Čtení s Respektem #6 s Aleksanderem Kaczorowskim, Lenkou Jungmannovou a Jaroslavem Spurným o Havlově existenciální revoluci, nedůvěře v parlamentní demokracii a o tom jak číst jeho slavnou esej po 45 letech. Moderuje Štěpán Sedáček

Co to znamenalo být disident za normalizace a nežít ve lži? V čem měla spočívat vzpoura zelináře? A jak to vše souviselo s dramaty pozdějšího prvního prezidenta ČR? Václav Havel v roce 1978 napsal svoji nejznámější politickou esej s názvem Moc bezmocných. Nad tím, jak se čte tento manifest s odstupem 45 let, a nad tím, čím je dodnes cenný, se ve Čtení s Respektem zamýšlejí polský bohemista a publicista Aleksander Kaczorowski, investigativní novinář a chartista Jaroslav Spurný a divadelní teoretička Lenka Jungmannová. Ukázku přečetl umělecký šéf Dejvického divadla a herec Martin Myšička. Moderuje Štěpán Sedláček.

Čtení s Respektem #5 o knize Kde to jsem debatují Pavel Barša a Romana Jungwirth Březovská

"Je mnoho způsobů, jak začít. Například podobnými slovy, která zamumlá hrdina, jenž se probírá z mdloby a celý vyděšený si protírá oči: „Kde to jsem?“ - píše přední světový  antropolog a sociolog vědy Bruno Latour v díle, kde se zamýšlí nad klimatickou krizí a zkušenosti pandemie. Vlivný francouzský intelektuál zemřel loni ve věku 75 let. K čemu na konci života dospěl? Jaké poučení čerpal z pandemického šoku? Jakou změnu postojů a vztahů podle něj vyžaduje všeobjímající environmentální krize? A jak s tím vším podle Latoura souvisí Praha a osudná proměna Řehoře Samsy ve hmyz? O eseji Kde to jsem, který v českém překladu vydalo nakladatelství Neklid, debatoval politolog Pavel Barša a analytička Romana Jungwirth Březovská. Moderuje Štěpán Sedláček.

Čtení s Respektem #4: O slavné novele, další tvorbě předního ruského prozaika i současném Rusku. Moderuje Štěpán Sedláček.

ezmála před 20 lety napsal Vladimir Sorokin, který byl hostem letošního Světa knihy, dystopický příběh z Ruska roku 2027. Dnes působí Den opričníka místy až prorocky. V čem se Vladimir Sorokin strefil, a v čem ne? Jaké místo má tato novela v Sorokinově další tvorbě? A co vypovídá o současném Rusku. I o tom debatovali překladatel Libor Dvořák, spisovatelka Petra Hůlová a redaktor Petr Horký. Čtěte také: Při pohřbívání sovětského monstra jsme nebyli důslední, a tak znovu obživlo

Čtení s Respektem #3: Nejen o zmapování skandálu ve Švédské akademii diskutují Silvie Lauder, Johanna Nejedlová a Jakub Pavlovský v Čítárně Unijazz

V roce 2018 nebyla udělena Nobelova cena za literaturu a Švédská akademie, která ocenění udílí, se otřásala v základech kvůli sexuálnímu skandálu a korupci, které vyšly na povrch díky investigativním článkům Matildy Voss Gustavsson ze švédského deníku Dagens Nyheter. Na základě svědectví mnoha žen popsala sexuální násilí, kterého se dopustil Jean-Claude Arnault, manžel členky Švédské akademie, básnířky Katariny Frostenson, jenž byl posléze odsouzen za znásilnění. Jak se mohlo stát, že mu sexuální útoky procházely desítky let, když o nich mnozí věděli a média na ně upozornila? Jak ovlivnilo hnutí MeToo novinařinu a veřejnou debatu o sexuálním násilí? Může se obdobné zneužívání mocenských pozic dít i v české kulturní sféře? Nad knihou Klub: Sexuální násilí ve Švédské akademii se zamýšlí novinářka Silvie Lauder, vedoucí spolku Konstent Johanna Nejedlová a literární publicista Jakub Pavlovský. Moderoval Štěpán Sedláček

Čtení s Respektem #2: o románu Bílá voda s Erikem Taberym, Mireiou Ryškovou a Janem H. Vitvarem

"Kateřině Tučkové se podařilo něco, co se nepodařilo asi nikomu v rámci katolické církve v Česku - tuhle otázku probudit," podotýká o románu Bílá voda teoložka Mireia Ryšková s odkazem na roli žen v římskokatolické církvi. Zároveň ale hodnotí kriticky vztah fikce a reality. Jak se pamětnice takzvané podzemní církve za minulého režimu dívá na její zpodobnění v knize? Jak se román četl šéfredaktoru Eriku Taberymu a čím je pro něj podstatný? Jak dílo hodnotí Jan H. Vitvar, který četl úryvky z ranějších verzí románu? Je překvapený, že Bílá voda není nominovaná na Maganesii Literu? I o tom je řeč v podcastové sérii Čtení s Respektem.

Podcast: Čtení s Respektem #1 O románu Roky francouzské nobelistky diskutují Tomáš Brolík, Petr Horký a Štěpán Sedláček

Životní příběh Annie Ernaux se začal psát ve Francii roku 1940. Více než šedesát let poté se za ním ohlíží nad rodinným fotoalbem. Výsledkem je autobiografický román, který nevšední formou snoubí osobní historii autorky a její rodiny s dějinami francouzské společnosti druhé poloviny minulého století. Jde o jedno z klíčových děl spisovatelky, která získala Nobelovu cenu za literaturu za "odvahu a pronikavost, s níž odhaluje kořeny, odcizení a omezení osobní paměti". Svou čtenářskou zkušenost s románem v podcastu sdílejí novináři týdeníku Respekt Tomáš Brolík, Petr Horký a Štěpán Sedláček.