Četkast

Co je to filozofické poradenství? Jak se liší od psychoterapie? S čím lidé na filozofické poradenství chodí? Jsou všechny myšlenky bezpečné? A jak nám může filozofie pomoci v běžném životě? Nejen na tyto otázky odpovídal studentce žurnalistiky FSV UK Adéle Horákové filozofický poradce a absolvent filozofie na Cambridge Adam Lalák.

Víte, jak se fotí olympijské hry? Jak se novináři pohybují po válkou zasažené Ukrajině? Nebo čím se liší práce pro národní a mezinárodní zpravodajskou agenturu? Na otázky studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Beránka a Radka Kašíka odpovídal Ondřej Deml, fotoreportér České tiskové kanceláře, který pokrýval olympijské hry v Tokiu a Paříži, situaci na Ukrajině a aktuálně bodoval v soutěži Czech Press Photo.

V minulém roce vzbudila velký rozruch nová instalace výtvarníka Davida Černého tzv. Motýli na fasádě obchodního domu Máj. Samotné dílo tak opět vyvolalo otázky, kam až sahá veřejný prostor, kdo o něm rozhoduje a komu má sloužit. Víme už, co je veřejný prostor? A dokážeme se shodnout na jeho podobě? A jaké jsou příklady kvalitního veřejného prostranství v Česku? Nejen o tom si povídaly studentky žurnalistiky FSV UK Evelina Zitková a Eliška Charvátová s kurátorkou Kristýnou Hájkovou, která se zaměřuje na fenomén site-specific instalací a umění ve veřejném prostoru.

V loňském roce prošlo pracovní právo několika změnami a řadu dalších pozměňovacích předpisů aktuálně projednává český parlament. V legislativním procesu se stále nachází i novela zákoníku práce, pro kterou se vžilo označení flexibilní novela nebo také flexinovela. Jaké změny nás v pracovním právu čekají? Jak to bude s ukončováním pracovních poměrů, zkušební dobou nebo zaměstnáváním mladistvých? A nejsou tu jiné, významnější problémy, které by měli zákonodárci řešit? To vše v Četkastu rozebíraly studentky žurnalistiky FSV UK Kateřina Čermáková a Cecílie Sekalová s docentem Jakubem Tomšejem, právníkem, advokátem a vyučujícím na pražské Právnické fakultě, který je expertem na pracovní právo a oblast diskriminace.

Již téměř dvě století mohou nevidomí „číst“ díky tzv. Braillovu písmu. Šestibodový plastický systém vymyslel Francouz Louis Braille, který se narodil před 216 lety, 4. ledna 1809. Tento den si celý svět připomíná jako Den Braillova písma. Systém Braillova písma otevřel osobám se zrakovým postižením cestu ke vzdělání, práci a plnohodnotnému zapojení do společnosti. Jaký význam má Braillovo písmo dnes? Nahradí ho moderní technologie? A s jakými výzvami se potýkají lidé se zrakovým postižením v současnosti? Nejen o tom se bavily studentky žurnalistiky FSV UK Gabriela Muňozová a Zuzana Drábková s Lindou Albrechtovou, autorkou blogu Blindička a konzultantkou plzeňského střediska Tyfloservis, které pomáhá lidem se zrakovým postižením.

Svět umění prochází turbulentními změnami a svět filmu není výjimkou. Co pro něj znamená nástup umělé inteligence? Co o nás vypovídá fenomén remaků a sequelů? Jak bude vypadat typický film za 50 let? A proč je důležité, aby se děti na školách učily o Věře Chytilové a Milošovi Formanovi? O tom všem se bavil student žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Lebeda s Pavlem Bednaříkem, filmovým teoretikem, pedagogem, lektorem a spoluautorem publikace Filmouka.

Před dvaceti lety vyjel na české železnice poprvé vysokorychlostní vlak Pendolino. Zatím je v Česku stále povolená maximální rychlost jen 160 kilometrů za hodinu, ale po výstavbě nových vysokorychlostních tratí (VRT) by se měla zvýšit na 320 kilometrů za hodinu. Rychlá železnice by také měla být dobře dostupná – až tři čtvrtiny obyvatel republiky by k ní mělo mít přístup do 20 minut. O tom, jak se plánovaní takzvané VRT proměnilo, jak bude vypadat a kdy by mohla být hotová, si povídal zástupce ředitele Stavební správy vysokorychlostních tratí Správy železnic Martin Švehlík se studentem žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Lukášem Pastejříkem.

Před 75 lety, 11. prosince 1949, se v obci Číhošť na Vysočině během mše místního faráře Josefa Toufara sám od sebe pohnul kříž. Tato událost se vepsala do historie jako Číhošťský zázrak, který se později stal záminkou k perzekuci katolické církve. V důsledku vyslýchání Státní bezpečností (StB) byl Toufar umučen a až letos byl jeho odkaz rehabilitován. Stal se v malé obci na Havlíčkobrodsku opravdu zázrak? Proč začala StB vyšetřovat pohnutí kříže až o několik dnů později? A co následovalo po farářově smrti? Publicista Miloš Doležal, který se případu věnuje od mládí, si o celé události i jejích souvislostech povídal se studentkami žurnalistiky na FSV UK Martinou Zbořilovou a Sárou Kultovou.

Proč je dnes tématika udržitelnosti, ekologie, životního prostředí a odpovědného podnikání - souhrnně nazývaná jako ESG, důležitá? Které české firmy patří mezi lídry ESG a proč? Jakým způsobem nejlépe ESG komunikovat ve firmách a u obchodních partnerů? A jak se o ESG dozvědět víc? Prozradí expertka na ESG a garantka nedávné konference ESG meetup - Reporting & Auditing Veronika Soukupová.

Jaké tance mají rádi Češi, co se učí v tanečních a jaké disciplíny ovládají profesionální taneční soutěže? Ptali jsme se tanečního mistra, trenéra a porotce při tanečních soutěžích Jindřicha Hese. Za 30 let, co „učí Prahu tančit“, jak zní slogan Hesovy taneční školy, se tance, figury i přístupy k výuce tance mění a modernizují. Proč je dobře, že se stal braekdance olympijskou disciplínou? V čem je fenomén českých tanečních světový? A jak přispívají k popularizaci tance televizní soutěže typu StarDance, kde má Hesova rodina svého zástupce? Poslechněte si v Četkastu.