Na Netflix se vrací jeden z nejpopulárnějších seriálů v jeho historii. Příběh o Wednesday Addamsové, podivínce mezi podivíny, která se zároveň stala vzorem pro teenagery na celém světě. Zopakuje druhá sezóna úspěch té první?

„Každý dobrý teenagerský seriál ti pomáhá přemýšlet sám o sobě,“ říká kulturní publicistka Táňa Zabloudilová o Wednesday, televizním fenoménu, který tři měsíce po své premiéře překonal hranici miliardy odstreamovaných hodin.

Tvůrčímu týmu, jehož součástí je také slavný režisér Tim Burton, se podařilo odvyprávět příběh, který do jisté míry zažívají všichni teenageři. Wednesday zkoumá sebepřijetí i zapadání do kolektivu, přidává k tomu detektivní zápletku i romanci.

A také hvězdnou Jennu Ortegu, ze které se záhy stala jedna z nejsledovanějších mladých hereček. Její Wednesday charakterizuje pronikavý pohled (ve svých záběrech zásadně nemrká), sympatická asociálnost i nenávist k tenchologiím.

„Scéna s utopeným telefonem se mi líbí,“ odkazuje se Vilma Svobodová, moderátorka popkulturního podcastu Slejvák, ke scéně z prvního dílu nové řady seriálu. „Možná to ke mně jako k zástupkyni generace Z promlouvalo. Četla jsem mnoho průzkumů o tom, že naše generace už nechce mít nic společného s technologiemi, chce se, jak se říká, dotýkat trávy,“ poznamenává Svobodová a potvrzuje tak slova tvůrců, že Wednesday je „analogová“.

Nová série, ze které zatím Neftlix zveřejnil první čtyři díly, podle Vilmy Svobodové neurazí, ale ani nenadchne. Chybí jí moment překvapení. „Nepřijde mi výrazně odlišná od první sezóny,“ dodává Táňa Zabloudilová, která lituje, že seriál o Wednesday Addamsové neviděla jako mladší. Českým divákům a divačkám podobná tvorba prý dlouhodobě chybí.

„Byla bych ráda, kdyby se začaly tvořit nějaké české teenagerské seriály na způsob Wednesday. Ze svého vyrůstání jsem si vzpomněla jen na jeden hodně starý, osmdesátkový seriál, kde je ánsámbl dívčích postav: Tři holky z městečka,“ připomíná Táňa Zabloudilová. „Českých věcí bylo strašně málo. Nic, kde by byly holky, které neřeší vzhled a kluky. Chtělo by to seriál, který by dokázal vystihnout české prostředí. Myslím, že tu vyrůstají autoři, kteří by to zvládli.“

Vznikne někdy Mladá Arabela? Poslechněte si Kulturák o seriálovém hitu jménem Wednesday.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Škola tě má naučit dělat, co tě baví,“ říká Tomáš Matonoha jako učitel v dnes již kultovním snímku Gympl. „Kdykoli tu větu slyším, je mi příjemně,“ dodává Jiří Mádl. V závěru filmové trilogie, Džob, utíká z korporátu.

Jiří Mádl a Tomáš Vorel mladší se spolu už potřetí potkávají před kamerou jako dva rebelující sprejeři Kolman a Kocourek. Tentokrát se snaží vybalancovat osobní život, rodinu, umělecké ambice i práci v korporátu. Z čím dál komplikovanější reality pořád hledají únik v podobě nočních výletů za graffiti.

„Vím, co to obnáší chodit na píchačky do práce, sedět u počítače každý den devět hodin a mít přísná pravidla,” říká Tomáš Vorel mladší, syn režiséra celé trilogie. Náplň jeho korporátní práce prý nebyla tak špatná. „Ale ten časový rámec, kdy jste opravdu jako v kleci osm a půl hodiny denně, to jsem nezvládl,” přiznává Vorel, který v korporátní práci vydržel tři roky.

Na repliku Škola tě má naučit dělat, co tě baví si oba herci pamatují. „Je to zásadní věta filmu,” myslí si Jiří Mádl, kterého spolu s Vorlem fascinuje, že Gympl se pořád těší veliké divácké oblibě. Na YouTube, kde je k vidění zdarma, má 13 milionů shlédnutí. Proč film zjevně baví i mladší generace?

„Kdykoliv slyším tuhle větu, poleje mě takové příjemné teplíčko. Chápu, že musí být i ta disciplína. Myslím, že hledáme balanc, než že bychom se něčeho měli zbavovat,” dodává Jiří Mádl. „Ale evidentně je nějaký hlad po tom to slyšet.”

„Taková ta devadesátková mentalita, že jsme v korporátech do desíti do večera, absolutní loajalita, dělání kariéry - to už Gen Z nezajímá,” myslí si Vorel. „Život se dá žít plnohodnotněji, jinak, tohle se určitě mění. Ta věta - máš se naučit to, co tě baví, v tom se možná jsou schopní zhlédnout.”

Jak se Jiřímu Mádlovi pracovalo s režisérem Vorlem starším? Proč o něm režisér řekl, že je neprofesionální herec a proč se pořád navzájem špičkují? A jak herci chtěli upravit původní scénář, který se jim nelíbil? Poslechněte si Kulturák o Džobu.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Trvalo mi mnoho let, než jsem našla odstup a mohla se víc chovat jako já,” říká o začátcích své kariéry Aneta Langerová, jedna z nejúspěšnějších českých zpěvaček.

Před rokem oslavila dvacet let na scéně. Aneta Langerová začínala jako hvězda prvního ročníku soutěže Česko hledá SuperStar, narozdíl od mnoha ostatních účastníků soutěže se jí podařilo dlouhodobě zůstat relevantní a aktivní umělkyní. Brzy se totiž, i díky pomoci svého bratra a manažera Nikoly, naučila říkat ne, a naopak se pevně soustředit na to, co chce. Jak na komplikované začátky vzpomíná? A kdy pociťovala, že sláva není jednoduchá?

„Pozornost médií nebo to, že jsem nemohla vyjít na ulici, to byla pro mě silná nesvoboda,” přiznává Langerová, nositelka jedenácti hudebních cen Anděl a tří Slavíků. Nevěděla, co všechno SuperStar přinese. „Zažívat tu pozornost každý den, když dospíváte a nejste úplně extrovert, není úplně příjemný tlak.”

Zpěvačka si ale uvědomovala, jakou jí soutěž nabízí šanci: „Samozřejmě jsem si byla vědoma toho, že mi to dává možnost s tím svým životem nějak naložit, že mám dobrou pozici pro to, abych to mohla využít. Takže jsem spíš balancovala. Odtrhne vás to od kamarádů, odtrhne vás to skoro od všeho, co se kolem vás děje. Trvalo mi mnoho let, než jsem našla takový svůj klid a odstup a mohla jsem se víc chovat jako já.”

V sobotu se Langerová vrací na pódium festivalu Prague Pride. V rozhovoru vzpomíná na svůj coming out i na to, jak se proměnil vztah české společnosti ke queer komunitě. „Když jsem oficiálně začala žít se ženou, nebylo mi zrovna do skoku. Bála jsem se. Nechtěla jsem chodit jen tak po ulici ještě s tím, co mě pronásledovalo z té soutěže,” svěřuje se hudebnice. „Nebylo to zdravé, bezpečné prostředí pro lidi jako jsem já.”

Dnes už to tak podle Langerové není: „Je mnohem bezpečnější a normálnější vzít někoho za ruku a jít, neohlížet se nalevo, napravo. I když já s tím pořád bojuju. Je to takový ten zvyk, že se to nedělá. Bacha, ať tě někdo nesejme.” Přesto má zpěvačka pocit, že se situace v Česku uvolnila. „Zaplať pánbůh za to, že se můžeme bavit o jakékoliv jinakosti u nás otevřeně ve veřejném prostoru. Tak to dřív podle mě nebývalo. To je největší změna, kterou jako člověk pociťuji.”

Jak se introvertovi žije v showbyznysu? A čím SuperStar připomíná život na sociálních sítích? Poslechněte si rozhovor s Anetou Langerovou.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Do kin vstoupil první český viet-film, Letní škola, 2001 režiséra Dužana Duonga. Už tu ale také vyšla básnická sbírka od autorky s vietnamskými kořeny Hany Nguyen alias Večerky a také několik alb rappera Ankiho. Jaká témata ve svých uměleckých dílech řeší? Jak vnímají vlastní identitu? A co na jejich uměleckou dráhu říkají rodiče nebo další členové komunity? Nejen na to odpovídali hosté debaty Kulturáku na Letní filmové škole v Uherském Hradišti.

„Mám ve filmu nějaké mafiánské prvky,“ vysvětluje režisér Duong a dodává, že jeho film už uvnitř komunity vyvolal i negativní reakce. „Někteří Vietnamci, kterých se to dotklo, řekli, že by se můj film vůbec neměl objevit v kinech. Je ale důležité podotknout, že Češi nejsou hloupí a ví, že se to děje. Jen zvyšuju PR vietnamcům. Víme o tom všichni.“

V debatě mluví básnířka, režisér a rapper také o svém vztahu s rodiči a také o dětství, ve kterém důležitou roli sehrály „české babičky“, které se měly starat o integraci. „Moje česká chůva byla super,“ dodává rapper Anki, jehož poslední album I Want to Feel Safe získalo cenu Vinyla. „Moje dětství bylo nejhezčí do jedenácti let, kdy jsem chodil k české chůvě, mohl jsem jezdit na cyklovýlety, sbírat houby, měl jsem spousty koníčků. Když máma řekla, že jsem dost velký, abych byl doma sám, tak se mi zhroutil svět. Máma tam nebyla. Co mi zbývalo, než se poflakovat po ulicích? Když se vrátíš do vietnamské rodiny, rodič na tebe nemá čas, jsi ztracený. Nikdo tě nevede. Strašně se mi zhoršil prospěch.“

Cítí se členové druhé generace vietnamské komunity u nás jako Češi? Ani na to není jednoduchá odpověď. „Volba mezi češstvím a vietnamstvím je strašně lichá,“ myslí si Večerka. „Jsme strašně blízko Vietnamu, ale i České republice. Vybírat si mezi těmi identitami není ideální cesta. Nikdy mi to neprospělo. Spousta bolestivých momentů v mé identitě vzniklo tím, že mě někdo zaškatulkoval tam, nebo tam.“

Jak chtějí Anki a Dužan Duong vychovávat vlastní děti? Je něco, co je dokáže urazit? „Už jsem slyšel všechno,“ směje se Duong. Anki mluví o tom, že se mu lidé posmívali, že je „šikmoočko“. „Mě to naštve vždycky. Občas za mnou někdo přijde po vystoupení a řekne, že mluvím krásně česky. Tak jim říkám, že oni by na tom mohli ještě zapracovat, a odejdu,“ popisuje Večerka.

Poslechněte si Kulturák o vietnamské umělecké scéně v Česku, který vznikl na Letní filmové škole v Uherském Hradišti.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Láska nebeská na fotbalovém hřišti. Tak popisuje svůj nový film scénárista Petr Kolečko, který je podepsaný pod seriály Okresní přebor, Lajna nebo Most! Snímek Kouzlo derby se opět točí kolem fotbalu. Sleduje spletité osudy fanoušků pražské Sparty. Nepůsobí ale Kolečkova nová komedie trochu posmutněle?

„Je to oproti některým předchozím snímkům docela emocionální,“ uznává scénárista v rozhovoru natočeném během festivalu v Karlových Varech. „To je přece v komedii v pořádku, ten fundament jsou vážnější věci. Komičnost je v našem způsobu řešení těch vážných věcí,“ vysvětluje Kolečko.

V rozhovoru mluví také o úrovni současné české komedie. „Kdysi byl Okresní přebor nominovaný na Českého lva za scénář. Tyhle časy začínají být pryč,“ myslí si Kolečko. „Nějaké složky automaticky dávají komediím komerční přídomky.“

Scénárista se vymezuje i vůči trendu romantických filmů: „S tím já nemám vůbec nic společného. Uznávám, že tenhle jev zaměnitelných snímků není úplně OK.“ Naopak mu v Česku chybí „pankáčské komedie“ typu Mord, kterých by podle něj mělo vznikat víc.

Před několika lety plnil osobní život Petra Kolečka stránky bulváru. Později vysvětloval, že by ze svého příběhu možná mohl udělat film. „Dostal jsem docela velikou finanční nabídku, opravdu gigantickou, o tom napsat televizní sérii,“ přiznává Kolečko. Ale odmítl ji. Proč?

A jak vysvětluje svůj vztah ke straně Motoristé sobě, za kterou před několika lety kandidoval do pražského zastupitelstva? Poslechněte si podcast Kulturák se scenáristou Petrem Kolečkem.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Snad žádný film neměl na karlovarském festivalu tak silnou odezvu jako snímek režiséra Ondřeje Provazníka Sbormistr, volně inspirovaný kauzou Bohumila Kulínského, který byl odsouzen za to, že ve sboru Bambini di Praga opakovaně sexuálně zneužíval nezletilé.

Protagonistkou Sbormistra je patnáctiletá Kateřina Falbrová, která ve filmu ztvárnila křehkou outsiderku Karolínu. V rozhovoru pořízeném mezi karlovarskou a pražskou premiérou snímku mluví herečka o překvapivých diváckých reakcích i o své frustraci ze základní školy. O sexuálním zneužívání se tu prý nikdy nemluvilo.

„Víme o tom, že nemáme pít alkohol a nemáme brát drogy, ale o tom, že se na světě vyskytují sexuální predátoři, nám nikdo neříkal,“ vysvětluje Kateřina Falbrová. „Teď jsem tady potkala spolužáka. Říkal: Katko, proč jsme se tom vlastně nebavili na základce? Proč jsme to nerozebírali víc?“ dodává herečka.

Sama Kateřina se k roli ve filmu dostala díky castingu. V době natáčení jí bylo třináct let. Tíhu příběhu si prý v době, kdy zjistila, že byla vybrána do hlavní role, příliš neuvědomovala. „Když jsme to pak konzultovali s rodiči, říkali: Kačko, bude to hodně náročný film. Četli jsme scénář a bojíme se, že to nezvládneš,“ vzpomíná Falbrová.

Při natáčení ji pomohlo, že měla vždycky k dispozici hereckou koučku. Podpora prý ale přicházela i ze strany hereckého kolegy Juraje Loje, režiséra Ondřeje Provazníka a taky jeho partnerky. I ona měla být natáčejícím dívkám k dispozici v případě, že by potřebovaly ženskou podporu.

Co všechno se Kateřina Falbrová dozvěděla díky roli na filmu? A co její generaci teď nejvíc trápí? Poslechněte rozhovor s mladou hvězdou filmu Sbormistr v bonusovém vydání podcastu Kulturák.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Bude to nejtěžší věc, kterou jsi v životě zažila. Ale nemusíš se učit žádný text,“ řekl režisér Jiří Strach herečce Elizavetě Maximové. Nabízel jí roli v televizním filmu Máma, v němž měla sehrát roli Lilian, ženy s vážnou mentální poruchou, která se nedokáže starat o svou dceru Malvínu. Herečka na výzvu kývla.

V rozhovoru o práci na snímku, který na televizní obrazovky zamíří na podzim letošního roku, Maximová mluvila o tom, proč byla role Lilian taková výzva. Kombinovala v sobě náročnou přípravu i intuitivní herectví. „Musíš se prodýchávat na nulku, pořád jen vycházet ze svých pudů, přirozených impulzů, na které v průběhu let zapomínáš,“ vysvětluje jedna z nejobsazovanějších hereček posledních let.

Přiznává také, že se role ve filmu bála. Slova Jiřího Stracha se potvrdila. „Dlouho jsem ležela na podlaze a říkala jsem si, tohle je nejtěžší věc, do které jsem kdy šla. Měla jsem strašné stavy strachu,“ svěřuje se Elizaveta Maximová.

Bylo pro ni důležité, aby se z Lilian nestala karikatura: „Především kvůli tomu, že jsem strávila půl roku v nemocnici v blízkem kontaktu s pacienty, kteří mají stejnou diagnózu jako Lilian. Říkala jsem si, že mám vnitřní zodpovědnost za to, aby to nebyla karikatura. Chtěla bych ukázat vnitřní svět Lilian. Pak už tam nebyla ani žádná herecká ambice, ale jen touha po pravdě.“

V rozhovoru mluví také o karlovarském pozlátku. Jak moc musí herci na festivalu živit sociální sítě? A jak moc si mohou dovolit říkat to, co na slavnostním zahájení prohlásila herečka Vicky Krieps, tedy: „Nejsem cool?“ Elizaveta Maximová dřív svou internetovou prezentaci moc neřešila. Ale rozumí pocitům, které by šly popsat jako instagramová únava. „Všichni jsme tím leskem už přesyceni. Tou dokonalostí, veselostí, perfomance. Ryzost ale lidi vidí. Nevíš, čím to je, proč je ti nějaký člověk sympatický, ale otočíš se za tím. Dáš tomu lajk.“

A co říká na situaci v rodném Rusku? „Jelikož jsem se politicky angažovala, mám vstup do Ruska uzavřený. Zároveň tam mám rodinu,“ vysvětluje herečka.

Poslechněte si celou čerstvou epizodu podcastu Kulturák.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Část toho příběhu byla pro některé sboristky opravdu dobrá,“ vysvětluje ambivalentní pocity kolem Bohumila Kulínského Ondřej Provazník, režisér filmu Sbormistr. Ten se kauzou zneužívání v Bambini di Praga volně inspiroval.

Ambivalence se jako linka táhne celým filmem, který je na jednu stranu působivý a plný krásy, na druhou stranu v něm kvete cosi velice temného. „Diváci říkají, že byli dojatí, ale zároveň znepokojení. V některých film otevřel zasuté, nepříjemné vzpomínky,“ říká Provazník a mluví o dvojznačnosti filmu. 

„Potkává se tu nádherný sborový zpěv a skladby, které děvčata s tím sbormistrem nacvičují na špičkové úrovni, a zároveň to temné pod tím - toxický systém, do kterého se hlavní postava zaplétá,“ popisuje režisér. „Můj záměr byl vytvořit prostředí, ve kterém ukážu komplexnost takovýchhle kauz i to, jak je složité pro oběti či svědky vystoupit a jít s tím ven. Ukázat, že opravdu nemůžou jít na policii, jak jim to vždycky je předhazováno. Takhle to prostě není. Ta situace je složitá a než si najdete odstup, ať už je vám patnáct, osmnáct, pětadvacet, tak vám to bude trvat.“

Proč vlastně tolik lidí stálo na straně Bohumila Kulínského? „Člověk v takovém kolektivu zažije spoustu neuvěřitelných příhod, krásné věci, které se mu přihodí ve formativním věku. Do velké míry se to pojí s jeho identitou. Tráví tam čtyři dny v týdnu, víkendy, soustředění, koncerty, zájezdy. Pro mladého člověka je to poměrně velká jízda, když se dostane do takového kolektivu. Je součástí elity. Tohle zahodit, pošlapat, říct si, že to celé byla špína a podvod, je složité, protože část toho příběhu pro některé sboristky opravdu byla dobrá,“ myslí si Provazník.

Jak podle režiséra vypadá sexuální predátor? Proč mohly autority dřív mnohem víc? A jak česko posunulo hnutí MeToo? Poslechněte si Kulturák o filmu Sbormistr.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

„Pořád mě zaráží, jak málo lidí se baví o sexu se svým partnerem,“ říká Terezia Ferjančeková, polovina podcasterského dua Vyhonit ďábla. Proč se víc nebavíme o sexu a intimitě? A jak téma zobrazujeme v kultuře?

Od roku 2019 mají úspěšný podcast Vyhonit ďábla, ale Terezia Ferjančeková a Zuzana Kašparová už se svými rozhovory o sexu a intimitě expandovaly také na televizní obrazovky. Letos v květnu se na Ivysílání.cz objevila druhá série jejich edukačního pořadu nazvaného Na záchodcích. V osmi epizodách probírají všemožná témata - od maskulinity až po šikanu na sociálních sítích. Se sexem totiž souvisí.

„Mužství mě fascinuje. Už jsme prošli emancipací žen, snažíme se emancipovat menšiny, ale emancipace mužů nejspíš ještě neproběhla,“ myslí si Terezia a vysvětluje, že proto se v sérii Na záchodcích rozhodly spolu se Zuzanou probrat, co to vlastně dnes znamená být správný muž. Obě dodávají, že stejně jako ženství se i mužství topí ve stereotypech. Od zákazu plakat až po nemožnost se líčit.

Autorky podcastu Vyhonit ďábla mluví o tom, jak důležité je nevidět věci v opozitech, ale všímat si nuancí. „Člověk není jen buď incel, nebo feminista,“ myslí si Zuzana Kašparová.

V rozhovoru mluví protagonistky série Na záchodcích také o tom, jakým stereotypům čelí ony samotné. „Být ženou a mluvit o sexu znamená mít škatulku. Buď jste rajda, nebo frigida. A ještě lidé vyhodnocují, jestli by s vámi měli sex, nebo neměli,“ vysvětlují Kašparová s Ferjančekovou. „Lidi si často myslí, že sdílíme 99% našeho života. Ale paradoxně jsme obě velmi soukromé osoby.“

A další stereotypy o sexu? „Že musíme být hezcí, abychom měli sex.“ A co zklamání? Třeba že s člověkem, do kterého se bláznivě zamilujeme, vůbec nemusí být dobrý sex, jak v televizním pořadu zmiňují Kašparová s Ferjančekovou. „Zklamání je i zažít to naopak. Že s nekvalitním člověkem může být kvalitní sex. Funguje to oboustranně,“ směje se Terezia.

Jak moc důležitý je pro atraktivitu vzhled? A daří se v Česku bořit nějaké stereotypy o sexualitě? Poslechněte si čerstvou epizodu podcastu Kulturák.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Na Canal+ skončila televizní minisérie Moloch, která mapovala ruský vliv v české politice. Prezident v podání Miroslava Donutila působí zvenku jako vazal, ale postupně se ukazuje, že všechno je trochu komplikovanější. Jak se vlastně točí politické seriály? Jak pravdivě se jim daří zobrazovat zákulisí politiky? A kde se tvůrci inspirují?

„Není to Miloš Zeman, není to Václav Klaus, je to možná kus z nich všech,“ popisuje hrdinu minisérie Moloch producent Vratislav Šlajer. Dodává, že v Molochu bylo nejdůležitější sledovat, co se děje ve společnosti, když dojde k teroristickému útoku nebo pokusu o atentát na politika: „Jak do běžného života může vstoupit útok, zlo, které má nějaký dopad.“

Co ale podobným událostem předchází? A jak vlastně vznikají politické kauzy? Třeba jako ta aktuální, „bitcoinová“?

„Za politikou vidíme zákulisí a intriky, ale často je to tím, že je někdo trochu líný, někdo trochu neschopný, někdo něco zadal nějakému stážistovi a pak mu to bylo blbé, že výsledek nestojí za nic, tak to stejně poslal dál,“ vysvětluje Lucie Stuchlíková, politická reportérka Seznam Zpráv a čerstvá nositelka ocenění Podcast roku za Vlevo dole. „Ve výsledku politiku dělá série marginálních rozhodnutí.“

Lucie Stuchlíková i Vratislav Šlajer se shodují, že z bitcoinové kauzy by byl skvělý seriál, ať už dramatický nebo satirický. „Nejzajímavější jsou motivace těch lidí. Bez toho bitcoinovou kauzu nikdy nepochopíme,“ myslí si Stuchlíková. „A pak je tu příběh Pavla Blažka jako strašně rozporuplné osoby. Na jedné straně je sečtělý, má charisma, jisté osobní kouzlo. Na druhé straně s ním jde z Brna šílená pověst a přezdívka Don Pablo.“

Poslechněte si čerstvou epizodu podcastu Kulturák o seriálech a filmech o politice a dozvíte se, jak reálně vypadá práce politického novináře nebo jak se připravuje thriller o atentátu.

---

Kulturák

Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na [email protected]. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.