Četkast

Svobodné zednářství patří už po staletí k tajemným společenstvím, které vzbuzují zvědavost a kolem nichž vzniká řada neobjasněných legend. Přestože jeho historie sahá minimálně do počátku 18. století, některé otázky a mýty přetrvávají dodnes. Byl František Antonín Špork skutečně prvním českým zednářem? A proč je představa jednotné organizace ovládající svět spíše produktem konspiračních teorií než historické reality? O zednářství, jeho počátcích v českých zemích i o nejrozšířenějších mýtech se v podcastu Četkast bavil s religionistou Janem Sušerem student žurnalistiky na FSV UK Jiří Tautrman.

Před rokem Evropská komise a americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválily revoluční lék lenakapavir pod názvem Yeztugo, který má znamenat zásadní milník v prevenci proti viru HIV. Na vývoji se podílel i český vědec Tomáš Cihlář. Virus HIV je díky své komplikované stavbě a schopnosti tiše přežívat v organismu náročné porazit, i tak má však léčba budoucnost. Viroložka a vědkyně Lucie Vránová rozebírá možnosti jeho další terapie a reflektuje dosavadní přínos nového preventivního přípravku. Hodnotí také podmínky pro mladé vědkyně a vědce v České republice. Autorku blogu a instagramového profilu @virologie.lucie pozval do studia Jaromír Dezort, student žurnalistiky FSV UK.

Přesně před 50 lety bylo „všechno v rukách Antonína Panenky“. Jeho odvážně zahraná penalta rozhodla finále mistrovství Evropy 1976 a navždy se zapsala do historie světového fotbalu. Jak na slavný moment i celý zlatý šampionát vzpomíná autor vítězného gólu? Jak dlouho "vršovický dloubák" trénoval a kdo všechno ho po něm pak v historii opakoval? Měl pro evropské mistrovství připravené i další fígle? A proč se jeho jméno stalo ve světě pojmem? O historických fotbalových momentech i současném mistrovství světa, kam se po 20 letech probojovali i čeští fotbalisté, si s Antonínem Panenkou povídal student žurnalistiky na FSV UK Vlastimil Mourek. Natáčeli ve Staré hospodě v Nespekách, kde Panenka žije.

Festival Svět knihy se těší rostoucímu zájmu nejen z řad milovníků knih. Na největší českou knižní přehlídku chodí lidé stále častěji za inspirací a atmosférou. Jak vzniká program knižního festivalu a jaké literární žánry a trendy přitahují desetitisíce návštěvníků? Co obnáší být čestným hostem na knižním veletrhu? A jak může změnit festivalovou atmosféru přesun z Křižíkových pavilonů pražského Výstaviště do nově zrekonstruovaného Průmyslového paláce? Nejen o tom mluvila v Četkastu studentka žurnalistiky FSV UK Valérie Grégrová s ředitelem knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Radovanem Auerem. Ten také prozradil, jak bude vypadat české zastoupení na Frankfurtském knižním festivalu, kde je letos na podzim hlavním čestným hostem Česká republika.

Ve sněmovně jsou i ostřejší týdny, kdy si vláda s opozicí „naschvály“ dělají – jinak je to ale umírněnější, než to působí v médiích, říká historicky nejmladší zvolená poslankyně Julie Smejkalová (STAN). Propisují se osobní animozity do procesů na sněmovní půdě? Jak dnes politici využívají sociální sítě a jiné platformy pro komunikaci s voliči? Reagují politické strany na poptávku po větším zastoupení mladých a žen na kandidátkách? A jak se mladý člověk může dostat z mládežnické organizace strany až do sněmovní lavice? Na to vše se poslankyně a studentky práv Julie Smejkalové ptal student žurnalistiky na FSV UK Vojtěch Rotta.

“Jsou to hrdinové a jsem rád, že jsem o nich mohl psát,” říká historik Petr Koura o skupině odbojářů přezdívané Tři králové, kterou za druhé světové války tvořili důstojníci československé armády Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek. Jak a čím provokovali gestapo? Jak vypadala jejich zpravodajská a sabotážní činnost a co si mysleli o kolaborantech? A proč jsou klíčovými osobnostmi protinacistického odboje? Podplukovník Josef Mašín byl gestapem zatčen 13. května roku 1941, rok na to ho popravili. Jak došlo k jeho zatčení? Na koho myslel těsně před smrtí? A co z jeho osudu by si měla vzít současná společnost? Na to vše se ptaly historika a politologa Petra Koury studentky žurnalistiky FSV UK Adéla Stodolová a Emílie Vacková.

Na fotbalové mistrovství světa se po 20 letech vydal i český národní tým a s ním také tisíce českých fanoušků. Jaká je tuzemská fanouškovská kultura? V čem jsou čeští fanoušci specifičtí a proč se klubové fotbalové fandění v posledních letech zvedá, zatímco reprezentace podobně silnou podporu hledá? O proměnách na českých stadionech, mediálním obrazu fanoušků i novém Offseason festivalu, který chce spojit sportovní nadšence napříč disciplínami, mluvil v Četkastu sportovní hlasatel, marketér a zakladatel festivalu Offseason Zdeněk Novotný. Zpovídal ho student žurnalistiky na FSV UK Vojtěch Janků.

První parlamentní volby v historii samostatné České republiky skončily velkou změnou na politické scéně. Rok 1996 nebyl jen o výsledcích voleb, ale o zrodu systému, ve kterém žijeme dodnes. Politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo ve studentském podcastu ČTK vzpomíná na sebevědomého Václava Klause, překvapivý úspěch ČSSD, jehož tváří byl zejména Miloš Zeman, a vysvětluje, proč rozpad vlády, která z voleb vzešla o necelé dva roky později, nebyl překvapivý. K mikrofonu si Jindřicha Šídla, coby tehdejšího redaktora týdeníku Respekt, pozval student žurnalistiky na Fakultě Sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Heřmánek.

Káva je po vodě druhým nejvíce konzumovaným nápojem na světě. Více než 80 % Čechů ji pije alespoň jednou týdně, polovina z nás dokonce denně. Po desetiletí lidem stačilo, že je káva silná a doplní energii, to je ale minulost. Klasického “turka” vystřídaly skleněné karafy a papírové filtry, raději než espresso si dnes mladí objednají batch brew z výběrových zrn. Ta poptává čím dál více kaváren, čím dál méně pražíren s nimi ale opravdu pracuje. Jak se zorientovat v dnešním „překávovaném“ světě? Na čem všem při výběru kávy záleží? Proč jsme ochotní za šálek filtru zaplatit cenu oběda? A o čem jsou baristické soutěže? O rostoucím kávovém fenoménu mluvila studentka žurnalistiky Magdaléna Bicanová s baristkou, školitelkou a vítězkou baristických soutěží Kamilou Chobotovou.

Jaké to je, když se začínající český novinář vydá do země zasažené válkou? A co se děje se zvířaty, která na Ukrajině zůstávají? Jak fungují například psí útulky nebo záchranné stanice pro zvířata? A nakolik pomáhá stát a co všechno zvládnou dobrovolníci? O současné situaci ve válečné Ukrajině si s Prokopem Majkusem, studentem žurnalistiky a začínajícím novinářem, povídala spolužačka z FSV UK Romana Dvořáková.