De Facto FSV UK

Perzekuce ženských řeholních řádů za komunismu zůstává v české kolektivní paměti spíše na okraji. Změnit to pomohl mimo jiné román Bílá voda spisovatelky Kateřiny Tučkové. O tom, proč kniha v Česku uspěla a jak se u nás na pronásledování řeholnic vzpomíná, mluvily v podcastu De Facto sociální antropoložka Barbora Spalová z Institutu sociologických studií FSV UK a absolventky fakulty Markéta Nejedlá a Alexandra Lebriez. Společně se tomuto tématu věnovaly ve výzkumu, jehož výsledky vycházejí v knize Towards Postsecular Memory Studies.

Čím dokázal román Bílá voda oslovit české čtenářstvo? Jak přibližovat téma náboženství a jeho historie převážně ateistické české společnosti? A co může studujícím přinést zapojení do vědeckého projektu? Poslechněte si novou epizodu podcastu De Facto.

Evě Karlíkové vyšla v červnu nová kniha Obušky a chačapuri: Zápisky z Gruzie, v níž přibližuje současnou Gruzii, její politiku i společnost. Země pod Kavkazem ji přitom fascinuje už od studentských let. Na FSV UK prošla hned třemi instituty – studovala na Institutu politologických studií, Institutu mezinárodních studií a Institutu komunikačních studií a žurnalistiky, kde dnes pokračuje v doktorském studiu. Oblast Kavkazu přitom zůstává středobodem jejího profesního i akademického zájmu.

V čem se dnešní Gruzie přibližuje Rusku? Podobá se v něčem i Česku? A co ji na zemích Kavkazu přitahuje už od studentských let? Dozvíte se v podcastu.

Světový řád prochází v současnosti proměnou, která mění fungování mezinárodních institucí, vztahy mezi velmocemi i postavení Evropy. Její dopady se stále výrazněji projevují v bezpečnosti, ekonomice, využívání nových technologií i vesmírném soupeření. Jaké příležitosti z těchto změn plynou pro Evropskou unii i Českou republiku? Nejen o tom v nejnovější epizodě podcastu De Facto diskutovali Michal Parízek a Bohumil Doboš z Institutu politologických studií FSV UK.

Jaké nové příležitosti i rizika přináší komercializace vesmíru? Co mohou menší státy nabídnout ve světě, kterému dominují velmoci? Jakou budoucnost má Organizace spojených národů? Dozvíte se v podcastu.

Z Velké Británie do České televize, přes Ministerstvo zahraničních věcí až na Pražský hrad. Tiskový mluvčí a bývalý novinář Daniel Drake vystudoval mediální studia na IKSŽ FSV UK a rovněž mezinárodní vztahy na University of Portsmouth ve Velké Británii, odkud částečně pochází. Na IKSŽ zároveň působí jako pedagog a studující si u něj mohou zapsat hned dva předměty v angličtině.

Mnozí si Daniela pamatují především jako bývalého mluvčího Ministerstva zahraničních věcí ČR, kde strávil více než tři roky. Za svou práci získal řadu ocenění, mimo jiné Zlatý středník v kategorii Grand Prix Talent roku. Od května letošního roku působí v komunikačním týmu Kanceláře prezidenta republiky.

Jaké jsou výhody a nevýhody dálkového studia a jak jej skloubit s prací? Co by měli novináři i mluvčí změnit, aby spolu lépe komunikovali? A co Daniel očekává od nové práce u prezidenta republiky? To vše a spoustu dalšího se dozvíte v nejnovější epizodě podcastu De Facto, kterou moderuje studentka žurnalistiky Eliška Bervidová.

Česko stárne rychleji než řada dalších evropských zemí. Změna věkové struktury obyvatel přitom nepřinese tlak pouze na důchodový systém, ale i na zdravotnictví, sociální služby nebo trh práce. O tom, jaké výzvy nás čekají a zda je stát připraven jim čelit, diskutovali v podcastu De Facto dva odborníci z FSV UK – ředitelka Centra veřejných financí Magdaléna Klimešová a zakladatel Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) Martin Potůček.

Je stárnutí v české společnosti tabu? Proč se u nás nedaří vytvářet dlouhodobé strategie přesahující jedno volební období? A proč se debata o stárnutí populace neobejde bez změn daňového systému? Dozvíte se v podcastu.

Alzheimerovou chorobou v Česku trpí tisíce lidí. Pro včasný záchyt nemoci je však důležitá prevence. Nejen té se ve své práci věnuje absolventka Institutu ekonomických studií FSV UK Eva Skácelíková. Ze světa financí, dat a analytických modelů se vydala cestou studia psychologie. Na čísla ale úplně nezanevřela, pracuje totiž jako datová analytička ve Schole Empirica, kde se podílí na implementaci a následném hodnocení programu proti šikaně. Ve svém budoucím doktorském studiu se chce zaměřit na oblast neuropsychologie.

Jak se dá pomocí dat analyzovat lidská mysl? A co všechno si lze ze studia ekonomie odnést i do jiných oborů? Dozvíte se v podcastu!

Nejnovější epizodu podcastu DeFacto moderuje studentka žurnalistiky Eliška Bervidová.

Nošením duhové stužky si 17. května každoročně připomínáme Mezinárodní den proti homofobii, transfobii a bifobii (IDAHOBIT). Odkazuje na den z roku 1990, kdy Světová zdravotnická organizace vyškrtla homosexualitu z mezinárodního seznamu duševních nemocí. U této příležitosti jsme do speciálu fakultního podcastu De Facto pozvali doktorandky Nelu Andresovou z Institutu sociologických studií a Karolínu Hájkovou z Insitutu komunikačních studií a žurnalistiky.

Obě se queer tematice ve svých výzkumech z různých úhlů pohledu věnují. Nela se zaměřuje na trans rodiny v České republice a Karolína se zabývá tím, jak se od 90. let proměnil mediální obraz onemocnění AIDS v souvislosti s LGBTQ+ minoritou.

Jak ke queer lidem v průběhu let přistupovala média? V čem je randění na seznamovacích aplikacích pro trans lidi náročné? A proč je důležité rozlišovat při informování o AIDS mezi rizikovou skupinou a rizikovým chováním? Dozvíte se v díle, který moderovali studující žurnalistiky Marek Sedláček a Eliška Bervidová.

V nové epizodě podcastu De Facto debatuje Alice Němcová Tejkalová s doktorandkami Lindou Coufal z Institutu sociologických studií a Alicí Novákovou z Institutu mezinárodních studií o roli žen ve veřejném prostoru. Rozhovor otevírá téma online násilí vůči ženám, sporů o inkluzivní jazyk či postavení žen ve vědě.

Proč je online misogynie tak silná právě teď — a kdo na ní vydělává?  Co je „academic housekeeping“ a proč dopadá hlavně na ženy? A jak gender ovlivňuje styl politického leadershipu? Dozvíte se v podcastu.

Do další epizody podcastu De Facto zavítal absolvent Institutu politologických studií FSV UK Vít Nejedlo. V současnosti působí jako ředitel Amerického centra, které je součástí Velvyslanectví USA v Praze a zaměřuje se na veřejnou diplomacii, vzdělávání a kulturní výměnu. V minulosti vedl česká Eurocentra a působil také jako projektový manažer v Asociaci pro mezinárodní otázky.

Co se americkým diplomatům na Češích nelíbí? Spolupracují v Americkém centru i s jinými ambasádami v Česku? A jaké předpoklady by podle něj měli splňovat uchazeči o studium mezinárodních vztahů? Dozvíte se v podcastu.

Co znamená být v Česku chudý? A poznáme to vůbec z běžně používaných statistik? Nová epizoda fakultního podcastu De Facto se věnuje tomu, jak se chudoba měří, které skupiny obyvatel zůstávají v datech méně viditelné a co o české společnosti vypovídají údaje o spotřebě či dostupnosti bydlení.

Pozvání přijali sociální antropoložka Lucie Trlifajová z Institutu sociologických studií a ekonom Marek Šedivý z Institutu ekonomických studií. Společně mluvili o tom, proč Česko v evropských srovnáních vychází jako země s jednou z nejnižších měr chudoby, a zároveň proč tento obraz nevystihuje zkušenost mnoha domácností, které žijí v dlouhodobé finanční nejistotě.