V Česku se blíží schvalování potřebných změn zákoníku práce. Velké emoce teď ale vyvolala snaha poslanců ODS a TOP 09 do připravené novely prosadit výpověď bez udání důvodu. Co změny přinesou? A proč odbory hrozí stávkou? 

Hostem Ptám se já byl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS)  Josef Středula. 

Odbory tento týden pohrozily generální stávkou. Vadí jim návrh poslanců vládní ODS a TOP 09 na výpověď bez udání důvodu, kterou chtějí doplnit do připravované flexibilní novely zákoníku práce. Návrh je dle šéfa odborářů Josefa Středuly neakceptovatelný, ohrožuje demokracii a nepatří do moderního zákoníku.  

Proti jsou také opoziční strany, ale i koaliční lidovci a STAN. Dle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není pravděpodobné, že by výpověď bez udání důvodu měla teď šanci na schválení. Plán odborů na stávku proto považuje za zbytečný. 

Při výpovědi bez udání důvodu by zaměstnanci náleželo nejméně dvojnásobné odstupné. Nesměli by ji dostat těhotné zaměstnankyně, lidé na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, ale ani pracovníci se zdravotním postižením nebo ti, kterým zbývá pět let do důchodu. Pro takovou změnu je spolu s ODS a TOP 09 i část zaměstnavatelů. 

O co odborům jde? Jak by mohla jejich generální stávka vypadat? A pomůže chystaná flexi novela opravdu rozhýbat tuzemský pracovní trh?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Začíná zlatý věk Ameriky, prohlásil Donald Trump, když znovu usedl do křesla amerického prezidenta. Od té doby dokázal zacloumat trhy i politikou. Jak jeho druhý mandát změní světový obchod? A jak to ustojí Evropa?

Hostem Ptám se já byl česko-americký investor Ondřej Jonáš. 

„Evropa hledá páteř v celé řadě oblastí. To, že účtuje čtyřikrát vyšší dovozní daň na americká auta než opačným směrem, to, že nebere kuřata, hovězí a obiloviny, tedy komodity, které by přirozeně Amerika vyvážet mohla, a je tam trvalý obchodní deficit… tak to je bohužel nahrání na smeč Trumpovi. Protože on se na tuto položku dívá velice přísně,“ upozornil investor Ondřej Jonáš žijící střídavě ve Spojených státech a v Česku. 

Nový americký prezident Donald Trump si postěžoval, že Evropská unie nekupuje americké automobily a zemědělské produkty, naposledy minulý týden na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Zkritizoval přílišnou evropskou regulaci a přebujelé předpisy. A vyzval firmy, aby přesunuly svou výrobu do USA. Odměnou jim podle Trumpa budou nízké daně, v opačném případě se mají připravit na vyšší cla. 

Od svého návratu do Bílého domu udržuje jeho šéf v napětí světové lídry i trhy - vysokými cly hrozí opakovaně. Tento týden například prohlásil, že plánuje uvalit cla na počítačové čipy, farmaceutické produkty nebo ocel. 

Jak dokáže na Trumpovu politiku zareagovat nepružná Evropa? Jak vážně mají světové ekonomiky brát jeho pohrůžky přitvrzením celní politiky? A proč nám hrozí Jaltská dohoda číslo dvě?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Alespoň pět procent HDP na obranu. Tento požadavek svým partnerům z NATO zopakoval na konferenci v Davosu americký prezident Donald Trump. Porostou v Česku výdaje na obranu?

Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). 

Nejsem si jistý, zda by Spojené státy měly vůbec něco vydávat na NATO, prohlásil minulý týden staronový americký prezident Donald Trump. USA podle něj chrání členy aliance, ale oni nechrání USA.

Trump dlouhodobě kritizuje nedostatečné výdaje evropských členů NATO na obranu. Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu zopakoval požadavek, aby spojenci v Severoatlantické alianci vydávali na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Většina zemí NATO ale zatím dává jen kolem dvou procent. Včetně Česka, které aliančního slibu dosáhlo teprve nedávno. 

Pro posílení investic do obrany je i ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vydávání dvou procent HDP přitom považuje za minimum. V českých podmínkách podle ní lze mluvit o třech procentech. 

Jak se daří posilovat výrobu v obranném průmyslu? Daří se modernizace české armády? A jak bude dál vypadat západní podpora Ukrajiny? 
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Celý svět už od pondělí čeká na každé slovo, které nový americký prezident Trump vysloví směrem k Rusku a řešení války na Ukrajině. Zatím Putina vyzval k dohodě, jinak hrozí cly. Jak zafungují Trumpovy první silácké výroky?
 

Hostem Ptám se já byl výzkumník a pedagog na Institutu mezinárodních studií FSV UK a ředitel Peace Research Center Prague Michal Smetana. 

Americký prezident Donald Trump ve své kampani sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin od návratu do Bílého domu. Několik dní před pondělní inaugurací ale připustil, že dojednání míru může trvat měsíce.

Po nástupu do úřadu pak pohrozil Rusku vysokými cly, pokud brzy neuzavře dohodu o ukončení konfliktu. Uvalením vysokých cel, poplatků a dalších sankcí Trump Moskvě hrozí nejen v případě veškerého ruského zboží prodávaného do USA, ale také do dalších „podílejících se“ zemí. O jaké by mělo jít, už ale neupřesnil.

Podle Smetany ale uvalení cel není pro Moskvu velkou hrozbou: „Ruskem zahýbou ceny ropy víc než americká cla.“ USA by podle něj mohly těžbou snížit cenu ropy na světových trzích, což by Rusku uškodilo.

K řešení konfliktu jsou podle něj klíčové bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. „Členství v NATO je teď ale politicky neprůchozí,“ připomněl Smetana. Přestože podle něj by ukrajinská armáda byla přínosem. 

Kdy by mohlo k dohodě o ukončení ruské války na Ukrajině dojít? Jak by taková dohoda mohla vypadat? A jak zajistit do budoucna bezpečí Ukrajiny, a tím i Evropy?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Ani dolar do Green Dealu, prohlašuje nový americký prezident Trump. Jde tak proti desítkám miliard, které Evropa vynakládá na zelenou politiku, a proti tomu, jaké restrikce uvaluje na svůj průmysl a ekonomiku. Jak s tím EU naloží?

Hostem Ptám se já byl zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. 

„Je obrovský posun. Pro spoustu mých kolegů na západ od nás je těžké se s tím smířit. Když jste Francouz, Španěl, Ital, Brit, Holanďan, Němec, tak máte jaksi v genech, že svět naslouchá tomu, co si myslíte,“ komentoval Bartuška rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se ochrany klimatu a energetiky. 

Trump hned v prvních hodinách svého nástupu do úřadu vyvázal Spojené státy od pařížské klimatické dohody, zopakoval, že slibuje konec Green Dealu a ohlásil, že prioritou pro něj bude zvýšení těžby. Především plynu a ropy, kterou označil za tekuté zlato. 

Evropa je teď podle Václava Bartušky na svou snahu o globální změnu politiky ochrany klimatu sama. A musí na to reagovat. „Řada věcí, které jsou dnes v Green Dealu, dává ekonomický smysl: dát si tepelné čerpadlo u baráku dává ekonomický smysl. Na druhou stranu stavět obrovské solární parky v zemích, které mají málo slunce, smysl nedává. Takže smysl dává rozebrat si, co je ekonomicky návratné, a v tom pokračovat. Co nedává žádný ekonomický smysl prostě pozastavit, nechat to být,“ řekl. 

Evropa už podle Bartušky prokázala, že je schopná velmi rychle reagovat. Jako to udělala po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, která odstartovala energetickou krizi. „Myslím, že v okamžiku krize jsme schopni reagovat velmi rychle. Evropa není ztracená, Evropa pouze potřebuje nakopnout,“ dodal. 

Neohrožuje Evropa zelenými změnami svoji budoucnost?  Jak se nám daří odstřihnout od Ruska? A máme se připravit na nedostatek elektřiny?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Zlatá éra Ameriky začíná, prohlásil v prvním projevu po složení prezidentské přísahy Donald Trump. A také popsal celou řadu kroků, které jako prezident hodlá udělat. Jaký vzkaz Trump vyslal Americe? A jaký Evropě a světu?

Hostem Ptám se já byl poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář. 

„Moji republikánští kamarádi, které já považují za konzervativce, ti reaganovští, jsou zdrceni. Ale berme vážně, že Donald Trump má nějaké představy a bude se snažit je naplňovat,“ řekl Kolář. Zároveň ale upozornil, že Amerika si Trumpa zvolila a je třeba to přijmout. „Ne všichni (v Trumpově týmu) jsou blázni,“ upozornil.

Podle něj se s novým americkým prezidentem bude dát jednat. „Donald Trump je transakční člověk,“ upozornil Kolář s tím, že pokud Evropa něco po USA chce, tak musí také něco nabídnout. „Evropa zaspala,“ poukázal Kolář na situaci, kdy jsme si podle něj zvykli na to, že máme vůči USA nataženou ruku.

Některé odborníky i koaliční představitele zaskočil staronový americký prezident bojovností inauguračního projevu. Jeho agresivita překvapila i velvyslance v USA Miloslava Staška, který byl jako jediný zástupce Česka osobně na ceremoniálu v Kapitolu. Podle Staška veškerá Trumpova prohlášení vyvolala spontánní reakce, protože na inauguraci byli zejména prezidentovi podporovatelé.

Inaugurační řeč naopak ocenili opoziční politici. Podle předsedy hnutí ANO a expremiéra Andreje Babiše šlo o projev silného lídra. Babiš a šéf opozičního SPD Tomio Okamura také zdůraznili, že mají s Trumpem shodné priority.

Jak budou vypadat Spojené státy podle představ Donalda Trumpa? Jaký dopad bude mít jeho nástup na vývoj konfliktu na Ukrajině? A jakou strategii vůči americkému prezidentovi zvolí Hrad?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vláda si dlouhodobě pochvaluje vztahy se Spojenými státy. S blížící se změnou v Bílém ale opozice kabinet kritizuje, že se na nástup administrativy Donalda Trumpa špatně připravil. Jak teď budou vypadat česko-americké vztahy? 

Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Ve Washingtonu vrcholí přípravy na pondělní inauguraci znovuzvoleného republikánského prezidenta Donalda Trumpa, který v Bílém domě vystřídá demokrata Joea Bidena. S návratem Trumpa do úřadu přibývají spekulace ohledně jeho slibů a plánů, jak ve vztahu k domácí, tak k zahraniční politice. Svět se obává dopadů možných celních válek, které by mohl nastupující prezident rozpoutat, i jeho postojů k řešení války na Ukrajině. 

Nervozita panuje také v případě iniciativy na omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci, kterou Spojené státy oznámily tento týden. Omezení mají zajistit, aby vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny. Regulace by se přitom měly týkat i Česka, zatímco například západní část Evropské unie bude mít podmínky volnější. 

Zájmem české diplomacie teď proto bude pro Česko zajistit co nejlepší podmínky. "Považuji to za chybu. Budeme apelovat na americkou stranu, aby nás v rámci konzultačního procesu zařadila do kategorie zemí, kde neexistují žádná omezení. Je pro to několik dobrých důvodů. Kupujeme od nich jejich nejmodernější stíhačky a naše země má velmi kvalitní kontrolní režimy toho, jakým způsobem se u nás s kontrolovanými  položkami nakládá. Jsme jejich strategický partner. Takže opravdu nevím, kde vzniklo to rozhodnutí, “ řekl ministr zahraničí Lipavský. 

Jak se Česko připravilo na návrat Donalda Trumpa? Vypadneme ze skupiny zemí pro nejbližší spolupráci v oblasti čipů? A jak se bude dál vyvíjet situace na blízkém východě, pokud se udrží příměří mezi Hamásem a Izraelem?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Česko bude mít od dubna novou nejvyšší státní zástupkyni. Igora Stříže ve funkci vystřídá Lenka Bradáčová, která se už roky objevuje v žebříčcích nejvlivnějších žen Česka. Jak její povýšení změní vyšetřování velkých kauz?

Hostem Ptám se já byl ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek.

Nynější pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová nastoupí do čela Nejvyššího státního zastupitelství na začátku dubna. Nahradí současného šéfa žalobců Igora Stříže. Ten minulý týden oznámil rezignaci, ve funkci skončí k 31. březnu. 

Nominaci Bradáčové minulou středu schválila vláda. Premiér Petr Fiala (ODS) to označil za správnou a logickou volbu - s tím, že věří, že státní zastupitelství bude pod fungovat pod vedením Bradáčové nezávisle a efektivně.

Ředitel NCOZ Jiří Mazánek v rozhovoru pro Ptám se já ocenil práci dosluhujícího nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Od jeho nástupkyně očekává novou energii a nápady, které budou mít dopad i na jeho útvar. „Ta spolupráca je velmi náročná, protože paní vrchní je velmi náročná. Viděli jsme, že máme nad sebou i kontrolu, a velmi přísnou kontrolu naší činnosti. Ale zároveň jsme věděli, že můžeme pracovat bez ohledu na to, kde pracujeme, v jakých sférách, na jakých lidech,“ okomentoval dosavadní spolupráci s Bradáčovou šéf NCOZ. 

Potřebuje spolupráce policie a státního zastupitelství na velkých kauzách nějakou změnu? Jaké jsou současné podmínky pro práci policie a vyšetřování nejzávažnějších kauz? A potřebujeme lex Krtek?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vláda chce do podzimích sněmovních voleb stihnout prosadit slibovanou revizi dávek. Ta má sjednotit čtyři státní podpory do jedné. Komu změna pomůže? A nezhorší se naopak životní situace některých lidí, jak varují experti? 

Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí a místopředseda vlády Marian Jurečka (KDU-ČSL). 

Podle plánů ministerstva by po reformě od letošního července měla nová jednotná dávka nahradit příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Podle šéfa rezortu práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není cílem reformy ušetřit, ale pomoc státu lépe zacílit.

Nová jednotná dávka by se měla odstupňovat podle příjmu, vedle kterého se bude posuzovat také majetek. Pobíranou částku může zvednout bonus za práci. Experti na sociální politiku a zástupci organizací na pomoc potřebným ale nová pravidla kritizují. Varují, že lidem s nízkým výdělkem by mohla podpora po reformě klesnout proti dnešku o několik tisíc korun. 

Zákon s dávkovou reformou projednává Sněmovna, podle dřívějších vyjádření ministra Jurečky by ještě mohlo dojít ke zmírnění jejích pravidel. 

Jaké změny čekají reformovanou sociální dávku? Jak zásadní bude transformace podpory v nezaměstnanosti i zákoníku práce? A čím chce koalice Spolu ještě přesvědčit voliče?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Česko loni zprovoznilo 110 kilometrů nových dálnic. Páteřní dálniční síť tak roste rekordním tempem. S otevřením dalších desítek kilometrů se počítá i letos. Je právě výstavba dálnic klíčovým vládním úspěchem v domácí politice?

Hostem Ptám se já byl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka.

I v roce před sněmovními volbami má na tuzemských silnicích pokračovat stavební boom. Poté, co loni stát zprovoznil 110 kilometrů dálnic, plánuje letos Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřít 74,1 kilometru nových dálnic a 25,2 kilometru silnic první třídy. Hotová má být například D1, výrazně se rozšíří i severní propojení Čech a Moravy po dálnici D35. Další desítky kilometrů dálnic a silnic se mají zároveň začít stavět. 

V dalších letech by výstavba měla slábnout a základní dálniční síť by měla být podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) hotová v roce 2033. 

Naopak zpoždění nabírá výstavba vysokorychlostních tratí (VRT). „Stále platí, že do deseti let se svezeme vlakem po vysokorychlostní trati, do roku 2040 bude postavená většina projektovaných tratí a do roku 2050 bude celá síť VRT v Česku napojena na evropskou dopravní síť, k čemuž jsme se jako členská země EU zavázali,“ uvedl na podzim Kupka. 

Jak se v dopravě daří plnit předvolební sliby? V jakém stavu je digitalizace stavebního řízení tři měsíce po odchodu Pirátů z vlády? A jak chce koalice SPOLU vyhrát příští volby?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].