V dobách totality zaplatily stovky lidí za překročení hranice životem. Tenkrát teprve šestnáctiletý Cyril Michalica jim pomáhal železnou oponu překonat. Byl součástí propracovaného systému lidí kolem převaděče Františka Gajdy, dokud ho agenti Státní bezpečnosti nenavedli do pasti. Jako mladistvý skončil Michalica jen na tři roky ve vězení.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1181680258-tyden-v-regionech-brno/318281381890310-tyden-v-regionech/obsah/606556-pametova-stopa-prevadec

Do Svazu české mládeže vstoupit nechtěl, příliš se podle něj prosazoval. Karel Linhart dal po roce 1948 přednost studentskému odboji. Skupina, která měla být odnoží organizace „Světlana“, měla za úkol tisknout a roznášet letáky. Místo na práva putoval jako dvacetiletý mladík do vězení v Jihlavě, pak na brněnský Cejl a po soudu přes věznici na Borech do uranových dolů v Jáchymově. Za velezradu a špionáž dostal deset let.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1181680258-tyden-v-regionech-brno/318281381890324-tyden-v-regionech/obsah/609342-pametova-stopa-studentsky-odboj

Architekta Ivana Rullera komunistický režim kvůli postojům léta brzdil v rozletu, nikdy nezahořkl a hledal v životě to dobré. Učil se u legend funkcionalismu Fuchse nebo Wiesnera. Je spojován až se stovkami projektů u nás i v zahraničí. V Brně navrhoval například halu Rondo v Ba obřadní síň v Židenicích a spolupracoval na návrhu Janáčkova divadla. V roce 1989 se stal prvním porevolučním děkanem Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1181680258-tyden-v-regionech-brno/318281381890407-tyden-v-regionech/obsah/612062-pametova-stopa-architekt

Na začátku prosince 1941 odjel brněnského hlavního nádraží první transport židovských obyvatel z Brna do koncentračního tábora v Terezíně. Následovalo dalších dvanáct. Z Brna poslali Němci do Terezína přes devět tisíc Židů, vrátilo se jich necelých sedm stovek. Doris Grozdanovičová měla štěstí, koncentrační tábor přežila, po válce vystudovala univerzitu a při své práci se setkala i s Heydrychovým synem. Po Terezíně provází i ve svých 92 letech.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1181680258-tyden-v-regionech-brno/318281381891201-tyden-v-regionech/obsah/660653-pametova-stopa-vzpominky-na-terezin

Příběhy Čechoslováků odvlečených do sovětských gulagů připomíná výstava v brněnském krytu 10-Z s názvem Čechoslováci v lágru. Jednou z dosud žijících pamětnic tehdejších represí je i šestaosmdesátiletá Věra Sosnarová rozená Mělká.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1181680258-tyden-v-regionech-brno/318281381890421-tyden-v-regionech/obsah/615150-pametova-stopa-vera-sosnarova

Přesně před 4 lety, 3. prosince 2014, explodoval v muničním areálu ve Vrběticích druhý sklad. Stejně jako první, který explodoval 16. října, si ho pronajímala firma IMEX GROUP. Kdo za výbuchy může, stále není jasné. V areálu pracují pyrotechnici a čistit ho budou nejméně do poloviny příštího roku. Opatření se tak zřejmě prodraží o další půl miliardy. Policie výbuchy stále vyšetřuje jako úmyslné obecné ohrožení.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/318281381931203

Bruno Schreiber skončil jako dítě v koncentračním táboře Terezín. Přestože se rodina po válce šťastně shledala, tragické období ho ovlivnilo na celý život. Otec zemřel krátce po návratu z koncentráku, bratr emigroval do Izraele. Bruno spolu s matkou také opustil Československo a v roce 1969 emigroval do Švýcarska. Coby žák profesora Wichterleho si sice práci našel snadno, do České republiky se ale mohl podívat až po dvaceti letech.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1181680258-tyden-v-regionech-brno/318281381890505-tyden-v-regionech/obsah/618183-pametova-stopa-emigrant

Radovan Poděl je jedním z mála žijících pamětníků odsunu Němců z Brna koncem května 1945. Zažil ho jako jeden ze strážných. Jeho vzpomínky se přitom značně liší od oficiálně uváděných historických faktů.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1181680258-tyden-v-regionech-brno/318281381890602-tyden-v-regionech/obsah/624242-pametova-stopa-vyhnani-z-brna

Zatím dvě ze čtyř plánovaných vln EET zavedla Česká republika. V první fázi musely tržby evidovat restaurace a hotely, od loňského března taky velko a maloobchodníci. Třetí vlna by se měla vztahovat na stánkový prodej, farmářské trhy, služby účetních, advokátů nebo lékařů a ve čtvrté by se měli do EET zapojit vybraní řemeslníci. Novela zákona, která obě vlny zavádí, je ale stále v Poslanecké sněmovně a neprošla ani prvním čtením.

V kutnohorské kostnici začali s opravami pyramid z lidských kostí. Restaurátoři proto musejí dodržovat hygienická opatření kvůli hrozbě nákazy. Hřbitovní kostel prochází rekonstrukcí od roku 2014.