Jako první ohlásilo účast ve volbách hnutí Stačilo! Je to trik komunistické strany, jak být volitelnější, nebo pokus lídryně Kateřiny Konečné vytunelovat poslední zbytky voličů KSČM? Je nutné vidět, že Konečná kopíruje sesterskou německou politickou stranu Sahry Wagenknechtové, která se odtrhla od levicové Die Linke a dnes se snaží spojit levý i pravý politický extrém. Obě političky se dobře znají a pokoušejí se přizpůsobit protestně populistickým hlasům ulice. Přesně tímto způsobem se před dvěma lety Konečná nevirovala na protestní demonstrace z Václavského náměstí a stala se dědičkou jejich politiky.

Je zajímavé, že Konečná přenesla do nového projektu Stačilo! všechny rysy komunistické politiky, včetně vazalského vztahu k Rusku. Ještě zajímavější je, kdo za Stačilo! majetkově stojí. Jedním z hlavních hybatelů je agromiliardář Jandejsek, který vnímá Stačilo! jako nového koaličního partnera Andreje Babiše, s nímž ho pojí dobré vztahy. A jaký je jejich program? O tom a dalším v dnešním podcastu.

V soutěži Zlatá kozenka hlasujte zde - https://forms.gle/rr3sGDBqNzFuVJqaA

V posledních týdnech se v českých médiích šíří zmatené články popisující nový režim v Sýrii. Podle nich má v Damašku a jinde docházet k všeobecnému sbratření různých etnik a náboženství. Podcast Kecy a politika si pozval reportérku Markétu Kutilovou, pracující pro platformu Reportérky.cz, která se nedávno vrátila z dlouhé cesty po Sýrii. Kutilová podává odlišný obraz syrské situace. Podle ní jsme svědky pokusů vládnoucích islamistů o nastolení sunnitské diktatury. Společně s ní procházíme různé syrské regiony a reflektujeme, jak myslí a cítí různé menšiny, jichž je v Sýrii desítky.

Minulý týden nejdříve rezignoval nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, aby po dvou dnech vláda jmenovala na jeho místo Lenku Bradáčovou. V obou případech nevíme to podstatné: proč? Stříž měl například před sebou více než polovinu řádného mandátu, přičemž s jeho prací neměla vláda žádné větší problémy. Znamená to, že odešel na základě vlastního rozhodnutí? Anebo na něj někdo tlačil? Vysvětlení je veřejnosti dlužen i on sám. Stejně překvapivá je rychlost, s níž byla schválena vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, přestože má nastoupit až od dubna. Proč neprošla její nominace veřejnou debatou? Proč vláda neřekla, na základě čeho ji do funkce jmenuje? Ještě záhadnější je její prohlášení, že chce strukturálně zcela překopávat celou soustavu státního zastupitelství. To, co oznamují politici, kteří si to nejdříve dávají do programů a nechávají schválit ve volbách, ona vyhlašuje bez jakéhokoli mandátu. Je to náhoda? Ani náhodou. Lenka Bradáčová vždycky vystupovala jako polopolitik svého druhu. Vzpomeňme, jak psala zákon o státním zastupitelství a pokoušela se ho pod tlakem médií prodat politikům. Vždycky byla aktivistická a vždy se pokoušela centralizovat státní zastupitelství, aby spíš připomínalo někdejší prokuraturu. Drtivý je přitom pohled na vládní i opoziční politiky, kteří k tomu všemu mají tisíce výhrad, ale bojí se otevřeně vyjádřit.

V těchto dnech se ujímá předsednictví Evropské unie náš severní soused – Polsko. Děje se tak v situaci, kdy dva nejvlivnější státy v Evropě (Francie a Německo) řeší své vnitropolitické problémy, takže Polsko může být tím, kdo promluví do dalšího směřování Evropy. O důvod víc, že jde o pátý největší stát EU, který v minulých deseti letech zažil nebývalý civilizační vzestup. Jako cíl předsednictví si Poláci dali zvýšení prostředků na obranu a revizi Green Dealu. Budou mít sílu něco protlačit?

O těchto a dalších věcech se bavíme s Maciejem Ruczajem, dlouholetým ředitelem Polského institutu v Praze a bývalým velvyslancem Polska na Slovensku. Jak to v Polsku vypadá s médii? Proč je polská veřejnost rozdělena na názorové kmeny, které mají "svá" média a kopírují politické strany? A jak dopadnou květnové prezidentské volby?

Na první pohled se zdá, že všechno podstatné se v minulém roce odehrálo mezi létem a podzimem 2024. Nejdříve proběhly volby do Evropského parlamentu a následně krajské a senátní volby. Pro českou politiku se však daleko důležitější jednou ukážou americké prezidentské volby a rozklad německé vládní koalice, který v únoru vyústí v předčasné parlamentní volby. V obou zemích totiž narůstá kritický potenciál proti pokračování dosavadní politiky. Jaký to bude mít vliv na nás, když jsme tak těsně provázaní s Německem, pro nějž jsou Spojené státy druhým největším cílem jejich exportu? V tomto podcastu se také budeme zabývat tím, kdy a jestli se v Evropě odblokuje výstavba bytů, jaké efekty bude mít tzv. Draghiho zpráva na debyrokratizaci života a podnikání, co ukázaly české povodně a jaké jsou největší úspěchy a neúspěchy Fialovy vlády. Prostě si zrekapitulujeme rok 2024 a podíváme se i do toho dalšího.

V soutěži Zlatá kozenka hlasujte zde - https://forms.gle/rr3sGDBqNzFuVJqaA

Jak dokázal Orbán ohnout demokratický systém a jeho instrumenty tak, že se z liberála stal faktickým oligarchickým autokratem, který místo demokracie řídí kleptokracii? Daří se jeho model Ficovi aplikovat rychleji a podaří se orbánovskou franšízu přenést Babišovi i do České republiky? Jak v Maďarsku zkrachovala prorodinná politika a proč se ji snaží kopírovat i okolní země? Jak Orbán překresluje volební obvody, aby znemožnil uspět opozici? Kolik žalob Orbán podá na lídra opozice, aby se udržel u moci? A mnoho dalších zajímavých věcí o orbánovském Maďarsku, o kterých se u nás moc nemluví.

Rok se s rokem sešel a je tu opět vyhlašování nominací soutěže Zlatá kozenka. Smyslem je spravedlivě ocenit výkony některých hráčů na politickém hřišti v uplynulém roce a dobře se přitom bavit. Jako vždy máme 11 kategorií typu Politický bizar roku, Plačka roku nebo Putinův největší slouha. O těchto a dalších kategoriích budete vy, diváci a posluchači, moci už ode dneška hlasovat na sociálních sítích, ať už je to facebookový profil Kecy a politika, nebo na našich účtech na Instagramu, TikToku a jinde. 23. ledna 2025 budou v přímém vysílání vyhlášeni vítězové už druhého ročníku Zlaté kozenky. Jo, a protože je Silvestr, pustíme do éteru celou epizodu všem divákům a posluchačům, tedy i těm, kteří si nás z nějakého záhadného důvodu ještě nepředplatili. Pěkný Nový rok všem!

Proč implodoval režim v Sýrii? Byly důvodem charakterové vlastnosti mikromanažera Bašára Asada, nebo ztráta spojenců a vyčerpání režimu? Nechali blízkovýchodní spojenci Asada vykrvácet, protože zásoboval okolní země amfetaminy a chtěl po nich výpalné? Jaké budou zájmy revolučních skupin a asadovské elity? Proč Írán nepřišel Sýrii na pomoc a bere teheránský režim pád Asada jako prohru, nebo jako úlevu? Zachrání Blízký východ v budoucnosti nearabská spojenecká osa Ankara–Jeruzalém–Teherán, nebo oblast upadne do nekonečného krveprolití? Skončí ruská angažovanost v Sýrii, nebo do změny režimu ještě zasáhne? A mnoho dalších zajímavých souvislostí kolem změny režimu v Sýrii.

Někomu se během Vánoc zjeví Ježíšek, betlémská hvězda, zlaté prasátko nebo idylický svět Josefa Lady. Na CNN Prima News se zjevili dva bývalí čeští prezidenti se zásobárnou negativní energie a blbé nálady. Jedna věc je nesouhlasit s vládou, jiná je popisovat současnost jako krizi bez míry a hranic. Jak napsal na X Libor Němec, v pořadu Terezie Tománkové vystoupili „apoštolové negativní energie.“ Sázka na provokativní sledovanost je duchem dnešní mediální doby.

Je dobré vidět film VLNY, který dodnes vidělo téměř milión lidí. Ukazuje boj novinářů o svobodu slova v éře předcházející Pražskému jaru. Co dnes skutečně ohrožuje svobodu slova? Nejsou to hejly na sociálních sítích, ale systém připravované regulace sociálních sítí, který může přerůst do novodobé cenzury.

V dnešním podcastu se však bavíme o dalších věcech: zázraku na Štědrý den 1914 v zákopech první světové války nebo o cestě Roberta Fica do Ruska. Nakonec si zazpíváme koledu.

Češi o sobě s oblibou navzájem říkají: „To je ale pěkná svině!“ V novém speciálu podcastu Kecy a politika jsme chtěli být pozitivní a představit jiný lidský typ – opravdu šťastného člověka. Dotyčným je Pavel Vondráček, šéfredaktor INFO.CZ a muž mnoha podob a názorů. Mluvili jsme s ním o Vánocích a o tom, co to znamená být šťastným. Někteří lidé nesnášejí Vánoce, protože je nutí zastavit se a přemýšlet o sobě, čímž upadají do různých strachů a úzkostí. Co na to Vondráček? A jak si „vyrábí štěstí?“ Je honba za pocity štěstí skutečně opiem moderního světa, jak soudí jedna izraelská autorka? A nejsme my všichni vlastně happychondři, jak o naladění moderních lidí píše filosofka Tereza Matějčková? No, ale tak intelektuální ten speciál zase nebude, protože Vondráček i Pečinka se místy ukazují jako opravdoví prdlouši.