly reálné alternativy k současným událostem? To jsou jen některé z otázek, na které bude seminář hledat
odpověď.

Vystupující: Petr Luňák (centrála NATO v Bruselu)
Komentují: Daniela Kolenovská (FSV UK/ÚSD AV ČR) a Jan Bečka (Ministerstvo obrany ČR)

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 27. 11. 2024 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

The East German camera manufacturer Pentacon was one of the most prestigious enterprises of the GDR and was well-known across Europe and beyond. This state-owned enterprise had more than 5,000 employees in Dresden (Saxony) and the surrounding area when the West German privatization agency (Treuhandanstalt) decided in October 1990 to liquidate Pentacon. The shock of this decision continues to resonate among former employees until today, as Pentacon had stood at the center of both their professional careers and their social lives. The liquidation is remembered as a process of “scrapping” valuable and genuinely East German expertise.

Life story interviews with former Pentacon employees conducted over the last two years show a surprising emphasis on selected and harmonized “good” memories, mainly articulated by former Pentacon cadres. The experience of everyday life in a dictatorship, which was anything but easy, is rather absent from public memory on Pentacon, while the experience of badly managed post-socialist deindustrialization predominates. In cooperation with the Technische Sammlungen Dresden, the Hannah Arendt Institute and students of the Dresden University of Technology, individual and collective experiences of former Pentacon employees of the political turnaround of 1989 and its consequences for their individual biographies have been researched since 2022.

The planned lecture is dedicated to this process and its effects on the work and lives of former Pentacon employees. The lecture seeks to discuss and diversify the hitherto suspiciously uniform narrative on Pentacon’s liquidation. In this way, the lecture addresses transformations of work and biographical traumas that increasingly contributed to the collective (East German) memory of German reunification in the past years.

Vystupující: Friederike Kind-Kovács a Maren Hachmeister (obě Hannah-Arendt-Institut für Totalitarismusforschung, TU Dresden)
Další diskutující: Lenka Krátká a Václav Rameš (oba Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.)

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 30. 10. 2024 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

The period between 1989 and 1991 is often understood as the beginning of the post-Cold War order. While new literature sheds light on the role of Western leaders in shaping this new international order through the unification of Germany, the policies of the former Eastern bloc countries are not yet well examined. In this seminar we will explore the European policies of the Soviet Union and Eastern European countries during these years, based on archival documents from the Czech Republic, Poland, Germany, and Russia.

Vystupující: Jun Fujisawa (Kobe University)
Komentují: Daniela Kolenovská (FSV UK/ÚSD AV ČR) a Matěj Bílý (ÚSD AV ČR)

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 25. 9. 2024 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

S emancipací občanské společnosti po roce 1989 se v rozpadajícím se Československu a sjednocujícím se Německu zakládaly organizace osob pronásledovaných či vězněných z politických důvodů, které se záhy staly výraznými a silnými aktéry v tvorbě kolektivní paměti. Mezi hlavní cíle jejich činnosti patřilo dosažení rehabilitace, odškodnění a uznání. Seminář se zaměří nejen na samotný vznik těchto organizací, ale také na jejich vnitřní konflikty, aktivity i na kontroverze, které jejich činnost vyvolávala.

Hlavní vystupující: Klára Pinerová (ÚSD AV ČR / HAIT Dresden)
Komentují: Michal Louč (VHÚ) a Jana Nosková (Etnologický ústav AV ČR)

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 26. 6. 2024 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Tématem semináře bude geneze, charakteristika a proměny národně sociální politické imaginace v té podobě, v jaké ji prosazovala a reprezentovala politická formace České strany národně sociální v průběhu první poloviny 20. století, a to ve vztahu k feministické perspektivě. V příspěvku a následně v debatě budou hledány možné odpovědi na otázky po charakteru českého národně sociálního myšlení. Půjde tak krom jiného o následující: Jaké druhy politických mýtů utvářely kontext ideologie československých národních socialistů? Jak se tyto mýty proměňovaly v čase a v závislosti na vnitropolitických okolnostech? Jakým způsobem utvářely identitu a sebepojetí českých národních socialistů ve vztahu k vnějšímu a konkurenčnímu politickému prostředí? A jakým způsobem do jejich utváření zasahovalo feministické hledisko žen – národních socialistek?

Hlavní vystupující: Ondřej Holub (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.)
Komentují: Denisa Nečasová (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity) a Marie Bahenská (Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.)

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 29. 5. 2024 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Témou príspevku bude analýza československej vedeckej spolupráce v oblasti vývoja rastlinných proteínových náhrad pre starších kojencov, ktorá sa začala rozvíjať v polovici 60. rokov najprv s Ghanou, a od 70. rokov s Vietnamom. Problém hladu a podvýživy sa stal kľúčovou politickou témou po druhej svetovej vojne a súvisel najmä s postupným rozpadom koloniálnych impérií a rastom pôrodnosti. S rozširujúcou sa členskou základňou FAO, WHO a UNICEF sa vedecká obec začala zaoberať tzv. energeticko-proteínovou podvýživou, ktorá postihovala predovšetkým detskú populáciu v Afrike a Ázii. Míľnikom medzinárodného výskumu v oblasti výživy sa stalo stretnutie komisie expertov organizácií FAO a WHO v roku 1952 v Gambii, po ktorej sa pozornosť vedcov zamerala na produkciu vysokoproteínových doplnkov stravy. Cieľom príspevku bude ukázať ako nekonvenčné využitie istej tropickej strukoviny dvomi československými expertmi na niekoľko desaťročí ovplyvnilo nielen globálny výskum zameraný na riešenie detskej podvýživy, ale aj stratégie poľnohospodárskeho rozvoja v krajinách „Tretieho sveta“. V závere načrtnem ako túto tému možno skúmať využitím nových metodologických prístupov, predovšetkým postkoloniálnej kritiky a teórie potravinových režimov.

Hlavní vystupující: Barbora Buzássyová (Historický ústav Slovenskej akadémie vied)
Komentují: Ondřej Horký-Hlucháň (Ústav mezinárodních vztahů) a Martin Hříbek (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy)

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 24. 4. 2024 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Prezentace zasadí studenou válku do širší perspektivy vývoje kolonialismu během „dlouhého 20. století“ s důrazem na silné vazby mezi industrialismem a imperialismem. Seminář ukáže, jak snaha o získání strategických kovů a dalších surovin nezbytných pro vyspělou průmyslovou výrobu a infrastruktury (elektrické sítě nebo různé typy zbraní) vedla ke vzniku tří forem kolonialismu, které tvoří kontinuitu historického vývoje v posledních sto padesáti letech: klasického imperiálního kolonialismu, neoimperiálního neokolonialismu studené války a současného globálního neokolonialismu. Geograficky se příspěvek zaměřuje především na vývoj v Kongu, ale bude se věnovat také možným důvodům ruské agrese proti Ukrajině.

Hlavní vystupující: Peter Švík (Universität Wien)
Komentují: Zdeňka Petáková (Česká geologická služba) a Ondřej Ševeček (Filosofický ústav AV ČR / Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)