Může se to zdát zvláštní, ale více než tisíciletá historie Prahy se pojí nejenom se vzájemně se prolínajícími českými, německými a židovskými vlivy, jež utvářely její tvář, ale i s etnikem mnohem vzdálenějším – s osmanskými Turky. A právě po jejich stopě se nyní vydáme.

Během válek o rakouské dědictví mezi Marií Terezií a pruským králem Friedrichem II., podporovaným Francií, Španělskem, Švédskem, Neapolskem a později i Bavorskem a Saskem, došlo v letech 1741 a 1742 k okupaci Prahy francouzskými, bavorskými a saskými vojsky. Praha padla sychravého rána 26. listopadu 1741 po jejich spojeném nočním útoku. Byl veden současně ze tří stran, proti třem pražským branám.

V sobotu 25. února 1634 byl v Pachelbelově domě v Chebu zavražděn několika důstojníky Albrecht z Valdštejna, nejvyšší velitel císařsko-ligistických vojsk za třicetileté války. Krátce předtím byli v chebském hradu povražděni i Valdštejnovi nejbližší a nejvěrnější spojenci. Proč a jak se tento legendární zločin vlastně udál?

Zhruba před 150 lety, v pondělí 21. července 1873, spáchala svou první vlakovou loupež legendární banda Jesseho Jamese. Podařilo se jí vyzvědět, že ten den pojede přes její teritorium vlak převážející 75 tisíc dolarů ve zlatě, a rozhodla se počkat si na něj. Jak slavná loupež probíhala a jak vlastně nakonec dopadla?

K historickým pamětihodnostem královského města Rakovník patří pozdně středověké opevnění se dvěma zdobnými branami, které bylo vystavěno za Vladislava Jagellonského a pamatuje i slavného rakovnického fexta – měšťana, jenž skutečně žil. Všichni v Rakovníku věřili, že je nesmrtelný, protože ani nejstarší obyvatelé města ho prý nepamatovali jako mladého.

V podvečer prvního září roku 1933 se na pražském Masarykově nádraží objevil nikdy neztotožněný tmavší podsaditý muž, který nesl velký kožený kufr. Objemné zavazadlo skončilo ve vagonu osobního vlaku, který jel do Bratislavy. O něco později se podobně vyhlížející muž vynořil s dalším kufrem na Wilsonově nádraží. Tentokrát jej uložil do rychlíku do Košic. V té chvíli nikdo netušil, jak hrůzný obsah oba kufry skrývají.

V roce 1378, kdy na uprázdněný český trůn nastoupil Václav IV., začalo Římskou říši sužovat papežské schizma, protože francouzský král dosadil proti římskému papeži vzdoropapeže v Avignonu. Toto schizma poznamenalo i české království, kde proti sobě postavilo dva mocné muže, krále a arcibiskupa. Napjatá situace vyústila ve vraždu generálního vikáře Jana z Pomuku. Václav IV. už nikdy nenašel klid.

Kdybychom hledali největší traumata v dějinách českého státu, jistě se na jednom z předních míst ocitne poprava 27 českých pánů, k níž došlo v pondělí 21. června 1621. Dodnes se s ní pojí jedno velké tajemství, po jehož stopách jsme se vydali.

Víte, proč chodí Mikuláš v předvečer svého svátku? Kdy a kde byl postaven první betlém a jak vznikla tradice půlnočních vánočních mší? Nebo proč a jak souvisejí některé poetické vánoční zvyky s dávnou proticísařskou revoltou? O tom všem je nový díl našeho videopodcastu.

Pražská čtvrť Krč oslavila letos na podzim sté výročí svého připojení k hlavnímu městu Praze. Před sto lety změnilo svého vlastníka také působivé sanatorium, postavené při jejím jihozápadním okraji. Právě tam jsme zamířili po stopách jeho prvního majitele, pozoruhodného a záhadného doktora Šimsy, velké osobnosti české psychiatrie, ale i okultismu a mystiky.