Paní Jana, která před dvanácti lety přišla do Prahy se svým tehdejším přítelem, aby se zbavili své závislosti na tvrdých drogách popisuje, jak vnímala možnosti léčby v devadesátých letech, kdy byla drogově závislá, ona. „Tenkrát prakticky nic nebylo, pro závislý lidi. Když se chtěl člověk léčit, tak se dostal na psychiatrickou kliniku mezi schizofreniky a nebylo to nic příjemného,“ popisuje.

Co se za třicet let změnilo na české drogové scéně? Jak Drop-in pomáhal před třiceti lety a jak pomáhá v léčbě závislostí dnes? I na to se bude moderátorka Žaneta Slámová ptát svých hostů, zástupce ředitele Drop-inu a vedoucího centra metadonové substituce pana doktora Zdeňka Veselého a paní Jany, které Drop-in a metadonová léčba pomáhá již několik let na cestě z její závislosti.

Poslechněte si další díl podcastu Dobro skladem.

Nový díl podcastu Dobro skladem se věnuje andělům. Konkrétně 80 000 lidí, kteří se rozhodli pravidelně každý měsíc přes systém nadace Dobrý anděl pomáhat tisícům nemocných lidí a jejich rodinám. „Být Dobrým andělem znamená šířit dobro, pomáhat a pravidelně finančně podporovat rodiny, které se potýkají s vážným onemocněním“, říká v rozhovoru ředitelka nadace Šárka Procházková. Druhou hostkou je Ilona Němcová Bláhová, maminka dvanáctileté Petry, která se od narození potýká se závažným onemocněním. Kvůli složitému zdravotnímu stavu dcery už se Ilona po porodu nemohla vrátit do práce. O pomoc si poprvé rodina řekla před osmi lety. V rozhovoru mimo jiné přiznává, jak těžké je udělat první krok a o pomoc si říct. „Přišlo mi, že se někomu vnucuju, že se někde doprošuju a ten pocit byl strašný. Postupem času ale zjistíte, že to bez té pomoci z druhé strany nejde.“

Jak systém Dobrý anděl funguje? Kdo se může stát dárcem, ale i komu je pomoc určená? A jak covid i tornádo na Moravě změnily české dárce? To se dozvíte v novém dílu podcastu Dobro skladem. Moderuje Petra Květová Pšeničná.

„Pro pomoc si chodí většinou maminky, tatínkové přichází občas a většinou jako doprovod té maminky. Není to ale tak, že by tatínkové truchlili méně, truchlení je stejně bolestné, jen vnější projevy jsou jiné u muže a u ženy,“ říká zakladatelka organizace Dlouhá cesta Martina Hráská, která sama přišla před několika lety o dospívajícího syna.

Bolestnou ztrátu nenarozené holčičky zažila i Lucie Burdová, která vyhledala pomoc právě organizace Dlouhá cesta. Dnes sama pomáhá v organizaci v projektu Prázdná kolébka. „Žena má prázdnou náruč a má ale energii na to živé miminko. Co s tou energií udělat? Já měla potřebu pomáhat,“ popisuje otevřeně v rozhovoru Lucie svoje pocity.

Jak se dá zvládnout bolestná ztráta dítěte? Co říkat, když jsme v roli blízkých? A jak je na takovou situaci český systém připravený?

I to se dozvíte v rozhovoru Žanety Slámové s Martinou Hráskou, zakladatelkou organizace Dlouhá cesta a Lucií Burdovou, která po vlastní ztrátě nenarozené holčičky, začala s Dlouhou cestou spolupracovat. Poslechněte si další díl podcastu Dobro skladem.

Na začátky vzniku projektu v dalším díle podcastu vzpomíná ředitelka Nového prostoru, Dagmar Kocmánková: „Všichni nás od toho zrazovali, že Česká republika není připravená na takový projekt, a že lidé bez domova nebudou chtít pracovat. Když jsme začali, tak jsme se nakonec setkali s nádhernou odezvou, jak lidí bez domova, tak i veřejnosti.“

„Myslím si, že se nám za těch dvacet let podařilo trochu zmírnit předsudky a že veřejnost pochopila, že na ulici může skončit opravdu každý. “ dodává, co se podle ní podařilo organizaci, kromě konkrétní pomoci lidem bez domova.

Jedním z nich je i pan Václav. Časopis Nový prostor prodává už osm let a jeho prodej mu pomáhá zajistit základní životní potřeby. Kvůli nedostatečnému množství odpracovaných let, nemá nárok na důchod a žije zároveň v dluhové pasti. Na začátku jeho příběhu přišel o bydlením od té doby žije už šestnáct let, jak se dá: „Já nepotřebuju k životu nic moc - abych měl kde bydlet, abych měl co jíst a abych nemusel krást,“ popisuje, co mu stačí ke štěstí.

S jakými předsudky se potýkají lidé žijící na ulici? Jak jim v jejich životech pomáhá organizace Nový prostor? A koho podpoříte nákupem časopisu Nový prostor? I na to se bude Žaneta Slámová ptát hostů dalšího dílu podcastu Dobro skladem.

Hosty jsou Dagmar Kocmánková, zakladatelka a výkonná ředitelka organizace, která kromě jiného, už přes dvacet let vydává časopis - tak zvaný street paper - Nový prostor a pan Václav, který Nový prostor prodává už osm let, by měl na živobytí. 

„Co je velká výhoda Potravinových bank, je to, že jsme schopni poměrně velké množství potravin v jednu chvíli a bez zbytečné administrativy uvolnit”, vysvětluje ředitelka České federace potravinových bank, Veronika Láchová, jednu z výhod, díky kterým může být potravinová pomoc efektivní a rychlá.

Při Sbírce potravin i během roku, pomáhá v České republice Potravinovým bankám i velké množství dobrovolníků. Mezi nimi jsou i klienti terapeutické komunity Advaita, která jim pomáhá v léčbě se závislostí. Ti nejen že potravinovou pomoc využívají pro sebe, ale také se sami do pomoci zapojují. „Je to výhodné na obě strany. Potravinová banka má člověka, který tam odvádí práci a pro naše klienty je to výhodné tak, že získávají pracovní zkušenost a také to, co znamená mít třeba i šéfa”, popisuje synergii mezi komunitou a libereckou Potravinovou bankou, vedoucí terapeutické komunity Advaita Pavlína Iblová.

O čem všem je vlastně Sbírka potravin, jak fungují Potravinové banky během roku, kolik jich je a jak vypadá jejich každodenní práce? A je v Česku opravdu tolik lidí, kteří potřebují potravinovou pomoc?

Nejen to se dozvíte v rozhovoru s Veronikou Láchovou, ředitelkou České federace potravinových bank a Pavlínou Iblovou, vedoucí terapeutické komunity Advaita Chuecos, která spolupracuje s libereckou Potravinovou bankou. Poslechněte si další díl podcastu Dobro skladem.

„Celá ta naše organizace vznikla dosti spontánně. My jsme neměli cíl něco takového založit, ale vznikalo to po cestě, jak začal Angel chodit do školky, tak se nás začali ptát rodiče, nebo pedagogové a postupně jsme dělali měsíční setkání,“ popisuje začátky vzniku organizace Autismus jako dar její zakladatelka Barbora Chuecos.

V rámci setkávání spolku rodiče společně se sdílí své zkušenosti, ale i témata, která je trápí. Jedním z nich je i to, jak se popasovat se negativními reakcemi okolí na někdy právě jiné chování autistických dětí. „Co vás mrzí je, když vás začne někdo vychovávat a začne vám říkat, jak ten spratek má dostat na zadek, protože je nevychovaný a vy jste selhali jako rodiče,“ svěřuje se Petra, která sama vychovává 11ti letého syna s autismem, s konkrétní nepříjemnou reakcí okolí.

Co obnáší život s autismem pro děti a jejich rodiče? V čem spočívá pomoc organizace Autismus jako dar? A je vůbec možné zároveň pečovat o dítě s autismem a přitom dokázat živit rodinu?

Nejen to se dozvíte v rozhovoru s Barborou Chuecos, zakladatelkou organizace Autismus jako dar a Petrou Horákovou, maminkou 11ti letého Matyáše, které organizace Autismus jako dar pomáhá. Poslechněte si další díl podcastu Dobro skladem.