Share Vlevo dole
Share to email
Share to Facebook
Share to X
By Seznam Zprávy
5
1111 ratings
The podcast currently has 360 episodes available.
Co se to děje s premiérem Petrem Fialou, který nás každý den zásobuje nějakým novým sebevědomým prohlášením, kterým se snaží trumfnout to předchozí?
Nejprve oznámil, že nevěří na průzkumy a že s koalicí Spolu vyhraje příští volby s nejméně 30 procenty hlasů. Pak prohlásil, že jeho kabinet už splnil přes 90 procent svého programu a že jde o nejúspěšnější vládu v historii. A nakonec šokoval slibem, že když dostane šanci být ještě čtyři roky premiérem, budeme mít platy jako v Německu, špičkové univerzity a firmy.
„Já si myslím, že premiér Fiala tím vším reaguje na kritiku, že ODS přestala být sebevědomou stranou se žraločí vítěznou mentalitou a že je smířena s neodvratnou porážkou. A tak se rozhodl vystupovat sebevědomě s vědomím, že to občas přežene,“ přemýšlí v podcastu Václav Dolejší.
Mnohým tím Petr Fiala připomněl slib Václava Klause, svého někdejšího předchůdce v čele ODS. Ten rovněž jako premiér před volbami v roce 1996 slíbil, že když zůstane u moci, bude na konci dalšího volebního období průměrná mzda dvojnásobná.
I když s výrokem o německých platech Petr Fiala vzbudil mimořádný rozruch, ve skutečnosti je vyhlašování podobně velkolepých cílů pro něho typické. Třeba v roce 2018, když byl ještě v opozici, prohlásil, že má ambici „vrátit Česko mezi top 10 nejlepších zemí světa.“ Loni už jako premiér zase snil o zemi, který se díky své geografické poloze, ekonomickému a lidskému potenciálu stane hlavní křižovatkou Evropy.
„Snahu o ukazování svalů lze pochopit, jenže slib s platy má tu nevýhodu, že je konkrétní. Není třeba velké matematiky, aby si každý spočítal, že jde o nesmysl. Takže když to Fiala zkouší se sliby jako jeho populističtí konkurenti, jen tím vzbudí výsměch, neboť jeho potencionální voliči jsou náročnější,“ myslí si Lucie Stuchlíková.
Jaký velkohubý slib, pokud jde o počet posluchačů, si dají sami podcasteři? Nakupuje Andrej Babiš radši v milánských buticích, nebo na tržnici v Kudowě-Zdróji? A odebíráte už newsletter Vlevo dole? Přihlásit se můžete tady.
----
Vládní strany rozjely rok před sněmovními volbami komunikační protiofenzivu, aby se pokusily narušit dominanci opozičního hnutí ANO.
Koalice Spolu spustila web s názvem „Spolu děláme, co je třeba“ a její lídr Petr Fiala sundal sako i kravatu, aby mohl točit videa na TikToku. Na plakátech se chlubí výčtem věcí, které vláda považuje za své úspěchy.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan se zas místo vyzdvihování liberálních témat rozhodl vrátit ke starostovským kořenům. Spustil nový videoprojekt pod názvem VenkOFF, kdy si na chvíli zkouší převzít úlohu starosty v různých obcích.
Nevídané zbrojení s takovým předstihem před volbami je tématem aktuální epizody politického podcastu Vlevo dole Václava Dolejšího a Lucie Stuchlíkové.
Cílem agitace Spolu je v první fázi ujistit své znejistěné voliče, že všechno v zemi není tak katastrofální, jak se jim snaží vsugerovat opoziční ANO. „Mě zaujala nová poloha Petra Fialy. On evidentně opouští svou roli konsensuálního tatíčka sjednotitele, který jen uhlazuje vládní spory, aby koalici udržel pohromadě,“ všímá si Václav Dolejší.
Vyšší rychlost zařadilo také hnutí STAN, už teď začalo s kontinuální kampaní. Kromě Rakušanova hraní si na vesnického starostu se lídři v jednotlivých krajích snaží posbírat předem určený počet podpisů podporovatelů - a tím aktivizovat příznivce.
„S tímto nápadem přišli slovenští poradci hnutí STAN Michal Repa a Martin Burgr. Marketéři si metodu, jejímž cílem je tak trochu si zaháčkovat budoucí voliče, vyzkoušeli už při úspěšných prezidentských kampaních pro Zuzanu Čaputovou na Slovensku a Petra Pavla v Česku,“ říká Lucie Stuchlíková.
Nechá se Petr Fiala v kampani potetovat? Má Vít Rakušan rád pořádné „šmejděníčko“? A kousli byste si do pirátské mrtvoly?
----
Zdeněk Hřib se stal novým šéfem Pirátů, o silném mandátu se ale nedá mluvit. Svého soupeře Lukáše Wagenknechta porazil jen těsně a ve straně teď následuje exodus oponentů. Dají se Piráti zase dohromady? Téma pro Reaktor Vlevo dole.
„Nedovedu si moc představit, že Zdeněk Hřib dokáže stranu spojit. Krásný příklad je do krve rozhádaná pražská pirátská organizace - když Hřib nedokáže spojovat ani nejbližší spolustraníky, jak to chce udělat s celou partají?“ ptá se Lucie Stuchlíková.
Hřibovi jen těsně prošla změna stanov, která se řadě Pirátů nelíbí. A neshodnou se na ní ani podcasteři. Zatímco Lucie si myslí, že Piráty už by měl někdo konečně řídit jako normální stranu, Václav Dolejší zastává názor, že to Hřib s autoritářstvím přehnal.
„Přijde mi to jako ode zdi ke zdi: doposud měli Piráti extrémní a konkurencí občas vysmívanou vnitrostranickou demokracii, aby teď změnili fungování téměř autokratickým směrem, kdy třeba o složení volební kandidátky rozhoduje její lídr. Právě kvůli tomu původní pirátští idealisté opouštějí palubu,“ říká Dolejší.
A čím chtějí Piráti přitáhnout voliče? Hřib chce z Pirátů liberální středovou stranu. „Chce prý upozadit woke a víc řešit problémy lidí. Zároveň upozorňuje, že protikorupční témata už voliče tolik netáhnou. Ale vlastně jsem se moc nedozvěděl, kam chce Piráty přesměrovat,“ dodává Dolejší.
O tom se na pirátském sněmu mluvilo překvapivě málo. Piráti jako by dělali přesný opak toho, čeho chtějí dosáhnout - míň se patlat ve stranických půtkách a procedurách a víc se věnovat voličům.
Pomůže odchod kritiků ke sjednocení strany? Je Hřib opravdu "vidlák ze Slavičína"? Zakotví pirátská bárka s novým lodivodem ve sněmovním přístavu? A není těch pirátských metafor už MOC? Poslechněte si aktuální Reaktor Vlevo dole!
----
Normální politik by se po vyhraných volbách alespoň týden radoval a oslavoval. Andrej Babiš si sice po podzimním vítězství v krajích trsnul s Helenou Válkovou, ale hned na tiskovce vyzval členy ANO k restartu - tedy aby makali ještě víc.
„ANO uspělo ve trojích volbách, preference má přímo pohádkové a podle všech papírových metrik by si mělo pohodlně dojít k vítězství ve sněmovních volbách. Hnutí ANO by mohlo být naprosto spokojené, opak je ale pravdou,“ říká v podcastu Vlevo dole Lucie Stuchlíková.
Špičky ANO burcují jak členy, tak voliče - bojí se, aby všichni nenabyli dojmu, že už je vyhráno a tím pádem se nemusí snažit.
„Máme i řadu historických příkladů, kdy volby dopadly jinak, než jak to rok před nimi vypadalo. Ukazuje se, že když je někdo hodně dominantní, nemusí vyhrát vůbec nebo ne s tak velkým náskokem. A Babiš i Havlíček si tohle riziko uvědomují, “ vysvětluje Václav Dolejší.
Kromě této obavy hraje ve zvýšené aktivitě v ANO roli ještě jedna věc. Babiš myslí své proklamace, že chce jednobarevnou vládu nebo co nejsilnější pozici ve vládě, opravdu vážně. „V ANO se bojí, aby to nebylo jen těsné vítězství. Nestačí jim jen vyhrát, chtějí vyhrát drtivě,“ dodává Dolejší.
A i když do voleb zbývá hodně času, v centrále na pražském Chodově už teď rozjíždějí nové způsoby, jak se dostat k voličům. Babiš vyzývá příznivce, aby agitovali po hospodách, natáčí další podcast a do detailů plánuje, kam nasadí kterého koně.
„ANO musíme přiznat, že jsou pracovití a jdou si za výsledkem. To je něco, co u řady vládních politiků nevidíme,“ uzavírá Stuchlíková.
Je Babiš první, kdo naklonoval člověka? Nepostihne ho efekt Jiřího Paroubka? A může být ve volbách béžovost rozhodující výhodou? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!
----
Prezident Petr Pavel zvládl své druhé předávání státních vyznamenání se ctí. Zároveň se ale prezidentská kancelář v posledních týdnech potýká s reputačními problémy ohledně výdajů. Co se to děje za zdmi Hradu? Téma pro politický podcast Vlevo dole.
V posledních týdnech se kolem Hradu vynořila řada zpráv ohledně financování, které musely znejistit i skalní podporovatele prezidenta. Nejasné machinace kolem peněz pro první dámu, nákupy drahých telefonů a kávovarů, zvyšování prezidentského platu i celého rozpočtu Hradu.
Nebo třeba také to, že bývalá kancléřka Jana Vohralíková i nadále obývá hradní byt za velice levné nájemné, ačkoli ve funkci skončila už na začátku roku. „Když se to všechno takhle sečte, je z toho šmouha na pověsti Hradu,“ říká ve Vlevo dole Václav Dolejší.
Právě neprůhledné nakládání s penězi nebo papalášské manýry byly jednou z věcí, které odpůrci Miloše Zemana kritizovali na jeho týmu. A volali po prezidentovi, který bude v tomto ohledu lepší.
„Petr Pavel v tomhle trochu mate tělem. Působí jako neformální sympaťák, kravatu si nebere ani na akce, kam by někdy patřila. Ale celý život v tomhle světě žije, je na to zvyklý, že mu někdo otevírá dveře od auta a má servis,“ myslí si Dolejší.
Asi největší otazníky budí peníze pro prezidentovu manželku. Ta od státu nedostává oficiálně nic, prezident má plat 340 tisíc měsíčně a víceúčelovou paušální náhradu necelých 320 tisíc. Právě z ní se celé roky náklady první dámy platily.
Ještě podivnější je ale způsob, jakým se o příspěvku jednalo. Ministr práce Marian Jurečka tvrdí, že měl dohodu s prezidentem, že o příspěvek pro jeho ženu se pokrátí prezidentův rozpočet. Jenže pak kancléř Vašina údajně napsal úředníkům na ministerstvu, že žádají peníze navíc.
„Kdyby se něco takového stalo v době Miloše Zemana, že by Vratislav Mynář psal úředníkům, aby dali peníze Ivaně Zemanové, a ministr o tom nevěděl, tak se z toho zblázníme,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.
Výsledek je nakonec takový, že peníze navíc první dáma nedostane - ale škoda na pověsti Hradu už je napáchána. Zvlášť když se sejde dohromady s řečmi politiků o tom, jak je potřeba šetřit, a s články, že se do prezidentské kanceláře kupují iPhony a kávovary za miliony.
„Zrovna u těch telefonů je to ale dost nespravedlivé. Pavel po Zemanovi zdědil úředníky, kteří měli telefony zadarmo od čínské firmy Huawei. Není divu, že se jich zbavili a teď nakupují nové,“ podotýká Stuchlíková.
Taky je potřeba připomenout, že z hlediska rozpočtu jde o zanedbatelné částky. „Jenže v politice jsou důležité symboly. A ty tým Petra Pavla - stejně jako vládní politici, kteří si teď chtějí rozmrazit platy - podcenil,“ dodává Stuchlíková.
„V případě Petra Pavla a jeho ženy to pravděpodobně dráždí o to víc, když lidé vědí, že jako bývalí vojáci mají ještě výsluhy,“ uzavírá Dolejší.
Podcenili hradní úředníci, jak bude celá věc vypadat? Nebo začali mít dojem, že si to mohou dovolit? Podlehl prezident tlaku manželky? A kolik kávovarů máte doma vy? Poslechněte si aktuální epizodu Vlevo dole!
----
Dvě lídryně oslabené české levice - Jana Maláčová ze SOCDEM a Kateřina Konečná z KSČM - to chtějí dát dohromady a jít do sněmovních voleb společně. Obě o to dost usilují. Aby se jim to povedlo, musejí ale zavřít oči nad rozdíly.
Jinak by šéfka komunistů Kateřina Konečná musela žádat, ať SOCDEM také začne zpochybňovat členství Česka v EU a NATO. Nebo ať také začne omlouvat válečného agresora Vladimíra Putina tím, že ho vyprovokovali „ukrajinští fašisté“.
A obráceně, předsedkyně sociální demokracie Jana Maláčová by musela trvat na vyškrtnutí pasáží z programu některých subjektů sdružených ve Stačilo!, kde se mluví o „zákazu propagace homosexuality a genderu na školách nebo o ochraně dětí před genetickými experimenty“.
Shodnou se na jednom - hlasitě kritizují současnou Fialovu vládu. Komunisté i sociální demokraté říkají, že by se rádi stali koaličními partnery v budoucím kabinetu vedeném Andrejem Babišem, lídrem hnutí ANO.
„Jana Maláčová je při námluvách ve slabší pozici, protože podpora SOCDEM je v současnosti extrémně nízká – kolem dvou procent. A ona si to vyhodnotila tak, že nemá jinu alternativu a že je lepší vsadit na rudou než na zelenou. Tedy na spojení s komunisty, protože po liberálním progresivním směru prostě není poptávka,“ říká v podcastu Václav Dolejší.
Obě ženy tvrdí, že se chtějí bavit jen o tom, co je spojuje - tedy o ekonomických a sociálních tématech, jako je patří zvyšování mezd, zlepšování pracovních podmínek nebo řešení krize bydlení. Naopak rozpory v zahraniční politice či hodnotových tématech se vůbec nechtějí zabývat.
Šéfka KSČM Konečná by ráda přibrala sociální demokraty do levicové koalice Stačilo!, s níž už bodovala v letošních evropských i krajských volbách. V ní jsou kromě komunistů ale i pravicoví extrémisté bojující s genderovými otázkami nebo různí dezinformátoři, kteří varují před chemtrails.
„Sama jsem zvědavá, jestli členům SOCDEM v případě spojení budou víc vadit antisystémové síly, nebo spíš definitivní prolomení bariéry zvané Bohumínské usnesení, které bránilo vzájemné spolupráci mezi komunisty a sociálními demokraty,“ říká Lucie Stuchlíková.
Sociologové se nicméně domnívají, že levicová obdoba Spolu má šanci uspět u levicově smýšlejících lidí, kteří nemají rádi Andreje Babiše, a proto nechtějí volit hnutí ANO.
Co bude Jana Maláčová ochotná tolerovat, aby vrátila sociální demokracii zpět do hry? Nebudou v případném partnerství problémem silná ega obou lídryň? A obchází Evropou spíš strašidlo komunismu, nebo pravicového extrémismu?
----
Lidovci se jak známo honosí tím, že jsou tradiční strana. A tak není divu, že měli i pěkně tradiční sjezd, včetně poctivé stranické zabijačky. Podcasteři z Vlevo dole byli samozřejmě u toho.
„Ráno koláčky a slivovička, přes den řeči o potřebě jednoty a oslovení bratři a sestry. A večer poctivá fackovačka o post prvního místopředsedy,“ popisuje v podcastu sjezdové dění Lucie Stuchlíková.
Marek Výborný se sice stal předsedou strany, ale s historicky nejslabším mandátem. A jím podpořeného Petra Hladíka straníci nezvolili za prvního místopředsedu. Potupa byla o to větší, že jeden ze tří lidoveckých členů vlády byl jediným kandidátem.
Lidovci pak v nouzi sáhli po osvědčeném receptu - Pavlu Bělobrádkovi. Kromě volání po jednotě tak zůstalo nevyslyšeno i volání po změnách. Strany se před volbami chopí tandem bývalých předsedů.
„Uvědomil jsme si na tom, že u lidovců už se skoro 15 let točí jen tři stejná jména - Bělobrádek, Jurečka, Výborný. Holt konzervativní strana,“ říká k tomu lakonicky Václav Dolejší.
Není to ale nakonec celé jinak? Kdo ve skutečnosti tahá za nitky na lidoveckém sjezdu? A co k tomu může říct muž s čepicí? Poslechněte si reportážní speciál Vlevo dole!
----
V Olomouci se v pátek rozhodne na stranickém sjezdu KDU-ČSL nejen o tom, kdo bude šéfem strany. Zároveň i o budoucnosti koalice Spolu, tedy o tom, zda lidovci zůstanou v partě s ODS a s TOP 09.
Obrazně řečeno je to takto: Pokud křeslo předsedy obhájí Marian Jurečka, KDU-ČSL zůstane stejnou stranou se žlutým logem a pevnou součástí koalice Spolu. Pokud vyhraje Marek Výborný, strana rovněž zůstane ve Spolu, ale zezelená a bude víc tlačit ekologická témata. A pokud uspěje Jiří Čunek, pak KDU-ČSL vsadí na konzervativní černou barvu, vrátí se ke kostelu a starým tradicím.
Napětí u lidovců před sjezdem probírají političtí reportéři v podcastu Vlevo dole. „Senátor Čunek je spíše outsider. A volba mezi Jurečkou a Výborným je z pohledu lidí zvenčí slovy klasika taková nezměna, rozdíl minimální. Ale třeba se ještě nějaký adept na funkci přihlásí přímo v Olomouci na sjezdu,“ říká Lucie Stuchlíková.
Zajímavé je, že ostatní dvě partaje ze Spolu si přejí, aby funkci obhájil Marian Jurečka. Lídři ODS Petr Fiala a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová s ním dobře vycházejí. Možná jim také vyhovuje, že je to zrovna ministr práce a sociálních věcí, kdo ve vládě dělá nejodvážnější reformy.
Naopak mají obavu z Marka Výborného. Ministr zemědělství jim osobně nevadí, ale na obtíž je jim jeho spojenec - Petr Hladík, ministr životního prostředí. Společně uzavřeli pakt a kandidují jako duo - Výborný předseda, Hladík první místopředseda.
Proč Petr Hladík tolik vadí? Co řekl Petr Fiala Vaškovi v rozhovoru? A co si Vlevo dole myslí o novém kandidátovi na předsedu Pirátů Zdeňkovi Hřibovi? Poslechněte si celou aktuální epizodu Vlevo dole!
----
Panika ve vládních řadách kvůli příštím sněmovním volbám stoupá, naopak Andreji Babišovi momentálně všechno hraje do karet. Jaký by byl Babiš premiér? A jsou oprávněné obavy, že se vydá Ficovou či Orbánovou cestou?
„Obecně si myslím, že spíš ne. Protože na rozdíl od Orbána Babiš není ideolog, ale jen populista. A na rozdíl od pomstychtivého Fica nežije v úplné paranoie,“ myslí si Václav Dolejší. I když přiznává, že vznik Patriotů pro Evropu v europarlamentu je varovný signál.
Znalci Andreje Babiše se shodují v jednom: do hlavy mu nikdo nevidí. A v minulosti už předvedl tolik politických otoček, že je extrémně nepředvídatelný.
„U Babiše se to strašně těžko odhaduje, ve skutečnosti žádnou politiku nemá. Hodně záleží na tom, kdo bude jeho koaliční partner. Babiš ho ve vládě bude buď vyvažovat, nebo vykrádat, případně postupně obojí, jako jsme viděli u sociální demokracie,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.
A v takovém případě jsou tu dvě extrémně odlišné možnosti - Babiš s extremisty, nebo Babiš s některou ze stran vládní koalice.
Hlavní budou dvě otázky: jak se bude šéf ANO chovat v zahraniční politice, především v otázce války na Ukrajině. A taky jestli se pokusí „ukrást stát“, jako se o to snaží Robert Fico, a pomáhat si přitom útoky na média.
„Nemyslím si, že to bude tak divoké jako na Slovensku. Soudy tu Babiše tak netlačí. A taky si umí spočítat, že by to vyvolalo moc velký odpor, který by za to nestál,“ vysvětluje Lucie Stuchlíková.
U médií se zase Babišovi osvědčila jiná strategie. „Stačí, jak je pomlouvá u svých voličů a tím je znedůvěryhodňuje,“ dodává Václav Dolejší.
Co žene Babiše opět za premiérským křeslem? Bude z Aleny Schillerové zase pravicová bojovnice proti Venezuele Maláčové? A co se za rok stane, že nakonec všechno dopadne úplně jinak? Poslechněte si celou aktuální epizodu Vlevo dole!
----
Vládní krize utichla stejně rychle jako začala. A ukázalo se, že vláda Piráty nepotřebuje nejen ve sněmovně, ale ani ve Strakovce. Kvůli odchodu Pirátů z vlády se nakonec bude měnit jen jeden ministr - a slovy Václava Klause je to vlastně taková nerekonstrukce.
Michalu Šalomounovi se poděkovalo za jeho dobrou práci a zároveň se řeklo, že ji k ničemu nepotřebujeme. A na zahraničí zůstává Jan Lipavský, stačilo jen, aby se veřejně svléknul z černého stranického trička.
Navenek to nedává moc smysl - Fiala mohl volné místo po Lipavském využít k větším změnám ve vládě (což je trik úspěšně používaný, když je nějaký kabinet nepopulární) a zároveň uspokojit funkcí vlastní straníky či koaliční partnery.
„Oficiální argument, že je třeba udržet kontinuitu v zahraniční politice, s prominutím neobstojí. Nepochybuji, že by se ve Spolu našel někdo, kdo by taky dokázal do voleb říkat, že Rusko je špatné,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.
Co tím tedy premiér sleduje? „Za prvé tam trochu cítím, že si to přeje prezident Petr Pavel. Za druhé tak může Petr Fiala dál říkat, že on přece Piráty z vlády nevyhodil,“ myslí si Václav Dolejší. A možné taky je, že část Spolu Piráty chce prostě ponížit, co to jde - a jak jinak to udělat, než „krádeží“ populárního ministra.
Zůstat ale nedává moc smyslu ani z pohledu Lipavského - zvlášť ve chvíli, kdy je to jen na pár měsíců, protože tvrdí, že za Spolu nechce kandidovat v příštích volbách. „Možná prostě jenom má rád funkci. A taky není vyloučeno, že si to s tou kandidaturou ještě rozmyslí,“ dodává Dolejší.
Nebude před příštímu volbami volná nějaká ambasáda? Má Miloš Zeman kamarády a co si nejvíc přeje k narozeninám? A máte radši Suchánka, nebo Kulhánka? Poslechněte si celou epizodu Vlevo dole!
----
The podcast currently has 360 episodes available.
36 Listeners
5 Listeners
10 Listeners
36 Listeners
4 Listeners
5 Listeners
14 Listeners
1 Listeners
9 Listeners
8 Listeners
9 Listeners
2 Listeners
12 Listeners
2 Listeners
6 Listeners
3 Listeners
0 Listeners
0 Listeners
1 Listeners
12 Listeners
0 Listeners
6 Listeners
0 Listeners
6 Listeners
5 Listeners
3 Listeners