Cesta z Ošemetna

Není zelenina jako zelenina. Tahle okurka salátovka je fakt obrovsky nafoukaná a myslí si o sobě, že je královna a patří jí celé království Hužvánie. Naštěstí hužvánský král není žádný salát a dokáže se obří okurce hrdinně postavit...

Znáte to - když se stydíte, tak se červenáte. Není to nic příjemného. A teď si představte, že jste ještě k tomu vodník! Všichni kolem vás jsou zelení a jen vy se červenáte a je to trapné a tak se červenáte ještě víc a nemá to řešení. Nebo se snad najde na světě místo i pro červenovodníka?

Tchoř Arnošt nejraději sedí doma, čte tlusté knihy, pije čaj a jí máslové sušenky. Komu by se takový život nelíbil, že ano. Ale bez práce nejsou máslové sušenky. Ani čaj. Na to Arnošt snad postupně přijde taky. Ale vonět mu to možná úplně nebude...

Když někdo mlží, znamená to, že neříká úplně pravdu. Ale skřítek Rososej má mlžení jako svou hlavní praovní náplň, no doopravdy! Problém je, že přes tu jeho mlhu je někdy těžké prohlédnout a najít správnou cestu. Lenochovi Honzovi se to ale snad nakonec povede...

Proč se o něčem říká, že je to ošemetné? Odpověď není úplně jednoduchá. Dalo by se říct, že je docela ošemetná. Statečná holčička Vendulka z vesnice plné strašpytlů naštěstí tu odpověď najde a s ní i cestu z Ošemetna. A navíc přitom ještě stihne vynalézt jeden známý hudební nástroj...