Divadelní cancy

🎭 Petr Kracik: Amatérské divadlo může víc. Jen nesmí zapomenout na diváka

Režisér a ředitel Těšínského divadla Petr Kracik začínal u ochotníků a k amatérskému divadlu má blízko dodnes. V nové epizodě Divadelních canců jsme s ním probrali, co mohou amatéři dělat jinak než profesionálové, proč mu vadí přehnaná soutěživost na přehlídkách a proč podle něj dobrá inscenace začíná ještě před první zkouškou na jevišti.

Proč se musí soubor nejdřív naučit „číst“? Jak důležitý je dramaturg? Jsou komedie méně hodnotné než vážné hry? Co znamená bulvarizace divadla? A proč mohou špatná světla nebo nepřipravená přestavba zničit jinak povedenou inscenaci?

Řeč přišla také na legendární putování úpických ochotníků s Hrou o Dorotě, současné Těšínské divadlo, Ławu Davida Haratyka i na to nejdůležitější: nezapomenout, pro koho divadlo vlastně děláme.

Touha. Odmítnutí. Moc. Víra. Tanec sedmi závojů. A jedna hlava, o kterou si někdo řekne možná až příliš důrazně.

V novém Duelu se pouštíme do Salome Oscara Wilda – hry, která na první pohled nabízí velké emoce, exotiku a tragédii, ale pod povrchem otevírá mnohem nepříjemnější otázky.

Co když člověka nejvíc vězní právě to, po čem touží?
Je Salome obětí, manipulátorkou, nebo obojím?
A jak vůbec inscenovat příběh, ve kterém se erotická přitažlivost potkává s náboženským fanatismem, mocí a pomstou?

Jiří Jahoda a Petr Matoušek přicházejí se dvěma velmi odlišnými představami. Jeden by diváka dostal do prostoru, kde hraje zásadní roli pohyb a výška. Druhý si začíná pohrávat s otázkou, kdo je v celém příběhu vlastně skutečně svobodný.

A pak přijde na řadu obsazování.

Kdo podle nich dokáže být Salome? Kdo má charisma Jana Křtitele? A kdo by zvládl Heroda tak, aby vám z něj bylo trochu nepříjemně ještě předtím, než vůbec něco udělá?

Poslechněte si nový Duel a pak rozhodněte, čí Salome byste chtěli vidět na jevišti. Hlasujte pro svého favorita na našich sociálních sítích do pátku 2. října.

Co se stane, když divák přestane sedět v hledišti a místo toho se může volně pohybovat příběhem, sledovat různé postavy a sám si vybírat, co vlastně uvidí?

S Barborou Smolíkovou z Divadla Pomezí se bavíme o imerzivním, interaktivním a participativním divadle – a hlavně o tom, jak se takové představení vůbec vytváří.

Jak napsat příběh, který se odehrává v několika místnostech zároveň? Jak uhlídat, aby se paralelní scény potkaly ve správný okamžik? Kolik toho musí herec vědět o světě a ostatních postavách? A dá se něco z postupů Divadla Pomezí přenést i do běžného ochotnického souboru?

Probíráme Mapu ticha, Karavanu, Climax, Krásný nový den, Musí se žít i další projekty a dostáváme se od tvorby postav přes improvizaci a práci s prostorem až k bezpečnosti a tomu, jak připravit diváka na nezvyklý zážitek.

A mimochodem: některé inscenace mají scénář o desítkách stran. Jiné skoro žádný.

🎭 Host: Barbora Smolíková – Divadlo Pomezí / Divadlo Radar

Poprvé jsme vysílali živě — a rovnou jsme se pohádali u témat, o kterých se na přehlídkách často mluví spíš u piva než veřejně.

🎭 Potřebuje český přehlídkový systém změnu?
👏 Nadužíváme standing ovation?
⚖️ Jak řešit autorská práva k textům, hudbě nebo scénografii?
🧐 Podle čeho vlastně lektorské sbory hodnotí inscenace?
💰 Jak amatérské soubory financovat a kde vůbec vzít peníze na nové inscenace?
📣 A proč často propagujeme ochotnické divadlo hlavně dalším ochotníkům?

David, Líba a Jirka se tentokrát neshodnou zdaleka na všem. Největší debata se rozjede kolem postupových přehlídek, hodnocení a otázky, jestli by měla existovat jasnější kritéria — nebo jestli se umělecký zážitek jednoduše převést na body nedá.

Ohlížíme se také za letošním FEMADem a představujeme nový projekt Divadelních canců: Ratolesti Gabriely Preissové, soutěž pro neetablované amatérské autory divadelních her, jejímž cílem není jen vybrat vítěze, ale dát autorům také skutečnou zpětnou vazbu.

A protože to byl livestream, nechybí ani technické problémy, komentáře diváků, Abraham Lincoln, Come From Away a několik odboček, které jsme původně vůbec neplánovali.

🎧 Divadelní cancy živě: dvě hodiny o tom, co dnes pálí české amatérské divadlo.

Jirka čekal na možnost odvety s Tomášem a na rozdíl od postav dnešního duelu se dočkal - soubor Divadelních Canců (Jirka) a Divadelník.cz (Tomáš) pokračuje. Kdo se režie zhostil lépe a kdo zajistil lepší obsazení? O tom rozhodnete vy! A to hlasováním (do pátku 11. září včetně) v anketě na Spotify, Instagramu anebo pomocí emotikonu na Facebooku.

🎭 Může být AI dramaturgem? A může ochotníkům skutečně pomoct?

⚠️ Jen připomínáme: do AI nenahrávejte cizí hry chráněné autorskými právy ani nic, co nechcete svěřit externí službě.

A tentokrát nás můžete nejen slyšet, ale i vidět – zkoušíme náš první plnohodnotný videoformát!

Dramaturgů je málo. Umělá inteligence je naopak všude. Tak jsme si řekli, že je postavíme proti sobě – nebo spíš zjistíme, jestli může být AI alespoň nouzovým dramaturgickým parťákem.

David, Líba a Jirka testují placený i bezplatný ChatGPT a Gemini na Davidově autorské hře Sono Vegano. Dokážou odhalit problémy, kterých jsme si při zkoušení všimli i my? Poznají nefunkční postavy, rozbitý rytmus, nejasný žánr nebo závěr, který přichází příliš pozdě? A dokážou poradit něco, co nás samotné nenapadlo?

V druhé části zkusíme najít hru souboru přímo na míru: dle počtu herců, žánru a v neposlední řadě i velikosti pokladničky.

A v třetí části jdeme ještě dál: vezmeme Sluhu dvou pánů, několik základních podmínek a necháme AI navrhnout kompletní dramaturgicko-režijní koncept. Druhá světová válka, ženská emancipace, osm herců… co z toho vyleze?

A protože jsme pořád Divadelní cancy, stihneme cestou i festivalové tipy, divadlo v Americe, Godota a hlavně soutěž o vstupenky na Divadelní mlýn.

Jiráskův Hronov 2026: týden, kdy divadlo vyleze ze sálu

Jaký je Jiráskův Hronov pro člověka, který na něm byl poprvé? A jak ho vidí někdo, kdo už přesně ví, které lístky koupit jako první a kde skončit po posledním představení?

S Líbou a Kubou se vracíme na Jiráskův Hronov 2026. Posloucháme nahrávky z Divadelní zpovědnice a přes ně se dostáváme k tomu, co vlastně Hronov dělá Hronovem: divadlu, lidem, seminářům, dětem, parku, koncertům, jídlu i únavě po týdnu, kdy chcete stihnout úplně všechno.

Řešíme Den živého dědictví, zápis amatérského divadla na seznam UNESCO, skláře uprostřed parku, legendární falafel, vratné kelímky i věčnou otázku, proč se svět festivalového divadla a svět místních obyvatel někdy potkávají – a někdy skoro vůbec.

A nakonec se dostáváme i k vážnější otázce: jak dostat amatérské divadlo ven z vlastní bubliny? Co může přinést UNESCO, kam se může posunout projekt Amatéři sobě a proč nestačí jen čekat, že si širší veřejnost amatérského divadla všimne sama.

A praktický tip na závěr: když kupujete lístky na Hronov, zkontrolujte spam. Ano, opravdu.

🎭 Když je špatný překlad, může být špatně celé představení. Jak to ale poznat dřív, než začnete zkoušet?

Hostem Divadelních canců je Michal Zahálka – překladatel, teatrolog, dramaturg a redaktor, se kterým se tentokrát noříme do světa divadelních překladů.

Jak poznat, že problém není v autorovi, ale v českém překladu? Co dělat, když si soubor vybere hru a až během zkoušení zjistí, že repliky nedávají smysl? Můžeme překlad sami opravovat, krátit nebo „počešťovat“? A když existuje několik překladů Shakespeara, můžeme si z Hilského, Joska a dalších jednoduše vybrat nejlepší pasáže?

Řešíme také, jak se překládají slovní hříčky, kulturní narážky, dialekty, vykání a tykání nebo humor – a proč je v divadelním překladu někdy důležitější rytmus repliky než její doslovný význam. Michal vysvětluje, jak překlad vzniká, proč si text při práci představuje rovnou na jevišti a proč ho čte nahlas.

Dozvíte se také, jak fungují práva a licence, proč je dobré obrátit se na DILIA či Aura-Pont ještě před překládáním, co smí soubor s licencovaným textem dělat a kde už začíná šedá zóna.

A dojde i na Floriana Zellera, alexandrín, Molièra, francouzské komedie a umělou inteligenci. Může ChatGPT nebo Claude překládat divadelní hry? Michal AI používá – jen trochu jinak, než byste možná čekali.

🎙️ Divadelní cancy s Michalem Zahálkou: překlad není jen převádění slov z jednoho jazyka do druhého.

Ukázalo se, že Líba mořské plody nerada a tak se nyní do ringu, teda k dudám, postaví Jirka. Jeho vyzivatelem je Martin Zajíček z divadelního spolku Zropuch (taky nevíme, jak na to přišli) a společně se utkají v obsazování a inscenování „národní pohádky ve třech jednáních“ - Strakonický dudák. Jak se zhostili tohoto letního duelu? Kdo zadudá nejlépe? O tom rozhodnete vy! A to hlasováním (do pátku 14. srpna včetně) v anketě na Spotify, Instagramu anebo pomocí emotikonu na Facebooku.

Teprve se na Jiráskův Hronov chystáte ? V této reportážní epizodě zjišťujeme přímo na místě, co vás čeká, kam se obrátit pro informace a jak si návštěvu co nejlépe užít.

S mikrofonem jsme vyrazili mezi návštěvníky, místní obyvatele, divadelníky, organizátory i lidi, kteří zajišťují praktické fungování festivalu. Dozvíte se, že Jiráskův Hronov není jen přehlídkou amatérského divadla. Žije také v parku, kde najdete hudbu, občerstvení, stánky a aktivity pro děti. Na své si tak mohou přijít i lidé, kteří zatím nevědí, na jaké představení vyrazit nebo běžně do divadla nechodí.

Poradíme vám, kde hledat program, vstupenky a informace o ubytování. Festivalové informační centrum se nachází vedle radnice a jeho pracovníci vám mohou pomoci s výběrem představení, nákupem vstupenek i orientací v celém programu.

Přidáme také tip, kam zajít na čaj nebo něco k jídlu, a vysvětlíme, jak funguje večerní doprava do Velkého Poříčí, Náchoda a okolí. Taxíky mají stanoviště vedle Jiráskova divadla a potřebné kontakty najdete také na festivalových internetových stránkách.

Vedle praktických informací vás čekají rozhovory o samotném divadle. Zjišťujeme, jak se inscenace může proměnit díky zpětné vazbě, jak fungují diskusní kluby a proč je při debatě o představení lepší argumentovat než pouze říct, že se nám něco líbilo nebo nelíbilo.

Představíme vám také krátkou loutkářskou inscenaci mladých tvůrkyň ze Strakonic, ve kterém vyprávějí příběh skrze sklenice, vodu, pěnu a kameny.

Poslechněte si naši reportáž ještě před cestou a zjistěte, jak Jiráskův Hronov funguje v divadelních sálech, v parku, v ulicích i po skončení posledního večerního programu.