ČT24 Extra

Povinnost odstranit billboardy, které jsou v ochranném pásmu dálnic a silnic prvních tříd, platí už dva roky. V září 2017 napočítali silničáři podél dotčených silnic asi 1500 billboardů. Podle dostupných informací zatím od dálnic a silnic prvních tříd odstranili majitelé reklamy 845 billboardů, Ředitelství silnic a dálnic 228. U dálnic musí být billboardy dál než 250 metrů od vozovky, u silnic první třídy pak 50 metrů.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/319281381930807

Když Josef Němec jako sedmnáctiletý mladík stavěl s otcem v Dolním Němčí za druhé světové války bunkr, myslel, že bude designérem interiérů a nábytku. Nakonec ale vystudoval architekturu. Jako ředitel brněnské pobočky Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů se zasloužil o záchranu staveb jako je kdysi chátrající, a dnes slavná vila Tugendhat nebo Měnínská brána.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1181680258-tyden-v-regionech-brno/319281381890803-tyden-v-regionech/obsah/711442-pametova-stopa-funkcionalista

Jan Sapák už v 80. letech pracoval jako architekt. A podobně jako mnoho jeho progresivnějších kolegů bezmocně sledoval plány, které měly měnit tvář Brna. Schylovalo se například k realizaci projektu rychlé tramvaje, která měla být částečně zahloubená v zemi a projíždět dvěma dva parky v centru města. Místo městské části Židenice mělo vyrůst panelákové sídliště a podobně.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1181680258-tyden-v-regionech-brno/319281381890803-tyden-v-regionech/obsah/711438-leto-v-disentu-jan-sapak

Věra Sosnarová tvrdí, že po druhé světové válce byla zavlečena do sovětského gulagu, kde strávila téměř dvacet let. O svém osudu poprvé promluvila až roce 2002, kdy bylo český stát možné žádat o odškodnění. Už tehdy se nepodařilo její pobyt v gulagu jinak než jejím vyprávěním dokázat. Historik Adam Hradilek její tvrzení vyvrací a předkládá důkazy, že v gulagu nikdy nebyla.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1181680258-tyden-v-regionech-brno/319281381890720-tyden-v-regionech/obsah/709078-pametova-stopa-obet-gulagu

Igor Stránský a Slovácké divadlo k sobě patří už půl století. Rok po ruské okupaci do něj přišel jako herec, postupně začal režírovat a stal se uměleckým šéfem souboru. Že se dostane až do ředitelské kanceláře, netušil ani toho listopadového dne s číslem sedmnáct.

Brněnské fórum vzniklo v zimě roku 1989. Sdružili se v něm aktivisté i obyčejní uvědomělí lidé, které už nebavilo přihlížet tomu, jak za ně jiní rozhodují. Jedním cílů sdružení byl boj proti různým nesmyslným a neekologickým stavebním projektům. Členem fóra byl i sochař a tenkrát poříční Povodí Moravy Vladimír Matoušek.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1181680258-tyden-v-regionech-brno/319281381890713-tyden-v-regionech/obsah/707951-leto-v-disentu-vladimir-matousek

Pro uklízečku Janu Soukupovou byl boj proti komunismu témeř zábavou. Režimu, který ji nedovolil být novinářkou a estébákům, kteří ji odposlouchávali, se dodnes hlasitě směje. V roce 1985 začala psát do samizdatového kulturního sborníku HOST a seznámila se s osobnostmi brněnského disentu.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1181680258-tyden-v-regionech-brno/319281381890706-tyden-v-regionech/obsah/706838-leto-v-disentu-jana-soukupova

Horký vzduch června 1989 prořízlo Několik vět. Petice postavila most mezi disidenty a obyčejnými lidmi, kteří sebrali odvahu. Tak začalo poslední léto v totalitě o kterém vypráví ti, kteří reálný socialismus rozkládali z Moravy. Michal Stránský nesměl kvůli protirežimnímu škraloupu rodičů studovat vysněnou pedagogiku. Prý by svými názory mohl kazit děti a mládež. To ale paradoxně nebylo překážkou jeho působení v Okresním klubu mládeže, takzvaném UHáčku.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1181680258-tyden-v-regionech-brno/319281381890720-tyden-v-regionech/obsah/709081-leto-v-disentu-michal-stransky

Ústavní soud zamítl návrh skupiny osmnácti pravicových senátorů na zrušení části školského zákona. Jde o ustanovení, podle kterého lze žádost o zápis nové školy do rejstříku odmítnout, pokud není v souladu se státním nebo krajským záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Podle senátorů je sporné ustanovení překážkou pro svobodný rozvoj soukromých škol.

Karel Brabec šel v roce 1957 poprvé k volbám, za plentou ale volební lístek škrtnul. Všechny kandidáty odmítnul ne z politického, ale náboženského důvodu. Vyloučili ho proto ze školy a měl nastoupit na vojnu. To mu opět náboženské důvody nedovolili a skončil ve vězení. V nejtěžších situacích mu pomáhala víra a myšlenky na jeho snoubenku, která na něj roky čekala.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1181680258-tyden-v-regionech-brno/319281381890706-tyden-v-regionech/obsah/706843-pametova-stopa-jehovista