Pořežete se na cirkulárce a s prsty v sáčku se dopravíte někam na ambulanci. Tam vás ošetří, abyste nevykrváceli a pak řeknou: „Chirurg tady zrovna není, takže zhruba tak za dva, za tři měsíce…“ Přibližuje aktuální stav české psychiatrické a psychologické péče o děti a mladistvé ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková.

Z pěstitele avokáda se vypracoval na nejmocnějšího drogového bosse Mexika. Armáda ho dopadla díky schůzce s milenkou. Jeho smrt ale nic nezmění. „Je strašně uspokojující vidět, jak ty záporáky někdo chytá nebo zabíjí. Ale on je vždycky někdo nahradí, protože ten byznys je prostě strašně výhodný,“ popisuje dopadení „El Mencha“ Jaroslav Bílek z Fakulty sociálních věd UK.

Debata o plošné regulaci mobilních telefonů ve školách v Česku sílí. Zatímco většina evropských zemí v posledních dvou letech přistoupila k omezením, Česká republika ponechává rozhodnutí na jednotlivých ředitelích. Podle ředitele vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karla Strachoty by ale měl převzít iniciativu stát. „Já nebudu používat slovo zákaz, já budu používat slovo regulace,“ říká.

Umělá inteligence je podle historika a politologa Lukáše Sedláčka zrcadlem, ve kterém se jako společnost začínáme vidět bez příkras. „Je to takové strašně hezké zrcadlo, občas teda děsivé, toho, kým vlastně jsme,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Terezy Engelové.

V prostředí české katolické církve se podle psychologa a právníka Ladislava Koubka a zakladatele spolku Pro čistou církev Jana Rozka stále nedaří otevřeně a systematicky řešit případy sexuálního zneužívání. V rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové otevřeně popsali nejen vlastní zkušenosti, ale i mechanismy, které podle nich vedly k dlouholetému mlčení.

Estonsko si 24. února nepřipomíná jen výročí své nezávislosti, ale i další rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. V Tallinnu se konala tradiční vojenská přehlídka, která letos získala ještě silnější symbolický rozměr. „Určitě bych řekl, že jo,“ odpověděl reportér Aktuálně.cz Jaroslav Synčák na otázku, zda lze přehlídku chápat jako varování Rusku.

„Válka je v Rusku zakázané slovo. Výročí se neslaví, mluví se o tom jen potichu a v soukromí.  Více než šedesát procent Rusů si přeje, aby mír nastal co nejdřív. Představují si to ale tak, že Donald Trump praští do stolu a přinutí Zelenského, aby akceptoval ztrátu Donbasu. O nějakém kompromisu nechtějí Rusové slyšet,“ popisuje náladu v Moskvě náš spolupracovník v Rusku Jiří Just.

Ukrajinci dovedou válku inovovat. Protože musí – bojují o přežití,“ říká novinář a analytik serveru The Kyiv Independent Adam Sybera. Obává se, že Vladimir Putin válku nemůže ukončit, protože na ní stojí celý jeho systém. „Stále hledáme nějakou logiku, ale Vladimir Putin není racionální hráč,“ konstatuje.

Česko je podle sociologa Daniela Prokopa zemí s relativně stabilní ekonomikou, ale se zhoršujícím se duševním stavem společnosti. „Ekonomicky jsme na tom lépe, než v roce 2022, 2023. Vrátili jsme se do stavu před ekonomickou krizí, nebo už jsme trošku i nad ní. Duševní stav toho obyvatelstva je horší, než v roce 2021,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.

Prezident je v Česku stabilizačním symbolem, kterému veřejnost přisuzuje větší moc, než ve skutečnosti má. Podle historika Martina Gromana si do hlavy státu stále promítáme představu panovníka. A zatímco se upínáme k Hradu, skutečnou moc často přehlížíme jinde.