Než se stal zakladatelem úspěšného miliardového podniku Jablotron, málem zkrachoval. V porevolučním podnikatelském varu Dalibor Dědek zadlužil sebe i rodinu, aby mohl s kolegy z automobilky Liaz založit vlastní firmu.

Východiskem jejich byznysu měla být milionová zakázka na řídící systémy pro ČSAO Moravany – jenže to se brzy dostalo do platební neschopnosti. Dědkova firma Jape měla najednou jen spoustu nakoupeného materiálu, dluhy a žádné jasné vyhlídky.

„Ze dne na den jsme se ocitli všichni v situaci, kdy jsem v noci nemohl usnout kvůli tomu, že jsem si pořád říkal: Ty jo, jak já budu vysvětlovat mámě a tchyni, že přišly o barák,“ vzpomíná Dědek v podcastu Černá čísla.

Zachránily ho televize a zejména videopřehrávače, které se po revoluci začaly do Československa dovážet ve velkém.

„Jenomže spousta dovezených televizí měla jinou normu, hrály černobíle a bez zvuku, a zrovna tak ta videa. Tak jsme s kolegou v práci vymysleli takový konvertomat, který byl docela univerzální. A když byla úplně krize největší, řekl jsem: Pojďme to vyrábět ve velkém,“ dodává Dědek.

Na konci roku 1990 založil Dědek a jeho společníci ještě druhou firmu - Jablotron. Ten je proslulý především díky zabezpečovacím systémům a alarmům, holding ale dnes vyrábí také vzduchotechniku a topení, monitory dechu do dětských postýlek a podporuje využití vodíku jako alternativního paliva. Obrat skupiny loni přesáhl tři miliardy korun.

Dalibor Dědek firmu už dnes nevede. Nástupce našel v Miroslavu Jarolímovi, kterému v roce 2015 prodal 40% podíl Jablotronu na splátky. Dědek si nejprve si myslel, že ve firmě zůstane v ústraní jako konzultant, jako šedá eminence. Jenomže oficiální předání pravomocí zpočátku skřípalo.

„Šel jsem třeba do svého oblíbeného vývoje a tam jsem se vedoucích ptal: Jé, nad čem děláte? Oni se mi pochlubili a pak vytáhli ze šuplíku něco dalšího a říkali: Pane Dědku, máme tu ale ještě něco super. Mě to zaujalo, říkal jsem, to je dobrý, a jestli kdyby se to zkusilo takhle a onakle… Na konci měsíce přišel Jarolím: Já jsem vám ale říkal, že nebudete zasahovat do vývoje. A já na to, že jsem do ničeho nezasahoval,“ popisuje Dědek.

Výlety do vývojového oddělení musely skončit. Dnes je Dědek v Jablotronu spíše vrbou, zpovědníkem. Na dveře mu klepou bývalí kolegové a zaměstnanci, když se potřebují vypovídat. Do firmy chodí jednou týdně, aby si vybral e-maily. A věnuje se Nadaci Jablotron, která podporuje řadu filantropických projektů zejména v domovském Jablonci nad Nisou a okolí.

Jak Dědek vzpomíná na své dětství a dospívání? Proč je v jeho byznysu rozhodující spokojený montér? A platí, že peníze jsou až na prvním místě? Poslechněte si celý díl.

- - -

Černá čísla. Příběhy zakladatelů výjimečných českých firem, které ukazují, že i když jsou peníze na prvním místě, nejde vždy jen o ně.

Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Vypravěč: Václav Vašák. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák a František Šec. Obsahové konzultace: Zuzana Kubátová.

Které podcasty Seznam Zpráv vás baví nejvíc? Co máme zlepšit? Své postřehy, podněty a tipy nám můžete posílat na [email protected].

Simona Kijonková dostala nápad na založení Zásilkovny po návštěvě holešovické výdejny Alzy. E-commerce království Aleše Zavorala jí přišlo inspirativní, ale vstupní investici pro podobně elegantní výdejní řešení si spočítala na minimálně 3 miliony korun. A ty tehdy neměla.

Ze „špionské“ výpravy do Alzy jela rovnou na večeři s jedním známým z Belgie. „Vyprávěl mi: no a tenhle dárek pro vás jsem si vyzvedl v květinářství, a normálně pokračoval dál. Vytřeštila jsem na něj oči a říkám: V jakém květinářství? Vysvětlil mi, že mají v Belgii síť výdejních míst, kde lze vyzvednout objednávky z e-shopů. Přečetla jsem si jejich byznys model a úplně se mi rozsvítilo,“ vypráví Kijonková v dalším díle podcastu Černá čísla.

Zbytek večeře se nemluvilo o něčem jiném. Podnikatelka se zkušenostmi z IT tak na podzim 2010 rozjela Zásilkovnu. Tehdy ještě dělala všechno úplně sama - dokonce si sama nakreslila první logo. Také našla první výdejní místa a programovala a programovala.

Loni měla celá skupina Zásilkoven obrat 2,5 miliardy korun. Doručuje zásilky do více než 30 zemí celého světa a chystá expanzi na Blízký východ. Kijonková se rozhodla celou síť Packeta spojit pod jednu značku a všechny světové Zásilkovny rebrandovat. Celá skupina má dnes téměř 6000 vlastních a 91 600 partnerských výdejních míst a spolupracuje s více 30 000 eshopy.

Simona Kijonková zvládla všechny životní a podnikatelské výzvy, které jí život zatím přivedl do cesty. Vyrůstala v neúplné rodině, v těžkých sociálních poměrech. Už jako dítě přispívala penězi z brigád do rodinného rozpočtu a pomáhala matce starat se o mladší sourozence. Navzdory tomu vystudovala vysokou školu, zvedla se i z krize v roce 2008, která tehdy rozmetala její mediální a eventovou agenturu. Vzor má podnikatelka ve své babičce, která jí už v dětství vštěpovala, „že když člověk chce něco dokázat, tak je vždycky dobré se spolehnout sám na sebe“.

Citlivému tématu svého dětství se rozhodně nevyhýbá.

„V pubertě jsem balancovala jsem mezi tím zůstat v Karlových Varech a pomáhat dál mamince, nebo jít za tím svým snem. Bylo to ode mě sobecké, ale v té chvíli, když jsem to rozhodnutí udělala, tak jsem se hrozně trápila. Říkala jsem si, že jsem opravdu nedobrý člověk, protože opouštím svou rodinu, opouštím maminku, hážu je přes palubu. A chovám se jako táta. Ale vyhrála ta část, která mi říkala, musíš odejít. Protože když si ten sen splníš, tak budeš schopná rodině pomáhat mnohem více než teď,“ vzpomíná Kijonková.

Proč se nechala zavřít do tmy? A proč Zásilkovnu označuje jako digitální platformu? Co je její další sen? A jak se byznysově doplňuje s manželem, podnikatelem Jaromírem Kijonkou? Poslechněte si celý příběh Simony Kijonkové.

- - -

Černá čísla. Příběhy zakladatelů výjimečných českých firem, které ukazují, že i když jsou peníze na prvním místě, nejde vždy jen o ně.

Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Vypravěč: Václav Vašák. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák a František Šec. 

Které podcasty Seznam Zpráv vás baví nejvíc? Co máme zlepšit? Své postřehy, podněty a tipy nám můžete posílat na [email protected].

Jeho příběh připomíná klišé o americkém snu. Kluk, který si doma kutil v garáži a nakonec se z něj stal zakladatel firmy s miliardovým obratem. Poslechněte si příběh inovátora Josefa Průši.

Ze značky Prusa Research, která sídlí v pražských Holešovicích, se v kutilské a vědecké komunitě stal lovebrand. České 3D tiskárny od Josefa Průši se používají ve SpaceX i v Tesle Elona Muska nebo v podniku United Launch Alliance, který vypouští kosmické lodě na oběžnou dráhu.

Prusa Research má dnes 500 zaměstnanců. V pandemickém roce 2020 tržby firmy přesáhly 2 miliardy korun, celkem prodala přes 100 tisíc tiskáren. Jde o tak trochu rodinný podnik - Josef Průša dodnes pracuje se svým mladším bratrem Michalem, se kterým kutili už jako malí v garáži rodičů na Vysočině. Otec jim jako „tréninkový materiál“ poskytl starého trabanta, později dostali i počítač, díky kterému se brzy naučili programovat.

„Brácha je o tři roky mladší. Ve firmě je ale ještě jeden společník a to je také Průša. Ondřej Průša, můj velice dobrý kamarád. Nejvtipnější to je, když za námi přijdou lidé na schůzku. Vědí, že jsme tři Průšové, z nichž dva jsou bráchové, ale vždy to popletou. Protože já a Ondřej máme oba brýle a plnovous a brácha vypadá trošku jinak. Takže teď naprosto seriózně prezentujeme hostům takzvaný Průša diagram,“ směje se Josef Průša.

K 3D tisku přivedlo Průšu původně jeho hobby - DJing a klubová scéna. „Začal jsem stavět vlastní kontrolery a protože jsem potřeboval tisknout nějaké knoby a fadery, objevil jsem 3D tisk. A rozhodl jsem se, že si postavím vlastní tiskárnu,“ vypráví.

Své vynálezy dával k dispozici online jako opensource, aby k nim měli přístup i ostatní. Brzy se stal hvězdou tiskařské komunity a jeho zlepšováky začali používat všichni. Z Průšových 3D tiskáren se stal celosvětový pojem a z holešovické manufaktury dokonce rekordman - v roce 2019 se zapsala do Guinessovy knihy rekordů, když se jí podařilo rozběhnout naráz 1096 tiskáren.

Proč Průša odešel z vysoké školy? Jak se jeho firma popasovala s pandemií? A kde všude se svým fanouškům podepsal? Poslechněte si příběh Josefa Průši.

- - -

Černá čísla. Příběhy zakladatelů výjimečných českých firem, které ukazují, že i když jsou peníze na prvním místě, nejde vždy jen o ně.

Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Vypravěč: Václav Vašák. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Obsahové konzultace: Michael Mareš. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák a František Šec. 

Které podcasty Seznam Zpráv vás baví nejvíc? Co máme zlepšit? Své postřehy, podněty a tipy nám můžete posílat na [email protected].

„Stáli jsme té střeše a já jsem tátovi říkal, že jestli tohle přežijeme, tak už asi všechno. Jako firma. A zatím se to proroctví vyplnilo,“ popisuje Jannis Samaras v novém podcastu Černá čísla.

V příběhu vzpomíná na svého otce, řeckého imigranta Kostase Samarase, který se do Československa jako osmiletý kluk prchající se sourozenci před občanským konfliktem. Cesta z válečného Řecka v roce 1948 trvala dva měsíce.

„Teta vyprávěla, jak jim ve vlaku rozdělovala chleba na tři díly a ještě svůj svůj díl rozdělovala na půl a dávala ho mému tátovi, protože byl nejmladší. Přijeli sem a nějak to všechno zvládli. Roztrhané rodiny, války, ztrátu domova a všechno to byli schopni unést na svých bedrech. Je to vlastně paradoxní, že přestože měli naloženo mnohem víc, než mají lidé dnes, dokázali to nějakým způsobem vstřebat,“ dodává Samaras. Na svého otce vzpomíná jako na extrémně pracovitého a houževnatého člověka, který občas neuměl vyjadřovat emoce.

„Začal podnikat v 50 letech. Mně bude 50 let a říkal jsem si, to bych nejradši končil. Pro něj byl zřejmě výzvou ten přerod společnosti z toho pozdního socialismu do raného kapitalismu. Pro nás tady teď v podobném věku bude asi pandemie a přechod z pozdního kapitalismu do nějakého post-kapitalistického období,“ přemýšlí podnikatel ze severní Moravy.

I v náročném roce 2020 prodala Kofola nápoje a jídlo za 6 miliard korun a vydělala víc než miliardu. Samaras si ještě před pandemií našel novou výzvu – udělat z celé nápojářské skupiny udržitelnější firmu.

„Věnujeme tomu čas, energii, fokus. Místo toho, abychom řešili nějakou akvizici, tak vymýšlíme úplně nové procesy, které nám nevydělají žádné peníze. Nebo nás i stojí peníze navíc. Třeba jak udělat víc ekologické obaly. Nakupujeme zelenou energii i recyklování PET lahví je dražší. Ale předtím jsem byl jako podnikatel už v bodu, kdy jsem řešil každý rok jen ty samé věci - řetězce, paletová místa, design lahve,“ říká o nové výzvě.

Jakou roli ve výběru slavného sloganu hrála Samarasova žena Zuzana? V čem Samarase motivovalo setkání s králi českého nealka? A co by poradil svému synovi? Poslechněte si celý podcast.

- - -

Černá čísla. Příběhy zakladatelů výjimečných českých firem, které ukazují, že i když jsou peníze na prvním místě, nejde vždy jen o ně.

Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Vypravěč: Václav Vašák. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák a František Šec. 

Které podcasty Seznam Zpráv vás baví nejvíc? Co máme zlepšit? Své postřehy, podněty a tipy nám můžete posílat na [email protected].

Manželé Vostří působí synchronizovaně, přitom jsou každý jiný. Našli se už před dvaceti lety na ČVUT. Před pár lety pak společně založili startup Ytica, který už po 18 měsících prodali za víc než miliardu korun gigantu Twilio ze Silicon Valley.

Nejdřív ale řekli ne. První nabídka přišla už po 9 měsících od založení jejich firmy, a to bylo pro oba ještě moc brzy. Druhá nabídka přišla o dva měsíce později a zbytek už je historie plná nul na účtech. Dnes Yticu vlastní Twilio, kde Šimon Vostrý dál pracuje a Květa Vostrá je na rodičovské s druhou dcerou.

Proč Twilio malému startupu z pražského Karlína ani napodruhé neodolalo? Ytica vyvíjí software, který umožňuje kontaktním centrům zdokonalovat komunikaci se zákazníky. Ti s firmami dnes komunikují napříč platformami, nejen telefonem, ale také přes maily, webové chaty, sociální sítě nebo třeba přes WhatsApp - a to všechno umí Ytica chytře propojit. Umožňuje společnostem monitorovat a zlepšovat zákaznický servis, aniž by hovor musel poslouchat další člověk.

„Vytvořili jsme platformu, která analyzuje jak data o hovorech, tak samostatné hovory a dali jsme klientům dali nástroj, jak kontaktní centra efektivně řídit na základě exaktních dat. Kontaktní centrum je vlastně živoucí organismus, kde se neustále snažíte vybalancovat, aby byli spokojení zákazníci, kteří tam volají, aby byli kvalitně obsloužení, včas, rychle a správnými informacemi. Zároveň chcete, aby zaměstnanci měli práci, která je baví a aby neměli pocit, že každý telefonát je boj. A do toho to všechno musí dávat ekonomický smysl,“ vysvětluje Šimon Vostrý.

Svou ženu a budoucí byznysovou partnerku potkal, když nastoupila do prvního ročníku na FELu, a od té doby jsou s pár mezerami spolu. Květa Vostrá už na vysoké škole pracovala v IT firmě, později nastoupila do Zoom International, první firmy Šimona Vostrého, která se rovněž zabývá podporou kontaktních center, jen cílí na jiný segment zákazníků.

„Zoom rostl a já jsem vybudovala různé části firmy, školení nebo marketing. Ale dostala jsem se do fáze, že pořád jsem ta manželka toho Šimona, i když jsme spolu na ničem přímo nespolupracovali. Rozhodla jsem se z firmy odejdu a půjdu na Harvard studovat MBA - jako Květa a ne jako Šimonova manželka. Byl to pro mě restart, nebyla jsem máma, šéfová ani manželka, všechno záviselo jen na mě a na tom, kam se chci posunout,“ popisuje Květa Vostrá. Jako studijní projekt použila právě nápad s pracovním názvem Ytica.

„Do té doby jsem myslel, že Květu znám. Ale z Harvardu se vrátil jiný člověk, který chtěl dělat byznys, chtěl rozumět tomu byznysu a začala se se mnou bavit jazykem, který já jsem ani nevěděl, že by se se mnou takovým jazykem chtěla bavit. Z manželky stala i jako absolutní partnerka i v byznysu,“ doplňuje Šimon Vostrý.

Proč první nabídku ze Silicon Valley odmítli? Jak se Vostří doplňují v byznysu i v životě? A jak odměnili své zaměstnance i sebe po miliardovém obchodu? Poslechněte si celý příběh.

- - -

Černá čísla. Příběhy zakladatelů výjimečných českých firem, které ukazují, že i když jsou peníze na prvním místě, nejde vždy jen o ně.

Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Vypravěč: Václav Vašák. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák a František Šec. Obsahové konzultace: Michael Mareš.

Které podcasty Seznam Zpráv vás baví nejvíc? Co máme zlepšit? Své postřehy, podněty a tipy nám můžete posílat na [email protected].

Byl u zrodu hned několika úspěšných firem – Slevomat, Dáme jídlo nebo Rohlík.cz, který „zachraňoval“ nákupy Čechů během pandemie. Vedle Prahy, Brna a dalších českých měst už funguje Čuprův online supermarket i v Budapešti, rozjíždí se ve Vídni a v Mnichově.

Na to všechno jsou potřeba peníze. Hodně peněz. A ty teď Rohlík má. Fondy Partech, Index Ventures, Quadrille Capital a taky J&T Banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj nebo česká rodinná investiční kancelář R2G a dosavadní investor Enern do něj v březnu nalily pět miliard korun.

„Málokdo umí pochopit, jak těžké je založit firmu a udržet ji v chodu přes tu počáteční fázi – 95 % byznysů nepřežije první tři roky a já jsem založil tři firmy, které přežily pětiletou hranici. Roztlačit ten vlak je na psychiku a energii nejnáročnější. Těžko se to vysvětluje. Úspěšné firmy ve skutečnosti nejsou ‚overnight succes‘, ale spíš ‚overnight success, na kterém se pracovalo 20 let‘,“ vysvětluje Tomáš Čupr v novém byznysovém podcastu Seznam Zpráv Černá čísla.

Čupr je dříč, který si nikdy za žádných okolností nevypíná telefon. Jeho temperament a fakt, že si občas nebere servítky, mu vysloužily kontroverzní pověst. Má spoustu obdivovatelů, ale taky si po cestě udělal pár nepřátel. Rozhodně to není žádný velký diplomat, říká, co si myslí. Pro ostrý tweet nešel nikdy daleko. Ale sám o sobě říká, že se prý uklidnil, jak stárne. Vyzenoval. Zakřičet si ale pořád umí. Vyžaduje maximální výkon a maximální nasazení. Říká se o něm, že je buldok, když zakousne, nepustí. Slovo nejde neexistuje. A precizní zákaznický servis je jeho devíza. Adrenalinový závislák. Stihl toho dost a vždycky odešel k něčemu novému. Rohlíku prý zůstane věrný. Je to jeho životní projekt.

Proč odešel ze Slevomatu? Co se naučil během svých podnikatelských začátků na základce v Svitavách? Řešil by  své proslulé twitterové výpady zpětně jinak? A jak se snažil ukočírovat situaci, kdy cizinecká policie podnikla ve skladu Rohlíku v roce 2017 razii? 

Poslechněte si první díl podcastu Černá čísla.

- - -

Černá čísla. Příběhy zakladatelů výjimečných českých firem, které ukazují, že i když jsou peníze na prvním místě, nejde vždy jen o ně.

Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Vypravěč: Václav Vašák. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák a František Šec. Obsahové konzultace: Michael Mareš.

Jaké podcasty Seznam Zpráv vás baví nejvíc? Co máme zlepšit? Své postřehy, podněty a tipy nám můžete posílat na [email protected].

Seznam Zprávy startují nový byznysový podcast Černá čísla. Vypráví příběhy zakladatelů výjimečných českých firem, které ukazují, že i když jsou peníze na prvním místě, nejde vždy jen o ně.

V celkem šesti dílech podcastové série se představí Tomáš Čupr, Jannis Samaras, Simona Kijonková, Josef Průša, Květa a Šimon Vostří a Dalibor Dědek. Místo rozhovoru ale tvůrci zpracovávají jejich byznysové příběhy formou vyprávění. Role vypravěče se ujal herec Václav Vašák.

Co byl nejtěžší moment v byznysovém rozletu Rohlíku Tomáše Čupra? Kde Simona Kijonková našla inspiraci pro Zásilkovnu a jak s tím souvisí české pivo? Co Josefa Průšu naučilo rozebírání trabantu po tátovi? A jak se z letušky z Chomutova stane zakladatelka miliardového startupu?

Premiéra už 17. května. Poslouchejte každé pondělí na SZ Byznys, ve Spotify a Apple Podcasts.

Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Vypravěč: Václav Vašák. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák a František Šec. Obsahové konzultace: Michael Mareš, Petra Krmelová, Zuzana Kubátová.

Jaké podcasty Seznam Zpráv vás baví nejvíc? Co máme zlepšit? Své postřehy, podněty a tipy nám můžete posílat na [email protected].