Ptám se já, Marie Bastlová

Česká televize začíná šetřit. Už na příští rok oznámila úspory 350 milionů korun. Plánuje propouštět zaměstnance, škrtat některé pořady a nebude se účastnit pěvecké soutěže Eurovize. Proč jsou tyto kroky podle vedení nezbytné?

Hostem Ptám se já byl programový ředitel ČT Milan Fridrich.

Vedení televize škrty vysvětluje tím, že se musí připravit na chystanou změnu financování veřejnoprávních médií, kterou slíbil kabinet Andreje Babiše (ANO) svým voličům. Původní plán zrušit poplatky od ledna 2027 už koalice nestíhá, záměru se ale zatím zcela nevzdala.

„Cílem je vytvořit rezervu a připravit Českou televizi na nejistotu dalšího financování bez skokového omezení veřejné služby,“ uvedl v polovině září generální ředitel Hynek Chudárek.

Už v příštím roce chce televize ušetřit zhruba 350 milionů korun. Letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, proti letošku by tak úspora činila čtyři procenta.

Diváci se tak musí připravit na změny v programu. Jak dnes vedení ČT oznámilo, televize se nezúčastní hudební soutěže Eurovize. Podle dřívějších informací z médií by mělo dojít také k útlumu některých pořadů, jako je kriminalistický týdeník Na stopě, Třináctá komnata, Gejzír nebo Interview Speciál. Skončit má noční kontinuální živé vysílání zpravodajského kanálu ČT24 a pouze jednou měsíčně budou vznikat dosud týdenní pořady Zkraje či Newsroom.

Omezí se také výroba v regionálních studiích v Brně a Ostravě, odkud se už nebude vysílat pořad Sama doma. Ten zůstane pouze v Praze. A rušit se mají i pořady na dětském kanálu ČT:D, konkrétně Šikulové nebo Draci v hrnci.

Úspory se dotknou nejen pořadů, ale i provozních nákladů a odložení investic. Součástí opatření má být i urychlení propouštění. Televize se plánuje od letoška do roku 2030 zbavit 12 procent zaměstnanců, tedy téměř 350 lidí. Podle Chudárka vychází snižování počtu zaměstnanců z dlouhodobých plánů, které už dříve schválila Rada ČT.

Podle čeho televize vybírala, co zastaví? A jaké kroky čekají na Kavčích horách od vlády?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Už za pár dní se v Česku opět otevřou volební místnosti. Jak se v komunálních a senátních volbách odrazí ekonomická situace? Hraje do karet vládě, nebo opozici? A jak těžké bude mít koalice plnění slibů, které dala loni voličům?

Hostem předvolebního speciálu Ptám se já byli sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle Českého statistického úřadu pokračovala v růstu, i když o trochu méně, než se čekalo. Rostla i spotřeba domácností. Lidé ale zůstávají opatrní.

„Naše data ukazují, že spotřeba domácností se opravdu odrazila ode dna a je to hodně ovlivněno inflací. Na náladě ve společnosti je vidět, že inflace je teď stabilizovaná. Byla pod dvěma procenty, teď sice mírně stoupá na dvě, ale lidi to uklidnilo. Teď se cítí relativně lépe, než se třeba cítili před půl rokem, i když nejsme na nějakých maximech,“ popsala aktuální ekonomická očekávání Čechů Helena Horská.

„Dalo by se to shrnout tak, že se máme dobře, ale bojíme se,“ dodala ekonomka.

Podobně shrnul současnou atmosféru v Česku i sociolog Martin Buchtík: „Vidíme, že situace je teď spíše nejistá. Lidé se nemají vyloženě hůř. Ale myslí si, že hůř bude, protože geopolitická situace je nejistá. Teď se to propisuje do pohonných hmot. Benzín je nové máslo.“ Právě ceny másla jsou mezi českými spotřebiteli v posledních letech jedny z nejsledovanějších.

Má vláda šanci splnit své sliby? Bylo potřeba, aby přidávala důchodcům? A nabízejí opoziční strany voličům dostatečnou alternativu k vládní politice?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Premiér Babiš a prezident Pavel se tento týden sešli kvůli možné reakci na případný ruský útok na některou z pobaltských zemí. Téma by měla řešit příští Bezpečnostní rada státu v polovině října. Jak je Česko na hrozby připraveno?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik a bývalý koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn, který aktuálně pracuje v prezidentské kanceláři.

Příští Bezpečnostní rada státu se má sejít 20. října. Premiér Andrej Babiš (ANO) již dříve uvedl, že po jejím jednání chce představit projekt související s tajnými službami. I když Česku podle Babiše nyní žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí, vláda si uvědomuje rostoucí riziko ruského útoku, o kterém v posledních měsících otevřeně hovoří stále více představitelů členských států NATO i zpravodajské služby.

„Už minule jsme se o tom bavili, teď jsme se bavili velice konkrétně. A samozřejmě, že se připravujeme,“ řekl tento týden po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem předseda vlády. A zopakoval, že Česko bude respektovat článek pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně:

„Pokud by nedej bože došlo k tomu, že by Rusko napadlo nějaký pobaltský stát, tak podle článku pět musíme vyslat dvě naše mechanizované brigády. Samozřejmě bychom byli akční.“

Prezident ocenil premiérovo jednoznačné vyjádření, že Česko svým závazkům vůči NATO dostojí. Zároveň uvedl, že je dobře, že vláda spolupracuje s partnery při sdílení informací o hybridních hrozbách, útocích a dalších aktivitách, zejména ze strany Ruska. Kreml se podle Pavla dál snaží destabilizovat situaci v zemích NATO a oslabit jejich podporu bojující Ukrajině.

Na rostoucí nebezpečí upozornil v nedávném rozhovoru pro The Guardian i šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Možný ruský útok, včetně omezené invaze na území některého z členských států aliance, by podle šéfa BIS mohl přijít už v řádu měsíců.

Jak velké jsou aktuální hrozby? Jaká opatření chystá a mělo by chystat Česko? A chybí státu strategická komunikace?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Hnutí SPD, které se loni poprvé stalo vládní stranou, zkusí výrazněji zabodovat i v komunálních a v senátních volbách. V Praze, kde má strana tři zastupitele, chce posílit. Odpustí straně voliči neplnění celostátních slibů?

Hostem Ptám se já byl lídr pražské kandidátky SPD Milan Urban.

Architekt a urbanista Milan Urban je odborníkem SPD v problematice bydlení a energetiky. Jedničkou kandidátky hnutí v hlavním městě byl i při minulých komunálních volbách před čtyřmi lety, kdy SPD ve spolupráci s Trikolorou, hnutím PES a nezávislými kandidáty získalo 5,2 procenta hlasů. A celkem tři z 65 křesel v městském zastupitelstvu.

Urbanovy zkušenosti s pražskou politikou jsou ale mnohem delší. Mezi lety 2011–2014 byl místopředsedou výboru pro územní rozvoj hlavního města, tehdy za TOP 09. Do zastupitelstva úspěšně kandidoval už také v roce 2006 za stranu SNK Evropští demokraté. V minulosti byl také předsedou dozorčí rady v Pražské plynárenské.

Letos si jde lídr SPD pro mandáty v metropoli spolu s Trikolorou, PRO, Přísahou a nezávislými.

„Náš úkol je ochránit Pražany před naschvály progresivistů. Chceme Prahu svobodnou, bohatou pro své obyvatele, čistou, zábavnou a bezpečnou,“ prohlásil před zahájením kampaně.

Jak by hnutí SPD řešilo hlavní problémy metropole? S kým by vládlo? A kým by nahradilo ukrajinské zaměstnance, které se snaží opakovaně odsouvat ze země?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Babišova vláda čelí dva týdny před komunálními a senátními volbami dalšímu pokusu opozice o vyslovení nedůvěry. Ani tentokrát ale opoziční strany nemají na svržení kabinetu dost hlasů. Čeho si myslí, že dosáhnou?

Hostem Ptám se já byl předseda ODS a exministr dopravy Martin Kupka.

Jako hlavní důvody pro svolání mimořádné schůze opozice uvádí návrh státního rozpočtu na příští rok s druhým nejhorším schodkem v historii Česka, nevyřešený střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a útoky vlády na ústavní instituce, soudy, neziskový sektor a média.

Opoziční ODS, STAN, Piráti, lidovci a TOP 09 sebrali pod návrh na svolání schůze k odvolání vlády podpisy všech svých 92 poslanců a v pátek je odevzali předsedovi dolní komory Tomio Okamurovi (SPD). Ten musí schůzi svolat neprodleně, začít má v úterý odpoledne.

Aby Sněmovna vládě nedůvěru vyslovila, musí pro ni ale hlasovat minimálně 101 poslanců z 200. Koaliční strany ANO, Mototoristé a SPD, které mají dohromady 108 mandátů, se tak v ohrožení necítí. Premiér Andrej Babiš dokonce prohlásil, že se na schůzi těší:

„Už dávno jsem ve Sněmovně nevystoupil a chybí mi to. Občané si zaslouží vědět pravdu, když musí poslouchat lži opozice,“ řekl v pátek Babiš.

Prvnímu opozičnímu pokusu o vyslovení nedůvěry vláda odolala počátkem února. Důvodem byla eskalace sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí.

Jaký smysl kromě předvolební kampaně hlasování má? Kde by škrtala opozice? A otřáslo by ODS to, pokud by nevyhrála volby v Praze?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Exministr zahraničí Jan Lipavský se vložil do komunálních voleb v Praze. V týmu lídra ODS Tomáše Portlíka bude jeho zahraničně politickým poradcem. Co mu chce radit? A je podle něj současná vláda připravena čelit aktuálním hrozbám?

Hostem Ptám se já je exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).

Lipavský vedl diplomacii ve vládě Petra Fialy (ODS) nejprve jako ministr za Piráty. Poté, co z vlády odešli, Lipavský zůstal a pokračoval jako nestraník.

Loni ve sněmovních volbách kandidoval za koalici Spolu v Praze a dostal se do Parlamentu. Teď se nově přidal do týmu Tomáše Portlíka (ODS), který v hlavním městě vede společnou kandidátku ODS a TOP 09. Pokud by se Portlík stal primátorem, Lipavský bude jeho diplomatickým poradcem.

„Praha má všechny předpoklady stát se vstupní branou do Evropy. Má skvělé univerzity, technologické firmy, bezpečné prostředí i polohu v samotném srdci kontinentu. Co jí chybí, je někdo, kdo jí bude systematicky otevírat dveře ve světě. Proto chci mít po svém boku Jana Lipavského. Má zkušenosti, kontakty i důvěryhodnost, které Praha potřebuje,“ řekl k tomu Portlík.

Lipavský mu má pomáhat s rozvojem vztahů Prahy se světovými metropolemi, evropskými a transatlantickými partnery i zahraničními investory. Věnovat se bude také bezpečnostní spolupráci, kybernetickým hrozbám a odolnosti hlavního města.

Lipavský je nestraník, nedávno ale připustil, že plánuje vstup do ODS.

Jak přesně se Lipavský chce do dění v Praze zapojit? Co by byl schopen hlavnímu městu přinést? A jak vnímá aktuální bezpečnostní hrozby v Evropě?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Starostové se ve sněmovních průzkumech stále drží na druhém místě za dominujícím hnutím ANO. Odrazí se celorepubliková podpora STAN v komunálních volbách? A bude mít hnutí primátora v Praze?

Hostem Ptám se já byl kandidát STAN na pražského primátora Petr Hlaváček.

Volby do Poslanecké sněmovny by v srpnu jasně vyhrálo vládní hnutí ANO s 34 procenty hlasů. Opoziční hnutí STAN by jako druhé získalo 12 procent, těsně třetí ODS má podporu 11 procent voličů. Data z aktuálního volebního modelu tento týden zveřejnila agentura Median. Starostové si tak stále udržují náskok před ODS, kterou v posledních měsících v průzkumech přeskočili.

Zda se zájem voličů propíše do výsledku Starostů v komunálních volbách, se ukáže už za zhruba dva týdny. Největší mediální pozornost už tradičně dostává boj o vedení hlavního města, kde STAN letos patří mezi favority.

Pražskému lídrovi hnutí Petrovi Hlaváčkovi ale na necelé dva týdny přerušila už tak méně výraznou kampaň plánovaná operace a následná rekonvalescence. Kvůli tomu se Hlaváček omluvil také z Primátorské ultradebaty, kterou 16. září pořádaly Seznam Zprávy.

Na ní mimochodem zaznělo z úst dalšího pražského volebního lídra a Hlaváčkova kolegy z magistrátu Adama Scheinherra, který kritizoval lídra STAN, že umí plánovat, neumí dotahovat stavby a věci do konce.

„To si musíme vyříkat z očí do očí,“ řekl Hlaváček.

Architekt a urbanista Petr Hlaváček, který působí téměř osm let v pražské koalici jako náměstek pro územní rozvoj, jde do komunálních voleb jako lídr Starostů v metropoli podruhé. Svou kampaň staví na Metropolitním plánu nebo přípravě Vltavské filharmonie. Pokud by se stal primátorem, chce prosadit odlehčení dopravní situace nebo navýšení ceny parkování i městské hromadné dopravy.

Co si Starostové nachystali na finále kampaně v Praze? S kým by další čtyři roky vládli? A kdo vyřeší problémy s dopravou či školami?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Svět volá po větší regulaci umělé inteligence. Obavy z jejího překotného vývoje v uplynulých týdnech zvýšila série zpráv o možné ztrátě kontroly nad AI a o tom, že by mohla do konce dekády ohrozit lidstvo. Jak vážná situace je?

Hostem Ptám se já je šéf pro AI na ČVUT Ondřej Vaněk, který donedávna pracoval jako Chief AI Officer ve společnosti Adastra.

Podle šéfa amerického výrobce čipů Nvidia Jensena Huanga jsou varování, že rozvoj umělé inteligence by mohl v blízkých letech vést k zániku lidské rasy, přehnaná. Prohlásil to včera v rozhovoru s americkou zpravodajskou televizí CBS News.

Reagoval tak na vlnu varování, se kterými v poslední době přišli někteří výzkumní pracovníci z oblasti AI. Ti se obávají, že rychlý rozvoj této technologie by mohl v nepříliš vzdálené budoucnosti vést k zániku lidské rasy.

Velkou pozornost v posledních týdnech vzbudil výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon, který se rozhodl opustit jak firmu, tak celý obor AI. Lidé pracující ve vývoji umělé inteligence podle něj „upřímně věří, že by nás AI mohla do konce tohoto desetiletí všechny zabít“.

Zmíněný šéf Nvidia Huang podobné prognózy odmítl s tím, že „nemají vědecký základ“. A naznačil, že za podobnými výzvami stojí snaha firem zbavit se zodpovědnosti za to, co by jejich AI produkty mohly způsobit.

Ke zpomalení vývoje umělé inteligence a k její větší regulaci už nicméně vyzvali jak někteří vývojáři a část samotných technologických firem, tak mnozí světoví lídři. Naproti tomu například americký prezident Donald Trump jakékoliv snahy tuto technologii omezit označil za zvrácené a obavy z překotného vývoje AI za „hoax“.

Jak se daří posilovat odolnost vůči AI hrozbám? Jak umělá inteligence proměňuje pracovní trh? A jakou roli můžou hrát technologické univerzity?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Prahu dlouhodobě trápí řada problémů. Roky jí také chybí projekty či stavby, které by ji posunuly mezi skutečné světové metropole. Jaké konkrétní plány s hlavním městem mají ti, kteří by ji chtěli příští čtyři roky vládnout?

Hosty Primátorské ultradebaty Seznam Zpráv 16. září v Radlické kulturní sportovně na pražském Smíchově byli Tereza Nislerová (Piráti), Tomáš Portlík (Spolu pro Prahu), Jan Hušbauer (ANO) a Adam Scheinherr (Praha Sobě). Petr Hlaváček (STAN) se ze zdravotních důvodů omluvil.

O tom, kdo povede hlavní město, budou Pražané rozhodovat už za tři týdny. Jak upozorňuje například šéf agentury STEM, sociolog Martin Buchtík, v této fázi před komunálními volbami voliči často stále neví, zda a komu půjdou odevzdat svůj hlas.

A jak s vrcholící kampaní podotýkají někteří komentátoři, strany svými obecnými sliby a slogany voličům rozhodování zatím příliš neulehčují.

Jaké plány mají kandidáti na primátora? Co konkrétního nabízí? A co jsou vlastně zač?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Armáda začíná s průzkumem kontaminované lokality na Klatovsku na Šumavě. O zapojení armády informoval v pondělí premiér Babiš. Co může chemická jednotka odhalit? A proč ministerstvo životního prostředí přišlo s kauzou právě teď?

Hostem Ptám se já byl exministr životního prostředí, poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL).

Česká armáda má podle premiéra Andreje Babiše skvělou chemickou jednotku a zadaná zakázka ukáže, jak dovede být schopná a akční. „Těším se na akci pana (ministra obrany) Zůny,“ řekl v pondělí Babiš.

Podle náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče armáda na základě průzkumu navrhne vládě, jak bude postupovat, jaké jsou možnosti a omezení. Upozornil ale, že armáda například nemůže provádět likvidaci ekologické zátěže.

Nasazení vojáků už také kritizovali někteří zástupci opozice.

S informací, že v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku v Národním parku Šumava je zhruba tisíc tun kontaminované zeminy a 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi, přišel minulý týden ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

Ten původně navrhl, aby zakázku získala firma Dekonta, která v oblasti prováděla průzkum a ve které dříve působila kandidátka Motoristů na pražskou primátorku a v současnosti akcionářka Dekonty Klára Sovová.

Společnost prováděla průzkum bývalého vojenského cvičiště Prášily na Šumavě už v roce 2023, na něj poté navázala sanace menšího území. Bývalé vedení ministerstva životního prostředí tehdy podle Červeného dostalo od Dekonty informace, jaké nebezpečné látky tam jsou a že zasažené území je větší. Letos v červnu pověřilo ministerstvo firmu opětovným průzkumem unikajících chemikálií.

Exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že byl v roce 2023 jako ministr informován o propadlém stropu bunkru a následné sanaci, kterou zadala Správa národního parku Šumava. Žádné informace o tom, že by bylo třeba v lokalitě podnikat něco dalšího, podle svých slov nedostal. O dva roky později pak resort ještě pod jeho vedením dostal nové informace, které předal ministerstvu obrany.

Podle Hladíka by mělo současné vedení ministerstva zveřejnit závěrečnou zprávu Dekonty z průzkumu, aby se k ní mohli vyjádřit odborníci.

O co v kauze vlastně jde? A jak pokračují změny na ministerstvu životního prostředí pod vedením Motoristů?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].