Ceny potravin v Česku může ohrozit epidemie slintavky a kulhavky. Ministerstvo zemědělství se rozhodlo, že proto omezí nákladní dopravu ze Slovenska.

Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. 

Česko chystá další opatření proti slintavce a kulhavce. „Od půlnoci omezíme veškerou nákladní dopravu ze Slovenska,“ řekl Výborný. Podle něj bude pro kamiony možné překračovat hranice jen na vybraných místech: „Jsou to ty čtyři už známé, to znamená Mosty u Jablunkova, Starý Hrozenkov, Bílá-Bumbálka, Lanžhot. A k tomu přidáme ještě hraniční přechod Hodonín.“

„Bylo to po debatě se zemědělci i Agrární komorou, hovořili jsem o tom včera na vládě,“ dodal ministr. Lidé by se podle něj neměli přibližovat k hospodářským zvířatům. „Pro zvířata je to ta nejnakažlivější choroba. Nikdy nevíte, co si přinesete na botě nebo oblečení. Lidé by se vůbec neměli přibližovat k ohradám a farmám,“ vyzval ministr.

Aktuálních cel na dovoz do Spojených států, která ve středu oznámil americký prezident Donald Trump, se Evropa podle ministra nezalekne. A bude na ně adekvátně reagovat, mezi možnými nástroji Výborný zmínil možnost zavedení evropské digitální daně. 

Zároveň přiznal, že americká cla se mohou nepřímo promítnout i do cen potravin. Ale větší nebezpečí vidí v epidemii slintavky a kulhavky.

Cla na dovoz zemědělských produktů do USA můžou podle odborníků vytvořit přetlak nabídky na evropském trhu a zhoršit konkurenceschopnost českých výrobků na americkém trhu. Z Česka tam ale loni směřovalo zhruba půl procenta agrárního vývozu. Dopady možných cel proto budou spíše na evropský trh - a nás ovlivní až druhotně.

Dá se na českém trhu čekat větší konkurence evropského zboží? Jsou opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky dostatečná? A čím chce Spolu porazit ve volbách hnutí ANO?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Jan Zahradil byl členem ODS 34 let. Kdysi možný nástupce Václava Klause byl prvním místopředsedou, 20 let strávil v europarlamentu. Před pár dny ze strany ale odešel a začal spolupracovat s Motoristy. Proč opustil ODS? 

Hostem Ptám se já je bývalý europoslanec a bývalý první místopředseda ODS Jan Zahradil. 

Zahradil, který na konci března po 34 letech opustil řady ODS, bude nově spolupracovat s Motoristy sobě jako expert na zahraniční politiku. O poslanecký mandát v podzimních sněmovních volbách prý usilovat nehodlá. Motoristy ale označil za „nadějnou politickou formaci, která se může stát krystalizačním jádrem české podoby soudobého národního konzervatismu“. Což je směr, od kterého se podle něj občanská demokracie odtahuje.

Ke směřování strany byl Jan Zahradil kritický dlouhodobě, v poslední době mu hodně vadila zejména koalice Spolu. Svůj odchod z ODS oznámil minulý týden. V dopise premiérovi a předsedovi občanských demokratů Petru Fialovi napsal, že se rozšiřuje propast mezi jeho názory a názory vedení strany. A že nebude koalici Spolu ani volit. 

Fiala bývalému místopředsedovi strany poděkoval za všechno, co pro ODS udělal. Zahradil byl výraznou tváří občanských demokratů jak na poli tuzemské, tak evropské politiky. Šest let byl poslancem, od roku 2004 do loňska pak zasedal v Evropském parlamentu.

Co od přesunu k Motoristům Zahradil očekává? Opravdu nebude kandidovat ve sněmovních volbách? A jakou roli podle něj Motoristé po volbách sehrají?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Ministerstvo školství nedávno schválilo největší reformu výuky za posledních 20 let. Změny se mají týkat i matematiky, která by měla být těžší než dosud. Co žáky základních škol v matematice čeká? A jak se co nejlépe připravit na přijímačky na střední?

Hostem Ptám se já byla Eva Matějková, učitelka matematiky ze ZŠ Trnka v Dobříši na Příbramsku a finalistka letošního ročníku učitelské soutěže Global Teacher Prize.

Už za pár let by se mělo na českých základních školách učit podle nových rámcových vzdělávacích programů (RVP). Ty mají děti lépe připravit na 21. století. Soustředit se budou na větší procvičení klíčových znalostí, slibují méně biflování a lepší propojení s praktickým životem. 

Největší reformu vzdělávání v mateřských a základních školách za 20 let připravovalo ministerstvo školství několik let. Nejvýraznější změny se mají týkat cizích jazyků a matematiky. Právě ta by měla být náročnější (nově žáky čeká například výuka kvadratických funkcí nebo řezy tělesy).

Školy se můžou od letošního září dobrovolně zapojit do pilotního testování projektu. Od školního roku 2026/2027 budou nové RVP povinné pro první a šesté třídy. V roce 2031 už budou povinné pro všechny. Na úpravy vzdělávacích programů na základních školách chce ministerstvo navázat změnou přijímacích zkoušek na střední školy.

Jak zlepšit vztah českých dětí k matematice? Proč mají tak často problém se slovními úlohami? A jak zabodovat u letošních příjímacích zkoušek na střední školy?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

V České televizi roste nejistota. Vedle vypjatého jednání o navýšení koncesionářských poplatků a plánů opozice na změnu veřejnoprávních médií udělila Rada ČT výtku generálnímu řediteli Součkovi a otevřela si tak cestu pro jeho odvolání. Hrozí jeho konec v čele televize? 

Hostem Ptám se já byl předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. 

Kvůli posunu účinnosti novely, která zvyšuje televizní poplatek, oznámil generální ředitel ČT Jan Souček 12. března, že z obrazovek dočasně zmizí sedm zpravodajských pořadů (mezi nimi například Interview ČT24 Speciál, Týden v politice, Regiony ČT24 nebo Fokus Václava Moravce). Zdůvodnil to úsporou 6,5 milionu korun do konce roku. Později televize doplnila, že zavedla dodatečná úsporná opatření za 50 milionů korun. Ředitel uvedl, že je to nezbytný krok pro případ, že by mediální novela neprošla Senátem nebo jí nepodepsal prezident. 

Kromě úspor a rušení pořadů vyvolal v březnu v televizi další nejistotu i krok Rady ČT, která vyjádřila se Součkem nespokojenost a udělila mu výtku. Ta se týkala nestandardního přiznávání odstupného, nadbytečného znepřístupňování částí smluv i komunikace s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno ČT. Při trvající nespokojenosti přitom může ředitele rada po udělení výtky během 12 měsíců odvolat. 

Souček se v reakci na postup radních ohradil, že rezignovat nehodlá a v e-mailu adresovaném vedení televize označil jednání Rady za „předem připravený proces s Miladou Horákovou“.

„Myslím, že to byla bezprostřední, velmi emotivní reakce. Kdyby s ní počkal třeba o jeden den, tak by už tohle vyjádření s tou Miladou Horákovou…, to je prostě hrozné. Jak to může soudný člověk říct?“ komentoval to předseda Rady ČT Karel Novák s tím, že situace mezi radními a generálním ředitelem je aktuálně trochu klidnější. „Dnes (ve středu 26. března, kdy byl rozhovor pro Ptám se já natáčen, pozn. red.) byl Jan Souček na radě. Komunikovali jsme s ním normálně. Neříkám, že se to vrátí úplně do normálu jako předtím, ale vrátí se to na nějakou racionální rovinu. A nebudeme užívat srovnávání s padesátými lety.“

Souček už také radním oznámil, že pokud Senát zhruba do půlky dubna schválí navýšení televizního poplatku, ČT obnoví pořady, které od dubna ruší. 

Jak současný generální ředitel televizi vede? Poškozuje svou komunikací dobré jméno ČT, jak mu vyčítají radní? A měl by se vrátit pořad Fokus Václava Moravce?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Česko podle vlády musí zvýšit výdaje na zbrojení. Pomalu to připouští už i opozice, podle ní je ale klíčové, jak se peníze utratí. Máme zbrojit na dluh, nebo dát vyšší peníze na armádu na úkor ostatních kapitol rozpočtu? 

Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. 

Vláda v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně do roku 2030, kdy by měly činit přinejmenším tři procenta HDP. 

Koalice a opozice se ohledně financování zbrojení přou několik posledních týdnů. Navyšování výdajů mají ve středu projednávat poslanci na mimořádné schůzi Sněmovny, které se zúčastní i prezident Petr Pavel.  

Politici často říkají, že zbrojení přinese další investice. „Česká ekonomika je dlouhodobě na hranici svých možností,“ řekl ekonom Musil s tím, že každý další impuls je vítaný. Německo minulý týden zrušilo takzvanou dluhovou brzdu a hodlá masivně zbrojit. To by mohlo pozvednout německou ekonomiku, ze které těží i Česko. „Záleží, jak rychle vystřelí německá ‚rozpočtová bazuka‘,“ řekl Musil s tím, že je v tomto ohledu mírným optimistou.

Kde vzít potřebné finance na zvýšený obranný rozpočet? Nerozjede celoevropské zbrojení další kolo inflace? A dohání vládu chyby v letošním státním rozpočtu?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Armáda a obrana je podle premiéra Petra Fialy jednou z hlavních priorit země. Česko na ni plánuje posílat o desítky miliard navíc každý rok. Přesto problémy armády přetrvávají, mimo jiné s nábory vojáků. Jak jejich řady posílit? 

Hostem Ptám se já byl náčelník generálního štábu Karel Řehka. 

„V průzkumech se nám jednoznačně ukazuje, že dnes primární problém, co trápí vojáky a proč odcházejí, je ekonomická situace,“ prohlásil náčelník generálního štábu. „Především v nižších hodnostech na úrovni poddůstojníků mužstva, ale už ne zdaleka jen tam, odchází kvůli tomu, že armáda přestává být na trhu práce konkurenceschopnou a že je pro ně těžké sladit osobní a rodinný život s tou vojenskou službou. Říkají: Je to naše srdcovka, ale takhle to dál nejde, my potřebujeme uživit rodiny a musíme odejít.“

Náčelník generálního štábu Karel Řehka spolu s ministryní obrany Janou Černochovou opakovaně poukazují na to, že armáda se potýká s nedostatkem lidí. Aby armáda dosáhla cílů ze strategických plánů, musel by podle Řehky představovat čistý přírůstek 1200 vojáků ročně. 

„Lidi jsou priorita, je to dnes opravdu vážný problém. Raději vezmu peníze ze svého limitu z modernizace a dám je na lidi. Ale musí mi to umožnit legislativní rámec, já to udělat nemůžu,“ dodal Řehka. 

Finanční podmínky v armádě by po letech mohla vylepšit novela, kterou právě minulý týden schválil Senát a která umožní zvýšení náborového příspěvku pro vojáky z povolání až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě. Zákon teď musí podepsat prezident. 

Jak armádu zatraktivnit a udržet její stávající členy? A jsou čeští vojáci připraveni nastoupit do případné mírové mise, o které mluvil prezident Petr Pavel?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden po telefonátu s Donaldem Trumpem přislíbil přerušení útoků na energetické cíle na Ukrajině. Obě země ale dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Má Rusko o příměří zájem?

Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Rusko začalo se Spojenými státy v Rijádu vyjednávat o možném zastavení bojů na Ukrajině. Cílem jednání je podle americké delegace dosáhnout příměří v Černém moři, což by mohl být startovací můstek pro dosažení celkového zastavení bojů.

Spojené státy nedávno navrhly třicetidenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev na tento návrh přistoupil, ruský prezident Vladimir Putin na požadavek svého amerického protějšku Donalda Trumpa na co nejrychlejší klid zbraní nekývl. Přislíbil pouze přerušení útoků na energetické cíle. 

Přesto obě země dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Kyjev pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo. Ruské ministerstvo obrany naopak obvinilo Ukrajinu z pokusu o další útok na přečerpávací stanici ropovodu Kaspického konsorcia. 

Má Putin o příměří zájem? Máme nabídnout české vojáky pro mírovou misi na Ukrajině? A jaký máme plán pro záchranu Radia Svobodná Evropa?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Mezi učiteli patřil mezi nejpopulárnější ministry školství. Jako jeden z mála vydržel v úřadu celé funkční období vlády. Teď kritizuje změny, které v resortu udělal současný ministr a chce se proto do úřadu vrátit. Jaké plány má?

Hostem Ptám se já byl bývalý ministr školství za ANO a předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Robert Plaga (nestr.). 

Někdejší ministr školství ve vládě Andreje Babiše (ANO) v letech 2017 až 2021 sice po neshodách se svým stranickým šéfem z hnutí odešel, teď se ale hodlá do vysoké politiky vrátit. Robert Plaga, který je v současnosti šéfem Národního akreditačního úřadu, by v případě vítězství ANO v podzimních sněmovních volbách rád zamířil zpátky do ministerského křesla. 

K návratu ho podle něj motivovalo naštvání na to, jak resort vede ministr Mikuláš Bek (STAN). Ten je podle Plagy k lidem ve školství elitářský a arogatní, ale hlavně nezvládl prosadit důležité reformy (jako třeba novelu školského zákona nebo změnu rámcových vzdělávacích programů), ani získat pro resort potřebné peníze. 

Budoucí možný ministr školství už proto slibuje změny, včetně navýšení rozpočtu. 

Navýší ANO výdaje na školství, jak si představuje Robert Plaga? Co přesně chce v resortu změnit? A jak mu je sympatická současná politika hnutí Andreje Babiše?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Předvolební preference půl roku před volbami drtivě favorizují hnutí ANO. Co by se muselo stát, aby vládní koalice měla šanci tento náskok alespoň zmírnit?

Hostem Ptám se já byl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). 

Podle posledního volebního modelu agentury STEM by ANO ve volbách získalo 33,7 procenta hlasů před koalicí Spolu (17,3%) a Starosty (10,6%). SPD by získalo 8,9%. Do Sněmovny by se ještě dostali Piráti (6,9%), koalice Stačilo! (5,9%) a Motoristé s 5,3 procenty hlasů.

Hladík přiznává, že ANO „vede o parník“, ale je podle něj důležité, aby se našlo 101 poslanců, kterým jde o Česko: „Kteří jako Trump nebudou šaškovat nebo prodávat republiku, a to se stane, pokud Andrej Babiš bude premiérem.“

„Andrej Babiš je totiž stejný jako Trump. On by za peníze prodal i svoji babičku,“ řekl Hladík o předsedovi hnutí ANO, který podle něj pro popularitu udělá vše: „Andrej Babiš se bude mstít. Pokud získá moc, tak se bude mstít a bude se mstít jinak než Miloš Zeman, protože Miloš Zeman na to neměl dostatek síly dané ústavou, ale premiér země má úplně jiné pravomoci, než má prezident.“ Hladík odmítá, že by šlo o téma Antibabiš. Podle něj jde o reálný popis situace a hrozby, která dle mínění ministra, může přijít. 

Premiér Petr Fiala dnes na konferenci Naše bezpečnost řekl, že Evropská unie musí dát kvůli současné mezinárodní bezpečnostní situaci na druhou kolej oxid uhličitý a zaměřit se jiným směrem: na vědecké patenty, start-upy, inovace, moderní letadla nebo drony. 

Podle Hladíka ale například Green Deal a obrana nejdou proti sobě. „Naše bezpečnost je ohrožená. Ale ta bezpečnost musí být taky ta energetická a nedává smysl být závislý na fosilních palivech, dává smysl si tu energii vyrábět, a to je jedno, jestli to je biometan, vodík nebo elektřina z obnovitelných zdrojů na svém vlastním území, a to se dneska neděje.“ 

Jak chce ministerstvo zastavit nelegální vývoz odpadu do Česka? Zvládneme financovat zbrojení i Green Deal současně? A budou lidovci ještě někdy kandidovat samostatně do Sněmovny?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Česko chce dávat do pěti let na obranu tři procenta HDP. Opozice to kritizuje, kabinet se podle ní vydal cestou nekoncepčních nákupů. Ví obrana, kam by miliardy šly? 

Hostem Ptám se já byl náměstek ministryně obrany František Šulc. 

Zástupci sněmovních stran ve čtvrtek odpoledne projednají na popud premiéra Petra Fialy (ODS), kudy by se mělo Česko vydat, aby co nejlépe zajistilo svou bezpečnost a obranyschopnost. Opoziční hnutí ANO i SPD opakované pozvání na schůzku odmítly s tím, že jde o předvolební kampaň vlády. 

Jednání by podle nich mělo smysl, pokud by ho Fiala svolal ještě před rozhodnutím kabinetu o zvyšování obranných výdajů na tři procenta hrubého domácího produktu. Podle lídra ANO Andreje Babiše se vláda vydala cestou nekoncepčních a nesystémových nákupů vojenské techniky. Babiš opakovaně kritizoval i nákup amerických vojenských letounů F-35.

„Výdaje na obranu, budování obrany, je výsostně politické rozhodnutí. Politici se můžou rozhodnout, že druhý den armádu nebudeme mít. Ale měli by si uvědomit, že ta rozhodnutí se dělají na léta dopředu,“ reagoval náměstek ministryně obrany Šulc. „Druhá věc je, co je to za vzkaz voličům? Lidé jsou znejistěni a představitelé ANO říkají: To je v pohodě, my to dáme do něčeho jiného, my to nechceme. Jsou to za mě PR akce, které jsou ale velice nebezpečné a jsou blbou zprávou pro celou zemi.“

Má resort obrany plán obnovy armády a nachystané zakázky? Jak se vojenské zakázky hlídají? A existuje nějaké bezpečnostní riziko v souvislosti se stíhačkami F-35?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].